Tiskové konference

24. 1. 2007 17:50

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády ČR ve středu 24. 1. 2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády ČR. Jako prvnímu dám slovo předsedovi vlády ČR Mirku Topolánkovi, který vás v těch hlavních bodech seznámí s tím, co vláda projednala a přijala.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás zdravím, dobrý den. Dnes bylo zasedání vlastně první nové vlády po získání důvěry. Ty body, které jsme dnes projednávali, byly, v celé řadě, body technické. Pořád ještě spíše exekutivní než legislativní návrhy. To si budeme muset chvíli, mimo jiné, počkat. Vláda dnes diskutovala i o legislativním plánu vlády. Jednotliví ministři dostali za úkol připravit, v korelaci s programovým prohlášením, legislativní návrh jednotlivých resortů, a myslím, že během několika týdnů budeme schopni představit legislativní plán vlády na rok 2007. Z těch věcí, které byly zajímavé při projednání, to bylo nepochybně návrh rozpočtu pozemkového fondu, který vláda neschvaluje, ale který předkládáme ke schválení v Poslanecké sněmovně. Rozhodli jsme např. pravidla uznatelných nebo způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů, kde jsme kladli důraz na to, aby došlo ke zjednodušení a větší transparenci čerpání a vlastně těch pravidel pro čerpání. Schválili jsme, mimochodem, poskytování příspěvků obcím na úhradu vynaloženou obcemi na azylová zařízení. Schvalovali jsme, nebo řešili jsme, mimo jiné pět zpráv NKÚ. V tomto smyslu ta praxe, kterou jsme zavedli už u mé první vlády, a to je daleko detailnější diskuse s hledáním, samozřejmě, systémových opatření, případně plné odpovědnosti za nalezené chyby při kontrolních nálezech NKÚ, bude pokračovat i v této vládě, a myslím si, že ta diskuse k tomu byla velmi zajímavá. Všechny ostatní body, které byly projednány, tak neměly tak vysokou naléhavost nebo důležitost jako byl bod, se kterým vás seznámí ministr zemědělství Petr Gandalovič. Prosím, pane ministře.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Vážený pane premiére, dámy a pánové, na můj návrh vláda k pěti hodinám ráno 25. ledna, tzn. zítra, vyhlásila nouzový stav, který bude trvat do 24 hodin dne 5. února. Tento nouzový stav se vyhlašuje na území Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského kraje, kraje Vysočina a kraje Libereckého a na okresech Trutnov, Náchod, Jičín v rámci Královéhradeckého kraje, na okrese Bruntál v rámci Moravskoslezského kraje a na okresech Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín v rámci Středočeského kraje. Podstatou toho nouzového stavu je zřízení krizového štábu při ministerstvu zemědělství, kterému budu předsedat, a jehož prostřednictvím budu koordinovat práce na odstranění následků této kalamity. Podstatou samozřejmě je, podle zákona o krizovém řízení, samozřejmě určité omezení práv fyzických a právnických osob. Mezi těmi největšími omezeními je zákaz vstupu a pohybu osob v lesích na územích, kde je vyhlášen krizový stav. Zde bych se u toho rád zastavil. My jsme, samozřejmě, k tomuto opatření přistupovali velmi neradi, protože sněží a jistě se všichni do lesa těšili, běžkaři, turisté apod. Na druhé straně, ta situace skutečně v těch lesích je vážná, protože sněhová pokrývka ještě dále zvýší nebezpečí zlomu těch stromů, které byly poškozeny větrem. To znamená, že z důvodu ochrany zdraví osob jsme přistoupili k tomuto zákazu. Z tohoto zákazu jsou samozřejmě vyjmuty osoby, které se budou podílet na likvidaci katastrofy, a osoby, které z důvodu výkonu státní správy, především z oblasti životního prostředí, do lesů vstupovat musejí. Tento zákaz je vyhlašován na dobu trvání nouzového stavu, tzn. těchto 12 dní. Já se předem všem omlouvám za toto, řekněme, omezení. S paní ministryní školství jsme se dohodli, že ona bude informovat všechny školy a všechny subjekty sportovní a jiné, které jsou v její působnosti, aby přizpůsobily pořádání různých aktivit této situaci. Co se týká, řekněme, prací na odstraňování této kalamity, už se kolem toho rozproudila poměrně živá diskuse. Já tady chci znova zdůraznit, že nechci, aby si toto vykládal, jak tedy ze strany odborné veřejnosti, podnikatelské veřejnosti, ale i ze strany samotných Lesů ČR, jako nějaký způsob k obcházení zákona o veřejných zakázkách. Nechci, aby někdo měl pocit, že jsme vyhlásili nouzový stav proto, abychom mohli nějakým způsobem zadat práce v lesích bez veřejné kontroly. Naopak, prohlašuji, že udělám vše pro to, aby tyto práce byly zadávány transparentně na úrovni krajů za účasti zástupců krajů. To znamená, že rozhodně odmítám různá, už vyslovená nebo či nevyslovená, nařčení tohoto typu. Já si myslím, že pro tuto chvíli je to vše. Děkuji.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem si dovolil panu ministrovi nabídnout za resort životního prostředí určitou kooperaci. Za prvé je to dáno tím, že ministerstvo životního prostředí vykonává vrchní státní dozor v lesích. A za druhé, máme Českou inspekci životního prostředí a specialisty, kteří mohou pomoci při dohlížení na to, aby při těch sanačních pracích po kalamitách např. nedošlo k tomu, že ostrůvky lesů, které ještě zůstaly nedotčeny, ty firmy, které dostanou zakázku, prostě dotěží a ty ostrůvky zmizí. V tomto přístupu se naprosto shodujeme s panem ministrem. Řešili jsme jednu věc konkrétní, a to se týká lesů na území národních parků, specificky Krkonošského národního parku a Šumavského. Na Šumavě z té průměrné roční těžby 108 tisíc kubíků dřeva spadlo podle dnešních odhadů 600 tisíc, čili, je to téměř šestinásobek toho, co se ročně vytěží. To je skutečně jaksi téměř tragédie na Šumavě. V Krkonošském národním parku spadla téměř roční těžba, a dohodli jsme se na tom, že po jednání vlády 5. února budeme diskutovat téma možnosti posílení finančních prostředků pro sanaci kalamity na území národních parků. My pro to kompletně podklady máme připraveny, a jistě najdeme nějaká společná východiska. Ta tragédie, která se stala, pro naše lesy, samozřejmě, je také příležitostí k tomu, abychom se trochu zamysleli nad hospodařením, abychom v tom hospodaření v lesích obecně na území ČR posílili ty způsoby hospodaření, které jsou přirozené, protože se ukázalo, je to fotograficky dokumentovatelné, že smíšené porosty, stabilnější porosty, dokázaly odolat, kdežto to, co padalo, to bylo to, čemu my, ochranáři, říkáme kukuřice, nebo ještě lépe podmáčená kukuřice, protože ta smůla byla v tom, že nebyla zmrzlá půda. Vlastně 80 % toho, co padlo, jsou vývraty. Ale myslím, že se na to díváme s panem ministrem velmi obdobně. Ta spolupráce, si myslím, že tady bude probíhat pozitivně, a my jsme připraveni se podílet i na formulování nějakých principů při obnově lesů, což bude otázka teprve za několik měsíců. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem doufal, že Martin Bursík zmíní ještě jeden bod, takže se toho ujmu sám. Na základě určitého období trvajících prací na ministerstvu zahraničí a doporučení BRS, dnes rozhodla vláda o zřízení nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb v dlouhodobém horizontu, což nesouvisí, samozřejmě, jenom s těmi ropnými krizemi, kterých jsme byli svědky v uplynulém období, ale samozřejmě i s tím, co dnes projednává jako jednu z priorit celá EU v rámci finského, německého předsednictví, a to je bezpečnost energetických dodávek. Předsedou této nezávislé komise byl vládou schválen předseda Akademie věd pan profesor Pačes, a v tom materiálu je stanoven určitý klíč pro nominaci politických stran. Ta komise by měla fungovat na podobném principu, jako byla komise Bezděkova pro důchodovou reformu, i když v jiné oblasti, a je to částečně naplnění toho našeho slibu – komunikovat průřezově politickým spektrem otázky, které přesahují mandát této vlády.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy. Já bych prosil napřed dotazy, které se týkají jednání vlády, jestli jsou nějaké?

Michaela Tučková, Česká televize: Chci se zeptat, jakým způsobem budou vyčleněny peníze, jestli se zatím počítá pouze z rozpočtu ministerstev, anebo jestli už vláda uvažuje o vyčlenění nějaké zvláštní částky, na ty vichry, samozřejmě.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak v každém resortu jsou vytvořené určité rozpočtové rezervy, nebo přímo subkapitoly, které kryjí podobné záležitosti havarijního stavu, jako je kalamita z minulého týdne. Na ministerstvu pro místní rozvoj to bude řešeno částkou 200 milionů Kč, která bude ale fiskálně neutrální, protože jiných 200 milionů bude vázáno. Takže, to je systém, který zvolilo ministerstvo pro místní rozvoj. Potřeby, které má ministerstvo práce a sociálních věcí, budou řešeny v rámci kapitoly a v rámci stávajícího rozpočtu. Všechny ty náležitosti zatím, kromě toho, o čem hovořil Martin Bursík, jsou kryty běžnými rozpočty, anebo vyčleněnými rezervami, které na podobný typ záležitostí v těch resortech jsou. Vláda v této chvíli, kromě diskuse sanace národních parků, pokud je mi známo, tak o žádné speciální částce, která by byla potřebná, neuvažuje, ale doplní mě Petr Gandalovič.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já myslím, že to tak je přesně. Co se týká majetku Lesů ČR, počítáme se ztrátou, která bude způsobena tím, že kalamitní těžba je finančně náročnější a naopak výtěžnost z toho dřeva je nižší. Naopak, v případě těch lesů v národních parcích, tam ty potřeby jsou trošku specifické, a proto ta diskuse bude ještě pokračovat.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Pro vaši informaci, abyste měl představu v řádu, my jsme vyčíslili, včera do noci jsme to dělali, ty vicenáklady v souvislosti s kalamitami v národních parcích, pro tento rok, samozřejmě, ty kalamity nebude možné sanovat kompletně během jednoho roku, pak jde ještě o obnovu. Tam naopak je pozitivní počkat minimálně dva roky až tam dojde k přirozené obnově, a pak tam podsázet listnáče a toto je metoda, kterou uplatňujeme v národních parcích. Je ekonomičtější, a zároveň ekologicky šetrnější. A ty náklady jsme pro rok 2007 vyčíslili - u Krkonošského národního parku na 28 milionů Kč navíc a u Šumavského parku na 90 milionů Kč. Čili, dohromady to dělá 118 milionů Kč. A teď povedeme dialog s ministerstvem financí, budeme hledat ještě, jestli jsou nějaké možné rezervy v naší kapitole, a do 5. února bychom rádi našli nějaké východisko.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Jinak, samozřejmě, u paní Júdtové, stejně jako vždycky, bude teď možnost nahlédnout do těch materiálů, které vláda přijala a informovat se podrobněji. Prosím, další dotaz.

Štěpánka Martanová, televize Prima: Já se chci ještě zeptat, pomůže stát i lidem, kteří byli poškozeni tou vichřicí, případně, jakou částkou a jak o to budou moci zažádat? Děkuji.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Ministerstvo pro místní rozvoj bude pomáhat obcím, městům a krajům při poškození nebo při likvidaci škod po vichřici. Pokud se týká soukromých osob, tam to půjde v režimu toho zákona o hmotné nouzi, a to je v kompetenci ministra práce a sociálních věcí, a samozřejmě se musí posuzovat to, zda ta osoba skutečně žádá oprávněně, zda ta se dostala vlivem této živelné katastrofy do hmotné nouze, a zda nemusela nebo neměla právě řešit svoji situaci např. pojištěním. Říkám otevřeně, že pokud někomu odnesl vítr střechu, tak primárně, samozřejmě, má svou situaci řešit s pojišťovnou.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, jsou další dotazy?

Jitka Götzová, deník Právo: Dobrý den. Já trošku odbočím. Co říkáte na kauzu pana Jiřího Čunka. Informace, které teď proběhly v tisku a bude se tím zabývat tým mandátně-imunitního výboru. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Opakovaně mě fascinuje únik informací z vyšetřovacího spisu, a v tomto smyslu budu chtít jednat jak s ministrem spravedlnosti, tak s nejvyšší státní zástupkyní o daleko přísnějších opatřeních, směřujících k zamezení úniku informací z vyšetřování jakékoliv kauzy, tzn. i této. Musím říci, že mě to opakovaně šokuje. To je první věc. Druhá věc – proto mě informace, které jsou v médiích, nechávají poměrně chladným, důležité je rozhodování mandátně-imunitního výboru a Senátu. Jiří Čunek signalizoval, že chce být vydán, a v tomto smyslu je to pro mě jediná relevantní informace. Pokud se mě ptáte, jestli mi to vadí, tak mi to samozřejmě vadí. Nicméně, vzhledem k tomu, že nejde v tomto případě o činnost, která by byla způsobena jeho činností v této vládě, tak mně nepřísluší posuzovat jeho vinu, a v tom smyslu mu dávám na osobní zvážení, jak tu celou věc bude řešit. S tím, že to bude mít standardní proceduru, tzn. bude zřejmě vydán, bude šetřeno, a to je pro mě v tomto smyslu relevantní výsledek toho šetření.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, jsou ještě dotazy k jednání vlády? Jestli tomu tak není, tak agentura ITAR-TASS.

Igor Shamshin, tisková agentura Ruské federace ITAR-TASS: Pane premiére, mám na vás dotaz a také dotaz na pana Bursíka. V Rusku zazněly hlasy, že umístění amerického radaru na českém území představuje bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Co myslíte, je to tak, nebo to tak není? Můžete to komentovat, prosím? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě, že to je zcela naopak, jak už to v podobných případech bývá. USA odstoupily od smlouvy ABM, která omezovala protiraketovou raketu na jejich území už v roce, mám pocit, 2001, po dohodě s Ruskou federací. Znamenalo to ukončení jistého modelu překonané studené války, znamenalo to uznání možnosti protiraketové obrany proti tzv. „load states“ tzn. státům, které nejsou pod kontrolou mocností, které mohou vlastnit nebo vlastní nebo vyvíjejí balistické střely s různým typem nálože, a nejsou to režimy, které by podléhaly určitému režimu mezinárodního společenství. V souvislosti s tím, samozřejmě, se objevily i nové hrozby, které respektuje Ruská federace v rámci globálního terorismu, a získání těchto prostředků, využívání balistických střel s různými typy náloží, od nukleárních počínaje, až po různé zbraně hromadného ničení konče, nejrůznějšími organizacemi nestátního typu. Jmenován je v této souvislosti někdy Hizbaláh. Všechny ty hrozby jsou společné jak pro Evropu, ČR, tak pro Ruskou federaci. V tomto smyslu protiraketová obrana typu Missile Defence je systém, který je dlouhodobě USA s Ruskou federací projednáván. Je projednáván i na bázi NATO a Ruské federace, a já do budoucna předpokládám spíše spolupráci než konkurenční projekty, protože ten projekt není založen na masivní protiraketové obraně, ale naopak protiraketové obraně spíše v jednotkách nebo desítkách, takže, určitě není zaměřen proti velmocím typu Rusko nebo Čína. Je zaměřen proti teroristickým útokům, útokům někdy náhodným, nebo chybám, ale ne masivně proti velmocím. V tomto smyslu chrání ČR, chrání Evropu a do budoucna, si myslím, že i Ruská federace přistoupí k podobnému typu protiraketové obrany, protože určitě chce patřit do té rozumné části světa.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, byl tam ještě dotaz. Pan Takáč.

Daniel Takáč, Česká televize: Já jenom doplním, ta otázka směřovala i na pana Bursíka, a já bych ho v tomto smyslu požádal o odpověď, jak se on a Strana zelených staví k té základně. Děkuji.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Dobrý den, pane Takáči, to je trochu jiná otázka. K té první otázce já jsem nevěděl, proč bych měl z pozice ministra životního prostředí, či předsedy Zelených něco dodávat. K té vaší otázce – my jsme dnes vedli velmi živou diskusi na Bezpečnostní radě státu. Myslím, že ta naše pozice je zcela zřejmá. My analyzujeme veškeré podklady, vedeme rozhovory, a pro nás je velmi důležité, aby tento bilaterální projekt případného umístění radarové základny neoslabil NATO, neoslabil EU a je pro nás důležité znát názor našich partnerů, jak v EU, tak v NATO. Je pro nás důležité mít jasnou představu o tom, zda tento systém je v budoucnu začlenitelný do společné obrany NATO. A toto jsou všechno otázky, na které máme, myslím, dostatek, času, abychom hledali odpovědi a požádali jsme o to také ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo obrany. Ta diskuse na toto téma probíhala na jednání, a myslím si, že to je téma, které zajímá v podstatě celou politickou reprezentaci. To není nějaké téma, které by bylo vlastní pouze a pouze Straně zelených.

Daniel Takáč, Česká televize: A referendum, ano či ne?

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: My máme postoj neutrální k referendu. Nejsme v situaci, kdybychom v tuto chvíli vyžadovali referendum, ale předesílám, že nejprve potřebujeme mít jasné odpovědi na tyto otázky, které jsem tady formuloval, a podle toho, si myslím, že se poté rozhodneme a zaujmeme stanovisko.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, pokud nejsou další otázky k jednání vlády, tak končím tuto tiskovou konferenci. Věřím, že budete respektovat náš zvyk, že po tiskové konferenci již ministři a premiér neodpovídají.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pěkný den přeji a nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter