Tisková konference po uvedení ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka do funkce, 4. května 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci při příležitosti uvedení Martina Dvořáka do funkce ministra české vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, pan prezident dnes na můj návrh jmenoval nového člena vlády, pana ministra Martina Dvořáka, který se bude starat o evropské záležitosti. Pan ministr Dvořák je člověk, který má k tomu všechny odborné předpoklady, je to zkušený diplomat, který působil v řadě zemí. Byl také náměstkem na Ministerstvu zahraničních věcí, takže to není nikdo, kdo by se musel seznamovat s evropskou agendou nebo s tím, jakým způsobem má probíhat vyjednávání s našimi zahraničními partnery.

My jsme teď měli možnost spolu hovořit o té agendě, která ho čeká, za přítomnosti odcházejícího ministra Mikuláše Beka, který se mezitím stal ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Těch výzev je celá řada a všechno je to rámováno tou situací, která vůbec není jednoduchá. V blízkosti Evropské unie, nedaleko od nás se odehrává krutá válka. Ruská agrese na Ukrajinu pokračuje, to před nás staví spoustu výzev a jedna z nich je naprosto jasná: Je potřeba zachovat jednotný postoj, jasný postoj Evropské unie. Je potřeba pracovat na tom, abychom dokázali ukazovat Evropu silnou, v těch základních věcech sjednocenou a abychom si navzájem všichni naslouchali.

A o to je vlastně silnější nebo důležitější ta úloha, kterou v České republice máme, abychom se věnovali vztahům s našimi evropskými partnery. A myslím si, že i z tohoto důvodu je důležitá funkce ministra pro evropské záležitosti. Ono těch důvodů je víc, ale tento důvod přetrvává a vlastně navazuje na ty úkoly, které ministr pro evropské záležitosti měl v době našeho předsednictví.

Když zmiňuji české předsednictví, které bylo mimořádně úspěšné, je tak hodnoceno nejenom v Evropě ale i v zahraničí, tak musím připomenout roli Mikuláše Beka, který toto předsednictví se svým týmem pomohl zvládnout výborným způsobem. Já jsem mu měl možnost za jeho práci poděkovat. A my teď musíme – a to je úkol pro pana ministra Dvořáka – využít dobré jméno, které máme v Evropě a nejenom v Evropě i díky dobře zvládnutému předsednictví, na toto navázat a pracovat na tom, abychom dobře dokázali prosazovat naše zájmy, naše pohledy, naše představy o dalším směřování Evropské unie.

K tomu je důležitá průběžná komunikace se zástupci členských států na všech úrovních tak, aby Česká republika byla považována za partnera, jehož hlas má váhu, který přináší dobrá řešení a jehož názor je také potřeba poslouchat. A to je jedním z úkolů ministra pro evropské záležitosti, který se má účastnit řady formálních i neformálních diskuzí tak, aby náš hlas byl slyšet, abychom byli zapojeni do tvorby evropské politiky.

S tím souvisí dlouhodobý úkol, který máme všichni, a to je, aby se posílila reprezentace České republiky. Aby se posílilo množství, respektive spíše pozice českých občanů, kteří působí v evropských institucích, což zatím není, jak všichni víme, dostatečné a pracujeme na tom, aby se to zlepšilo.

To, co je důležitým úkolem ministra pro evropské záležitosti na domácí půdě, protože ten evropský rozměr, to je jenom jedna stránka té věci, je koordinace evropské politiky napříč jednotlivými resorty. Je to hledání té společné české pozice vůči evropským legislativním návrhům a je to spojování těch všech stanovisek a postojů, které vznikají na jednotlivých ministerstvech a v jednotlivých částech naší státní správy.

Není to vůbec jednoduché. Česká republika v tom v minulosti úspěšná příliš nebyla. Naší vládě se daří tyto věci koordinovat, sjednocovat a zasahovat do toho legislativního procesu už na samém začátku. Není to jednoduché i proto, že ve schvalovacím procesu je obrovské množství legislativy, kterou je potřeba koordinovat, vysvětlovat a nějakým způsobem řídit, a ta legislativa se zabývá nejrůznějšími věcmi od Fit for 55 až třeba po munici pro Ukrajinu. A tohle všechno je potřeba nějakým způsobem obsáhnout.

A vedle této koordinační role a komunikační funkci napříč státní správou a mezi jednotlivými resorty je tu samozřejmě ještě další role a to je, aby ministr pro evropské záležitosti dokázal zprostředkovat některá ta klíčová témata české veřejnosti, což také není jednoduchý úkol.

Z těch takových praktických úkolů, které jsou velmi důležité, je to, že ministr pro evropské záležitosti reprezentuje Českou republiku na zasedáních Rady pro obecné záležitosti. A agenda Rady pro obecné záležitosti zahrnuje celou řadu velmi citlivých témat – dodržování principu právního státu, pobrexitové vztahy, rozdílné pohledy členských států na rozhodovací mechanismy v Radě a především, a to je velmi důležitá praktická věc, příprava Evropské rady, tedy zasedání šéfů států a vlád, kteří se účastní jednání Evropské rady.

Rada pro obecné záležitosti také řeší rozšiřování Evropské unie, což je třeba v souvislosti s ambicemi Ukrajiny nebo Moldavska teď velmi zásadní problém. Jde tu o evropský přístup k zemím západního Balkánu a tak dal a tak dál. Tady zrovna může využít pan ministr Dvořák svoje zkušenosti, protože v těchto zemích nebo na Balkáně v minulosti také působil.

Poslední věc, kterou zmíním – vidíte, že těch úkolů je celá řada a ta funkce má obrovský význam a je důležitá pro úspěch České republiky –  dalším úkolem je koordinace našich postojů k finančním nástrojům Evropské unie. Česká republika pokračuje v implementaci Národního plánu obnovy. Zaměřujeme se na zrychlení realizace projektů a také na nutné změny plánu a do toho se právě ministr pro evropské záležitosti aktivně zapojuje.

My teď od pana ministra všichni očekáváme také dokončení práce na půjčce z Evropské komise z Nástroje pro oživení a odolnost, o kterou naše vláda oficiálně projevila zájem už na konci března. Ty peníze bychom dokázali dobře využít na zvýšení energetické soběstačnosti, na oživení naší ekonomiky po pandemii, po dopadech války na Ukrajině. Takže je to velká příležitost a je potřeba to dobře připravit. Je nezbytné pokračovat také v už započaté komunikaci a koordinaci s Evropskou komisí právě o těch projektech, které by mohly být financovány.

Takže, dámy a pánové, těch úkolů, výzev je celá řada a já jsem přesvědčen, že pan ministr Dvořák vzhledem k svým zkušenostem, ke své kompetenci a odbornosti úspěšně naváže na výborné působení pana minstra Beka v této funkci a bude úspěšně prosazovat české zájmy v rámci Evropské unie. A k tomu mu přeji hodně štěstí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím nového člena vlády, ministra Martina Dvořáka.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuju, pane premiére, za slova důvěry na moji hlavu a taky za to, že jste předeslal, že ten úřad má skutečně hodně práce, nebo mám hodně práce před sebou i já.

Asi začnu tím, co tady ještě nezaznělo a mně to přijde velmi příjemně symbolické, že přebírám ten úřad ve chvíli, kdy se blíží připomínka Dne Evropy, tzv. Schumanova deklarace. Já si myslím, že to je jeden aspekt, o kterém se strašně málo, bohužel, málo mluví, protože bychom si měli znova a znova připomínat, že právě díky existenci evropské spolupráce a posléze Evropské unie, žije Evropa už 70 let v míru a to je naprosto unikátní okamžik v historii Evropy a současně i v kontextu celého světa, kde dnes stále jsme svědky válečných konfliktů, a to dnes dokonce kousek od našich hranic.

Přebírání té funkce je pro mě z jednoho pohledu jednodušší díky skvělé práci mého předchůdce Mikuláše Beka, protože on jednak bravurně zvládnul předsednictví, a hlavně během té práce na přípravě a realizaci těch plánů předsednických vytvořil skvěle fungující tým, malinký, ale velmi dobře fungující, profesionální. Vidím tady některé jeho členy.

A na druhou stranu je to samozřejmě trošku pro mě závazek, protože nasadil tu laťku velmi vysoko a já budu mít co dělat, abych se k ní postupně přibližoval, protože samozřejmě pan premiér ocenil moje zkušenosti, ale je pravda, že jsem se pohyboval většinu své diplomatické kariéry mimo Evropu a Evropská unie byla trošku jiná kategorie. K tomu bych se případně pak ještě vrátil.

Nicméně sluší se v tuhle chvíli zcela upřímně poděkovat Mikuláši Bekovi za to, co v té pozici odvedl a jak ten úřad vybudoval. Takže pro mě je velmi jednoduché z tohoto pohledu naskočit do toho dobře rozjetého vlaku.

O prioritách tady byla řeč. Já zkusím jenom ty úplně základní. Zaznělo tady Ukrajina. Ukrajina byla mým tématem vlastně i na Ministerstvu zahraničí. Já naprosto souhlasím s tím, že jestli má Evropa dnes něco opravdu, čím překvapila a zaskočila Rusko a Putina, tak je to ta jednota. On s tím skutečně nepočítal. Domníval se, že velmi záhy převládnou partikulární obchodní zájmy jednotlivých zemí. A jestliže jsme schopni udržet tu jednotu, tak jsme schopni porazit Putina a to je velká výzva. A samozřejmě pro mě by bylo vekou výzvou, kdybych mohl alespoň malým dílem přispět k tomu, že ta jednota se bude dál udržovat.

Víte dobře, že to není vždycky jednoduché, těch dvacet sedm zemí může mít dvacet sedm různých zájmů, ale je naším cílem, naší bytostnou potřebou ty zájmy natolik zkoordinovat, abychom byli schopni i nadále postupovat jednotně, a to i přes narůstající únavu z války a všechny tlaky, které boudou postupně narůstat. Takže to je, myslím si, to úplně nejdůležitější, a ještě nějakou dobu bude.

Zaznělo tady také, že bychom měli posilovat postavení České republiky, nebo Česka, v rámci Evropské unie. To je úkol, který vlastně vyplývá nebo mohl by dobře těžit z toho momenta po předsednictví, kdy skutečně prestiž naší země neskutečně vzrostla, a stejně jako pan premiér, i já se s tím všude setkávám. Bylo by dobře, abychom to dokázali využít jednak pro jaksi větší váhu Česka při těch debatách a taky, jak už tady zaznělo, pro případně větší zastoupení našich odborníků ve strukturách Evropské unie a evropských orgánů.

Jak už tady taky zaznělo, další téma je rozšiřování Evropské unie. Já k tomu mám velice blízko jednak proto, že jsem čestným občanem kosovského města Istog, protože jsem tam strávil velmi krásnou část svého života, ale hlavně proto, že si opravdu myslím, že zejména západní Balkán je místo, kde si nemůžeme dovolit nepokoj, neklid a nestabilitu. Musíme dělat všechno pro to, abychom tuto část země drželi na naší straně, když to obrazně řeknu, a abychom ji nepřenechali někomu jinému.

Je to velký úkol. Balkán je komplikované území, stejně tak jako členské státy tzv. Východního partnerství, které se postupně diferencují. Ale i samozřejmě péče o Ukrajinu, Moldavsko, případně Gruzii a další státy považuji za nesmírně důležitou výzvu v činnosti Evropské unie a budu rád, když tomu budu moci nějak napomoci právě v tom smyslu, že bych pomáhal formulovat nějaký společný konsenzuální přístup.  

Už tady taky zaznělo, samozřejmě v Evropě, tak jako všude jinde, jde o peníze. Teď v tuhle chvíli je těsně před dokončením debata nebo práce na půjčce od Evropské komise z Nástroje pro oživení a odolnost, o kterou jsme požádali v březnu. Jedná se o pokračování vlastně jaksi realizace Národního plánu obnovy. Jedná se o docela velké, zajímavé částky peněz a ty technické detaily, prosím, teď ode mě nechtějte. Já se to snažím hodně rychle naučit, a navíc se to právě teď v těchto dnech vyvíjí, takže nechtějte ode mě konkrétní čísla, ale co jsem pochopil, vyvíjí se to velmi pozitivně a zdá se, že to bude velmi významný zdroj pro financování některých našich bytostných zájmů. 

No a na konec jsem si nechal věc, která si myslím, že je možná nejtěžší, a to je úkol, který dávám sám sobě. To je posílení prestiže Evropské unie pro domácí scénu. Já si myslím, že po dvaceti letech našeho členství je nejvyšší část začít svlékat ten kabát věčných odpíračů, těch, kteří říkají: Ten zlý Brusel nám vymýšlí kulaté banány a kazí nám náš rozvoj a kazí nám naše spalovací motory. Tohle všechno jsou chiméry a fámy, se kterými já jsem připraven, pokud možno, bojovat a postavit se na stranu toho, že Evropská unie jsme opravdu my.

A mimo jiné, tady bych ještě něco chtěl říct k tomu smyslu existence tohoto úřadu. Já si myslím, že se špatně jmenuje. Já si myslím, že ministerstvo nemá být Ministerstvem pro evropské záležitosti, ale pro záležitosti EU. S evropskými zeměmi, s jednou každou, má Česko bilaterální vztahy. Máme spolu smlouvy, obchod atd., ale Evropská unie je úplně jiná entita, ve které jsme členem, a vlastně Evropská unie je cosi mezi vnitrem a zahraničím, a proto si zasluhuje speciální péči. A také proto samozřejmě, jaký to má význam pro budoucnost nebo rozvoj, aktuální situaci v naší zemi.

Takže já si myslím, že v ministerstvu pro záležitosti Evropské unie je spousta práce a že je potřeba, mimo jiné, taky přesvědčovat Čechy o tom, že je to potřeba a že ji potřebujeme a že je to pro nás dobře. A beru si to jako úkol, i když vím, že je to trošku donquijotské a že to asi nejde vyhrát úplně rychle, ale chci se o to pokusit. Děkuju vám za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Prostor pro dotazy, Česká televize.

Kristýna Marie Jakubcová, Česká televize: Dobrý den, po evropských volbách příští rok přijde čas na to vybrat nového eurokomisaře nebo eurokomisařku. Zajímá mě, jestli ty debaty probíhají a kdy bude vláda připravena seznámit veřejnost s nějakými návrhy nebo třeba konkrétním jménem?

Petr Fiala, předseda vlády: Na to je ještě čas. Jak jste říkala, po evropských volbách se budou znovu rozdávat karty. To, co je asi důležité pro nás všechny, je, abychom při těch vyjednáváních potom dokázali sladit tu správnou osobnost s nějakým zajímavým portfoliem, které bychom si určitě pro českého eurokomisaře přáli, při všem vědomí toho, že členové evropské komise jsou nezávislí na svých národních státech. Ale myslím, že by Česká republika měla usilovat o to, aby to portfolio, které bude mít eurokomisař České republiky, bylo zajímavé a patřilo k těm klíčovým. 

My ta jednání povedeme a včas budeme veřejnost informovat o tom, kdo je český kandidát na eurokomisaře. Já myslím, že tyto věci nelze řešit jenom tak, že budeme přemýšlet nad tím, kdy to řekneme české veřejnosti, ale my musíme zohledňovat i ten celkový evropský kontext, aby nakonec ten náš kandidát měl opravdu dobrou šanci uspět jak v Evropském parlamentu, tak při tom sestavování komise, pokud jde o to portfolio.  

Kristýna Marie Jakubcová, Česká televize: Já mám pak ještě druhý dotaz: Vy jste na to částečně reagovali, ale přece jenom se zeptám. Obě opoziční hnutí tvrdí, že přesun pana Beka na ministerstvo školství byla příležitost zrušit resort pro evropské záležitosti. Argumentují tím, že už po skončení českého předsednictví není potřeba a taky že by se zrušením dalo ušetřit. Mě by zajímala vaše reakce na toto?

Petr Fiala, předseda vlády: Mě to nepřekvapuje, protože – říkala jste obě opoziční hnutí, tak SPD se dlouhodobě netají svým odporem k Evropské unii a ke všemu, co z Evropy přichází, a myslím, že to je postoj, který určitě není v zájmu českých občanů, neodráží český národní zájem. A hnutí ANO, když bylo ve vládě, tak prokázalo, že evropským otázkám nerozumí. Že ani neví, o čem se v Evropě rozhoduje. A jenom tak se může stát, že pan expremiér Babiš neustále chodí a říká, že žádný Green Deal neodsouhlasil, když ho samozřejmě odsouhlasil a vůbec nevěděl, co dělá.  

Takže já si myslím, že i toto ukazuje, že je naopak potřeba, abychom koordinovali evropskou politiku, abychom dokázali účinně prosazovat naše zájmy. A děláme to i tím, že jsme zřídili tuto pozici, kterou já pokládám za důležitou.

Když se podívám zpátky, nejenom na úspěšné české předsednictví, ale i na výjimky pro Českou republiku, kterou jsme si dokázali vyjednat v těch klíčových agendách – od embarga na ruskou ropu až například po nové emisní povolenky. Když se podívám na to, jak jsme třeba úspěšní při úpravách toho původního návrhu normy Euro7, co jsme dokázali vyjednat ve věci spalovacích motorů, které tu byly zmíněny atd. Tak jenom to všechno, to jsou všechno věci pozitivní pro české občany a jenom to ukazuje, jak je právě tato pozice potřeba.

A když se bavíme o finančních nástrojích, o tom, že pan ministr – jeden z velkých úkolů bude dobré nastavení té půjčky a její využití – tak si jenom připomeňme, že Česká republika právě v souvislosti s energetickou a klimatickou politikou dokázala vyjednat pro příští roky, díky našemu vyjednávání jsme dokázali získat pro Českou republiku minimálně 800 miliard korun. A ono je to vlastně fakticky víc, když započítáme všechny ty nástroje. A to jsou peníze, které využijeme pro transformaci české energetiky, pro posílení energetické bezpečnosti a pro další a další věci.

Takže tady jenom na tom všem se ukazuje, jak je pozice člena vlády, který má na starosti evropské záležitosti, důležitá. A je velký rozdíl, jestli tu funkci, protože on ten tým by tu stejně byl a stejně by tu v čele stál někdo, kdo by měl třeba pozici státního tajemníka nebo vrchního ředitele, ale ten rozdíl je v tom, že my máme v čele toho úřadu člena vlády. A člen vlády má možnost hlasovat na vládě, má úplně jiné pravomoci a to je právě důležité. Má i jiné vyjednávací možnosti v zahraničí. A to je právě důležité pro prosazování zájmů České republiky.

Takže nejsou to ani zbytečně vynaložené peníze, ony to ani nejsou vlastně moc peníze navíc, ale je to důležité. Řada zemí to má a myslím si, že kritizovat tuto pozici jenom svědčí o tom, že ti, co to dělají, tak evropské politice a českým zájmům moc nerozumějí. 

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: A já si dovolím jenom jednu větu na doplnění. Už tady padlo, že jsem asi dvacet let strávil v diplomacii. A přestože to není úplně můj šálek kávy, v diplomacii se prostě hodně hraje na tu hierarchii. Ministr se nebude scházet se státním tajemníkem, nebude se scházet s náměstkem. Musí to být náměstek na úrovni náměstka atd. Vrchní ředitel už se k ministrovi vůbec nemůže dostat.

A proto si myslím, že symbolický ten vzkaz, že tady na to máme ministra, je dobře. A ten ministr samozřejmě potom v těch jednáních má výrazně větší vyjednávací prostor, než kdyby tam jezdil státní tajemník nebo náměstek, byť by to byl náměstek předsedy vlády. Takže z hlediska toho formálního je dobře, že ten ministr se jmenuje ministr, a z hlediska finančního to není žádný zásadní nárůst peněz.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, rozhlas, potom Nova.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě chtěla zeptat na tu Ukrajinu, respektive pomoc Ukrajině, kterou teda i pan prezident při jmenování vás vyzval, abyste se zaměřil. Tak jestli v té nejbližší době máte nějakou představu, na kterou konkrétní pomoc a na její vyjednávání v Evropské unii se chcete zaměřit? A pak bych měla jenom krátce na pana premiéra, jestli byste mohl ještě zhodnotit ten váš vlastně názor na to, jak se posouvají ta koaliční jednání o konsolidačním balíčku. Vy jste se včera vracel na to jednání, dnes vás čekají na, ve formátu ODS. Tak jak to vidíte vy? Děkuju.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Chcete začít? Nebo mám začít já?

Petr Fiala, předseda vlády: Mohu začít s konsolidačním balíčkem, což ale zas trošku odvedeme pozornost od evropských záležitostí. Nicméně já jsem dnes možná vytvořil, to nevím, premiérský rekord v komunikaci, protože mám čtvrtou tiskovou konferenci shodou okolností. Takže to už by bylo, aby se nedostalo na všechny možné otázky.

Já mám z toho včerejšího jednání dobrý pocit. Já jsem se vracel na to jednání po setkání s panem prezidentem. Jednali jsme tady, myslím, do půl dvanácté večer a myslím, že se opravdu posouváme k tomu řešení.

Není to jednoduchý úkol, který jsme si dali, ale který jsme si dali proto, že jsme odpovědná vláda a že jsme přesvědčeni nebo víme, že nemůžeme žít takto na dluh a že musíme zkrotit deficity, které jsme tady zdědili po předcházející Babišově vládě. Znamená to velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na příjmové straně státního rozpočtu. Velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na výdajové stránce státního rozpočtu. A u všech těch opatření mít jasnou představu o jejich dopadech, nejenom finančních, ale i sociálních a dalších. A toto všechno zvážit najít nějakou rozumnou rovnováhu a dobrý výsledek.

Na tom pracujeme. Trvá to dlouho ne proto, že bychom nic nedělali, pracujeme intenzivně každý den už mnoho měsíců. Ale trvá to, protože ten samotný úkol není jednoduchý a my chceme přijít s dobrým řešením. I to včerejší jednání mě přesvědčilo o tom, že ten termín, který říkáme přibližný, že kolem poloviny května jsme schopni s tím konsolidačním balíčkem i s důchodovou reformou seznámit veřejnosti, že ten termín je dodržitelný.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Pokud jde o Ukrajinu, pokud mám správné informace, tak už vlastně se rozběhly přípravy jedenáctého sankčního balíčku, což je určitě dobře. Zas je to o té jednotě a o tom, že Evropa má a musí a měla by stále znova prokazovat, že stojí jednotně za Ukrajinou. A všichni víme proč. Protože v tuhle chvíli se na Ukrajině bojuje v podstatě o demokracii, o Západ, a proto bychom je neměli nechat na holičkách.

Takže ten jedenáctý balíček je jedna z věcí. Těch dosavadních deset balíčků je sice v pořádku, ale všichni víme, že dochází velmi často, nebo možná stále častěji, k obcházení. Takže další věc, která by se v té věci měla řešit nějakým razantnějším způsobem, je snaha zamezit tomu obcházení sankčních režimů.

No a v neposlední řadě já se svěřím s tím, že si myslím, že jednou z nejzásadnějších vět dějin dvacátého prvního století je: Nepotřebuju transport, potřebuju munici. Tato věta prezidenta Zelenského, podle mě, platí dnes možná ještě víc než před tím rokem. To znamená, Evropa musí a v současné době dělá, co může, aby našla co nejrychleji zdroje, další zdroje, jak dodat na Ukrajinu munici v potřebné ráži a potřebném množství, protože nevím, jestli toto číslo je správné, ale slyšel jsem někde, že to, co Velká Británie stihne vyrobit za půl roku, to se na Ukrajině vystřílí do vzduchu za den. Takže tam máme jistou disproporci a tohle je potřeba stále jaksi pomáhat vyřešit pro Ukrajinu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poslední dotaz Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, já bych měla dotaz na pana premiéra. Ještě bych se s dovolením vrátila k tomu všemu dopolednímu vyjednávání se zástupci energetických firem. Byli mezi nimi totiž i zástupci ČEZ, tak bych se chtěla zeptat, jestli jste s nimi řešil i možné zestátnění této organizace?

Petr Fiala, předseda vlády: Dobře, že se vracíme k tomu dopolednímu jednání, protože to bylo velmi důležité, a ukázalo – a já jsem rád, že to tady mohu znovu zdůraznit – to, že ceny, které zveřejnil Eurostat a které tak zneklidnily veřejnost, neodpovídají realitě. To dnešní jednání jednoznačně potvrdilo, že ty reálné ceny jsou zhruba o polovinu nižší. Tedy reálné ceny, které platí čeští občané.

To je samozřejmě pro občany dobrá zpráva a my jsme tam dospěli k určitým návrhům toho, jak se vyvarovat na příště toho, aby ty informace nebyly, byly takové, aby skutečně odrážely realitu. 

Pokud jde o další kroky v energetické politice, naším úkolem je zajistit energetickou bezpečnost, energetickou soběstačnost, dostatek bezpečných zdrojů energie. My jsme proto udělali v minulém roce hodně. Zajistili jsme plyn, navzdory všem skeptikům měli všichni dostatek plynu a dalších energií na letošní zimu. Stejně tak to bude na příští zimu. Koupili jsme kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku. Jednáme o plynovodu STORK, dosáhli jsme dohody, velmi obtížné, na rozšíření plynovodu TAL +. Teď jednáme s Evropskou komisí o tom, aby to byly projekty, které je možné financovat i z evropských peněz. A tímto způsobem postupujeme, abychom tu energetickou soběstačnost posílili. A energetickou bezpečnost, to je taky velmi důležité.

A je k tomu potřeba udělat i některé další kroky tak, aby stát měl větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. My ty kroky postupně realizujeme. Víte také, že jsme vypsali tendr na dostavbu reaktoru v Jaderné elektrárně Dukovany, což je další věc na posílení energetické bezpečnosti České republiky. Detaily některých dalších postupů nemohu a nebudu komentovat, protože by měly vliv na to, co se odehrává na trzích a to by bylo určitě neodpovědné.

Takže všichni vidí, jaké kroky v energetické bezpečnosti a posilování soběstačnosti České republiky děláme a budeme v nich pokračovat, protože čeští občané, české firmy, a to je úkol, který si naše vláda dala, musí mít dostatek energií za přijatelné ceny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: A to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Na shledanou.