Tisková konference po zasedání vlády, 25. ledna 2010

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po dnešním zasedání vlády na kterou premiéra Jana Fischera doprovázejí ministr financí Eduard Janota a ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Předávám slovo panu premiérovi.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, program dnešní vlády nebyl příliš obsáhlý, nicméně, některé body vyvolaly obsáhlejší rozpravu, tak myslím, že přicházíme v pravý čas vás informovat o výsledku. Udělám krátký průchod programem a potom předám slovo pánům ministrům. Měli jsme na programu návrh zákona, který novelizuje zákon o nakládání se surovými diamanty a ta novela znamená přiblížení ČR podmínkám tzv. Kimberleyského systému, který certifikuje mezinárodní obchod se surovými diamanty, je to přiblížení k tomuto procesu. To jsme schválili bez jakýchkoliv potíží. Měli jsme na stole tři senátní návrhy, které by vedly k tomu, že by posilovaly pravomoci vlády do té míry, že veškerá opatření, která by směřovala k zvýšení deficitu zvýšením výdajů či opatřeními na straně příjmů by byla vrácena zpět či by nebyla Parlamentem schválena, tak byť by se nám to účelově mohlo zdát velice příjemné a hezké, zůstáváme nohama na zemi jsme toho názoru, že takováto změna ústavního charakteru musí být řešena s celou debatou o dalších implikacích na Ústavu ČR. Vláda si je vědoma toho, že by to byl krok, který by vedl k posílení a větší nerovnováze mezi pilíři ústavní moci ve prospěch exekutivy, což nepokládáme za moudré a proto jsme ty tři návrhy senátní, vyjádřili jsme k nim negativní stanovisko. Přerušili jsme bod, který se týkal zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím prostě proto, že to vyžaduje, aby si pan ministr Kocáb dojasnil některé věci s paní ministryní školství a myslím si,l že až se tak stane,. Do týdne budeme připraveni tu věc spolehlivě uzavřít. Byla tam řada bodů z působnosti pana ministra Kocába, o nich bude informovat on. Jenom pro vaši informaci, my jsme z toho panelu materiálů, které předkládají vládě ministři pouze pro informaci přeřadili bod oblasti institucionálního zabezpečení integrace Romů do společnosti v ČR a na mezinárodní úrovni, včetně analýzy situace Romů v ČR a v EU. Já jsme ten dokument považoval za natolik významný, že jsme ho podrobili rozpravě, o tom pár slov ještě později. Do bodů bez rozpravy byly zařazeny dva body, kterými měla vláda konstituovat dvě hodnotící komise pro zakázky větší než 0,5 miliardy korun a jednak to byla nákup IT do resortu zdravotnictví a potom to byla komise pro posouzení a hodnocení nabídek na veřejnou zakázku pro hlavní lesnické činnosti v lesích obhospodařovaných správou Národního parku a ChKO Šumava. Lidsky řečeno, boj opatření na lesnická opatření na boj s kůrovcem. My jsme daly přednost tomu, že jsme oba ty dokumenty přerušili ze dvou důvodů, abychom neschválili dvě komise u takto velkých zakázek předtím než budou vládě předloženy a to se stane do 14 dnů a pravidla hry budeme uplatňovat na komise při zakázkách tohoto druhu, to je metodický důvod. Druhý je, že řada ministrů projevila nespokojenost s obsazením komise, ne vůči těm jménům, ale té meziresortní proporci. Ukázalo se, že řada resortů není patřičně zastoupena či vůbec není zastoupena a to bylo dost důvodů pro to, abychom těsně před tím než se budeme bavit o exekutivní části Pecinova balíčku, abychom nějak těsně předtím neschválili dvě komise u takto velkých zakázek. To byl důvod toho přerušení, až do 15. 2.. Přerušili jsme i projednávání tzv. konvergenčního programu ČR, o 14 dní. Projednáme ho příští týden a ta opatření k programu projednáme příští týden na poradě ekonomických ministrů, kterou budeme chápat jako otevřenou v tom smyslu, že se jí budou moci zúčastnit ostatní členové vlády, budou-li mít zájem. Vláda nemůže odeslat dokument do Bruselu v tom, že by pasivně přihlížela dalším schodkům, kterým bychom čelili v příštích letech. Vláda nemůže vzít odpovědnost za to, že by nepředložila opatření, která by ke snížení deficitu v následujících letech vedla. Ten materiál nemůže být prostě formován v pasivní podobě bez jakýchkoliv opatření. My o těch opatřeních budeme jednat. Více o tom za chvíli pan ministr financí. Dále jsme se shodli na tom, že výstupy konvergenčního programu a navrhovaných opatření nemohou být v rozporu s tou exit strategií, kterou rovněž ještě jednou posoudíme a oba dokumenty projednáme společně ve vládě za 14 dní. To si myslím, že je k tomu dnešnímu programu všechno. Pan ministr Kocáb vám řekne body, které se týkají jeho působnosti a ke konvergenčnímu programu plus nějaká další sdělení pan ministr Janota.

Michael Kocáb, ministr vlády ČR pro lidská práva: Děkuji za slovo. K prvnímu bodu, zásady vlády k poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím. Náš námět vznikl tak, že s panem premiérem a se mnou se sešli zástupci neziskového sektoru, aby vyjádřili své obavy, že v důsledku ekonomické krize jejich podmínky se v příštím roce zhorší. Proto ta naše iniciativa, kterou předkládáme na základě aktuální potřeby zrychlení procesu, když je méně peněz do neziskové sektoru, mělo by dojít alespoň k přesnému čerpání a neziskovou by měly vědět na čem jsou, aby v průběhu roku 2010 nezjišťovali informace o tom, zda budou či nebudou podporovány. Uzávěrka by měla být do konce roku 2010, kdy by mělo vyjít, které neziskové organizace budou čerpat podporu. Nebudou tam sumy, ale bude to ujištění, že se s nimi počítá. Týká se to i dalších detailů. Měli jsme rozpory s ministerstvem kultury, který jsme vypořádali, zbývá rozpor s ministerstvem školství, který vypořádáme doufám v příštím týdnu a doufám, že materiál bude schválen a výrazně pomůže neziskovým organizacím. Další materiál je 8. a 9. periodická zpráva o plnění závazku o plnění mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. To je zpráva, kterou zpracovává pan zmocněnec Litomyský. Ve zprávě zdůrazňujeme důležitost, kterou tato i předchozí vláda přikládají ochraně lidských práv, například tím, že zřídila celou řadu institucí a plánuje zřízení agentury přijal strategii boje proti extremismu. Prosadila antidiskriminační zákon, vyjádřila se k případu sterilizace žen a tak dále. Ve školství si všímá kutikulární reformy a inkluzivních opatření na děti. Je t rozsáhlá zpráva, kterou budete moci prostudovat. Osmý bod byl podnět Rady vlády ČR ke zajištění respektování odpovídajícího soukromí zaměstnanců na pracovišti. O to se média velmi zajímají. Tento bod prošel původně bez rozporu, ale objevil se následný rozpor ze strany ministerstva práce a sociálních věcí. My jsme se rozhodli bod přerušit a po 14 dnech se k němu vrátit a doufám, že bude schválen bez problémů. Dále jsme předkládal dva materiály v oblasti romské problematiky. Jednak jsme reagovali na zprávu agentury EU IDIS, která ve svém šetření vyvodila, že naši Romové se cítí nejvíce diskriminováni ze všech menšin v rámci EU. Nám se to nezdálo, protože naše poznatky mluví o institucionálním zabezpečení z naší strany je naopak velmi dobré, naopak ne-li jedno z nejlepších a probíhá kritika směrem dovnitř domu, protože si uvědomujeme, že tento problém musíme řešit otevřeně a transparentně, tak přes toto srovnání s dalšími zeměmi EU nemůžeme přijmout, že by diskriminace byla nejvyšší. Z naší analýzy vyplynulo, že Romové jsou schopni identifikovat případy, kdy se stali obětí diskriminace, protože mají větší povědomí o rozměrech diskriminace. Máme zde řadu romských intelektuálů, kteří to dokáží dobře pojmenovat a jsou schopni zahraničním odborníkům odpovědět. Dále Romové v ČR nejlépe znají antidiskriminační opatření a organizace, které v této oblasti poskytují pomoc a poradenství, jsou schopni se dovolat, jsou schopni přesně formulovat i jemné detaily diskriminace. Romové v ČR a i přes silný pocit diskriminace mají nejlepší potenciál participovat ve společnosti a začlenit se. To byla naše odpověď na analýzu. Dále jsme připravili materiál, který promlouvá o institucionálním nastavení romské integrace v ČR, v tomto materiálu jsou postihnuty všechny nástroje státní politiky v této věci a třetí materiál souvisí s mezinárodní odezvou porovnává zprávy kanadského výboru pro přistěhovalectví a uprchlíky z roku 2007 a 2009. To je ten výbor, který doporučil, aby byla udělána víza. Porovnáváme jednotlivé zprávy a konstatujeme, že i v tomto materiálu se mluví o zlepšujícím se přístupu států při řešení záležitostí Romů. Tak jen toto stručně. Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Děkuji, dámy a pánové. Dovolte mi, aby tu řekl několik slov ke konvergenčnímu programu. Ministerstvo financí v těchto dnech zpracovává jednak konvergenční program a jednak novou makroekonomickou predikci, poslední predikce je na období je z října minulého roku a my teď tuto predikci jsme podrobil analýze a na základě nových poznatků, konzultací i projednávání jsme připravili materiál, který předložím v nejbližších dnech. Říkám to proto, že s tím, jak se materiál o konvergenčním programu posunul o zhruba 14 dní, tak my tyto nové parametry zasadíme do konvergenčního programu. K čemu konvergenční program, to asi nemusím zdůrazňovat. Je to standardní materiál. Nestandardní je to, že letos je předkládán v lednu, to proto, že termín 1. 12. byl samotnou EK a radou ECOFIN změněn v důsledku problémů jež byly a smyslem bylo dát prostor jednotlivým zemím, aby si rozumně zpracovali určitou filosofii konsolidace v letech 2010-2013. Víte, že rada ECOFIN nám doporučila, abychom snížili deficit v roce 2013 na úroveň 3 %, to znamená, abychom v roce 2013 byly schopni splnit kriteria Maatrichtu, abychom po té p dvouročním pobytu v systému směnných kurzů byli schopni v roce 2016 vstoupit do Eurozóny. To je jen na úvod. Musím říci, že kolem toho materiálu jsou určité chiméry a polopravdy i díky některým médiím i některým politikům. Co se týče médií, existoval materiál, který jsme odeslali oficiálně na jednání vlády a ten materiál jsme diskutoval s panem premiérem a právě v reakci na to co zmínil pan premiér, že nechceme být pasivním hráčem, coby úřednická vláda, tak jsme se rozhodli, že původní přístup, respektovat to, že 5,3 platí pro rok 2010 a 5,6 a 5,5 pro toky 2011 a 2012, že by to bylo velmi málo z pohledu této vlády. Jsem velmi přivítal souhlas pana premiéra s tím, že materiál přepracuji. My jsem na něm pracovali o víkendu, nikdo mými ústy ani ústy kolegů nedali žádné informace navenek a to co se šířilo médii v posledních dnech, to jsou věci, které ani milimetr nejsou pravdivé v tom smyslu v jakém jsem chtěl a v jakém jsem informoval vládu, co s konvergenčním programem. Dá se říci, že veškerá očekávání se míjejí, protože nejsou pravdivá, já to vysvětlím. Smyslem je přijmout opaření na straně příjmů i výdajů. Na straně výdajů vnímám doporučení celého politického spektra od předsedů Paroubka, Topolánka, místopředsedy Kalouska ale i jiných, že kámen úrazu je, že státní správa je drahá, neefektivní a je třeba šetřit. Já v tomto smyslu vnímám jejich doporučení, tu v miliardách, tu v procentech, jen pro vaši informaci o čem je řeč. Výdaje rozpočtu činí 1070 miliard a z toho kapitálové 115 a běžné výdaje 1070, celkové výdaje 1184. Čili, mám-li se zaměřit na určité úspory v provozních výdajích kapitol, tak k tomu jenom pár informací. Možná to vyjasní a vysvětlí možnosti, které tu jsou. Dá se říci, že běžných výdajů kapitol, na nákupy materiálu, energie, paliv, služeb, ostatní nákupy jsou v rozpočtu za částku 68 miliard, výdaje bez mezd. Tady je otázka, jaký prostor tu je, buď procentuálně nebo jinak. To je jeden pohled. Druhý pohled je, že v podstatě co se týče členění výdajů v pohledu resorty, tak z pohledu mzdových a věcných výdajů na samotných ministerstvech se vynakládá 106 miliard, na podřízených složkách státu 62 miliard a příspěvkové organizace 11 miliard. Tady dávám do úvahy pro vás. Naprosto se ztotožňuji s doporučeními těchto všech politiků, že tu je prostor a mělo by se šetřit. Ale má to jeden háček. Nestačí pouze škrtat peníze, tady se musí přehodnotit filosofie a rozsah veřejných statků, které tyto resorty zabezpečují a musí to být provázaný a cílený krok, nelez jen škrtat peníze a čekat, že resorty nějakým způsobem při těch kompetencích a povinnostech, které mají, že vyjdou. Druhou věcí je řada nešvarů, která existují, výběrová řízení, hromadné nákupy, plýtvání a podobně. Toto je věc a já v tomto bodě s politiky souhlasím a doporučuji jak v oblasti provozních i investičních výdajů daleko přísnější pohled. Druhou skupinou v oblasti výdajů je otázka tzv. manadtorních výdajů, nemyslím jen sociální, ale i jiné, stavební spoření a jiné formy, které existují. Z tohoto úhlu pohledu budu a už jsem v úvahách, které hodlám předložit vládě za 14 dní zahrnul i určité úsporné kroky v této oblasti. Já je nebudu konkretizovat, protože bude záležet na vládní garnituře, která nastoupí po volbách a bude volit své priority jak docílit lepších deficitů než bylo číslo 5,5 % a 5,6 % pro roky 2011 a 2012. Co se týče příjmové stránky, upozorňuji, že jsme nenavrhl žádné razantní zvyšování daní, žádná DPH,. Navrhuji prolongaci 10 a 20% z letošního roku, navrhuji prolongaci těch věcí, které platí pro oblast pojištění. Jedinou věcí, kterou navrhuji je odstranit určitý opravdu významný rozdíl ve zdanění příjmů nad hranicí 140 000, nad hranici 1,7 milionu korun ročně a toto navrhuji řešit tak, aby to bylo zdaňováno jako řádná dividenda. Pakliže to bude zdaněno jako řádná dividenda, že na tuto část nad stropy nechť se to zdaňuje 31% a v tom případě to má stejné parametry jako když si někdo vyplácí dividendu ze zdaněného zisku. Toto je jediná věc, kterou jsme navrhoval, vše ostatní se nezakládá na pravdě. Co se týče stropu šestinásobku, doporučuji ponechat v kontextu toho, co jsme říkal, že opatření přijatí pro letošní rok prolongujme je dále. Jestli tyto věci budou stačit na to, aby se deficit veřejných rozpočtů snížil v roce 2011 na 4,8 %, v roce 2012 na 4,2 a v roce 2013 na 3,5 a teprve v roce 2014 bychom splnili maastrichtské kriterium, 2,9, tedy vstup do eurozóny až v roce 2017 je jednou věcí. Druhou věcí je tento postup urychlit a splnit kriterium 3 % už v roce 2013. Bude záležet na vládě, která bude zvolena a bude záležet, jaké nástroje tato vláda zvolí. Zda bude více akcentovat oblast daní či oblast úspor. Tolik k tomu konvergenčnímu programu tak jak byl dnes projednáván. Já naprosto souhlasím, že musí být dán do souladu s exit strategy, tam je debata o tom, co je bližší a co je podstatnější, zda makroekonomická stabilita či ekonomický růst a podpora zaměstnanosti, já to neberu jako legitimní otázku. Na druhé straně do jisté míry to předurčuje i chování bankovního sektoru. Jednou ze závažných připomínek obou stran tripartity je, že ministr financí, premiér by měl více tlačit na bankovní sektor, aby poskytoval více úvěrů na projekty. Pochopitelně, uvědomme si situaci, že náš bankovní sektor je zprivatizovaný, máme tu dceřiné společnosti bank, jejich matky mají určitou filosofii, strategii, přístup financování a určitá rizika, která prostě jsou vnucována i těmto dcerám a tyto ohodnocují region ČR. Pakliže bude ČR mít veřejné finance ne zcela v pořádku, tak riziková přirážka bude logicky vyšší. Jediné co může ministr financí udělat pro to, aby se na dobré projekty snáz poskytovaly dobře úročené úvěry je mít v pořádku veřejné finance. Proto si myslím, že je jediná věc, kterou jako ministr financí mohu udělat pro poskytování úvěrů. Dámy a pánové, dovolte mi ještě reagovat, nebývá to zvykem na poznámky z tiskové konference, kterou měl dneska údajně Jiří Paroubek. Já jsem byl informován o obsahu této konference prostřednictvím svého mluvčího a mluvčího Úřadu vlády a musím říci, že Jiří paroubek tam velmi nesolidně a nekorektně až lživě argumentoval na mojí adresu některé věci. První věc je reakce na věci ohledně konvergenčního programu, ty si zcela jistě zcela vymyslel, protože nikdo, ani já ani moji kolegové s nikým žádný rozhovor nevedli, Jiří paroubek si musel ty věci sám vymyslet. Jiří Paroubek mne napadá, ež se snažím privatizovat náš důchodový systém, je to holý nesmysl, vy víte, že se souhlasem pana premiéra jsme svolal komisi, která se bude, poradní sbor expertů ministrů financí a práce a sociálních věcí, tento sbor expertů moderuje pan bezděk a v podstatě se zabýváme otázkou financování důchodů, stárnutí populace, primárně nás zajímá první pilíř a v podstatě je známo, že za dané situace by podíl důchodů k hrubé mzdě, který dnes je kolem 40 % by byl výrazně nižší v důsledku demografického vývoje a rozpočtového vývoje,. Hledáme cesty jak popsat tehdejší závěry komise z roku 2005, do jaké míry platí v dnešních podmínkách, co se změnilo, co ne, došlo-li k nějakému posunu. Zatím se komise sešla jednou, takže napadat ministra financí z toho, ež chce privatizovat důchodový systém je holý nesmysl a lež. Co se týče konvergenčního programu, já jsem zdůraznil, že nemohu a nemám ambici měnit daňovou legislativu krom té věci o které jsem mluvil z pohledu zdanění nad stropy, protože na to není prostor ani vůle a z mé strany by to byl zbytečný krok. Souhlasím s tím, že zdanění daně z příjmů u mezních sazeb je ve světě větší než tomu bylo u nás v případě 15% zdanění nad ten limit. Ano, toto je jediná věc, kterou chci řešit, protože to považuji za prvek, který nesnese odkladu. Toto na vysvětlenou. Pokud dám to zdanění na úroveň dividend, je to dle mého korektní krok. Co se týče DPH, slyšeli jste, že žádné navyšování a sbližování sazeb nenavrhuji, co se týče rušení výjimek, nepadlo tu ani slůvko o změně zákona o dani z příjmu, toto jsou věci, které si Jiří paroubek vymyslel. Zmrazit platy zaměstnanců absolutně neřeším. Změna v úsporách provozních výdajů kapitol, bude-li ve výši, jakou si přeje Jiří Paroubek, bude znamenat přehodnocení vůbec systému fungování veřejné sféry, zejména státní správy. Platy managerů jsem zdědil, já jsem ty záležitosti nevymýšlel, dnes hledám řešení, jak uvést ty věci na přijatelnou úroveň vzhledem k charakteru firem a jejich velikosti. Předložím vládě materiál do konce ledna ohledně principu, jak to chceme řešit a do 15. dubna předložím výsledky auditu, který probíhá u největších firem s účastí státu a který bude vodítkem pro to, aby vláda se mohla k tomuto vyjádřit a případně navrhnout některé změny v tomto systému. Poslední věc je, že bych chtěl prostřednictvím této konference vzkázat kolegovi Mládkovi, že knihu Mačka znám, ale že to není můj problém, protože mne politická moc nechutná a já v ní nechci pokračovat. Takže tolik k té tiskové konferenci.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji a ještě pan premiér.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Jen velice stručně, konvergenční program a reakce EK. EK není jedinou organizací v jejímž hledáčku bude hospodaření ČR. Dnes tu končí práci mise MMF, který tu dělá určité hodnocení již minulý týden. Hovořili s představiteli jednotlivých ministerstev, ČNB, privátního sektoru, hovořili s politiky. 6. dubna je ohlášena návštěva generálního tajemníka OECD, který zde představí zhodnocení a doporučení OECD a pak bude někdy v červnu reakce ze strany EK ke konvergenčnímu programu. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že společným jmenovatelem doporučení bude výrazné fiskální zdrženlivosti ke konsolidaci veřejných financí, snižování deficitu jako podmínce pro obnovu zdravého ekonomického růstu až odezní recese. Opakuji, považuji za neúnosné a nezodpovědné nevysvětlitelné, abychom snižovali důvěru této země tím, že vláda pokrčí rameny a řekne „Pánové, budou tu volby, my jsme jen úřednická vláda, my na to budeme pasivně přihlížet“, nedělali jsme to při rozpočtu na rok 2010, kdybychom byli pasivní, tak se dnes bavíme ne o 165 miliardách, ale o 230 miliardách a pak je to skoro jedno, jestli 12 navíc. Odmítám tento pasivní přístup. Jenom jednu poznámku, úspory v jednotlivých kapitolách možné jsou, ale je třeba sáhnout do provozních výdajů, ale i do investic. Budeme o tom hovořit, program je třeba nastartovat okamžitě, není možné říci, budeme šetřit na jednotlivých resortech, nic ministrům nezadat žádné povinnosti v této věci a nechat to tu těm dalším. Bylo by to pohodlné, kdybychom byli takto pasivní a bylo by to zrovna tak nezodpovědné. My už jsme ušetřili na těch kapitolách 25 miliard. Jestliže politici říkají, jak je to snadné, zpětná otázka zní, proč to nebylo možné udělat před pěti, šesti, dvěma lety? Ta státní správa nebyla ani levnější, ani dražší. To je jenom takový zdvořilý dotaz. Tak to by bylo asi vše z mé strany a dejme prostor vašim dotazům.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji pánové, prosím, televize Prima.

Televize Prima: Já bych měl otázku, kterou bych rozdělil mezi pana premiéra a ministra financí, jde mi o ten další postup. Vy tedy pane ministře přednesete své návrhy na radě ekonomických ministrů a tam se ještě mohou modifikovat nebo už je to neměnné? Pane premiére, na ty návrhy, které částečně prezentoval pan ministr financí, se na ně koukáte jak? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Jestli mohu, zmínil jsem, že předložím 2 návrhy postupného snižování deficitu, jeden do roku 2013, druhý do roku 2014 a k tomu předložím představu, jak by to mohlo být. Bude se to týkat úspor a v oblasti daní pouze prolongace systému, který platí dnes, respektive úpravu zdaňování těch vysokopříjmových skupin. To je vše, co já k tomu mohu říci. Jaká bude na to reakce, to nechci předjímat, jediné co vím, že tento materiál musím sladit s exit strategy. My máme ve středu jednání na úrovni tripartity, respektive skupiny, která připravuje materiály pro jednání tripartity a věřím, že tyto materiály sladíme, protože zájmem zástupců tripartity, jak jsme postřehl je vstup do eurozóny. Všichni považují přijetí eura za jejich vyznaný prvek politika a abychom toto mohli naplnit, musíme nejdřív mít odpovídající veřejné finance a teprve potom uvažovat co dál. Já jim navrhnu roky 2014, tedy euro rok 2016, respektive rok 2017. Víc pro to nemohu udělat.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Výstupy obou dokumentů se nemohou rozcházet, vláda nemůže malovat odlišné scénáře, jeden týden takový a další týden se to rozmyslí a podobně. Tuto schizofrenii si zodpovědná vláda nemůže dovolit. Musíme ty výstupy ladit, to se pdoaří. Pokud jde o exit strategy, když jsem si přečetl komentáře den po jednání tripartity takl jsem měl nutkavou představu, že jsme na tom jednání nebyl, že to byla jiná, než kterou jsem řídil já. Protože je samozřejmé, že sociální partneři nemohou přijít, obejmout nás a zatleskat, že je to skvělé či že to je společný dokument. To přeci definičně nejde, to by nebyla tripartita, to by byla trojnásobná vláda. To je vládní dokument, takto jsme ho připravovali, partneři se k němu věcně vymezili, v čem vyhovuje a v čem ne, toho je dost, protože oni jsou zaměstnavatelé a odbory, nejsou vláda. Dali jsme ale najevo, že budeme hledat nějaké nejmenší společné jmenovatele na kterých bude shoda, ten společně odpracujeme a kolik toho bude společného co povede k oživení ekonomiky při stabilizaci veřejných financí, o tom budeme jednat ve středu příští týden, svolám mimořádné plénum tripartity, abychom si tu shodu fixovali, abychom si jí potvrdili, neviděl bych to jako hrůzu, bylo to asi nejlepší zasedání, které jsem za tu dobu prošel, byť s tím, že sociální partneři respektují, toto je vás materiál, postupujte a berte si odpovědnost za to, že v něm budete pokračovat, my se v něm vymezujeme takto, ale jsem připraveni několik věcí odpracovat, to ještě k tomu a to je vše.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

ČTK: Pane minstře, mohl byste nám říci z jakých parametrů vycházíte u toho konvergenčního programu?

Eduard Janota, ministr financí: Mohu. Vycházíme z toho, že ekonomický růst je 0,3, ale lednová predikce se zvyšuje na 1,3 %, čili jsme na úrovni EK a i centrální banky a dochází i určitým dílčím korekcím let 2011 a 2012, jsou tam určité přesuny mezi tím, jaký je pohled na domácí poptávku, jaký je pohled na export a podobně. Nejsou to zásadí rozdíly, ale ten rok 2010 je vyšší, ale my jsem to tak předvídali, zdůrazňoval jsem při rozpočtu, že náš přístup je záměrně konzervativní, protože jsem nechtěli opakovat případné problémy z roku 2009 a to riziko raději chceme pokrýt rezervou, která tu dnes je. Nebudeme měnit rozpočet, je dán jak je a budou-li vyšší příjmy v důsledku HDP, plně je využijeme na snížení deficitu, jak nám nařizují rozpočtová pravidla, nesmíme takto zvýšené příjmy použít na navýšenívýdajů, to je jedno z dobrých opatření.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, agentura Reuters.

Reuters: Dobrý den, na pana ministra financí, je podle vás ten rok 2016 nejbližší realistický rok a bude to i v tom programu, který předložíte? A druhá věc, dávají současné postoje a návrhy politických stran nějakou naději, že se to podaří? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Na první otázku je jednoduchá odpověď, dokud nebudeme mít 3 %, nelze se bavit o vstupu do eurozóny. Podle mého názoru je rok 2013 rokem, kdy jsme schopni, bude-li vůle a to nejen teď, ale i po volbách. Čili víc se k tomu nedá říci, více by bylo věštěním ze skleněné koule. Je pravda, že v čem se může lišit tato vláda od příští garnitury je v tom akcentu na kterou stranu bilance bude více tlačit, ale pro Maastricht je toto z ryze rozpočtového hlediska jedno, ale není to jedno z ekonomického hlediska, dopadu na firmy, konkurenční schopnost, vnímání ČR z pohledu investorů, podnikání a podobně. Jsou v tom obrovské rozdíly.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Pokud jde o druhou otázku, politické programy jsou součástí volebních programů, součástí kampaně, já nehodlám žádné z těch návrhů komentovat a upozorňuji pouze, že po volbách s e bude rozhodovat o ekonomickém zaměření té či oné vlády, nejen dle vítězství, ale i potřeby vytvářet koalice a dohody s příslušnými modifikacemi výroků, které slyšíme před volbami. Nehodlám se dopustit nějakého komentáře. Já mám dost práce s tím, abych uměl obhájit přístup a postup vlády.

Reuters: Doplňující otázka, vy jste říkal, že aktuální prognóza zvedá odhad na 1,3 %?

Eduard Janota, ministr financí: Ano, z 0,3 na 1,3 %.

ČT: Já bych poprosila pana ministra financí, jestli je problém, že nepředloží konvergenční program do konce ledna, protože už to je posunutý termín, případně, můžete říci zda byl rozpor na vládě ohledně některých opatření či s tím ministři souhlasili a přepracujete dokument v souvislosti s tím sladěním a doplněním o novou predikci?

Eduard Janota, ministr financí: K tomu prvnímu vám řeknu, že máme předložit program do 15.2., tady čas je. Budeme v tom případě zařazeni do první vlny posuzování konvergenčních programů. Ještě se jimi bude ECOFIN zabývat v průběhu dubna a budeme mít stanovisko v této věci. K tomu druhému, byla diskuse k tom materiálu, tato diskuse vyústila v to, že jednání bylo přerušeno a bude pokračovat za 14 dní na vládě v tom smyslu, že se to sladí s exit strategy. Nic konkrétnějšího bych nechtěl uvádět.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.

Televize Nova: Já bych si dovolil teď trochu odbočit jinam, dotaz na pan premiéra, restituent zámku v Kolodějích krátce poté co ho nabyl nabízí ho do prodeje. Není vládě líto, že se ten zámek tak rychle prodává a není nějaká myšlenka, že ho vláda koupila? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Myšlenka ani touha není, jako obvykle odpovídám od poslední otázky k té první. Jestli je to líto, na to je třeba se ptát vlády, která ten krok učinila, já s tím nemám problém, jak s tím předchozí vláda naložila, to je asi všechno. A když někdo věci nabude a je to soukromý majetek, tak jeho věcí jest, jak a kdy s ní naloží. Stalo se to poměrně brzy.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, aktuálně.

Aktuálně.cz: Já jsme se chtěl zeptat ministra financí, je sepsán konvergenční program a exit strategy, hovoří se tam o tom, že by měly být zrušeny některé konkrétní položky z ministerských agend, ale ty položky nejsou vyjmenovány a jen se říká, že budou pojmenovány a doporučeny příštím vládám. Chtěl jsem se zeptat, jestli dojde k tomu pojmenování a bude konkrétně napsáno, které agendy se mají zrušit?

Eduard Janota, ministr financí: Abych to upřesnil, v této souvislosti zadal pan premiér určité úkoly. Co se kde bude rušit nemůže určit ministr financí, to je logické. Ministr financí říká obecně, že chceme-li škrtat, musí tomu odpovídat i věcné kroky v kapitolách. Na druhé straně je to odpovědnost správců kapitol a pan premiér zadal ministrům, aby do března předložili na vládu seznam opatření a kroků, které bude-li schválen konvergenční program a budou-li akceptovány požadavky celého spektra na výrazném zeštíhlení státní správy a jednotlivých kapitol, tyto kroky budou muset jednotlivý ministři předložit. Do jaké míry to vezme budoucí vláda za své či jaké bude mít jiné priority, to neumím a nechci předvídat.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím váš dotaz.

Bloomberg: Já mám dotaz na pana ministra financí, můžete rozvést ten návrh té 31% daně pro příjmy nad 1,7 milionů korun? Kdyby se to předkládalo Parlamentu co by to v praxi znamenalo.

Eduard Janota, ministr financí: Mohu. Máme 15% daň ze superhrubé mzdy, ta se počítá tak, že efektivní sazba není 15 % z hrubé mzdy, ale je kolem 20-21 %. To je první věc. Platí ale, že do toho limitu 1,7 milionů se zdaňuje nejen superhrubá mzda, ale i pojistné placené zaměstnavatelem a nad tuto mez se zdaňuje pouze 15 %. My řešíme ten úsek mezd, které jsou vypláceny nad 1,7 milionu ročně a ten už nebude zdaňován 15%, ale 31 %, tedy bude zdaňován stejně jako by byla zdaněna dividenda.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Tak ještě jednou Prima.

Televize Prima: Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jestli má nějaké informace, kdy by ministerstvo životního prostředí chtělo posvětit modernizaci Prunéřova.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Teď odpoledne o tom mám další ze série jednání s panem ministrem Dusíkem. Ta věc není věc vlády jako sboru, ale věc dokončení toho vyhodnocení ze strany ministerstva a dnes o tom budu jednat. Není žádné tajemství, bylo vysloveno ze strany partnerů tripartity podivení, že se ta situace kolem toho komplikuje a velký tlak, to není tlak, ale zřetelný požadavek na vládu od sociálních partnerů, aby ta investice prošla, aby se ta investice zahájila a tak dál. To je retrofit té elektrárny v Prunéřově. Ministerstvo životního prostředí, vy to víte, že s tím začalo mít prostě problémy, je třeba hledat rozumné východisko.

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat na protikorupční balíček, lépe řečeno na tu nelegislativní část, říkali jste, že to bude do 14 dnů, tří týdnů, zda se to neprojednávalo? Druhá věc, jak jsem poslouchal pan ministra Janotu a jeho ohrazení se proti slovům pana Paroubka, nebojíte se, že s blížícími se volbami se útoky budou zintenzivňovat a budou častější a cokoliv navrhnete, tak vám strany strhají kvůli svému boji před volbami? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Druhá část balíčku bude za týden, nejpozději za 14 dnů.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Pane ministře, bojíte se?

Eduard Janota, ministr financí: Nebojím se, budu se chovat standardně, jak se chovám teď Nesem naivní, abych si mysle, že se této vládě podaří něco zásadního prosadit. Koneckonců Parlament ani nebude fungovat, takže z legislativních věcí se nedostaneme dál ani o milimetr a co se týče exekutivních věcí, budu se snažit já stejně jako celá vláda svědomitě a budeme se snažit oprostit od nějakých nefér tlaků a pomluv, které budou houstnout před volbami čím dál tím více.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já mám pocit, že pan ministr financí se ani tak nevymezoval vůči tomu, že by byl kritizován co by navrhnul, on se cítil v rozpacích, že byl kritizován z něčeho co vůbec nenavrhoval.

Eduard Janota, ministr financí: Jestli mohu jednu větu, to beru na vrub odpovědnosti ministerstva, ta informace o silniční dani nebyla nikým projednána a byl to netaktický postup, nevím jak přesně to bylo formulováno, ale garantuji vám, že se to nebude opakovat, my jsme o tom ani nejednali a popravdě řečeno, já se tu informaci dozvěděl během jednání ECOFINu v Bruselu, byl jsem z ní stejně překvapen jako některá média či experti. Ale za to se omlouvám, to je věcí ministerstva, ale jak říkám, v tomto smyslu jsem učinil opatření v rámci ministerstva a takovéto věci se nebudou opakovat.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Pane ministře, děkuji. Když to shrnu, silniční daň pro ty, kteří své auto nepoužívají k podnikání nehrozí?

Eduard Janota, ministr financí: Absolutně ne. To vyvracím. Žádný krok za mého působení v tomto smyslu nebude iniciován.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za tuto uklidňující informaci, s ohledem na čas už musím ukončit, tak dobře, stručně a rychle.

Dotaz: Minulý týden vláda projednávala usnesení o tom, jakým způsobem se má jmenovat vládní rada pro výzkum, bylo to přerušeno, na jak dlouho? A protože by nová rada měla být jmenována, tak jestli bude jmenována podle nových pravidel či podle těch starých?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já jsem mezitím, abych zprůchodnil tu situaci, protože ta metodika akademické obci nepřipadal dobrá, tak jsem volil cestu přímého jednání. Sešel jsem se s šéfem konference rektorů, s předsedou Akademie věd, zástupci byznysu v dnešní radě a dohodli jsme se na tom, že do konce ledna všichni účastníci navrhnou své kandidáty ve větším rozsahu než bude ten výsledek, ty návrhy budou zdůvodněné, proč byli vybrání a tak dále a ti účastnící si to budou muset zdůvodnit a potom bude na vládě, aby mezi těmi navrhovanými vybrala, já jsme připraven se s nimi sejít a pak předložit vládě návrh na jmenování. Já myslím, že do dvou třetin února, jsem pak v zahraničí týden, abych si nevymýšlel, někdy kolem 20 bychom to mohli ukončit.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové děkuji za přítomnost na dnešní tiskovce, panu premiérovi i ministrům děkuji za informace pro vás. Nashledanou.