Tiskové konference

5. 2. 2007 16:33

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády v pondělí 5.2.2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády ČR. Jako první má slovo premiér Mirek Topolánek, který vás stručně seznámí s tím, co vláda projednala.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Já se pokusím velmi stručně představit to, co vláda projednala, případně neprojednala. Jeden bod, možná k tomu řekne víc místopředseda vlády Martin Bursík, jsme přerušili, bod o ochraně ovzduší, ale spíše z formálních důvodů. Schválili jsme novelu zákona o úpadku, insolventní zákon, zabývali jsme se nařízením vlády při organizaci trhu s vínem, což jsme schválili, neschválili jsme návrh zastupitelstva Středočeského kraje ohledně změny zákona o vlivu stavby na životní prostředí, neschválili jsme návrh poslanců Špíchala a dalších. Byla k tomu zajímavá diskuse. Schválili jsme rámcové parametry, což vás bude zajímat, a nechám na Miroslavu Kalouskovi, aby to podrobněji vysvětlil, o definici sociálního bydlení ohledně sazby DPH. Projednali jsme dva materiály, které předkládala Džamila Stehlíková. Jeden se týkal zprávy o plnění opčního protokolu k úmluvě o právech dítěte a ten druhý se týkal doporučení Výboru pro odstranění diskriminace žen. Obě tyto zprávy a materiály jsme vzali na vědomí s tím, že jak příslušné útvary pod Džamilou Stehlíkovou, tak jednotlivá ministerstva dostala doporučení, aby se příslušnými závěry řídily nebo se pokusily implementovat v rámci svých kompetencí. Měli jsme poměrně rozsáhlé diskuse o několika bodech. Hovořili jsme o odstraňování následků kalamity v národních parcích, k tomu vám podá detailnější informaci Martin Bursík. Opakovaně, myslím poněkolikáté, se projednával materiál paní poslankyně Čurdové, který nebyl doporučen ke schválení a řešili jsme dva poměrně zásadní body. Jeden byl - naše pozice při jednání ministrů k energetické politice, kde jsme nakonec materiál odsouhlasili. Mám pocit, že dokonce jednomyslně, jako pozici vlády při vyjednávání, která je jistým kompromisem. Ponechám případně Martinovi Bursíkovi, pokud by k tomu byly dotazy. A tím druhým materiálem, ten jsme minule přerušili k dopracování, a to byl materiál o integrovaném operačním programu pro období let 2007 – 2013, který byl připomínkován a byl doprojednán v podstatě a schválen dnes. To je ode mě všechno a předal bych slovo, nebo moderátorovi, ať předá slovo Martinu Bursíkovi.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobře, já jsem dostal za rozkaz předat slovo Martinu Bursíkovi, ostatně ten materiál byl dříve na řadě než materiál pana ministra financí Kalouska.
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Dobrý den, tak, teď je tady i zdůvodnění. Já jsem včera vystoupil 800 výškových metrů za dvě hodiny, ale byla to daleko větší legrace než dnešní vláda. A měl bych tady předložit, krátce vám vysvětlit, tři témata. Jednak je to novela zákona o ochraně ovzduší, kterou předkládalo ministerstvo životního prostředí. Tam jsme se dostali, myslím, velmi daleko. V podstatě k dohodě, a jak řekl pan premiér, tak spíše z formálních důvodů jsme přerušili jednání na příští bod vlády. O co se jedná? Jedná se o to, že bychom měli od 1. července t.r. konečně zajistit přimíchávání podílu biopaliv do motorové nafty a benzínu s tím, že už jsme se shodli na základě právních analýz, na základě vyjádření Evropské komise na jedné variantě. Až doposud existovaly dvě možné varianty s tím, že ten základní mechanismus by tkvěl v tom, že osoba, která uvádí motorové benzíny a motorovou naftu pro dopravní účely na trh, musí v rámci svého sortimentu pohonných hmot nabídnout určité objemové procento na celkové množství nafty a benzínu biopaliv. To vychází ze směrnice o biopalivech a skutečně doladíme ještě pouze to období, za které se bude počítat podle tohoto algoritmu a myslím si, že nic nebude bránit tomu, abychom to schválili, abychom především tento princip začali v ČR uplatňovat. Tak to je jedna věc. Ta druhá věc se týká kalamity v Krkonošském národním parku a v Šumavském národním parku. To byl bod, který jsme měli rozjednaný již na tom předminulém jednání vlády, poté jsme vedli rozhovory s ministrem financí a já musím ocenit vstřícnost pana ministra financí, protože toto je první případ, kdy saháme po vládní rozpočtové rezervě, ale ten důvod skutečně je oprávněný, protože se jedná o živelnou pohromu, o kalamity. Zároveň nás ministerstvo financí efektivně donutilo, teď mluvím o resortu životního prostředí, k tomu, abychom hledali i vlastní rezervy. Takže, finále je takové, že vláda souhlasila s poskytnutím finančních prostředků ve výši 64 316 000 Kč na odstraňování škod způsobených větrnou kalamitou. Tyto prostředky budou přesunuty do kapitoly ministerstva životního prostředí a budou určeny pro Šumavu a pro Krkonoše. Ale zároveň ministerstvo životního prostředí uvolní 17 milionů Kč z prostředků rezervního fondu kapitoly ministerstva a k tomu ještě zajistí dalších 35 milionů Kč tím, že přehodnotí priority financování. Čili, jsme se o to podělili. Výsledek dohromady, abych to sečetl správně, dělá tuším 134 milionů Kč, které půjdou do obou národních parků, a to především na to, aby se dokázalo rychle odtěžit dříví. Na Šumavě spadlo 660 000 kubických metrů, to je téměř šestinásobek běžné těžby. Zároveň ponecháváme v Krkonoších 10 %, na Šumavě zhruba 15 % v prvních zónách, částečně ve druhých, to bude odkloněno a zůstane to na místě. Čili, vycházíme vstříc i způsobu hospodaření v národních parcích. Měli jsme o tom debatu a promítli jsme deset obrázků, takže, já jsem s tím výsledkem spokojen a důležité je, že vláda se rozhodla pomoci oběma národním parkům tak, aby mohly rychle sanovat kalamity. A třetí téma je energetická politika. Tam jsme měli ještě ráno schůzku s panem ministrem průmyslu. Jedná se o pozici k celému balíčku, říká se tomu Energy Packet, který souvisí s německým předsednictvím. Je to nejen evropská energetická politika, je to i akční plán pro energetickou efektivitu, je to nová, jak říkají, cestovní mapa obnovitelných zdrojů, je to další sdělení komise, které vychází z toho, že by se měly vlastně zastavit globální změny klimatu na 2 stupních Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. A ministerstvo průmyslu společně s ministerstvem životního prostředí připravilo pozici k tomuto materiálu, kterou bude 15. 2. poprvé předkládat ministr průmyslu v komisi, respektive na direktorátu TREN. Já o tom budu mluvit pět dní na to, na komisi pro životní prostředí. A nám se podařilo se na té pozici shodnout s tím, že výsledkem je, že ČR souhlasí s přijetím indikativního cíle podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů v Evropě. To je průměrná hodnota v Evropě, nikoli pro ČR, ve výši 20 % do roku 2020 s tím, že tento cíl bude dále rozdělen mezi jednotlivé členské státy. A my jsme se dohodli, že poté ho ještě rozdělíme tady na úrovni ČR pektorálně mezi dopravu, výrobu tepla a výrobu elektřiny. To je první bod a druhý bod je, že přijmeme závazný cíl, nikoli indikativní, v podobě 10 % biopaliv na spotřebě benzínu a nafty v dopravě do roku 2020. A poté, že přijímáme ten cíl snížení emisí skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Je tam ještě dalších mnoho podrobnějších pozic, na kterých je ale shoda. Vlastně odjíždíme do Bruselu s tím, že máme základní stanovisko české vlády. Děkuji za pozornost.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi a nyní má slovo ministr financí Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vás informoval, že vláda dnes schválila základní parametry tzv. definice sociálního bydlení. Vy víte, že letošním rokem končí přechodná výjimka pro stavební práce související s bydlením, které jsou zdaňovány sníženou sazbou DPH. Od příštího roku má tedy ČR povinnost, aby i tyto práce přešly do základní sazby. Podle přílohy H 6.směrnice je možné vyjednat trvalou výjimku za předpokladu, že se to bude týkat bytů a domů, které odpovídají sociální politice státu. Proto je vlastně nezbytné definovat, co to je sociální bydlení, které odpovídá sociální politice státu. Po diskusi vláda schválila základní parametry, kdy budeme vyjednávat výjimku, aby trvale ve snížené sazbě DPH zůstaly byty do 120ti metrů podlahové plochy a rodinné domy do 350 metrů čtverečních podlahové plochy. A tím základním parametrem jsou čtvereční metry podlahové plochy, a je to 120 m u bytů a 350 m u rodinných domů.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji ministru financí. Nyní, dámy a pánové, prostor pro vaše dotazy. Prosím, televize Prima.
Martin Erva, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat pana premiéra a mistra financí na tu diskusi k tomu zákonu o důchodech pro olympioniky, na důvody, které vás nakonec vedly k zamítnutí. Jestli byste to mohli nějak rozvést.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak dobré úmysly často vedou do pekel, protože ta diskuse byla velmi zajímavá. Nakonec my jsme sice materiál odmítli, a diskusi jsme vedli i v té rovině, že by Olympijský výbor, případně nadační fond vzniklý, případně jiná iniciativa nestátní, či nevládní, mohla ten problém řešit daleko efektivněji a stát, který se podílí na financování Českého olympijského výboru, by se takto nepřímo mohl podílet i na této aktivitě. Nicméně, to byla jen volná diskuse, protože tady je celá řada skupin obyvatel, která by se mohla cítit tímto selektivním opatřením dotčena. Já jsem uváděl konkrétně příklad všech důchodců, kteří po dobu komunismu nemohli vystudovat, protože jim to bylo zakázáno, nemohli vykonávat svou práci, protože na to neměli příslušné vzdělání a kvalifikaci. A jsou dnes v kategorii těch nejnižších důchodů, zatímco celá řada lidí, kteří tehdy byli velice konformní k tomu režimu, tak mají důchody mnohdy dvakrát i třikrát vyšší. Kdo by nahradil těmto lidem takto ušlé důchody? Byly tam příklady, např. jsme se zabývali nedávno veterány, vojenskými veterány, účastníky různých misí a jejich pozicí. Řeší to, samozřejmě, spíše nevládní organizace, a není to řešeno takto striktně zákonem, je to cesta do pekel, nevede to k cíli.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Díváte-li se na mě, ty zásadní argumenty už řekl pan premiér, nemá smysl je opakovat. Ale pokud bychom ten zákon chtěli skutečně ještě podrobně rozebrat, tak ten návrh zakládá celou řadu nesystémovostí a nespravedlností, dokonce mezi sportovci samotnými, protože se úplně stejně týká bývalých olympioniků, kteří za svůj výkon nedostali téměř žádnou odměnu, zrovna tak jako olympioniků současných a budoucích, kteří jsou, samozřejmě, odměňováni úplně jinak. Nechtěl bych být u té diskuse, jak cenná je medaile člena kolektivního týmu, kde všichni dostali medaile, ale on vlastně nebyl účastníkem té aktivní hry, s olympionikem, který dostal tu medaili při individuálním výkonu. Ale to zabíháme do podrobností, které v podstatě nebyly podstatné. To podstatné je, že je to nesystémové a nespravedlivé vůči všem ostatním skupinám obyvatel, a národ neměl svoji elitu pouze mezi olympioniky, ale měl, a má, svoji elitu, samozřejmě, v celé řadě jiných kategorií. Pod slovem elita, teď myslím ty, kteří ve své profesi překročili hranice země, stali se světově známými a svoji zemi reprezentovali. To se přece nedělo pouze ve sportu.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz.
Martin Erva, televize Prima: Pokud nemá nikdo další zájem, já bych se chtěl zeptat. Dnes dopoledne se sešel americký velvyslanec s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem a americký velvyslanec tam víceméně sdělil, že bude USA uvažovat o tom, že by ta základna, ten radar NATO mohl být v budoucnu začleněn do NATO, že by nešlo jen o bilaterální smlouvu. A chtěl jsem se zeptat všech tří pánů, jestli by na to mohli reagovat, co si o tom myslí. A pana premiéra jsem se chtěl ještě zeptat na to, plán ČSSD je takový, že pokud by chtěli vyvolat referendum o té základně, tak přes petice, které by, tuším, muselo podepsat 200 tisíc občanů, aby tak obešli parlament, a co říká na to, že zítra hodlá jednat pan předseda Paroubek s ruským velvyslancem?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Informace velvyslance Grabera mě nepřekvapuje, protože ji máme. Od začátku tvrdíme, že je to pilotní projekt, který nepochybně bude začleněn z časových důvodů do pomalejšího projektu NATO, který je ve fázi schválené Physibility Study. To je možná první věc. Kroky ČSSD nebudu komentovat. Byl to právě ministr Tvrdík a premiér Špidla, byl to právě ministr Kostelka a premiér Gross, a byla to právě vláda Jiřího Paroubka, která o celé té věci tajně čtyři roky jednala. My jsme na Bezpečnostní radu státu, která o tom rozhodovala, samozřejmě, pozvali předsedu Poslanecké sněmovny, a samozřejmě, že dostal všechny informace, na rozdíl od Lubomíra Zaorálka, který tvrdí, že takové informace neměl. Ten přístup je evidentně rozdílný, my chceme veřejnost informovat, nikoli děsit, nevyvolávat pomocí petic tu atmosféru rozdělené společnosti. Takže, já si opravdu počkám na skutečné projednávání těch smluv, pokud k nim vůbec dojde v Poslanecké sněmovně a v Senátu, a pak jsem k tomu ochoten vést politickou diskusi. V této chvíli pokládám nutnost zvýraznit tu diskusi osvětovou, informační, ve všech aspektech, které jsme na jednání, společném jednání, čtyř výborů, řekl bych, zahájili, tzn. ve všech těch oblastech mezinárodněpolitických, ale i bezpečnostních, samozřejmě vnitřních, a to nejenom technických, ale třeba i regionálních a komunálních. Mně připadá tento přístup řešení problému šťastnější, než vyvolávat psychózu ve společnosti. Takže, to je moje snad jediná reakce. Kdybych měl dodat ostřejší větu, řekl bych, že když se na něčem shodnou ruští generálové, čeští komunisté a Lubomír Zaorálek, tak je třeba se mít na pozoru a vyjádřit názor opačný, a nemůžete se splést.
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Dobře, chcete ještě moji reakci. Jestli mám chápat to vyjádření pana velvyslance po schůzce jako určitou korekci toho postoje pátečního ČSSD, pak jedině dobře. Já jsem rozuměl tomu, že opozice má přece jenom trochu volnější prostor k tomu, aby mohla roztáhnout křídla a zaujmout to stanovisko takto rychle. My považujeme za odpovědné vytvořit si dostatečný časový prostor a posuzovat nejen technické aspekty, ale také aspekty bezpečnostní a politické. A to téma, které jste zmínil, totiž otázku toho, jestli tento případný prvek protiraketové obrany je v budoucnu začlenitelný do společné obrany NATO, a nejen technicky, ale jestli takto to také bude vnímáno vládou USA, i českou vládou, a také našimi partnery a velitelstvím v NATO, toto je velmi důležitý parametr, který specificky pro stranu, kterou já vedu, může být kruciální při rozhodování. Čili, jestliže ta debata půjde v té racionální poloze tak, jak jste vy vlastně v té otázce naznačil, tak jenom dobře, a je potřeba si uvědomit, že toho času pro to, abychom toto posoudili, abychom vedli rozhovory s partnery v EU, v NATO, máme dost, a že je důležité, a pro nás všechny, je velmi důležitý moment, na který klademe důraz, to, aby tento projekt nemohl být vnímán, a ani reálně neoslabil, pozici NATO ani EU. Toto bude předmětem debat.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz. Česká televize.
David Borek, ČT: Dobrý den. Já bych se rád zeptal pana Kalouska, jestli by mohl ještě upřesnit u toho sociálního bydlení takový problém, kdyby třeba byl bytový dům, ve kterém jeden z těch bytů, dejme tomu, jeden z deseti bytů bude přesahovat tu míru, které je stanovena jako sociální bydlení, jestli potom celá výstavba toho celého bytového domu bude jaksi připravena o tu výjimku? A možná taková obecnější otázka, jestli třeba nevnímáte jako problém, že vlastně ČR přistupuje na takovou tu evropskou hru na změť různých výjimek, a výjimek z výjimek atd., jestli to pro vás není problém.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já začnu odzadu. Výjimka tohoto typu je vůlí ČR, to není vůlí EU. Nám prostě končí to přechodné období, a pokud bychom nepožádali o výjimku, tak od nového roku, od 1.1.2008 prostě bude veškerá výstavba související s čímkoli, tedy i s bydlením, v základní sazbě. To by asi nebylo úplně přesné říci, že přistupujeme na hru EU, my stojíme o výjimku pro stavební práce, související s bydlením, v rámci vládní sociální politiky a politiky podpory bydlení. Kdybyste se mě zeptal jenom jako ministra financí, tak samozřejmě, čistě pro správu DPH je daleko jednodušší žádnou výjimku nemít, ale z hlediska sociální politiky, z hlediska podpory bydlení má na to vláda ČR jiný názor, proto o tu výjimku budeme vyjednávat, musíme ji také dostat. Ten problém je čistě technický – byty při bytové výstavbě kvůli jednomu bytu o to nepřijdete, prostě byty s touto podlahovou plochou budou ve snížené sazbě, a byty s podlahovou plochou nad oním stanoveným kritériem budou v sazbě základní.Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz. Televize Nova.
Veronika Korčáková, televize Nova: Dobrý den, já bych se ještě jednou zeptala pana premiéra všeobecně, co říkáte tomu, že vlastně tři z pěti politických stran v podstatě mají nějaký problém s tou protiraketovou základnou? Nevnímáte to trošku jako zklamání, nebo není to vůbec důvod třeba odmítnout to jednání s Američany?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak tu otázku samotnou pokládám za nesmyslnou. Nevím, proč bychom odmítali jednání o té věci. Zkusme si to přece jenom trochu rozebrat. Pozice každé té strany je přece odlišná. Já bych řekl, že u komunistů ta pozice je celkem jednoznačná. Jejich resentiment po době minulé, jejich vazby, jejich ideologie, je přímo předurčuje k tomu, aby cokoli od Ameriky jest, to od ďábla jest, a odmítali to apriorně. Ty ostatní strany, to není pravda, že mají ty pozice výrazně rozdílné, protože všechny chtějí více informací, chtějí v té vyjednávací pozici vyjednat co nejlepší podmínky pro ČR, a specifický postoj ČSSD poté, co tuto otázku vlastně do ČR přinesla, kdy sama požádala o umístění této protiraketové obrany na území ČR, je dán turbulencemi v té straně, předsjezdovou situací, jejich vyšší agresivitou v posledních dvou letech, řekl bych, apriorním postojem odmítání čehokoli. Takže, uvidíme, jestli ten postoj bude stejný i po jejich sjezdu, jestli tam dojde definitivně k uznání volební porážky a k respektování vzniku koaliční vlády, protože ty věci spolu takto úzce souvisejí, protože já nevěřím tomu, že by právě strana, která tento problém do ČR přinesla, nebo tuto výzvu, ať to pojmeme, jak chceme, se nakonec stavěla takto jednotně a takto agresivně proti něčemu, co sama podporovala. Obecně platí, že v zahraniční politice a v bezpečnostní politice by ty vlády měly mít velmi podobné postoje. Já jsem vždycky trval na tom, aby náš zahraničně-politický postoj, postoj k bezpečnostní problematice, ochrany obyvatel, byl konsistentní a byl konsensuální s ostatními stranami, protože to není problém, který by měl strany rozdělovat, tam by ta národní pozice měla být daleko jednodušší. To, že v této chvíli v této otázce není, tak pokládám spíše za ideologický spor.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz. Česká televize.
David Borek, ČT: Já jsem ještě zapomněl se zeptat pana Bursíka, jestli může také on okomentovat zamítnutí toho návrhu na rentu pro olympioniky. A potom otázka na pana Topolánka, ale přiznávám na rovinu, že nesouvisí asi s dnešním jednáním vlády. Setuza, změna majetkových poměrů v českém oleji, názor vlády, jestli nějaký vůbec existuje, nebo aspoň názor Mirka Topolánka.
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já mám na tu rentu pro olympioniky shodný názor, jako drtivá většina vlády, a totiž to, že v momentě, kdybychom začali tímto způsobem vybírat jednotlivé skupiny obyvatelstva, které mají nějaké mravní, etické nároky, sociální, na nějaký typ renty, tak se dostaneme do kruhu, z kterého se stěží dostaneme ven a tento návrh je jednostranný, a především jeho schválením bychom vytvořili vlastně precedens a skutečně jsme na bázi tohoto návrhu diskutovali celou sérii dalších skupin obyvatelstva, které by měly, kdybychom přijali tuto filozofii, obdobný, či dokonce silnější nárok. A to byl také ten důvod, proč já jsem hlasoval proti tomu návrhu.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K Setuze jenom tolik, že ten postup, i po potvrzení v odvolání exekuce na Setuzu, byl zvolen celkem jednoznačný, byly tam tři varianty. Jedna z těch variant byla dohoda o smíru, která souvisela i s prodejem akcií. Takže, pokud k tomu dochází, tak to je ve smyslu zvolené strategie v tomto smyslu.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, televize Prima, další dotaz.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli dovolíte…
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Ještě ministr financí.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já se omlouvám, jestli dovolíte, ještě jednu připomínku, to je docela podstata, protože souvisí s programovým prohlášením vlády. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k bezpodmínečnému moratoriu na všechny zákony, které by zvyšovaly nároky na mandatorní výdaje. Což, shodou okolností jak návrh pana poslance Ploce, tak návrh paní poslankyně Čurdové, a ve všech ostatních případech, to moratorium myslíme vážně, protože bez něj nelze uvažovat o ozdravění veřejných rozpočtů.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Tak to byla skutečně důležitá poznámka. Nyní televize Prima.
Martin Erva, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy Bursíka ještě na to, jestli ten dnešní bod, týkající se té větrné smršti znamená, že třeba už budou moci lidé zpátky do lesů, nebo jestli to něco mění na tom výjimečném stavu, nebo to bylo jen schválení těch finančních prostředků? A pana ministra financí na to, přesně před rokem vláda řekla, že to sociální bydlení bude hranice 90 m u bytů a 170 m u rodinných domů, tak jsem se chtěl zeptat, proč jste se rozhodli to navýšit, ty metry?
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já jako první. Tento bod skutečně vůbec nesouvisí s tím vyhlášeným nouzovým stavem, kde ten termín je do 5.2, čili, to nijak spolu nesouvisí. Já upřesním tu celkovou částku, která je sestavena z prostředků z vládní rozpočtové rezervy a z rezervy uvnitř kapitoly ministerstva životního prostředí, ta celková částka, která bude poslána do Krkonošského národního parku a Šumavského národního parku na sanaci té kalamity, činí celkem 116 316 000 Kč.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Teď už ministru financí slovo neupřu.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Ten návrh, o kterém jste mluvil, nebyl usnesení vlády, ten nikdy vláda neprojednala. Byl to názor jednoho z mých předchůdců, za poslední rok tři ministři financí, každý trochu jiný návrh. Definitivním usnesením vlády byl až dnes, ty ostatní návrhy předtím vláda neprojednala a neusnesla se. Takže, teprve dnes došlo k usnesení vlády, a teprve dnes vláda ČR řekla svoji definici sociálního bydlení.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, je nějaký další dotaz? Nevidím, jestli se někdo hlásí. Hlásí se? Ne, takže, já vám děkuji za pozornost.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkujeme a pěkný den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty