Tisková konference po výjezdním zasedání vlády v Kadani, 20. září 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po výjezdním zasedání tady v Ústeckém a Karlovarském kraji a také po jednání vlády tady v Kadani. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já už jsem několikrát říkal, že nechceme vládnout z Prahy. Jezdíme po regionech, mluvíme s lidmi, s podnikateli, se starostkami, starosty, s vedením krajů a to děláme i dnes, v tom pokračujeme i dnes. V březnu jsme navštívili Olomoucký a Moravskoslezský kraj jako vláda, v červnu Plzeňský a Jihočeský kraj a dnes jsme tady v Kadani. Krásném městě, městě, které je důkazem toho, jak lze i v ne úplně výhodných podmínkách učinit město pěkným, s vysokou kvalitou života. Město, které jaksi ukazuje, jak se dá dobře starat o vlastní obyvatele a vytvářet příjemné prostředí.

Jsme tady v Kadani, kde jsme jednali se zástupci Karlovarského a Ústeckého kraje. Já bych chtěl poděkovat panu starostovi Janu Losenickému za skvělou organizaci našeho výjezdního zasedání a za pohostinnost, které se nám tady dostalo. V rámci výjezdních zasedání vlády – a ono to není jenom to zasedání a to jednání se zástupci konkrétních krajů nebo se starosty a starostkami, ale je to i to, že členové vlády jsou celý den v tom konkrétním regionu a účastní se různých akcí a navštěvují různá místa a řeší jednotlivé projekty – tak v rámci těch výjezdních zasedání se vždycky snažíme řešit témata, která sice mají regionální přesah, ale týkají se velmi silně těch konkrétních krajů.

Proto jsme dnes diskutovali například o dopravě, proto jsme diskutovali o plánované těžbě lithia, což je jedna ze strategických investic v rámci restartu Česka, a o podobných otázkách. Já některé věci tady zmíním.

Doprava, kvalitní dopravní spojení, to je věc, kterou potřebujeme, která v České republice zatím neodpovídá tomu, co bychom si všichni představovali. Víme to. Dopravní spojení je základní podmínkou naší prosperity i toho, aby naši občané měli dostatečně kvalitní život a dobrou životní úroveň.

I potenciál Ústeckého i Karlovarského kraje by byl mnohem vyšší, kdyby se nám podařilo dokončit moderní dopravní infrastrukturu. V obou krajích se staví, pracuje se na řadě zásadních dopravních staveb. V Ústeckém kraji se jedná například o obchvat Loun v rámci dálnice D7 – ten jsme ráno nakonec zprovoznili i za přítomnosti pana hejtmana Schillera a pana ministra Kupky – nebo další úsek D7 u Chlumčan, který otevřeme ještě letos. Připravují se další úseky dálnic D6, D7 nebo třeba tzv. Kladrubská spojka, zkapacitnění silnice mezi Kláštercem nad Ohří a Chomutovem, související obchvat Klášterce, čtyřproudový tunel u Bíliny atd.

V Karlovarském kraji se zase pracuje na dalším úseku dálnice D6 u Krupé. Hotovo má být ve třetím čtvrtletí příštího roku. Obchvat Hořoviček, to je taky D6, zhruba ve stejnou dobu. Ve třetím čtvrtletí 2025 má být hotov další úsek D6 – obchvat Hořesedel.

Vedle silnic a dálnic je také důležitá modernizace železniční sítě. V obou regionech se opravuje několik železničních stanic – Bohosudov, Lovosice – nebo nádražních budov – Teplice, Bílina a Chodov – a probíhá rekonstrukce trati z Litoměřic do Velkých Žernosek. Nesmíme zapomenout také na přípravu vysokorychlostní tratě z Prahy do Lovosic a z Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem. Vůbec vysokorychlostní tratě jsou jedna z věcí, na které se musíme do budoucna soustředit. Bez nich nemůžeme být dostatečně konkurenceschopní a bylo by to také omezení pro naše občany a jejich mobilitu.

Bavili jsme se také o programu Spravedlivá transformace, který má zmírnit negativní dopady nutné k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. V programu Spravedlivá transformace je vyhlášeno deset výzev pro žadatele z Ústeckého kraje. Celkem byly ve výzvách určených pro Ústecký kraj podány projekty v hodnotě takřka 3,4 miliardy korun.

Řada těch strategických projektů je známá: revitalizace lomu ČSA atd. Nebudu je všechny vyjmenovávat. Samotný program ale nestačí. Je prostě důležité, abychom dokázali hledat i další příležitosti pro zásadní změny v regionu. My se snažíme o to, aby jeden z těch strategických projektů, o který usilujeme, to je gigafactory, se podařilo umístit také do areálu v Prunéřově. Velký význam podle našeho názoru má, a jsem rád, že jsme se na tom shodli, má projekt těžby lithia, ke kterému jsme dnes měli speciální jednání, o kterém jsem už veřejnost na tiskové konferenci informoval.

To, co je důležité možná i z toho dnešního jednání: My jsme se domluvili na nějaké jiné formě komunikace o tom projektu těžby lithia. Bavili jsme se o tom, že je potřeba, aby dotčené obce, samosprávy, ale i kraj, dostaly větší množství informací od investora. Domluvili jsme si způsob, jakým toho dosáhneme včetně zastoupení reprezentanta vlády v pracovní skupině, která se touto otázkou bude zabývat.

Jsme přesvědčeni, že těžba lithia je důležitá¨, a jsem rád, že jak zástupci samospráv, starostové a starostky dotčených obcí, tak zástupci kraje jednoznačně řekli, že věří v to, že ta těžba lithia bude probíhat. Že nechtějí tomu zabránit, ale chtějí, aby ty dopady – ekologické, sociální, ekonomické – na obyvatele byly co nejmenší, respektive byly příznivé.

My jsme se už dopoledne bavili také o transformaci tohoto regionu a o tom, že těžba lithia je jedním z těch kroků k transformaci, protože těžba lithia a navazující projekty gigafactory a automobilový průmysl, to nám umožňuje vytvářet věci s vysokou přidanou hodnotu. Znamená to nová pracovní místa, nové příležitosti, je to něco, co si Česká republika nemůže nechat ujít a co všem těm regionům, které se na tom budou podílet, by mělo přinést další výhody. Tedy úspěch v těchto projektech byl by pro naše hospodářství obrovským impulzem a samozřejmě by to pomohlo celé České republice, protože automobilový průmysl tvoří deset procent HDP a ta úzká souvislost s prosperitou České republiky je tady zjevná.

My jsme se také bavili o dalších otázkách. Já je tady nebudu všechny vyjmenovávat. Samozřejmě téma, které nemůžeme pominout v Ústeckém a Karlovarském kraji, jsou i negativní sociální jevy: obchod s chudobou, sociálně vyloučené lokality. Řešili jsme to, co může stát ve spolupráci s kraji a obcemi udělat pro to, abychom s těmito negativními jevy bojovali.

Bavili jsme se o významu digitalizace v této věci, cílenější sociální podpory. Ministerstvo práce a sociálních věcí tady chystá velkou reformu sociálních systému. Budeme na to myslet a budeme se snažit tyto problémy řešit a chceme přihlížet ke zkušenostem zastupitelů, reprezentantů těchto regionů, kteří se s těmito otázkami potýkají dnes a denně. V této souvislosti připravujeme také detailní cenové mapy, které by měly omezit obchod s chudobou v oblasti bydlení.

Těch témat je celá řada a já myslím, že se k nim ještě i v průběhu této tiskové konference dostaneme. Já bych chtěl skutečně poděkovat zástupcům obou krajů a osobně panu hejtmanu Schillerovi a panu hejtmanu Kulhánkovi za celou tu debatu, za opravdu velmi věcnou diskuzi nad konkrétními problémy a chtěl bych jim i poděkovat za to, jak se snaží spolupracovat s vládou při řešení všech otázek, které jejich regiony a jejich kraje trápí.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o pár slov poprosím i hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera.

Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje: Tak já moc děkuji. Ano, zaznělo tady víceméně skoro všechno. Nicméně chci ještě deklarovat, aby zaznělo jasně, že Ústecký kraj chce a trvá na tom, aby se lithium těžilo, za předpokladu, že skutečně budeme vědět podrobné informace, že všichni budou seznámeni s tím, jaký to bude mít dopad, jaké budou příležitosti, jaké budou kompenzace. Všechny tyto informace chceme, tak jako zastupitele ostatních obcí, a chceme, aby tito občané, dá se říct, že do posledního občana, věděli, co těžba přinese a co jim třeba možná i vezme.

Nicméně ta těžba, jak tady zaznělo, je strategická pro všechny. Je významná pro Českou republiku, ale o to významnější musí být pro Ústecký kraj. A my na tom budeme jako zastupitelé krajského úřadu nebo kraje určitě trvat a chceme doopravdy ty informace. Takže za nás tohle.

Druhá věc, co jsme probírali tu socioekonomickou situaci vůbec našeho kraje, která se prolíná i do školství, vzdělanosti a tak. Tak samozřejmě my navrhujeme jako kraj jeden ze zákonů o dostupném bydlení. Požádali jsme o jeho podporu, tak aby to vyšlo. Je to začátek možná rozmotávání kruhu, který je několik let uzavřený, a je potřeba to nějakým stylem otevřít.

Já jsem zmínil, že by bylo možná dobré otevřít znovu deset opatření proti chudobě, které se nepodařilo dotáhnout do konce minulé volební období minulou vládou. Nebyly to špatné věci, byly to věci, které byly komunikovány se všemi starosty v našem kraji, mají svou podporu a je to skutečně z místa praxe. Takže by bylo dobré to oprášit, jak se říká, a možná se věnovat i tomu. To by našemu kraji pomohlo výrazně.

Pak byla spousta dalších věcí, ke kterým jsme se bohužel nedostali. Máme tady záplavová území, aktivní, máme tady cestovní ruch, máme tady třeba splavnost Labe a taková témata. Nicméně jsme předali v tištěné podobě celé vládě tato témata a já věřím, že se k tomu budeme vracet zpátky samostatně, protože bylo hrozně málo času na to, abychom vůbec usměrnili tu debatu, abychom se dostali k více tématům, protože, jak jsem říkal, každé téma by bylo na jeden jednací den, protože to bylo velice složité.

Bavili jsme se i o městu Žatec, které je držitelem teď ocenění UNESCO. To jsme byli rádi. A samozřejmě jsme si vzájemně poděkovali za podporu Terezína, protože to je pro náš kraj velice významné, pro Českou republiku, jestli můžu říct, také, protože je to mezinárodní prestiž na to, že zachráníme nebo budeme se snažit zachránit takovéto město, které má bohužel takovou špatnou historii, a je to memento minulé doby, které musíme zachovat, a myslím si, že pro další generace by byla velká škoda, kdyby už toto nebylo. Takže za to také děkujeme.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji panu hejtmanovi a o slovo poprosím také hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje: Pěkné odpoledne. Za Karlovarský kraj jsme přijeli s poměrně obsáhlou agendou se třemi prioritními oblastmi, ke kterým se dostanu, ale hlavně s jedním velmi obecným apelem, protože víme, kde nás bota tlačí v rámci Karlovarského kraje, ať je to sociální oblast, oblast odlivu obyvatel, oblast dopravní infrastruktury, a vnímáme, že od počátku tato vláda deklarovala podporu strukturálně postiženému regionu pomoci. Nicméně zatím jsme nezískali takové nástroje a takovou míru podpory, jakou bychom očekávali.

Ten apel zazněl opravdu v tom smyslu, aby se vláda zamyslela nad nějakým specifickým nástrojem, aby naplnila svoje proklamace a Karlovarskému kraji pomohla se dostat na řekněme standardní úroveň v rámci České republiky i v rámci konkurenceschopnosti s dalšími regiony.

Ty tři prioritní oblasti, které jsme přivezli. Tak jedna byla samozřejmě doprava, kde pan premiér přislíbil to, co nás trápí v souvislosti s D6 a jejím napojením na německou dálniční síť. Aby se to jednání stále otevíralo s německou stranou, protože tam je dvanáctikilometrový úsek, který zatím není v plánu, a D6 tak má stále svoji bariéru stát se plnohodnotnou evropskou komunikací. Toto téma již otevíral jak pan ministr Kupka, tak pan prezident v jednání se svým protějškem, pan premiér připojil své úsilí nyní.

Dopravy se týkala také jednání ohledně modernizace, rozvoje karlovarského letiště, které nutně potřebuje rozšířit a prodloužit svoji runway tak, aby splňovalo parametry pro letecké společnosti a mohlo sloužit svému civilnímu provozu, protože to vnímáme jako obrovský dopad, pozitivní, do lokální ekonomiky a potenciál jeho rozvoje. Ta vůle tam rozhodně je, hledáme společný nástroj.

Ve vztahu k zdravotnictví pan ministr Válek jednoznačně popsal jednotlivé kroky, které vedou ke vzniku komplexního onkologického centra v Karlovarském kraji, v Karlovarské krajské nemocnici, protože jako jediný kraj komplexní onkologické centrum dosud nemáme. Začíná to již podporou přístrojového vybavení onkologických pracovišť z Národního plánu obnovy a dalšími procedurálními kroky tak, abychom i my se zařadili jako region po bok těm dalším, které komplexní onkologické centrum mají. S tím souvisí i budoucí podpora dalšího rozvoje Karlovarské krajské nemocnice tak, jak je stanoven její generel.

Zaznělo také v třetí oblasti, té prioritní – vzdělávání. Velmi intenzivní a konkrétní kooperace s ministerstvem školství, konkrétně s panem ministrem Bekem, se kterým pracujeme na otevírání vysokoškolských univerzitních oborů tak, aby v roce 2024, 2025 už byly první dva obory otevřeny ve svém univerzitním studiu, a polytechnika, ať už s technickými, nebo humanitními obory, začala fungovat o rok později. K tomu máme naprosto jasný konkrétní scénář a naplňujeme jednotlivé kroky.

Takže já jsem v závěru samozřejmě vládě a jednotlivým ministrům také poděkoval a ujistil je, že je nepřestaneme otravovat, dokud nedojdeme svých cílů. Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím také zástupce hostitelské strany, starostu města Kadaň pana Jana Losenického.

Jan Losenický, starosta Kadaně: Děkuji. Město Kadaň přivítalo ve své historii mnoho panovníků. Měli jsme tady už třeba přemyslovského krále Václava II., potom třeba i Habsburka Josefa II. Měli jsme tady všechny prezidenty, pan prezident Pavel tady byl ještě teda mimo svůj úřad, ale všichni ostatní. Já musím vzpomenout i první návštěvu Václava Havla v únoru 1990, kdy procházel nikoli městem, ale zbořeništěm, protože Kadaň byla nejhorší památková rezervace v celém Československu a za tu dobu se zvedla tak, že když tady dnes procházejí a mohou procházet třeba i členové vlády, tak určitě si takto nepřipadají, jako si připadal Václav Havel. Tehdy také řekl, že bude chviličku trvat, než se obnoví ty stavby, ale mnohem déle bude trvat, než se obnoví nějaká ta morální stránka věci, a myslím si, že už jsme v době, kdy opravdu jsme si zažili nějaká divoká léta devadesátá a pak ještě chvilku potom, ale teď už si myslím, že stavíme na něčem úplně jiném.

Já jsem moc rád, že Kadaň mohla přivítat poprvé ve své historii i jednání na nejvyšší státní úrovni, jednání vlády, a to samozřejmě i díky své poloze, protože jsme tedy na hranicích Karlovarského a Ústeckého kraje, ale také snad i díky tomu, že máme nějaký genius loci. Takže věřím, že i to dnešní setkání bylo přínosem.

Sledoval jsem všechna ta témata, jsem rád, že se jednalo dlouho, a přesto, jak tady pánové hejtmani řekli, je to stále krátká doba na to, aby se projednala všechna témata. A nás dole, na té nejnižší šprušli toho žebříku to samozřejmě hodně zajímá, protože jsme na tom potom odvislí, a ten život v těch městech se pak samozřejmě odráží od toho, jak se vyvíjí kraj, jak se vyvíjí celý stát.

Takže moc děkuju za to, že jsme to jednání tady mohli přivítat a že jsme ho mohli hostit a být organizátory téhle akce. Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy, jako první tedy Česká televize.

Renata Myslíková, Česká televize: Dobrý den, já bych se ještě zeptala na lithium. Mluvili jste o tom, že jste se domluvili na jiné formě komunikace. Tak kdybyste ještě mohli připomenout, jaký teď bude tedy ten další harmonogram, na čem jste se dohodli, jaký je ten postup? Pan Schiller před jednáním zmiňoval, že chce slyšet nějaké záruky, tak jestli dnes už jste nějaké konkrétní záruky dostal? A pak by mě ještě zajímalo, co se týká Krušných hor, využiji, že je tady ministr životního prostředí, jestli při dnešním jednání nastal nějaký posun dohod ohledně vyhlášení chráněné krajinné oblasti? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já dám určitě slovo panu ministru Síkelovi. Jenom obecně k té komunikaci: Tak výhrady ke komunikaci mohou být vždycky, ale tady zaznívaly výhrady v tom směru, že dotčené obce a taky kraj neměly od investora dostatečné informace, které by se týkaly způsobu, jakým byla vybrána lokalita, ve které by měl být ten zpracovatelský závod, nebo třeba toho, zda skutečně neexistují jiné alternativy dopravy a podobné věci.

Já myslím, že jsou tu dva důvody, které se během toho jednání celkem jasně ukázaly. Jeden ten důvod je, že investor dosud komunikoval v podstatě v těch parametrech, které mu ukládá legislativa. Myslím, že jsme se všichni shodli na tom, že u takto citlivé věci a v regionu, který je i historicky postižen těžbou a obyvatelé mají tady s řadou podobných projektů třeba i negativní zkušenosti, je potřeba jít v té komunikaci dál i nad rámec toho, co ukládá zákon. To, myslím, nastane.

Druhá věc, která je jako objektivní nebo byla objektivní překážkou. To je to, že postupně investor na základě sond a dalších studií upřesňoval podobu toho projektu. Teď jsou ve fázi, kdy jsou schopni poskytovat už ty definitivní informace, což je nakonec taky nutné, protože blížíme do fáze, kdy se bude projednávat EIA.

Takže to všechno jsou věci, které určitě tu komunikaci zlepší. Abychom to i garantovali, tak jsme udělali to rozhodnutí, o kterém jsem tady i mluvil. To znamená, že se zástupce vlády, respektive tedy člověk, který bude jmenován panem ministrem Síkelou, bude účastnit pravidelně jednání pracovní skupiny a bude ještě přenášet ty informace mezi vládou a investorem a obcemi a krajem tak, aby i tato forma komunikace fungovala.

Já si myslím, že už to dnešní jednání bylo jakýmsi milníkem v té komunikaci a v té informovanosti, a to, na čem jsme se shodli, bylo, že by kvalita komunikace měla být od dnešního dne vyšší. Prosím pana ministra ještě doplnit.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, pane premiére. Tak já možná na doplnění. Já už se nebudu dotýkat těch otázek té komunikace, ale možná shrnu ty nejdůležitější kroky, které proběhly. A ty kroky, které budou probíhat samozřejmě jak lokálně, tak i v návaznosti na některé aktivity, které rozvíjíme ve vztahu k zahraničí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podalo v loňském roce 29. 3. návrh na pořízení šesté aktualizace zásad územního rozvoje Ústeckého kraje krajskému úřadu. Tento návrh byl schválen zastupitelstvem Ústeckého kraje 25. 5. loňského roku. Byly tam pak vzneseny požadavky na upřesnění plochy atd.

My jsme potom 10. 8. 2023, byl předán Krajskému úřadu Ústeckého kraje návrh šesté aktualizace zásad územního rozvoje pro veřejné projednávání, které bylo Krajskému úřadu Ústecký úřadu pak stanoveno 18. 9. A následně v průběhu října proběhne vypořádání připomínek a schvalování aktualizovaných zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.

Já nepopírám, že tento postup, který je ovšem čistě podle zákona, byl do určité míry zpochybněn, že někteří zastupitelé by přivítali postup opačný. To znamená začít nejprve odzadu, to znamená EIA a SEA, ale to není obvyklé, protože nejdřív se musí vymezit vlastně možnost toho věcného záměru a potom teprve dochází k poměrně zásadním investicím do těch studií. Zároveň probíhá v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí koordinace na přípravách těch navazujících povolujících řízení, to znamená vydání stanoviska SEA a proces posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Pokud se jedná o ty realizované aktivity ze strany investora, tak je ve fázi dokončování finální studie proveditelnosti, která má v tuto chvíli rozsah několik tisíc stran.

Byl dokončen poměrně unikátní vývoj zpracovatelské technologie toho minerálu cinvalditu a provedení poloprovozního testu na renomovaných pracovištích v Austrálii. Byla zvolena, a to je jeden ze sporných bodů, technologie dopravy horniny z dolu, ze zpracovatelského závodu procházející přes chráněná území Krušných hor. Jedná se o speciálně vyvinutý dopravník, což je jeden z nejmodernějších způsobů dopravy, často využívaný právě třeba v horských oblastech ve Švýcarsku nebo v Rakousku. Byly pořízeny pilotní vzorky, které vykazují stejnou nebo lepší kvalitu než standardní vzorky dostupné na světových trzích, a, jak jsem už uvedl, ve finální přípravě je předložení oznámení EIA ke zpracovatelskému závodu.

Nejvíce dotčenými obcemi je město Dubí, obec Újezdeček a město Košťany. My samozřejmě jsme se zaručili, že budeme podporovat ten projekt pouze v případě, že nebude mít zásadní, ideálně vůbec žádné dopady na životní prostředí. Tak je přizpůsobena i technologie toho projektu. Pokud se jedná o výběr té lokality, tak bylo posuzováno 27 lokalit. Potom ten výběr byl zúžen na čtyři, v tuto chvíli tedy je záměrem vybudovat ten projekt v areálu průmyslové zóny v obci Újezdeček. 

Ten projekt má i mezinárodní rozměr. My jsme uzavřeli se Svobodným státem Sasko memorandum, které pokrývá mimo jiné i spolupráci v oblasti rozvoje těžby lithia. Kolegové na německé straně jsou průběžně informování o postupu procesu a budou se účastnit i veřejného projednávání zásad územního rozvoje. Mezinárodní rozměr – Evropská banka pro obnovu a rozvoj je připravena ten projekt podpořit financováním. A to je asi… Možná ještě zmínit, že ten projekt je zajímavý i z celoevropské úrovně i s ohledem na ten Critical Raw Materials Act, aktu o kritických surovinách, kdy má tento projekt potenciál stát se jedním z tzv. strategických projektů v rámci celé Evropské unie a tento význam byl opakovaně potvrzen ze strany Evropské unie a tzv. bateriové aliance.

Takže to je k těm následným krokům z mé strany všechno, doufám, že to bylo vyčerpávající.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím ještě pana ministra.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak jenom velmi krátce k chráněné krajinné oblasti. My jsme dnes s panem ministrem Výborným za účasti Lesů České republiky, za účasti Agentury ochrany přírody a krajiny a také paní starostky města Litvínov byli v Bučinách nad Litvínovem. Je to opravdu hodnotné území, kde se velmi intenzivně zabýváme, nejenom tady, ale tady je to poměrně explicitní, ochranou starých porostů. Probíhá velmi intenzivní komunikace a spolupráce právě mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny a Lesy České republiky na nastavení managementu, přístupu k hospodaření, výběrovém hospodaření a vytvoření v prvotní fázi 250 hektarů bezzásahových území.

Je to součást budoucí chráněné krajinné oblasti. Budoucí chráněná krajinná oblast Krušné hory by byla po jejím vyhlášení největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice, když pominu tedy navazující chráněné krajinné oblasti na národní park Šumava. My aktuálně máme návrh rozsahu, zonace, přístupu a principu. To nejhodnotnější, co na tomto území je, tak jsou opravdu jednotlivé typy společenství stromového, ať už bučin, nebo smrků v náhorních polohách, ale především biotopů navázaných na po-těžební krajinu, ať už krajinu po-těžební středověkou, nebo novověkou, různé výsypky, propadliště původních šachet atd.

Tudíž i z tohoto je potřeba dovozovat, že vlastně ten soulad s těžbou tady není v rozporu s ochranou přírody a krajiny za předpokladu, že jsou samozřejmě zvoleny nejmodernější technologie. My teď jsme ve fázi diskuzí s jednotlivými starosty, to znamená, Agentura ochrany přírody se snaží předjednat s jednotlivými zástupci municipalit před vlastním formálním procesem jako takovým.

Snažíme se vydiskutovat všechny problémy dopředu jak s obcemi, tak samozřejmě s jednotlivými vlastníky. Dnes to proběhlo s Lesy České republiky, na mé předchozí návštěvě Karlovarského kraje to byla diskuze s církevními vlastníky, jsou tady také soukromí vlastníci a musím říct, že zvlášť třeba někteří soukromí vlastníci už dnes přistupují v lesnickém hospodářském plánu velmi citlivě k ochraně lesa a k přístupu k hospodaření v lese, které fakticky už dnes splňují podmínky chráněné krajinné oblasti.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Pan hejtman, jestli chce ještě doplnit?

Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje: Tak určitě ano. Ono to vypadá, že je všechno skvělé, zalité sluncem, ale ono to tak úplně jednoduché nebude. Jediná garance, která dnes byla nebo je, je ta, že chceme, máme zájem všichni těžit lithium. Když se vrátím k lithiu, že budeme mít zástupce ministerstva v pracovní skupině, kterou jsem zřídil.

Nicméně věci, které sice nejsou obvyklé, tak jsou pro nás velmi nutné a nezbytné. To znamená, že my stále půjdeme tou cestou v rámci obcí a v rámci všech, aby se rozhodli tak, abychom měli veškeré informace toho dopadu, a pak se budou rozhodovat zastupitelé a zastupitelé kraje o tom, jakým stylem a jak se bude a jestli se bude těžit. Takže určitě to není o tom, že bychom se shodli na tom, že prostě teď všechno rozjedeme.

CHKO, k tomu se můžu vyjádřit také. Tam jsme byli rádi, že ministerstvo vyslechlo náš apel na to, aby právě agentura začala komunikovat s těmi obcemi a vysvětlovat lidem, co to pro ně bude znamenat a tak. Je to přesně to, co jsme říkali před dvěma lety právě společnostem, které chtějí těžit lithium: Aby komunikovaly s lidmi, s obcemi, aby ta komunikace byla nad rámec toho, než musí, aby je seznamovaly s tím, co všechno bude. A to bohužel neudělaly, takže propásly svou příležitost. Proto my se k tomu musíme bohužel vracet zpátky. Nicméně CHKO nebo Agentura pro ochranu přírody to uchopila a tam si myslím, že se vyvarují mnoha, mnoha střetů a myslím si, že to bude mnohem jednodušší, než kdyby se nekomunikovalo.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych chtěla ještě k lithiu zeptat, jestli… Vy jste zmiňoval, pane ministře, gigafactory, tak jestli teď vláda se snaží podpořit, dojednat vznik dvou gigafactory v České republice, jak moc je to realistické? A taky jestli jste dnes už mluvili o možném rozdělení zisků z těžby lithia, kolik by komu připadlo, nebo jak vůbec tady v tomto tématu postupovat?

A potom taky k Fondu spravedlivé transformace. Tam jeden z těch projektů právě měl souviset s těžbou lithia nebo původně tedy se vznikem gigafactory. Tak jestli se bude nakonec financovat právě z těchto peněz, anebo jak zrovna v tomto konkrétním projektu je plánováno, ty další kroky? Protože musí být rozhodnuto do konce roku.

A pak ještě obecněji k rozpočtu na příští rok i v souvislosti s tou sociální oblastí. Tak jestli se plánuje nějaké krácení dotací v sociální oblasti nebo zvyšování spoluúčasti v rámci těch úspor? A pana premiéra bych chtěla jenom poprosit o krátký komentář toho, jak jste daleko s tou finalizací rozpočtu? Čeká vás to příští týden na vládě. Jestli se daří teda nějakým způsobem vyjít vstříc těm resortům, které chtěly to navýšení. Především to bylo školství a Ministerstvo pro místní rozvoj. Děkuji moc.

Petr Fiala, předseda vlády: K rozpočtu – daří se, postupujeme podle harmonogramu, tak jak nám to ukládá zákon a jak jsme si to sami stanovili. Předpokládám, že 27. září budeme schvalovat definitivní podobu návrhu státního rozpočtu na vládě, tedy tu podobu, se kterou předstoupíme před Poslaneckou sněmovnu. Platí, co jsme už veřejně řekli, to znamená, že počítáme s rozpočtem, který bude mít deficit 252 miliard korun. Je to snížení toho deficitu proti deficitu, jaký byl v letošním roce. Pozitivně se projeví konsolidační balíček, ve výši více než 90 miliard korun bude ten jeho pozitivní dopad.

Ale samozřejmě v tom rozpočtu se také projeví jiná věc, o kterou nám jde a jde o to celé vládě, a to je, abychom při všech těch úsporách a šetření na provozu státu a tom, že musíme dát do pořádku hospodaření státu a musíme dát do pořádku veřejné finance a snižovat jeho deficit, tak abychom přitom také nezapomínali na rozvoj, nezapomínali na investice do budoucí prosperity.

Proto ten rozpočet bude opět obsahovat zopakování těch rekordních investic do dopravní infrastruktury. Proto ten rozpočet bude obsahovat investice do bezpečnosti. Proto ten rozpočet bude ale také obsahovat to, co je jednou z priorit vlády, a to jsou dostatečné finanční prostředky pro vzdělání a pro výzkum a inovace.

Ano, jsme v těžké situaci rozpočtové, vyrovnáváme se s řadou krizí, které dopadly na Evropu a Českou republiku v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, jsme vystaveni nutnosti zlepšit hospodaření státu, ale přesto jsme připraveni do těch klíčových oblastí investovat a udržovat ty finanční prostředky, které do nich dáváme.

Ještě poznámka k lithiu, k tomu, co říkal pan hejtman Schiller. Prostě projekty tohoto typu a to, že se má někde zahájit těžba a má to nějaký prostě dopad a musí to mít dopad na ty obce, na různé aspekty života, tak jsou vždycky, jejich prosazení je vždycky složité. Já celou tu debatu se starosty dotčených obcí i s krajem neberu, a jejich otázky a připomínky a pochybnosti, neberu jako něco, co má za cíl ten projekt poškodit, odsunout, zvrátit, ale jako naprosto normální a legitimní součást diskuze o každém takovém projektu.

Je v zájmu všech – státu, ale i těch, kterých se to týká, tedy obcí a kraje, aby se ten projekt podařilo uskutečnit, aby se ho podařilo uskutečnit tak, že dopady na životní prostředí budou minimální a dopady na sociálněekonomický rozvoj obcí a regionu bude pozitivní. O to se snažím a budeme se o to snažit.

Chci jenom připomenout, že ten projekt má soukromého investora, byť je tam určitý státní podíl, a stát tady do té věci vstupuje právě proto, že máme zájem o to, aby ten projekt fungoval, protože jsme si vědomi jeho strategického významu, protože jsme si vědomi všech jeho dopadů, které má, a proto je tam tato aktivita státu.

Já bych považoval za nevyužitou příležitost a velkou chybu všech těch, kteří by případně zabránili tomu, abychom v České republice mohli využít takovou hodnotu, jakou tu máme. A to je strategická surovina, kterou je dnes lithium, která je v přeneseném slova smyslu nebo s určitou nadsázkou mnohými považována za něco, jako je zlato nebo ropa.

Když Česká republika má na svém území největší naleziště v Evropě, tak se musíme všichni snažit o to, abychom to dokázali také využít ve prospěch našich občanů. Já jsem z těch dnešních jednání měl pocit a ujistili mě o tom starostky a starostové, a nakonec i zástupci Ústeckého kraje, že všichni máme zájem, aby se to podařilo.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já ještě doplním pana premiéra v návaznosti na ty vaše otázky. Pokud se jedná o ty plánované projekty gigafactory, tak já mohu říci, že v tuto chvíli vedeme jednání se třemi investory v pokročilém stádiu. Jeden ten projekt je znám, to je Plzeň-Líně. Ty dva projekty, tam nejsme zatím oprávněni a nemůžeme zveřejnit jméno potencionálního investora, ale jeden z těch projektů by mohl být právě v Ústeckém kraji.

Kromě toho vedeme v nějaké inicializační fázi nebo fázi očekávání, oťukávání další jednání navazujících a velmi souvisejících výrob, navazujících na těžbu lithia, například výrobu baterií. Tam je to tak, že dokonce v jednom případě, pokud by došlo k úniku jména toho potenciálního investora, tak on řekl, že okamžitě odstoupí od těch jednání. Ale z tohoto hlediska jsem pevně přesvědčen, že budeme některá z těch jednání schopni dotáhnout úspěšně do konce k prospěchu naší země a k dalšímu rozvoji.

Pokud se jedná o to rozdělení těch zisků, tak tak daleko ještě nejsme, ale my bychom chtěli, aby – a já nebudu říkat postižené obce, ale ty dotčené obce – viděly ty benefity ještě předtím, než ten projekt bude zahájen. Samozřejmě většinový podíl ve společnosti GEOMET, která projekt připravuje, drží prostřednictvím Severočeských dolů společnost ČEZ, která je majoritně vlastněna státem, a proto by měly i příjmy z těžby toho lithia primárně putovat do státního rozpočtu, a případně další poplatky za vydobyté nerosty do rozpočtu místních obcí a tak dále.

Pokud se jedná o tu poslední otázku, a to byla otázka té žádosti, dotace. Ano, byla podána žádost o dotaci ve výši 1,2 miliardy korun z operačního programu Spravedlivá transformace. Jedná se o jeden ze strategických projektů Ústeckého kraje. Tu žádost podal investor. Nebyla podána ještě? Ok, dobře, já mám informaci… Jo, bude podána, pardon, bude podána.

My jsme zaznamenali na těch dnešních jednáních, že je obava tady na straně kraje a obcí, že by ten fond byl vyčerpán a že by byl rád použit na jiné účely, takže já se omlouvám za tu chybu. Já tam mám, já jsem měl za to, že byla podána, ale asi možná ani nebude, pardon.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak o doplnění poprosím, ještě pana ministra.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já jenom krátce doplním: Fond spravedlivé transformace má celkem 40 miliard alokovaných z evropských financí, Ústecký kraj 15, zhruba půl na půl strategické projekty a potom otevřené projekty. V těch otevřených výzvách jsme zatím zveřejnili deset s celkovou alokací, která byla podána, 3,4 miliardy korun.

Těch strategických projektů původně bylo deset nebo jedenáct vlastně, pardon, jedenáct. Dva z nich už oznámily, že odstupují. Jeden z nich byla společnost ČEZ, právě gigafactory. V současné době je otevřena výzva vzhledem k nutnosti profinancovat tyto relativně velké investiční projekty do konce roku 2027. Takto jsou nastavena pravidla operačního fondu Spravedlivé transformace, tak je podmínkou, aby ta žádost byla podána do konce roku letošního. Zatím z těch devět projektů byly podány dva a se všemi ostatními samozřejmě intenzivně jednáme. Jeden z nich je, ano, projekt otevření těžby lithia v celkové maximální výši alokace 1,2 miliardy korun.

Možná ještě podotknu dvě věci, hovořil o tom tady pan premiér. Já jsem opravdu rád, že vláda myslí na tyto strategické investice. Protože tam je nutná drobná, byť pěti, někde desetiprocentní kofinance ze státního rozpočtu, tak i na to myslíme už v příštím rozpočtu, protože ty investice začnou nabíhat vlastně v letech 2024, 2025, 2026, 2027.

A poslední věc: Podle posledního – protože všechny uhelné regiony v celé Evropě od Irska počínaje a Bulharskem konče, tak mají podobné programy ateď to mohu říct se vší vážností, Česká republika je v tom premiantem – podle posledního zasedání všech těch regionů minulý týden jsme nejdále v té implementaci.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nás tlačí čas, poprosím poslední krátký dotaz CNN Prima NEWS.

Jan Socha, CNN Prima NEWS: Já mám teda s dovolením dva krátké dotazy. Jeden, jestli byste, pane premiére, ještě mohl zhodnotit stručně projev prezidenta Petra Pavla v OSN na Valném shromáždění? A druhý úplně stručný dotaz, jestli to bylo letos poslední výjezdní zasedání vlády, nebo ještě se někam letos vydáte? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o projev pana prezidenta Pavla, já už jsem měl možnost se k tomu veřejně vyjádřit. Já jsem rád, že Česká republika mluví v zahraniční politice jedním hlasem a mluví naprosto jasně. Myslím, že to je ta cesta, kterou prostě musíme jít, abychom měli autoritu v zahraničí, byli důvěryhodnými partnery, byli čitelní a mohli prosazovat svoje zájmy v mezinárodní politice.

Pan prezident velmi správně vystihl hrozby, kterým dnešní svět čelí, bezpečnostní rizika. Jasně se postavil za politiku čelení ruské agresi a podporu Ukrajiny, pojmenoval ta rizika. Myslím si, že to je zcela v souladu se zahraniční politikou, kterou má vláda a kterou dnes reprezentují navenek všichni klíčoví ústavní činitelé.

Pokud jde o to dnešní zasedání vlády, výjezdní zasedání vlády, nepředpokládám, že je poslední, protože my se snažíme, abychom ta výjezdní zasedání během roku měli tři až čtyři. Tři už jsme měli a myslím si, že na to čtvrté by ještě během letošního roku mohlo také dojít.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Dámy a pánové, to je z tiskové konference vše. Děkujeme za pozornost a přejeme příjemný zbytek dne. Na shledanou.