Tisková konference premiéra M. Topolánka a ministra vnitra I. Langera k informační kampani před přistoupením ČR do schengenského prostoru - 17.7.2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den, já vás vítám na tiskové konferenci, jejímž hlavním tématem je blížící se vstup ČR do schengenského prostoru. Dovolte mi přivítat zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka a ministra vnitra pana Ivana Langera. Úvodní slovo má předseda vlády pan Mirek Topolánek.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás ještě jednou zdravím, dobrý den. Každý z vás, kdo někdy cestoval po Evropské unii, tak ví, že na letištích jsou u pasových kontrol dva vchody: ten jeden pro občany ze Schengenu, ten druhý pro ty ostatní. Pro ty, kteří jsou plnoprávnými členy EU a pro ten zbytek. Od příštího roku budeme plnoprávnými členy EU. Čeští občané nebudou při cestě po Evropě potřebovat žádné pasy, dokonce ani občanské průkazy, nebudou muset podstupovat žádnou kontrolu. Symbolický význam tohoto kroku je srovnatelný se stříháním drátů po roce 1989. Od roku 1989 přestal stát bránit svým občanům cestovat. Od roku 2008 přestanou země Schengenu bránit českým občanům ve zcela volném pohybu. Což je jedna ze čtyř základních svobod EU. Vstup do schengensého prostoru je tak významným krokem k plnoprávnému členství v EU. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na tom faktu, že čeští občané získají volnost pohybu po EU již od příštího roku. Děkuji našim vyjednavačům v Bruselu, diplomatům, ministrům, speciálně ministru vnitra a jeho týmu, který věc dotáhl až k technické realizaci. Bez práce tohoto velkého počtu lidí by se vidina volného cestování oddálila o několik let. O tom již bylo v Bruselu předtím rozhodnuto. Nám se díky velkému úsilí podařilo toto rozhodnutí zvrátit. A můj dík patří nejenom našim partnerům, jako je Slovensko, Maďarsko, Polsko, ale můj dík patří i Portugalsku - dnes předsedající zemi EU – které navrhlo onen systém SISone4all, který umožnil rozšíření Schengenu již k 1.1. 2008. Díky našemu úsilí, díky pochopení ostatních evropských zemí se tak 1.1.2008 začne naplňovat motto našeho budoucího předsednictví v EU: „Evropa bez bariér“. Naším cílem je rušení posledních bariér mezi lidmi v Evropě. A volnost, svoboda a bezpečí logicky tvoří i základní prvky schengenské informační kampaně. Dámy a pánové, nyní máte možnost poprvé spatřit logo schengenské informační kampaně. Logo, které symbolicky ukazuje, že českým občanům bude na cestách po EU svítit na semaforu pouze zelená. Od příštího roku budou Češi cestovat. Děkuji za pozornost.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langer, který vás seznámí s informační kampaní a shrne dosavadní kroky, které vedly k rozšíření schengenského prostoru.
Ivan Langer, ministr vnitra: Přeji dobrý den také já. Tato tisková konference je určena k tomu, abychom odprezentovali základní motiv informační kampaně a současně vás také informovali o tom, co máme za sebou, pokud jde o Schengen a cestování bez kontrol, a co máme ještě před sebou k onomu vytouženému datu 31. prosince t.r. 31. prosinec, Silvestr tohoto roku, je podle nás, historické datum. Je to termín, který znamená, že poslední pomyslná zeď, která stále ještě dělí Evropu, padne. Po 31. 12. tento prostor, jak je zde vyznačen barevně, přestane existovat, a pokud vnímáme modrou jako svobodu, potom se modrá rozšíří i do další části Evropy. Co máme za sebou? Vstup do schengenského prostoru není dar, není to něco, co přichází zadarmo. Je to tvrdá práce, neboť svoboda znamená také odpovědnost a volnost pohybu znamená také naši schopnost garantovat bezpečí nejenom starým členským zemím, ale zejména také občanům ČR. Na ministerstvu vnitra jsme vytvořili speciální tým TASK FORCE for Schengen, připravili jsme technické zajištění, prodělávali jsme a ten proces skončil před několika málo dny evaluační proces. Vytvořili jsme nezbytný legislativní základ a implementovali základní parametry schengenského kodexu. Vláda vyčlenila dostatek finančních prostředků. Mohu říci, že celkový objem se pohybuje ve stovkách milionů, zhruba půl miliardy Kč, a současně jsme také vytvořili dostatečné personální zajištění pro realizaci toho procesu. To máme za sebou. Ty nejaktuálnější věci, které nás čekají, jsou možná ty nejviditelnější. To jsou ty symboly kontrol, to jsou ty symboly oné hranice a zdi, tedy odstraňování překážek na hranicích. Musíme i nadále intenzivně jednat se sousedními státy. Víte, že jsem v minulých dnech absolvoval návštěvu Bavorska, návštěvu Rakouska. Tento týden v pátek pokračují jednání v Bratislavě, kde se setkávají nové členské země s některými z těch starých členských zemí. Máme před sebou také garanci, zajištění bezpečnosti, a to jak občanům ČR, tak také občanům v sousedních zemích, a zejména před sebou máme úkol zajistit informovanost veřejnosti, ale také cizince o tom, co znamená vstup ČR do schengenského prostoru. Čekají nás tyto poslední tři úkoly: Je to úspěšné dokončení schengenského hodnotícího procesu. Mohu vás informovat o tom, že ČR je na tom velmi dobře v tom smyslu, že to, co ji bylo uloženo, tak splnila. Čekají nás od 1. září testy onoho softwaru SISone4all, který pojede několik týdnů v ostré verzi. Nebude to ještě ten styl fungování tak, jak bude po vstupu do schnegenského prostoru, nicméně, de facto, simulačně ostrý provoz, který jako poslední ukáže, zda tento projekt může fungovat a bude fungovat, to, co víme, ta drobná úskalí, která už máme snad za sebou. Je fakt, že toto technické řešení je reálné. A máme před sebou informační kampaň tak, jak o tom hovořil pan premiér. My jsme hledali jednotný motiv kampaně a myslím, že právě semafor, na kterém svítí tři zelená světla, je tím optimálním symbolem volného pohybu bez hraničních kontrol. Vybrali jsme tento symbol právě proto, že semafor znamená velmi jednoduché vnímání toho omezení nebo volnosti se pohybovat, jsou tam pozitivní barvy a jsme přesvědčeni, že je to jednoznačné konkrétní vyznění toho zásadního zlomu v našem životě. Doprovázen tento symbol je sloganem – Evropou volnou cestou, jak to zmínil pan premiér. Klíčový charakter té kampaně – není to přesvědčovací kampaň, je to informační kampaň. A ta informace se musí týkat nejen té praktické změny, ke které dojde na hranici, ale také toho, o čem jsem hovořil, že musíme garantovat našim občanům, ale i našim sousedům, že se v žádném případě nezhorší bezpečnostní situace, že i přes odchod zhruba 2300 policistů od služby cizinecké pohraniční policie, ti, kteří odcházejí, tak zůstanou v policii, přejdou jenom k jiným útvarům a budou sloužit v tom pohraničním pásmu, kde slouží dosud a posílí pořádkovou, železniční a dopravní policii. Obsahem sdělení je Evropa bez hranic, garance bezpečnosti, fakt, že ČR se stává rovnocenným členem EU, a že ta změna, ke které dochází, se týká nejen českých, ale také cizích občanů. Způsoby informování jsou různé a i pro vás, pro vaši práci bude určitě např. zdroj vládní portál informující o EU, www.euroskop.cz/schengen, vítaným zdrojem aktuálních informací o tom, co se v této problematice děje. Chceme informovat prostřednictvím tištěných materiálů, informací v tisku, chceme použít také outdoorové produkty, a nepochybně také televizi a rozhlas, tedy elektronická média, která mají největší dopad na vnímání občanů. Zde vidíte harmonogram, který máme před sebou tak, jak je kampaň plánována. Startujeme internetem, budou nastupovat tištěné materiály, a teprve v těch posledních dvou měsících, kdy ta kampaň má být co nejintenzivnější, tak se zapojí ty další produkty, tisk, outdoor, televize a rozhlas. My jsme se rozhodli, a myslím, že to je přirozené rozhodnutí, že budeme hrát i tuto kampaň otevřeně, je-li jejím cílem informovat. A proto zcela otevřeně informujeme o nákladech, se kterými je tato kampaň spojena. Je to zhruba 25 milionů Kč. Pro srovnání, které si můžete udělat sami, kampaň minulé vlády, která informovala o vstupu ČR do EU stála 200 milionů Kč. My jsme přesvědčeni, že stejného efektu, možná lepšího efektu, dosáhneme a jsme schopni dosáhnout i prostřednictvím takto vyčleněné částky. Její zdroje jsou zde popsány, kam budou určeny, jste viděli v těch jednotlivých produktech, které hodláme použít. Na otázku, co nás ještě čeká? Asi nejlepší odpověď zná pan premiér, protože předběžné rozhodnutí a potvrzení udělá Rada ministrů, nicméně, nakonec je to na Evropské radě a já jsem přesvědčen, že v té době bude platit to, co jsem řekl na úvod svého vystoupení. Je-li modrá barva symbolem svobody, potom ona část Evropy, která doteď na té mapě byla vyznačena oranžově, bude modrá a Evropa bude svobodná celá. Děkuji vám za pozornost a jsme připraveni zodpovědět vaše otázky.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru vnitra a ještě předtím než bude prostor pro vaše dotazy, ráda bych představila pana Michala Straku, který je zástupcem firmy GfK a seznámí vás s průzkumem veřejného mínění ke vstupu ČR do schengenského prostoru.
Michal Straka, GfK: Dobrý den. Děkuji za slovo. Rád bych vám představil základní výsledky výzkumu veřejného mínění k rozšiřování schengenského prostoru, schengenské spolupráce, který naše společnost připravila pro Ministerstvo vnitra ČR. My jsme mezi obyvateli ČR zjišťovali, jaká je jejich informovanost, jaké mají povědomí vůbec o tom, že existuje schengenská spolupráce, o tom, že probíhá jednání o vstupu ČR do této schengenské spolupráce, jaký k tomu mají eventuální postoj. Zda-li se staví k této problematice negativně nebo pozitivně a jaké jsou hlavní dopady, které předpokládají, že je obyvatelé ČR budou z této spolupráce využívat. Jako první otázku tohoto výzkumu jsme položili respondentům, zda-li se setkali někdy s pojmem Schengen, schengenský prostor, schengenská spolupráce atd. Z následujícího grafu vyplývá, že 51 % respondentů toto povědomí má, už někdy zaslechlo o tom, že existuje schengenská spolupráce. Neptali jsme se dále, nebo resp. až v dalším dotazníku jsme se ptali, jaké je jejich povědomí o tom, to obsahuje. My jsme realizovali to naše dotazování i v příhraničí sousedních zemí směrem na západ. Dotazovali jsme se i v Dolním, Horním Rakousku, v příhraničí Bavorska a v příhraničí Saska. To porovnání vychází, dá se říct, do jisté míry překvapivě v případě Saska, kde je to povědomí nižší. Nicméně, může to být způsobeno i tím, že v ČR vzhledem k tomu, že probíhaly přístupové rozhovory, tak se přece jenom o této problematice v médiích jednalo možná více než v těch zemích, které už třeba delší dobu jsou součástí schengenského prostoru. Na následující mapě můžeme vidět rozložení povědomí o schensgenské spolupráci v jednotlivých krajích ve srovnání i s Rakouskem a Německem. Vidíme, že relativně vyšší ve srovnání povědomí je v severních Čechách, je to Ústecký, Liberecký kraj, a samozřejmě, v hlavním městě Praze. Dostáváme se k jedné z klíčových otázek celého výzkumu, a sice, jaký je postoj obyvatel ČR ke vstupu ČR do schengenského prostoru. Tady už ta otázka byla zaměřena na informovaný postoj, tzn. že my jsme i těm, kteří dosud o schengenské spolupráci neslyšeli, tak jsme je informovali o tom, v základních bodech, co bude obsahovat, že se bude jednat o zrušení kontrol na hranicích atd. Dali jsme jim k dispozici informace, aby ten postoj měl už skutečně nějakou vypovídající validní hodnotu. A tady vidíme, že 78 % obyvatel ČR se staví spíše nebo rozhodně pozitivně k tomu, že ČR bude součástí schengenské spolupráce, což je, myslím, jeden z hlavních výsledků celého výzkumu. Vidíme tady ve srovnání, že jsme, dá se říci, na srovnatelných hodnotách jako v Německu a v Rakousku, kde ten souhlas osciluje zhruba kolem tří čtvrtin všech obyvatel. Docela taková socio-demografická zajímavost, že častěji ten pozitivní názor vůči přičleňovaní ČR do Schengenu mají muži než ženy. A muži jsou i častěji rozhodně pro, ženy jsou častěji spíše pro, nechávají si tam, dá se říci, taková úniková vrátka. My jsme se ptali respondentů i jaká jsou dle jejich názoru pozitiva a negativa přístupu do schengenského prostoru. Ta pozitiva vyplynula celkem jednoznačně, týkala se hlavně snazšího cestování, odpadnutí front na hraničních přechodech, atd. Co je docela zajímavé, tak více než dvě pětiny respondentů se vyslovily pro to, že vstup do schengenské spolupráce bude vlastně, dá se říci, tím finálním krokem našeho vstupu do EU a zrovnoprávnění našeho postavení v EU, který tímto krokem bude dovršen. U vysokoškoláků je tam ta hodnota ještě vyšší, vysokoškoláci se z jedné poloviny vyslovili pro toto hlavní pozitivum. V případě negativ jsme zaznamenali drobné a částečné obavy respondentů ze vzrůstu kriminality. 71 % těch, kteří vidí alespoň nějaká negativa na schengenské spolupráci, tak prohlásili, že je to především vzrůst kriminality, příliv nelegálních přistěhovalců, obávají se i zhoršení konkurence na pracovním trhu. Ale skutečně ta negativa, která vnímají respondenti, čili populace ČR, jsou především v otázce obav z bezpečnosti nebo ze zhoršení bezpečnostní otázky. My jsme se dotazovali respondentů i na to, zda-li se domnívají - je to, samozřejmě, subjektivní názor - zda-li mají dostatek informací o přístupu ČR do Schengenu, potažmo o celé schengenské spolupráci. Tady ten výsledek, dle očekávání, vzhledem k tomu, že tu zkušenost zatím nemáme z členstvím v Schengenu, tak v porovnání s Německem a s Rakouskem, byl poměrně nižší. Zhruba jedna čtvrtina respondentů se domnívá, že má dostatek informací k tomu, aby mohli nějakým způsobem využívat případná pozitiva a nějakým způsobem se připravit na tuto situaci až vstoupíme do schengenského prostoru. Dá se říci, že ten nepoměr je docela výrazný, nicméně, vzhledem k už připravené následující informační kampani je to docela dobrý indikátor toho, na co a na jaká témata se v té informační kampani zaměřit. My jsme se respondentů dotazovali i na otázku, z jakých zdrojů by dle jejich názoru bylo nejefektivnější, kdyby se dozvídali informace o přístupu ČR do Schengenu. Dle očekávání největší procento respondentů odpovědělo, že z televize a z rozhlasu, dále z denního tisku, z internetu. To bylo zhruba 53 % respondentů. Zajímavé je to členění, že starší generace nad 60 let preferuje především televizi a rozhlas, denní tisk rovněž starší generace. A vysokoškoláci, mladší generace, muži - oproti ženám – spíše preferují internet, a lidé ve městech. Letáky by naopak více než ostatní socio-demografické skupiny přivítaly ženy, vysokoškoláci a dotázaní ve věku nad 50 let. Starší generace by ještě přivítala besedy. A jenom velice ve stručnosti shrnutí toho, co jsem zde teď prezentoval. Hlavní sdělení toho výzkumu bylo, že skutečně naprostá většina respondentů v ČR, bylo to 78 % obyvatel, má pozitivní postoj k rozšíření schengenské spolupráce. Největšími pozitivy je snazší cestování a otevření evropského prostoru. Občané se nejvíce obávají zvýšení kriminality a přílivu nelegálních přistěhovalců. Většina respondentů nemá dostatek informací. Zde ještě připojuji, že 24 % se pouze vyslovilo v tom smyslu, že má dostatek informací. A občané by nejvíce ocenili informování prostřednictvím televize, rozhlasu a denního tisku. Já vám děkuji za pozornost a jsem připraven zodpovědět případné dotazy.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji Michalu Strakovi ze společnosti GfK. A nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím.
Redaktor, ČTK: Existuje dobrá připravenost i na Slovensku? Dříve se spekulovalo o zabezpečení hranic směrem na východ, byl to problém. Dnes už je to v pořádku?
Ivan Langer, ministr vnitra: Já v tuto chvíli nemám oficiální závěry hodnotící mise, ale mohu diplomaticky říci něco, čemu určitě budete rozumět. Máme nesmírně pozitivní signály o připravenosti Slovenska na vstup do schengenského prostoru. Myslím si, že Slovensko je jasným příkladem toho, kde, když je velká vůle a odhodlání a trošku také hlava na stříbrném podnosu ministra, že se dá udělat obrovský kus práce. A myslím, že Slovensko bude do budoucna i symbolem toho, jak je možné díky mezinárodní spolupráci si navzájem pomáhat a pomoci jednomu státu. Vlastně přispět k tomu, aby uspělo států více. V pátek budu v Bratislavě na dalším jednání a předpokládám, že tam už pan ministr Kaliňák bude schopen podat oficiální informaci o výsledku hodnotící mise na Slovensku, nesmírně pozitivní signály o připravenosti Slovenska.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Robert Břešťan, Hospodářské noviny: Dobrý den. Vy jste opakovaně zmínili garance bezpečnosti. Ostatně z toho průzkumu také plyne, že lidé se toho bojí. Zároveň ve výročních zprávách Policie ČR můžeme číst informace o tom, že sem přijíždějí lidé z arabských zemí, získají vízum do Česka, jakoby jedou do lázní a pak jedou dále na západ. Jsou to lidé, které poté byli třeba i zatčeni z důvodu podezření z terorismu. Jak tomu zabránit, protože jejich cestování bude logicky snazší.
Ivan Langer, ministr vnitra: Děkuji za tu otázku. Myslím si, že je nezbytně nutné, chceme-li být korektní, hovořit o dvou hodnotách, které souvisejí se Schengenem, a to je svoboda a bezpečí. Nemůžeme chtít jen svobodu, aniž bychom byli schopni garantovat bezpečí. Je třeba si uvědomit, že ČR otevírá téměř dva tisíce kilometrů svých hranic. Je třeba si jasně uvědomit, že ČR se bude muset významně spolehnout na kvalitu ochrany vnější hranice ať na východě, na západě, na severu i na jihu. A je samozřejmé, že ČR musí udělat jasná opatření na svém území, aby to, co se týká toho vnitřního prostoru, byla schopna zajistit sama svým občanům a svým sousedům. Ta opatření jsou několikerá. Hovořil jsem o transformaci služby cizinecké a pohraniční policie. Zhruba 2300 policistů přechází k jiným útvarům – pořádková, železniční, dopravní policie. Klíčové pro přesvědčování a informování jak pro cizince, tak pro domácí je fakt, že ti policisté zůstanou v těch teritoriích. Současně také víte, že ČR chce změnit svůj azylový systém ve smyslu zpřísnění. Chce zpřísnit některé vízové povinnosti pro některé členské země. V tuto chvíli je v Poslanecké sněmovně velmi rozsáhlý balíček související s azylovou politikou státu a jedním z klíčových témat, které se snažíme prosadit a jsme garanti toho dlouhodobého programu v EU je společná migrační politika všech zemí EU. Vedle toho také platí, a to je ten třetí rozměr, kvalitní práce zpravodajských služeb. Věřím, že už jen ten fakt, že vy tu informaci máte, je důkazem toho, že oni pracují dobře, protože ji mají také a vy ji máte od nich.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.
František Novák, ihned.cz: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat, jestli ministerstvo vnitra počítá se změnou režimu silničních kontrol na našem území? Částečně to souvisí s tím vstupem do Schengenu.
Ivan Langer, ministr vnitra: Částečně ano. Já odpovím téměř, jak bych odpověděl na resortní tiskové konferenci. Já nejsem spokojen s kvalitou a stylem práce dopravní policie. Žádal jsem po svém nástupu změnu stylu práce u dopravní policie a očekávám, že k této změně dojde. Očekávám, že nové vedení Policie ČR předloží novou strategii a koncepci práce dopravní policie, která, mimo jiné, bude zaměřena i na důslednější vstupní kontrolu např. kamionů, které projíždějí přes ČR. Věřím, že o tomto budeme schopni vás informovat někdy v průběhu měsíce srpna.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě nějaký dotaz, prosím?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já přece jenom, protože k tomu dotaz není, tak to, že tady dnes sedíme, je výsledkem nějaké roční práce. Před rokem, ve stejném čase, ta situace byla naprosto beznadějná. To rozhodnutí, že se systém SIS II nebude realizovat v dohledném čase, hovořilo se o termínu 2011, 2012, dopadlo na ČR i ostatní neelejské země schengenské dohody velmi těžce a myslím si, že je třeba vědět, že to byla ČR se svými partnery, která vyvolala ta první jednání. Přitlačila na staré členské země, a Portugalsko se té šance, protože to byla šance i pro Portugalsko, vypracoval se inovovaný systém SISone4all, chopilo. K tomu je ale třeba říci, a na to jste se neptali, i když ty spekulace existují. Devět při první evaluaci starých členských zemí nesplnilo podmínky vstupní evaluace systému SISone4all, což neznamená v této chvíli nic jiného, že je to včasné varování. Na tom semaforu se krátce rozsvítila oranžová výstražná značka a my pevně věříme, že všech devět zemí, které země to jsou, máme, samozřejmě, k dispozici, naplní bezproblémově tento systém. To varování přišlo včas. V tomto smyslu jsou časté dotazy i o spekulacích, že naši sousedé uvažují o nějakém přechodném období. Oficiální místa to vylučují. Ivan Langer jednal jak s Günterem Platterem, tak s ministrem vnitra Bavorska Becksteinem. Toto jsou oficiální informace. Hovoří se o tom, že naši sousedé, Sasko a Bavorsko, Horní, Dolní Rakousy, jsou připraveni, a na těch oficiálních spolkových úrovních o tom ani na vteřinu nepochybují, že bude tento systém zaveden, protože speciálně Německo i Rakousko systém SISone4all plní. To je jenom doplňující informace, která, podle mě, měla padnout. Děkuji
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. Ještě doplní ministr vnitra pan Ivan Langer.
Ivan Langer, ministr vnitra: To doplnění bude poměrně jednoduché. Před rokem to vypadalo beznadějně. Od té doby jsme tvrdě pracovali, máme lidi, máme peníze, máme technologie, máme zákony a máme vůli to dotáhnout do konce. V tuto chvíli já osobně vidím jako nejdůležitější úkol, který vyplývá z prezentovaného průzkumu veřejného mínění, informování veřejnosti a chtěl bych vás poprosit a současně poděkovat za spolupráci, protože klíčovou roli teď budete mít také vy. Děkuji. Hezký den.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme a nashledanou.