Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády 4. 2. 2008-zvukový záznam

Tisková konference po zasedání vlády ČR v pondělí 4. února 2008:

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat členy vlády: předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče, ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila a prvního náměstka ministra zdravotnictví pana Marka Šnajdra. Premiéra poprosím o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ještě jednou dobrý den. Kromě toho programu, který jste mohli získat dopředu, jsme projednávali jeden bod, který představí Petr Gandalovič a který je fakticky poslaneckou novelou, ale určitou nápravou chyby, ke které došlo, a pan ministr vám to jistě vysvětlí. Jiřího Pospíšila jsem dnes vzal na tiskovou konferenci proto, že jsme jednomyslně schválili poměrně velmi zásadní novelu zákona o soudech a soudcích, která je dlouhodobě očekávaná. Pana náměstka Šnajdra jsem vzal mimo jiné hlavně proto, že jsme dnes zhodnocovali zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2008. Ten další program nebyl nijak konfliktní. Projednali jsme programové cíle vlády. Tam jsme se shodli, že ještě posoudíme vyřazení bodů, které je tam uvedeno. Schválili jsme transpozici směrnice, technickou novelu daně z přidané hodnoty. Mohl tu být dnes Martin Bursík, protože měl dnes dva body, které se týkaly jeho práce, ale oba byly poměrně bezproblémové. Jedním byla změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise a byla to nekonfliktní novela. Džamila Stehlíková představila návrh zákona, kterým se mění zákon o znakové řeči. Omezili jsme hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek na místa, která řeší regionální nezaměstnanost a zabývali jsme se také aktualizací strategie financování implementace. To je nádherný výraz a Petr Gandalovič vám jistě vysvětlí, jak k té aktualizaci strategie financování implementace směrnice o čištění městských odpadních vod vlastně došlo a co tato směrnice sleduje. To je z těch bodů, které jsme dnes projednali s rozpravou všechno.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr zemědělství pan Petr Gandalovič.
Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Dámy a pánové, bod, který uvedl pan premiér, který jsem jako poslanec spolu s dalšími poslanci navrhl, je novelizace zákona o spotřebních daních. Je to náprava legislativní chyby, která se stala při projednávání toho balíku zákonných změn v souvislosti s přimícháváním biopaliv do nafty a benzínu. Zde se jedná především o přimíchávání biopaliva do nafty a souvislost s takzvanou vratkou spotřební daně. Někdy se to nazývá zelenou naftou pro zemědělce. Tato možnost, jakkoliv ji současná vláda vnímá velmi kriticky a zřejmě by byla o ní ráda diskutovala v širší souvislostech, tak tato možnost je dána většině evropských zemědělců, a je tedy třeba, abychom teď napravili tuto chybu a nepřipravili naše zemědělce o tuto finanční, řekněme, výhodu, protože by se dostali do nekonkurenceschopné situace ve vztahu se svými partnery nebo konkurenty z ostatních zemí. Spočívá to ve velmi stručné novelizaci několika paragrafů zákona o spotřebních daních, kde se doplňuje odkaz na jeden dotyčný odstavec a tím se napravuje to, co vypadlo omylem při schvalování toho zákona o přimíchávání. Takže, já jsem rád, že vláda přesto, že nevidí různé výjimky nikterak pozitivně, tak že k tomuto zaujala neutrální stanovisko a nechala na Poslanecké sněmovně, aby napravila tuto chybu.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nemám to komentovat?
Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Ne, to já jsem se ptal pana premiéra, jestli mám rovnou přejít k té otázce toho čištění vod. Jak víte, ČR se přihlásila při svém vstupu do EU k závazku zajistit dostatečné čistění odpadních vod podle evropské směrnice číslo 91 do roku 2010. Tak, jak se tento termín blíží, samozřejmě, že se snažíme pomoci městům a obcím vyrovnat se s těmito závazky různými dotačními tituly, jak národními, tak v současné době použitím evropského programu pro ochranu životního prostředí, toho takzvaného operačního programu. Tento materiál de facto rekapituluje situaci, která v současné době panuje. Dá se říci, že z celkově šetřených 515 aglomerací, aglomerací se myslí souvislá skupina osídlení nebo obcí přesahující 2000 obyvatel, z těchto 515 má 328 aglomerací vyhovující čistírnu odpadních vod a 297 má napojení na kanalizaci větší než 85 %, což považujeme za uspokojivé. Zbývá tedy dořešit situaci ve 123 aglomeracích a v 64 aglomeracích dokonce není ani kanalizace ani čistírna odpadních vod. Ve významném počtu těchto aglomerací nejsou tyto akce ještě vůbec ani připravovány, podle našeho šetření. My s panem ministrem Bursíkem napíšeme těmto představitelům, starostům a i hejtmanům příslušných krajů, že se jejich obce a města mohou dostat do značných potíží, především vůči české legislativě, vůči zákonu o vodách. Samozřejmě, ČR posléze by se mohla dostat do potíží vůči té směrnici 91 a mohlo by s ní být zavedeno řízení, které známe i z jiných případů. Důležité je také doplnit to, že ta poslední jednání ohledně přijatelnosti jednotlivých vodárenských smluv, co se týče jejich délky, která vedl pan ministr Bursík, významně mění možnosti, jak se tyto obce a města mohou přicházet o evropské prostředky. Je tedy potřebné, abychom s těmito příslušnými konkrétními vodohospodářskými soustavami zavedli jednání o tom, jakým způsobem hodlají tuto situaci řešit. Například pokud tam není nějaká možnost zkrácení příslušných vodohospodářských smluv a podobně. Ten materiál je poměrně rozsáhlý, nicméně jeho závěrem je, jak už jsme řekl, že většina českých měst a obcí má tuto situaci vyřešenou. Nicméně je zde zatím nepokryta suma řádově 13 miliard korun, o které budeme muset s panem ministrem životního prostředí jednat a informovat vládu do konce června. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru zemědělství, nyní má slovo ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, já jen velmi stručně odůvodním novelu zákona o soudech a soudcích, která je jednou z klíčových částí reformy české justice. Ten návrh vznikal téměř rok a je výsledkem relativně křehkého kompromisu a diskuse mezi zástupci politických stran zastoupených ve sněmovně a mezi představiteli justiční veřejnosti. Cílem bylo upravit odvolávání soudních funkcionářů. Reagujeme tak na nález Ústavního soudu, který při řízení o žalobě předsedkyně Nejvyššího soudu zrušil část zákona o soudech a soudcích, která upravovala odvolávání soudních funkcionářů. My chceme nyní tuto mezeru v zákoně zaplnit novým ustanovením a přicházíme s tím, aby do budoucna soudní funkcionáře odvolával speciální kárný senát, který bude působit při Nejvyšším správním soudu. Bude šestičlenný, polovina - tři členové - budou soudci z řad soudců Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu, a polovina budou nesoudci, právníci. Ti budou nominováni advokátní komorou, notářskou komorou, exekutory, případně též ministrem spravedlnosti. Vznikne tak speciální kárné těleso, které bude rozhodovat o proviněních soudních funkcionářů. Ten návrh celkově zpřísňuje kárnou odpovědnost předsedů soudů. Stanoví jasná pravidla, za co je předseda soudu odpovědný, a dává možnost ministrovi spravedlnosti, prezidentu republiky, ombudsmanovi a předsedovi Nejvyššího soudu podat právě takovouto kárnou žalobu na předsedu k takovémuto speciálnímu kárnému senátu. Pokud, dámy a pánové, bude tento návrh schválen, v což doufám, tak se nám podaří odstranit jeden z problémů českého právního řádu, a to je faktická neodvolatelnost soudních funkcionářů. Chci ještě říci, že v rámci reformy justice je toto první novela zákona o soudech a soudcích. Připravujeme druhou novelu, která by měla stanovit časově omezený mandát pro předsedy soudů. To je druhý krok, který bude navazovat na krok číslo jedna. Pokud se nám podaří oba tyto návrhy schválit, tak se přiblížíme k tomu, aby předseda soudu byl manažer, který odpovídá za řízení svého soudu, ale též odpovídá za to, jak jeho soudci na jeho soudu soudí. Takže filosofie je, že předseda je zodpovědný za činnost soudu, a vycházíme tak z německého modelu, který je nám velmi blízký a ukazuje, že je velmi efektivní. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru spravedlnosti, nyní má slovo první náměstek ministra zdravotnictví pan Marek Šnajdr.
Marek Šnajdr, 1. náměstek ministra zdravotnictví: Děkuji, dobré poledne, dámy a pánové, já pouze stručně. Vláda se dnes zabývala zhodnocením zdravotně-pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2008. Myslím, že je velmi pozitivní zpráva pro všechny, že stejně jako v roce 2007 naše zdravotní pojišťovny budou zcela ekonomicky stabilní. Pro vaši informaci, zdravotní pojišťovny očekávají nárůst svých příjmů zhruba o osm miliard korun na částku zhruba 208 miliard korun. Výdaje tak, jak je jednotlivé správní rady zdravotních pojišťoven navrhly, dosáhnou částky asi 206,2 miliardy korun. To znamená, že zdravotní pojišťovny budou hospodařit s drobnou rezervou či přebytkem necelých 2 miliard korun. Já považuji za nutné vás informovat o dalších číslech, která se toho týkají. To první je, že jste jistě zaznamenali velkou diskuzi o tom, jakým způsobem se projeví nová legislativa, to jest zastropování pojistného. Zastropování platby za státní pojištěnce a naproti tomu rozšíření rozsahu příjmů, z kterých se zdravotní pojištění platí, jestli to nebude mít negativní dopad na zdravotní pojišťovny, toto je jasná zpráva, že nikoliv a že jejich příjmy porostou. Důležité je vědět, že zdravotní pojišťovny očekávají, že budou meziročně navyšovat své platby zdravotnickým zařízením zhruba o 8 %, což je poměrně velké číslo. Dovolte mi, abych vám rovněž řekl, že zdravotní pojišťovny nepočítají a nebudou mít závazky po lhůtě splatnosti, a stejně jako v oblasti příjmů tak zdravotní pojišťovny aktivně počítají s tím, že budou realizovat sociální klauzuli, která byla přijata v souvislosti s reformou veřejných financí a poplatky a očekávají, že na vratky nad pětitisícový limit vyplatí svým pojištěnců zhruba 2,36 miliardy korun.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, doplní pan premiér.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si k tomu dovolím tři poznámky. Myslím, že z toho posledního čísla je evidentní, že ten limit je velmi potřebný a že bude vracet peníze těm nejvíce nemocným, což jsou většinou senioři, a v tomto smyslu je toto opatření naprosto správné. Ten přebytek je tvořen v podstatě dvěma faktory. Ten první je Senátem a Tomášem Julínkem, kterého dnes omlouvám, protože je pořád nemocný, zvýšená platba za státní pojištěnce, a tím druhým efektem je nezaměstnanost, které jsme dosáhli v této chvíli pod 5 %, což znamená, že se zvýšily platby zdravotního pojištění do systému díky většímu počtu práceschopných zaměstnanců, kteří platí. S tím samozřejmě souvisí i zvýšené platy a ty též hrají do zvýšeného výběru zdravotního pojišťění. To jsou všechno dobré zprávy a na nás je, abychom dalšími systémovými kroky fakticky tyto zprávy prodloužili do doby, kdy se budou rozevírat nůžky mezi lidmi, kteří pracují, a lidmi, kteří jsou v důchodovém věku a fakticky dneska ty nůžky se rozevírají pořád dál, takže čekejme další systémové změny a toto je dobrý předpoklad, že budou realizovatelné bez jakýchkoliv otřesů pro poskytovatele zdravotní péče i pacienty.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní je prostor pro vaše dotazy. Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já jsem se chtěl zeptat pana ministra Pospíšila, jestli by nemohl krátce zrekapitulovat, jaká byla ta sporná pasáž zákona, kterou Ústavní soud de facto zrušil a potom, jestli ta komise, dá-li se to tak nazvat, bude rozhodovat o kárné stížnosti na paní Brožovou.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Původní úprava počítala s tím, že ministr spravedlnosti odvolává předsedu soudu. Ústavní soud konstatoval, teď reprodukuji jeho právní názor, ne přesná citace, že příslušník moci výkonné nemůže odvolávat předsedu soudu, protože ta funkce předsedy soudu není jenom manažerská, ale je spojena též se soudcovskou nezávislostí, tolik na vysvětlenou. Proto my přicházíme s návrhem, který by u Ústavního soudu měl uspět, do budoucna ministr neodvolává, pouze navrhuje a to samotné odvolání činí kárný senát, který je složen z poloviny ze soudců a z poloviny nesoudců. Vycházím tak vstříc nálezu Ústavního soudu, který zaujal takovéto stanovisko. Vaše druhá otázka. Kauza paní doktorky Brožové bude posuzována podle současného platného zákona, to znamená podle kárných senátů Vrchního soudu, v prvé instanci, a pokud dojde k odvolání, tak případně kárný senát nejvyššího soudu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.
Kamil Houska, televize Nova: Dobrý den, já bych měl dvě otázky na předsedu vlády. Mě by zajímalo, co říkáte tomu, že vaši straničtí kolegové kolem Vlastimila Tlustého říkají, že na ně někdo z ODS chce hodit případný neúspěch ve volbě prezidenta. Pak bych měl druhou otázku, jestli máte nějaký důkaz, že pana Švejnara financuje ČSOB, případně, jestli jste připraven se mu omluvit, jak vás on k tomu vyzval. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já nejdříve začnu tím druhým. Pokud si pustíte záznam toho pořadu, a já se k těm Otázkám Václava Moravce vrátím, tak já jsem nic takového neřekl. Řekl to pouze Václav Moravec a já jsem už v tom pořadu s tímto jeho názorem polemizoval. Já jsme nikdy neřekl, že je Jan Švejnar financován ČSOB, já jsem pouze řekl, že jeho kampaň je nepochybně dražší než 500 tisíc korun a řekl jsem, že on je trochu obětí té dlouhodobé hry mezi ČSOB a jistou částí politické scény reprezentované i částí ČSSD, a za tímto stojím a nemám potřebu to dokazovat. Ony to dokazují každé volby a každá situace před volbami, a tato není výjimkou. Já mám, když už se ptáte, zhruba tři věci, které s tím souvisí a které cítím potřebu říct, protože jsem se k nim ještě nevyjádřil a myslím, že je dobré se k nim vyjádřit. Myslím, že celé čtvrteční interpelace zvládnu citací z nějakého chatu, která přesně vyjadřuje i můj postoj a myslím si, že vyjadřuje i postoj celé řady diváků

a čtenářů: „Tak jsem dnes viděl v pořadu 168 hodin, jak to bylo na čtvrtečních interpelacích mezi Rathem a Topolánkem, a pak jsem si znovu přečetl odpovídající článek na iDnes. Velmi poučné, jak se formulacemi, volbou citace obou aktérů i nadpisu a popisku obrázků dá dosáhnout opačného dojmu, než jak působí autentický záznam. Ne, že bych si toho nevšiml dříve, ale tohle byl fakt pěkný příklad.“ Tolik čtenář iDnes, který vyjadřuje i můj názor a dál se k tomu vyjadřovat nemíním. Přeci jen je dobré se vyjádřit ještě k těm Otázkám Václava Moravce, protože to souvisí s celou řadou jiných věcí. Musím říct, že se chci trochu ohradit proti těm spekulacím, že jsem odešel z toho pořadu dříve. My jsme tu pozvánku dostali velmi netradičně až minulý týden. Ten program byl náhražkou za původně plánovaný duel Švejnar Klaus a tak to bylo i s jeho organizací. Můj program je plánován dlouhodobě na několik měsíců dopředu, přesto jsem celý sobotní program, proto jsem byl i na Miss a ne jinde, i část nedělního programu zrušil, abych mohl být tomuto pořad přítomen, protože mi připadalo, že by bylo špatné, kdybych se té debaty nezúčastnil vůbec. Také, aby mi nebylo vyčteno, že takové diskuze ignoruji. Moje účast na Fed Cupu byla součástí dlouhodobě připraveného programu. Považoval bych za chybu, kdybych jako předseda vlády tuto reprezentaci nepodpořil a fakticky, vy to musíte vědět, jsem mohl využít zcela legálně vrtulníku na tuto cestu, což jsem neučinil. Připadalo mi to zbytečné. Takže není pravda, že jsem z této debaty utekl a produkce dopředu věděla, už od čtvrtka, že v tomto pořadu budu jenom hodinu. A přeci jenom mám potřebu se vyjádřit k těm nejrůznějším ne ani nařčením, ale komentářům rychlé jízdy do Brna. Já vás teď nechci zkoušet ze známého vzorečku s = v/t, ono to není 200 kilometrů. My jsme jeli asi hodinu a dvacet minut. Prostým dělením se dá přijít na to, že to je průměrná rychlost někde kolem 150 km/h, a to je překročení povolené rychlosti na dálnici. Nicméně, já vás ubezpečuji, že to je v kompetenci ochranné služby, já neurčuji, jak rychle jakou trasou ochranka pojede. Překročení rychlosti u ústavních činitelů není porušením zákona a ani předpisů. Přesto se chci omluvit za to, že jsme takto rychle jeli, nicméně ta cesta byla bezpečná, ta cesta byla prázdná a podle informací, protože já to nevím, jsem v některých situacích použili i maják, takže já se omlouvám spíše za to, že jsme nepoužili maják po celou cestu. Jinak, podle mne, bylo všechno v pořádku, a já se tedy ohrazuji proti těm tvrzením, že jsem něco poručil. Takže to je ode mne v této chvíli na tu poměrně jednoduchou otázku trochu složitější odpověď. Děkuji. Tlustý, já jsem to řekl a nikdo to z vás do žádného komentáře nedal, tak to jenom zopakuji. Já ani na vteřinu nepochybuji o tom, že Vlastimil Tlustý bude volit Václava Klause a to je moje jediná věta, kterou k tomu řeknu. Všechno ostatní jsou spekulace, kterými se odmítám zabývat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz, prosím.
Redakce Hospodářských novin: Dobrý den, mám dotaz na pana premiéra, přeci jen, ještě jednou k té včerejší cestě do Brna. Vy jste v létě 2006 komentoval rychlou jízdu pana policejního prezidenta takto: „Rychlá jízda pana Husáka není už o bodech, ale o trestu smrti.“ Já se chci jenom zeptat, v čem se změnil váš názor na rychlou jízdu a proč jste tedy nepoužili ten majáček po celou dobu té cesty.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Protože jsme ho pustili pouze tehdy, kdy bychom případně mohli někoho ohrozit. A já si myslím, že už jsem na to odpověděl dostatečně. Není to ani otázka na mě.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den, ještě jednou. A ještě jednou na ministra Pospíšila. Mě by jenom zajímalo, vy jste říkal, že to je jakýsi kompromis mezi exekutivou a mezi soudní mocí. Jak cítíte podporu této novely ve sněmovně. Zda tam necítíte problém třeba s opozicí. A potom ještě na pana premiéra, týká se to toho, že dnes byla představena občanská iniciativa „Ano pro Švejnara“. Mě by jen zajímal váš komentář, mají takovéto iniciativy smysl? Máme tady iniciativu „Volím Klause“. Nedá se říct, že by to zrovna symbolizovalo větší zájem občanů o prezidentskou volbu? Je to dobře? Špatně? Váš názor. Díky moc.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Jenom jednu poznámku. Ten návrh byl v obecných věcech diskutován se zástupci všech politických stran, které mají svého zástupce v ústavněprávním výboru, konkrétně s jejich členy. Počítám s tím, že o tom opět povedeme diskuzi, a co jsem zaznamenal i na internetové diskuzi třeba článek pana poslance Křečka, tak tento návrh má podporu, ale povedeme diskuzi nad konkrétním návrhem, který dneškem odchází z vlády. Předtím se diskutovalo o obecných parametrech.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říct, že pokud se hovoří o občanské společnosti, tak to je přesně ono. Jediná výhrada, tak trochu klausovská, je, že tato občanská iniciativa si nemůže dělat čáku na ten rozhodovací proces. To, že existují Jihočeské matky a Jihočeští otcové a aktivita pro radar a proti radaru a aktivita pro Švejnara a aktivita pro Klause, je naprosto přirozené a vyjadřuje to jistou míru diskuze ve společnosti, která je potřebná, v tom smyslu já to vítám. K přímé volbě, myslím, že i včera v tom pořadu vyplynulo, přestože ODS na to nemá jednoznačný názor. My, když mluvíme o přímé volbě prezidenta, máme představu zcela jasného typu volby, který zatím ti ostatní odmítají. Takže je to věc diskuze. Nikdo se té diskuzi dnes nebrání. Ministerstvo spravedlnosti připravuje tento návrh. Jak již včera řekl Jiří Paroubek, pro jednání vlády a posléze Sněmovny, a v tomto smyslu je možné, že se nadějeme té příští volby jako přímé. Já ale znovu musím poznamenat, že to neznamená, že bychom měli rezignovat na důstojnost té volby nepřímé. To jsem včera řekl i v tom pořadu a na tom trvám, protože celá řada zemí má nepřímou volbu a není nedůstojná. Takže tu nedůstojnost do toho nevnášejí sami ti kandidáti, tu nedůstojnost do toho vnášejí ti, kteří chtějí opravdu pomocí různých metod kontrolovat své poslance a senátory protiústavně v tom, jakým způsobem hlasovali. To si myslím, že tím ta nedůstojnost dostává zelenou a potom i ten tlak na přímou volbu od občanů je pochopitelný.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Václava Vařeková, Radiožurnál: Já mám dotaz týkající se rozvoje brdského regionu. Jak dopadlo projednávání právě toho rozpočtu pro komisi pro rozvoj brdského regionu, jestli tedy získají tu přislíbenou 1,25 miliardy a jestli se nějak upravilo to použití peněz. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme projednávali tento bod bez rozpravy, takže tak, jak byl připraven, tak byl i schválen a nebyl s tím žádný problém. Všechny ty sliby či ty přísliby, které jsem definoval v úvodu, tak jsou v rámci toho rozpočtu realizovány, a teď jde o to, aby racionálně všichni ti zúčastnění, což nejsme my, kteří tady sedíme, ty peníze byli schopni nejenom naplánovat, ale také připravit na jejich čerpání. Takže já k tomu nic konkrétního neřeknu. My se do toho opravdu nevměšujeme, rozděluje si to ta komise sama, což si myslím, že je dobře.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fronta.

Josef Kopecký, MfD: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, zda vaše vláda bude připravovat něco jako návrh na zvýšení povolené rychlosti na dálnicích, jestli považujete tu rychlost nad 150 km/h za bezpečnou? Nejenom pro toho, kdo tak jede, ale i pro ostatní účastníky silničního provozu a případně, jestli se neobáváte toho, že teď někteří občané to budou chápat jako určitý návod, když je zastaví policista na dálnici, že jeli nepovolenou rychlostí, že se odvolají na to, že takto jezdí i špičkoví politici. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já musím říct, že ta otázka je trochu návodná. Ústavní činitelé, speciálně premiér ČR požívá výsad, s kterými můžete a nemusíte souhlasit, ale ty výsady mají své hluboké opodstatnění v jeho ochraně. To znamená, já nerozhoduji ani o trase. Trasa je měněna z bezpečnostních důvodů, jsme členy NATO, jsme členy různých misí. Já bych si dovedl představit svůj život bez ochranky, ale ze zákona toto právo nemít ochranku nemám. To znamená, já vylučuji to, že by někdo argumentoval, to, že argumentovat může, nemá na to prostě právo a platí pro něho zákon. To je jedna věc, kterou bych k tomu chtěl říci. Druhá věc. Samozřejmě se neustále spekuluje o tom, že v případě rozšířené dálniční sítě a zlepšení stavu povrchu těchto dálnic by se mohla rychlost zvýšit nebo upravit například tím německým způsobem, ale nemám pocit, že tento návrh má dominantní podporu, a to nejenom ve vládě, ale ani v Parlamentu. Já si nemyslím, že se na tom principu něco musí měnit, přestože připouštím, že u těch nových a silných aut je 130 km/h na takové silnici málo, nicméně, když si vezmete americkou zkušenost a počet nehod a nehodovost na těchto silnicích, tak ono omezení rychlosti má smysl. U profesionálních řidičů ochranné služby nepředpokládám žádné problémy z titulu ohrožení nejenom toho ústavního činitele, kterého vezou, ani těch, kteří s toho silničního provozu účastní. To jsou profesionálové, kteří jsou pro to školeni a já o tom nepochybuji, že tyto situace zvládnou. Výjimky potvrzují pravidlo, viz Cyril Svoboda a jeho havárie před několika lety.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

Marek Pokorný, Deník: Já bych se vrátil k tomu prvnímu bodu. Vy jste mluvili o těch obcích, které ještě nečerpají. Můžete říci, co konkrétně hrozí, jestli hrozí, že budeme platit nějaké penále a podobně a za druhé, jestli můžete těm obcím nějak pohrozit, aby tedy začaly toto plnit.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Ty dopady nesplnění závazků pro čistotu odpadních vod jsou skutečně dvojího druhu. Jeden je vnitrostátní a řídí se zákonem o vodách, kde jednoznačná odpovědnost za splnění těchto kvalitativních parametrů náleží té obci, a s tím jsou spojeny sankce, které by nastoupily v případě nesplnění těch závazků. Na druhé straně je to vztah celé ČR k EU, a to jest to, jestli ČR plní tu příslušnou směrnici. Jak už jsem řekl v úvodu, v případě neplnění takové směrnice je známý proces, který začne písemným varováním, začne v podstatě jakýmsi dotazem, který se jmenuje „Odůvodněný názor“ a může skončit až u Evropského soudního dvora žalobou Evropské komise na ČR pro porušení evropského práva. Takovouto žalobu my nechceme a předpokládáme, že se nám podaří, možná ne přímo v roce 2010, nicméně v nějakém rozumném termínu po tomto datu příslušnou směrnici splnit. Těm obcím hrozí přesně, jak už jsem řekl, pokuta za neplnění povolení k vypouštění odpadních vod podle zákona o vodách a současně i podle zákona o přestupcích.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz prosím? Děkujeme za pozornost, hezký den. Nashledanou.