Tiskové konference

14. 12. 2009 17:44

Tisková konference po zasedání vlády, 14. prosince 2009

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vítám vás na tiskové konferenci po zasedání vlády České republiky. Dnes bude mít tisková konference trošku netradiční průběh a to s ohledem na další program ministerského předsedy Jana Fischera, který vás teď seznání s tím, na co u několik dní čekáte. Po jeho prohlášení bych vám dal prostor pro tři vaše dotazy. Potom pana premiéra omluvím a tisková konference bude pokračovat za účasti pana vicepremiéra, pana ministra obrany, paní ministryně spravedlnosti, pana ministra průmyslu a obchodu a ministra financí. Pane premiére, máte slovo.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já přesně nevím, nač čekáte, ale pokud jde o moje stanovisko k situaci po té, co sněmovna schválila ve středu minulého týdne rozpočet na příští rok, tak po projednání ve vládě ta pozice bude následující. Já začnu s tím, co se odehrálo ráno, jen pro rekapitulaci. Vy už to moje prohlášení tiskové znáte, já jsme v ranních hodinách přijal pana ministra financí, který mne požádal, abych zvážil jeho další setrvání ve funkci s ohledem na jeho postoj, pocity a stanovisko ke schválenému rozpočtu. My jsme si na to velmi obšírně vyměnili názory a výsledek je ten, jak jsem ho již deklaroval v tom prohlášení, že jsme požádal pana ministra, aby setrval ve funkci. Vedli jsme pak dále debatu o krocích, které navrhneme vládě v souvislosti s rozpočtem. Pan ministr financí té mé žádosti vyhověl. Tolik, pokud jde o tu ranní schůzku s panem ministrem financí. A nyní vám přečtu prohlášení k politické situaci po schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2010, na jehož textu se vláda před chvílí shodla.

Zaprvé, předsedou vlády jsem byl jmenován v důsledku vnitropolitické krize a neschopnosti politických stran vytvořit normální politickou vládu. Mému jmenování předcházela dohoda tří politických stran a pověření jsem přijal s cílem dovést v klidu tuto zemi k parlamentním volbám. Tento úkol trvá i po zrušení termínu předčasných parlamentních voleb. Vláda jejímž jsem předsedou se v Poslanecké sněmovně neopírá o jasně definovanou koalici politických stran a hlasování o jejích návrzích - včetně návrhu zákona o státním rozpočtu - je tedy především odpovědností samotných politických stran a jejich vyjednávání. Současná vláda nemůže nahrazovat neschopnost, či neochotu politických stran mezi sebou spolupracovat.

Za třetí, vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2010, který připravila na základě parametrů s nimiž Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, když letos v říjnu podpořila tzv.vládní balíček úsporných opatření. Vládou navržený schodek 5,3 % HDP odpovídá mému veřejnému závazku, s nímž jsem spojil své pokračování v roli předsedy vlády. Výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně o návrhu rozpočtu, respektive rozhodnutí Sněmovny o změně struktury výdajů v objemu 12,5 miliard korun, splnění tohoto mého závazku, tedy udržet schodek na hranici 5,3 % HDP, tento závazek ohrožuje. Část změn provedených v rozpočtu Poslaneckou sněmovnou jde totiž na úkor mandatorních výdajů státu, a ve skutečnosti je tak skrytým zvýšením schodku státního rozpočtu, a s tím jako předseda vlády nemohu souhlasit. Za této situace vláda využije všech možností, které vládě dává zákon, aby schodek státního rozpočtu udržela na deklarované hranici 5,3% HDP. K tomu povedou následující kroky: A/ 5,1 miliardy korun, o které byl zkrácen rozpočet Fondu dopravní infrastruktury, budou na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny pokryty převodem z privatizačního účtu, respektive dividendou ČEZ. Teď vyskočím z toho textu, to je rozhodnutí sněmovny a těchto 5,1 miliard nezatíží, nezvýší deficit na HDP. My jsme tuto skutečnost znali, pouze jsme čekali případně na výši, kolik ten převod bude znamenat, protože podle metodiky ESSA záleží na výši těch dividend, to je rozhodující, proto, budou-li započítány nebo nebudou. Potom když tak později detailněji. B/ 3,1 miliardy korun, o které byly Sněmovnou zkráceny kapitoly vybraných resortů, vláda uspoří v rámci jednotlivých kapitol, případně v mimořádných případech rozhodne o krytí výdajů na úkor rozpočtové rezervy. Zbývají 4,0 miliardy korun vláda získá plošným vázáním výdajů státního rozpočtu v kapitolách, kterým Poslanecká sněmovna rozpočet nesnížila. To v průměru na jednu vázanou kapitolu rozpočtu činí 5%, přičemž z vázání výdajů budou vyloučeny výdaje jako důchody, sociální dávky, výdaje na vědu a výzkum, dofinancování projektů EU atd. V pololetí vláda vyhodnotí plnění státního rozpočtu a v případě, že se bude vyvíjet pozitivně, vázané výdaje uvolní.

K tomu se dnešní vláda jednomyslně shodla na textu usnesení, kterým schvaluje záměr na vázání výdajů státního rozpočtu roku 2010 do výše 4 miliard korun a uložila ministru financí, aby zpracoval a předložil do 10. ledna návrh na vázání výdajů státního rozpočtu na rok 2010 podle jednotlivých rozpočtových kapitol. Podotýkám, že z toho vázání jsou vyňaty jmenovitě ministerstvo obrany a ministerstvo zemědělství, které už byly kráceny rozhodnutím sněmovny k závěrům státního rozpočtu. U těch resortů, či chcete-li kapitol jako kancelář prezidenta, Senát, Poslanecká sněmovna, Kancelář veřejného ochránce práv, Ústavní soud, NKÚ a další, tam nemůže to udělat vláda sama o sobě exekutivně, ale požádá podle rozpočtových pravidel, ministr financí požádá rozpočtový výbor, aby postupoval obdobným způsobem i u těchto kapitol. Dámy a pánové, to je k dnešní reakci mé a vlády k rozpočtu, který byl přijat ve sněmovně ve středu.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, pane premiére. Text prohlášení předsedy vlády, stejně tak jako text usnesení najdete na internetových stránkách vláda.cz a text prohlášení pana premiéra vám mé kolegyně za malý okamžik rozdají. Teď prosím tři vaše dotazy na ministerského předsedu. ČTK.

ČTK: Dobrý den, pane premiére, cítíte po tom minulém týdnu podporu všech těch stran, které tuto vládu dělaly? Při tom přemýšlení, které jste dnes o osmi ráno s panem ministrem financí vedli, hraje nějakou roli to, že polovina těch stran, které vás sestavily vás podpořili, druhá polovina ne? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já jsem zatím poslouchal stanoviska tak jak proběhly v jednotlivých tiskových prohlášeních. Já jsem na ně nechtěl záměrně odpovídat okamžitě, neměl jsme pro to důvod. Cítím potřebu se k tomu vyjádřit až teď po zralejší úvaze. S předsedou Topolánkem, pokud jde o ODS, mám jednání zítra, ale já se držím postoje, že chci udělat vše proto, abychom se vrátili k tomu konzistentně k deficitu 5,3 %, to je vše.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím, druhý dotaz.

Televize Prima: Dobrý den, dá se nějakým způsobem předpokládat, že na ta jednání s předsedy stran půjdete s tím, že v případě, že se nezdaří ten váš plán, jste ochoten rezignovat na post předsedy vlády?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já teď nevím, jaký máte na mysli plán. Vláda zaváže jednotlivé kapitoly k tomu, abychom se vrátili na těch 5,3 a to je v pravomoci vlády. Není to prosím pěkně hledání rezerv, ty už jsme našli, když jsme snížili výdaje v jednotlivých kapitolách o 25 miliard. Toto je prostě tlak, který vyvíjíme sami na sebe, na jednotlivé kapitoly, my neříkáme, my vám to bereme a bereme. Toto my vám prostě říkáme, my vám zavážeme prostředky, abyste s tou částí prostředků nemohli pracovat, nemohli je vydat a současně nechceme někdy pro druhé pololetí udělat problém těm, kteří přijdou po nás. Je to exekutivní rozhodnutí a je to reakce, jak se vrátit k 5,3 %, mám-li to takto říci.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fronta Dnes.

MfD: Pane premiére v parlamentu leží několik zákonů, které jsou rozjednány, které přeložila ČSSD. Při rozložení sil mohou být přijaty a vedly by k dalšímu zvýšení schodku, ať už jde o mateřskou, nemocenskou. Máte nějaký plán, jak dělat aktivní kroky k tomu, aby tyto záměry nebyly prosazeny, případně, co byste dělal dál? Vázali byste další peníze rozpočtu?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já myslím, pane Kopecký, tohle je trefa. Protože o další demontáž balíčku se bude hrát především v lednu, to je ta legislativní část. legislativní část balíčku se bude hrát na konci ledna. Já myslím, že je potřeba udělat vše pro to, a jednat tak, abychom přesvědčili strany, působit z hlediska vlády na ně, co by tato další demontáž znamenala, jaké by to mělo konsekvence. Koneckonců, budeme už v té době mít připravený konvergenční program a jakou by to znamenalo reakci v Bruselu, ze strany Komise, která ani teď, kdyby to zůstalo v podobě balíčku, nebude nějak příjemná a obávám se, že to bude velice nepříjemná studená sprcha. O plánu B, co bude potom, to teď nechci spekulovat. Ale už to není o prostém dalším vázání, to i to má svoje limity.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, já vám děkuji za vaše prohlášení a odpovědi. Děkuji vám dovolte mi,a bych vám představil moji asistentku, slečnu Janu Hloubovou, která, buďte na ní hodní, má premiéru, povede další část tiskové konference. Děkuji vám,nashledanou.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Nashledanou, hezký večer.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý večer, já bych zde ještě jednou přivítala členy vlády a rovnou bych předala slovo místopředsedovi vlády a ministru obrany Martinu Bartákovi, aby vás seznámil s výsledky zasedání vlády. Pane ministře, prosím.

Martin Barták, místopředseda vlády a ministr obrany: Dobré odpoledne v druhé části, vláda projednala i ty další body, byly to zákony, zákon, kterým se mění zákon o bankách. Návrh zákona, kterým se mění zákon o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a návrh zákona, kterým se mění zákon o státním dluhopisovém programu. To byl jeden balík. Poté to byla informace o pořízení lehkých obrněných vozidel, dále návrh nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory, stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným. Dále návrh vlády NSS na pozastavení činnosti a rozpuštění některých politických stran a hnutí. Dále analýza využití strukturálních fondů. Přerušili jsme strategii podpory logistiky do příštího týdne. Přerušili jsme až do ukončení legislativnímu procesu zákona o koncepci ekonomické regulaci Letiště Praha-Ruzyně, což má svojí logiku. Přijali jsme informace o plnění usnesení vlády ke zprávě o připravenosti na možnou další plynovou krizi, což bylo v ranku pana ministra průmyslu. A dále z těch zásadnějších věcí to byl návrh nařízení vlády, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek a přípravků je obsahující a též jedů a návrh usnesení vlády o změně pravidel pro výběr kandidátů na funkci soudce Evropského soudu pro lidská práva. Poté to byl celý balík bodů bez rozpravy a další agenda, to byl ten dnešní dlouhý pracovní den a nyní žádám případně kolegy o doplnění. Možná pana ministra financí Janotu, protože to byly ty první a paní ministryni spravedlnosti u těch omamných látek a plynová krize. Děkuji.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Takže, pane ministře financí, prosím.

Eduard Janota, ministr financí: Dámy a pánové, tak je to zejména novela zákona o bankách. Je to zákon z roku 1992, tedy letitá norma a došlo k transpozici směrnice EP a Rady, která se týká systému pojištění vkladů z pohledu výše pojištění vkladů z pohledu výše pojištění a výplatám zejména sankcí a podobně. Čili ty částky, které budou vypláceny z fondu pojištění vkladů nově se budou zvyšovat z 50 tisíc na 100 tisíc EUR, chcete-li řádově 2,6 milionu korun a rovněž se zkracuje lhůta, kdy je fond pojištění vkladů povinen uhradit tyto své závazky ve vztahu k oprávněným subjektům. A to maximálně na termíny týdnů, nikoliv měsíců. Je tam ještě zakomponovaná forma kontrolní spolupráce mezi ministerstvem, ČNB, fondem pojištění vkladů a také měnovými institucemi. Co se týče konkrétnějších věcí, tak je stanoven jakýsi objem prostředků, kterými by měl disponovat fond ve výši celkového objektu 1,5 % všech pojištěných pohledávek vkladů na jejichž dosažení se vztahuje vazba těch závazků daných fondem, ať už jsou to pojišťovny, stavební spořitelny či banky. Proto, aby se splnil tento závazek, tak po dobu deseti let dochází k navýšení plateb do Fondu na 1,6násobek dnešní výše, čili vláda přistoupila na doporučení Bankovní asociace a ten původní navýšení dvojnásobné snížila na 1,6násobek, protože se jeví, že tato částka bude dostačující. Za poslední, ta je určité novum, tedy umožnění dotace ze státního rozpočtu do fondu pojištění vkladů v případě, že by Fond byl v problémech a měl by problémy sehnat finance na trzích. To je snad k tomu všechno. poslední věcí je možnost sankcí za porušení povinnosti, které jsou uloženy ve vztahu k Fondu a to z pohledu dohledu centrální banky. Vzhledem k tomu, že ta implementace směrnice, aby platila v roce 2010, ke konci roku 2010, bude to poměrně komplikované, tak navrhujeme, aby sněmovna projednala tuto normu v rámci prvního čtení. Tolik k tomu, co se týkalo novely zákona o bankách. Pak jsem ještě předkládal jednu normu, ta se týkala problému letošního roku, kdy jak víte, vláda odsouhlasila a sněmovna návazně také v rámci zrychleného čtení navýšení limitů výdajů rozpočtu na letošní rok o 14,1 miliardy korun. O stejnou částku bylo nutno navýšit i financování dluhů a o tom byl další bod. Do jisté míry formální reaguje na to, co už bylo vládou a sněmovnou schváleno, ale byl to první krok a druhým krokem je zajištění financování. Ono ty dva kroky k tomuto problému museli oddělit, neb tu první část projednávala vláda a Poslanecká sněmovna, kdežto tady tuto část bude projednávat vláda, sněmovna a navíc Senát, protože tady se jedná o legislativní změnu, která se týká financování dluhů, které je rovněž v kompetenci Senátu. Tolik jen na vysvětlenou, proč to nebylo v rámci jednoho materiálu, který byl zhruba před měsícem projednán jak vládou, tak sněmovnou. Tolik z bodů, poslední bod z mé agendy a to bylo plnění maastrichtských kriterií a stanovisko vlády, zda je připravena a ochotna vstoupit do systému směnných kurzů, tento bod nebyl projednán, ale z logiky věci vyplývá, že stejně tato situace zdaleka nenazrála, ale já říkám, že vláda o tom bude jednat příště, protože z důvodů nedostatku času byl tento bod odložen na příští jednání vlády. Takže tolik z agendy ministerstva financí na dnešní vládě. Děkuji.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Nyní předávám slovo ministryni spravedlnosti Daniele Kovářové. Prosím.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Jak říkal pan premiér, nevím, co ode mne čekáte, já vím, že čekáte informace k onomu vládnímu nařízení, které vláda minulý týden přerušila a jehož projednání dne pokračovalo. Vláda schválila vládní nařízení, kterým pro účely nového trestního zákoníku od 1. ledna určila seznam chemických látek které pro účely trestního zákoníku se považují za jedy a dále tabulku hodnot omamných látek. Výsledek této tabulky je akceptace stávající praxe soudní a praxe státního zastupitelství a Policie. Hodnoty, které v té tabulce jsou označené, jsou hodnoty, které soudy v současné době a minulých obdobích judikovali jako hranici mezi trestním jednáním a jednáním přestupkovým. Příklad, třeba u heroinu je to množství větší než 1,5 gramu drogy, u kokainu více než 1 gram, u pervitinu více než 2 gramy, u marihuany je to potom 15 gramů. Já bych možná ještě reagovala na debaty, které se objevují ve vztahu k pěstování kaktusů. Tam jde o to, že reakce pěstitelů kaktusů na vládní nařízení, které vláda schválila už minulý týden. Už v současné době neuvažuje ani vláda, ani ministerstvo, že by iniciovalo jakékoliv změny a tam se praktická situace po prvním lednu nebude měnit oproti stávajícímu stavu. To znamená trestné je pěstování pro účely získání drogy už i v současné době. Tam od 1. ledna se ta situace měnit nebude a pokud jde o pěstitele kaktusů, tak tito nebudou stejně jako v současné době trestně postihovatelní, ani dnes, ani od 1. ledna. Stejně tak je pro ty, kteří by byli značně nervózní z této situace, byť, jak říkám, jde o situaci stejnou jako v současnosti, tak mohou požádat o povolení, stejně jako to mohli udělat i doposud. Pevně doufám, že budou uklidněni a že nebude třeba dalších peticí, ani informací v médiích. Děkuji.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Nyní prosím ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského.

Vladimír Tošovský, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, ministerstvo průmyslu a obchodu mělo dva materiály. Jeden byla novela zákona o zbraních a střelivu. Tento materiál byl přerušen, protože s paní ministryní zdravotnictví si musíme vysvětlit některé záležitosti ohledně zdravotní způsobilosti jednotlivých uchazečů o licenci. Ten druhý, důležitější matriál byla zpráva o připravenosti ČR na eventuální plynovou krizi, obdobnou, jaká byla na začátku letošního roku. Musím říci, velmi jednoduše, že situace není stabilní, ale je lepší než byla v loňském roce. Technicky se nic za rok závratného stihnout nedá, ale nikdo nezahálel a připravují se výstavby plynových zásobníků. Po organizační stránce jsme o hodně lépe připraveni, měli jsme takové štábní cvičení na začátku listopadu, kde se prověřili jednotlivé složky komunikace, zároveň se identifikovali příslušné úspory, kterých se při vyhlášení jednotlivých stupňů dá dosáhnout tak, aby zásobování plynem pro domácnosti bylo co nejdelší dobu plynulé. V současné době máme plné zásobníky plynu a v případě přerušení dodávky mohou tato regulační opatření nastoupit a přinést svůj díl k řešení té situace. Pochopitelně každého sedmého v měsíci musí ukrajinská strana zaplatit ruské, to se v prosinci stalo, čili teď neočekáváme do konce roku, či do 7. ledna žádnou další událost, ale až sedmého ledna budeme vědět, co dál. Pokud by eventuálně k té platbě nedošlo, tak to neznamená, že musí dojít k přerušení dodávky. Poslední informaci, asi čtvrtinu plynu my nemáme z Ruska, nýbrž z oblasti Norska. Čili těžko se dá říci, jak by ta situace přesně dopadla. Každopádně ale zpráva je, jsme připraveni o dost lépe než v loňském roce.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Pokud žádný z ministrů nechce doplnit, otevírám prostor pro vaše dotazy. Televize Nova.

Televize Nova: Já bych měl dotaz na pana ministra financí, vy jste hovořil o tom, že budete připravovat balíček číslo 2, platí to? Budete pracovat na dalších opatřeních? Padali návrhy na progresivní zdanění, zvýšení DPH a podobně. Ještě bych se vrátil k tomu vázání těch výdajů státního rozpočtu, můžete uvést, kterých kapitol konkrétně se to bude týkat? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Co se týče vázání, na to téma hovořil pan premiér a hovořil o kapitolách, kterých se to bude týkat. Bude se to týkat všech kapitol, pokud jste pozorně poslouchal, vyjma obrany, zemědělství a co se týče kapitol, které mají zvláštní pravidla řízení rozpočtu, tak tuto záležitost budu projednávat s rozpočtovým výborem. Vláda mne uložila, abych projednal tuto záležitost v rámci rozpočtového výboru a snažil se prosadit vázání i pro tyto kapitoly. Toto je jedna věc. Druhá věc je konkrétní obsah a forma. O tom jsme jednali velmi podrobně. Možná dvě hodiny, možná i více. Já na toto téma přeložím materiál na jednání vlády 10. ledna. Ten materiál bude diskutován a bude přijato usnesení, protože těch variant řešení a účinností je vícero. Toto je podle mého názoru velmi důležitá věc, protože regulace rozpočtů je nástroj, který má vláda k dispozici a kterým může regulovat výdaje tak, aby prostě v poměrně rozumné míře byly dodrženy záměry rozpočtu. Nelez opakovat v tomto smyslu letošní rok. O tu konkrétní formu, protože je několik možností řešení, já bych se k tomu op tom nechtěl vyjadřovat, ale ten smysl je regulovat výdaje tak, aby ten záměr rozpočtu, který dnes máme, aby byl naplněn. Já jsem rád, že při včerejší diskusi v ČT mi pan profesor Švejnar jasně potvrdil, že úvahy jeho expertního týmu, co se týče vývoje makroekonomických veličin pro ČR jsou v podstatě identické, dokonce bych řekl, že z pohledu HDP jsou jeho odhady ještě vyšší. Mne to utvrzuje v názoru, že náš přístup je pro rok 2010 poměrně konzervativní. Balíček 2, my řešíme věci per partes, postupně. Balíček 2 nebyl vůbec na stole, nebavili jsme se o něm. Já nejdřív si dám za úkol dořešit otázku regulace rozpočtu a potom v souvislosti s přípravami podkladů pro rozpočet na rok 2011, tak tam se patrně budeme bavit o určitých možnostech jak zpracovat podklady, které by věrohodně postavili odbornou i politickou veřejnost před otázky jak dál v roce 2011 s rozpočtem. Ty základní kontury rozpočtu bude muset předložit tato vláda. Nelze předpokládat, že bychom pasivně čekali do vypršení mandátu a poté můj nástupce byl postaven před roli v krátké době sestavit rozpočet na rok 2011. O tom diskuse nebyla.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Další dotaz, Právo.

Právo: Já mám dva dotazy na pana ministra financí. První, o platech státních zaměstnanců rozhoduje vláda. Uvažuje se o tom, že by využila toho, že sice peníze v rozpočtu na platy má, ale kompletně by je nevyužila na platy, To je první dotaz. Druhý, vláda na návrh ministra vnitra rozhoduje o platech hejtmanů, starostů, kdy rozhodne, jak a sníží jim také platy o 4 %?

Eduard Janota, ministr financí: Vláda respektuje to, že byla vůle ponechat úroveň platů v roce 2010 na úrovni letošího roku. Ta regulace rozpočtu se nebude explicitně týkat toho, že bychom omezovali vázali výdaje v oblasti platů. Spíše se budeme soustředit na oblast běžných výdajů jako celku, respektive investic. Toto je až poté, co předložím nějaký konkrétní návrh na řešení. V tomto duchu budeme přistupovat i k té záležitosti na úrovni hejtmanů. Nebudeme explicitně zpochybňovat to usnesení, které vyplývá z rozhodnutí sněmovny.

Aktuálně.cz: Já bych se chtěl zeptat pana ministra financí na jednu věc. Evropská komise žádá, aby ČR snížila v roce 2011 schodek rozpočtu o 1 % HDP vůči příštímu roku. Vy tedy zůstáváte ministrem financí a jakou vidíte možnost, že můžete splnit či navrhnout to, aby ten schodek se skutečně snížil?

Eduard Janota, ministr financí: Jednoznačně z tohoto úkolu vyplývá, že bez návrhů legislativních opatření, na straně příjmů či výdajů, jak jsem včera říkal v ČT, to nepůjde. Já budu donucen, budu chtít, toto doporučení naplnit. Proto zcela určitě vláda předloží určitý vějíř možného řešení. Ale konkrétní schválení a projednání, nevím, zda se v období před volbami podaří tady jsme spíše pesimista. A pakliže to nebude akceptováno, tak pochopitelně to bude problém pro tu další vládu, která bude muset ten problém let 2011 a 2012 řešit, protože jsem si jist, že Evropská komise či Rada bude tlačit na ČR stejně jako jiné země, aby měla střednědobou trajektorii snižování deficitů tak, aby byl naplněn požadavek roku 2013, tedy mít 3% deficit. Tady už jen opakuji to, co jsme říkal včera a to možná souvisí s tím prvním dotazem na ten balíček. Já bych tomu neříkal balíček, bude to návrh legislativních změn, který bude více bolet než tomu bylo pro letoší rok a který bude daleko komplikovanější a složitější než tomu bylo doposud, ale to už je věc se kterou se bude muset tato vláda či její nástupci poté, pakliže to nebude schváleno, budou se s tím muset porvat. To je totéž, co jsme dělali teď, pochopitelně v paragrafech. Já si myslím, že i tato vláda by toto měla projednat tak, aby to předala nástupnické vládě s tím, že to jsou podmínky, za kterých teoreticky a prakticky lze splnit to 1% snížení deficitu, což představuje 40 miliard pro rok 2011, stejná částka pro rok 2012 a 2013, aby se dosáhlo těch 3 % deficitu.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Poslední dva dotazy. Prosím.

Lidové noviny: Já jsem chtěla poprosit ministra financí, jestli by mohl říci, co bylo tím konkrétním argumentem premiéra Fischera, který ho přesvědčil, aby setrval ve vládě? Protože pokud vím, ještě včera jste říkal, že nevidíte možnost, že by se vám podařilo něco prosadit, co se změnilo?

Eduard Janota, ministr financí: Rozhodující, já jsme debatoval, to dobře víte o situace s panem prezidentem, měl jsem včera zajímavé jednání i s mými kolegy se kterými jsem byl ve studiu Václava Moravce, myslím po studiu a za třetí, to bylo hlavní, byla to věcná debata s panem premiérem ohledně těch kroků jednak vztahujících se k roku 2010, protože tam jsem to velmi podrobně diskutovali a také jsme se bavili i o tom, jaké kroky a zda-li pan premiér bude podporovat snahy o to, že nelze pasivně přihlížet k vývoji pro roky 2011 a 2012. To byly tyto věcné argumenty, které byly rozhodující, že prostě byť jsem nabídl funkci panu premiérovi, tak on mne přesvědčil, věcně, že naše spolupráce má smysl a že věří tomu, že se nám podaří prosadit věci, které přispějí k ozdravení veřejných financí i pro roky 2011 a 2012.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Poslední dotaz, ČTK.

ČTK: Já mám jeden technický na pana minstra obrany, jak dopadlo jednání o přistoupení Napmo a na pana ministra financí, vy jste těsně po hlasovaní ve sněmovně hovořil o únavě, o tom, že si nekladete velké ambice něco změnit, protože vy jste úřednická vláda, která by měla dělat ta nepopulární rozhodnutí, za které politici nemusí mít zodpovědnost, ale v konečném důsledku bylo vidět, že nakonec ani ta nepopulární rozhodnutí, která vezmete, tak vám politici to nedovolí udělat. Změnilo se něco? Připravíte něco a čekáte, že vám to sněmovna neschválí?

Eduard Janota, ministr financí: Já začnu jako první, když pan vicepremiér dovolí. My jsme zvláštní úřednická vláda, nejsme typická úřednická vláda, to je názor, a za kterým stojím a s kterým spekulujte jak chcete, já jsme to i říkal včera. My jsme úřednická vláda, která nemá zastoupení ve sněmovně, byť řekněme jsou to dvě vyhraněnější skupiny názorů v této vládě a v tom je i zvláštnost a složitost jakéhokoliv projednávání méně populárních opatření před kterými tato vláda stojí a které bude muset řešit. Nevím, jestli jsem vás v tomto smyslu uspokojil, ale já nechci dále toto rozebírat, protože mi to nepřísluší, ale je to můj pocit. Ten pocit marnosti ve sněmovně jsme měl, protože to nemusí být pocit jen můj, ale všech kolegů, kteří nějak se podíleli na formulaci, projednávání a vysvětlování úsporného balíčku, ale toto je věc jiná. Sněmovna má složení, má svou sílu, má jakousi vnitřní disciplínu jednotlivých stran a toto byly argumenty, které rozhodly o tom, že prostě některé věci z balíčku prostě nebyly akceptovány a oč horší některé věci jsou předmětem jednání, je tu riziko, že dopadnou obdobně, ale to už bych nechtěl předbíhat.

Martin Barták, místopředseda vlády a ministr obrany: Já odpovím a doplním, pan ministr chce říci, že je tu elementární zodpovědnost a je poté na politicích, co sedí ve sněmovně, aby si to přehodnotili, jestli to bude více k té elementární zodpovědnosti nebo k těm populistickým slibům směřujícími přímo k volbám. Dobrou zprávu na konec, pro ČTK. Systém AWACS včasné výstrahy monitorace vzdušného prostoru dopadl dobře, vláda souhlasila s naším přistoupením do tohoto systému i do řídících struktur. Zmocnila nás podpisem, tudíž se staneme v roce 2010 členy systému AWACS. My vám děkujeme a přejeme vám hezký zbytek odpoledne., jsme rádi, že jsme měli dnes s sebou pana ministra financí a mohli jste se takto realizovat. Nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po zasedání vlády, 14. prosince 2009

Související zprávy