Tisková konference premiéra M. Topolánka švédského premiéra Fredrika Reinfeldta

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Dámy a pánové, dobrý podvečer na tiskovém briefingu po setkání předsedy vlády České republiky pana Mirka Topolánka s předsedou vlády Švédského království pana Frederika Reinfelda. Předávám slovo panu Mirkovi Topolánkovi.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je třeba říci, že tím hlavním důvodem, proč se potkáváme, přestože se znovu uvidíme zítra na summitu v Bruselu, je diskuse o českém a švédském předsednictví a určité ukončení té „Tour de Capital“, kterou jsme zahájil diskusi se všemi hlavami států evropské sedmadvacítky před naším předsednictvím. Po Mati Vanhanenovi je tu dnes Frederik Reinfeld, přijede ještě Jan Peter Belkenende, Ferenc Gyurczány a já ještě navštívím Rasmusena, navštívím Maltu. Je nutné se bavit a my jako malá země před předsednictvím, které je prvním historicky, dokonce bych řekl s určitou vyšší odpovědností za širší region, tak abychom byli dobře připraveni, abychom na sebe navazovali, abychom ty agendy neřešili odtrženě, aby měly svoji souvislost. My jsem dnes diskutovali samozřejmě o českém a švédském předsednictví, o společných bodech, které se týkají otázek migrace a azylu, které se týkají Lisabonské agendy, konkurenceschopnosti našich podniků, které se týkají rozšiřování EU. protože my doufáme, že budeme finišovat při vyjednávání jednotlivých článků s Chorvatskem a nepochybně to bude právě Švédsko, které bude tento proces ukončovat. Obě země podporují vstup Turecka. I tady nás čeká velmi složitá diskuse. Informoval jsem svého kolegu o určitém pozdržení procesu ratifikace Lisabonské smlouvy. my nejsem schopni dneska dát žádné přesné datum. I v rámci diskuse s opozicí, Jiřím Paroubkem, jsme se zavázali, že v žádném případě ten proces nebudeme zdržovat. bavili jsme se o energetice a o klimatu, o našem přístupu k prosincové radě a projednávání tohoto materiálu a bavili jsme se o revizi rozpočtu a o celé řadě souvisejících otázek, které sítíme velmi podobně, protože velkou výhodou našich dvou zemí je to, že máme v celé řadě věcí velmi podobný přístup a i proto se dá u těch předsednictví hovořit o plynulém navazování, což je i výsledkem toho dnešního setkání.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji českému panu premiérovi a předávám slovo švédskému premiérovi.

Frederik Reinfeld, předseda vlády Švédského království: (zvukový záznam bez překladu)

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji oběma předsedům vlády a poprosím nyní o vaše otázky. Nejdříve švédští novináři.

Dotaz: (zvukový záznam bez překladu)

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že moje poměrně rychlá schůzka s Nicolasem Sarkozym před týdnem v Paříži jasně ukázala, že to není ani tak zájem některých zemí, jako spíše novinářské spekulace živené možná tím že u nás byly volby a vládní koalice ty volby prohrála. Dodám, že je poměrně standardní, že v poločase vládnutí ty vládnoucí strany prohrávají volby na regionální či místní úrovni. Česká republika bude dobře připravena na předsednictví a podíváme-li se na to francouzské, na ambice francouzského prezidenta a nakonec na problémy, které řešil, například Gruzie nebo finanční krize, tak my jsme připraveni i na to, že budeme řešit otázky, které nemáme v agendě. Připravujeme se na to dva roky a nepochybně to zvládneme. Co se týká detailů projednávání, já si nemyslím, že my bychom byli nejvíce problematickou zemí ohledně klimaticko-energetického balíčku. My máme zcela jasné pochybnosti o 100% náběhu aukcí u energetických zařízení. Ten důvod je evidentní. 60% podíl výroby elektrické energie z uhlí do roku 2040 klesající výroba, ale pořád naprosto zásadní vliv na energetický mix. Tzn., náš velký tlak a zájem na tom, aby ten náběh aukcí povolenek nebyl od začátku roku 2013 stoprocentní, ale byl postupný. Ten zájem je legitimní, je to zájem, aby peníze na investice zůstávaly v této oblasti. Abychom naopak mohli životní prostředí zlepšovat tím, že budeme investovat do nových technologií, do clean-coal technologies, případně do modernizace těch provozů, které dnes ovzduší zněčišťují. TY ostatní otázky já nevidím, že bychom my zrovna způsobovali nějaký problém. My máme zájem vždy na racionálním řešení ohledně finanční krize my budeme řešit spíše ekonomické dopady této zahraniční finanční krize, budeme řešit ochlazení evropské ekonomiky, protože při, řekl bych, záném velikosti exportu ČR, při otevřenosti ekonomiky této země, my musíme nepochybně řešit pokles poptávky, zvyšováním nástrojů na nabídkové straně ekonomiky. V tomto smyslu jsme připraveni dělat celou řadu opatření a budeme zcela jistě protestovat proti nadbytečným regulacím, které budou ještě nadále a více se komplikovat ve finančním sektoru.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, ještě pan premiér.

Frederik Reinfeld, předseda vlády Švédského království: (zvukový záznam bez překladu)

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, ještě švédská televize.

Dotaz: (zvukový záznam bez překladu)

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nemám pocit, že bych musel něco opakovat. Já nemám žádnou obavu o české předsednictví a nemám pocit, že by malé země zvládali předsednictví méně než ty velké. Ty dělící roviny mezi zeměmi EU procházejí po jiných liniích, jsou to linie, že jsou ty země více či méně liberálnější, jsou to linie, které procházejí mezi tím, jestli ty země mají větší podíl zemědělství. Já nemám pocit, že by právě velikost té země rozhodovala o kvalitě předsednictví a historie to mnohokráte ukázala. Já tento problém nevidím.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, ještě doplní pan premiér švédský. Nechce asi. Prosím, poslední otázku ze švédské strany. Pak budou následovat dotazy z české.

Dotaz: (zvukový záznam bez překladu)

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si nemyslím, že by americké volby nebo vyjádření ruského prezidenta něco změnily na faktu, že jsou tady podepsané smlouvy, které probíhají standardním ústavním ratifikačním procesem. Vůbec nepochybuji o tom, že i nová americká administrativa bude pokračovat v projektu, který byl zahájen už za Billa Clintona zhruba před 10 lety. To je budování protiraketové obrany proti střelám s dlouhým doletem. Že se Česká republika míní podílet na tomto projektu, který bude součástí třetího pilíře protiraketové obrany NATO, je náš podíl na společné kolektivní obraně. Naše vyjádření určité vděčnosti, že můžeme být na správné straně a že patříme pod ochranná křídla tohoto obranného paktu a v tomto smyslu v tom nevidím žádný problém. Problém je spíše geopolitický. Souvisí s určitou, řekl bych, znovuobnovenou asertivní politikou Ruské federace. To se netýká jenom Gruzie a potenciálních problémů v zamrzlých konfliktech v Podněstří a dejme tomu i někde jinde, na Krymu, to se týká i bývalých zemí, které díky Jaltské či teheránské konferenci patřily dlouhodobě do sféry ruského vlivu a Ruská federace se svým návratem do velmocenské pozice to myslí velmi vážně a míní svým způsobem neztratit vliv v této „své“ bývalé sféře vlivu. Ten určitý tlak ze strany představitelů Ruské federace je dán především geopolitickými aspekty, nikoli vojenskými, obrannými, bezpečnostními, případně jinými.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji. Dotaz z české strany. Prosím.

Petr Janeček, Česká televize: Já bych se pane premiére chtěl zeptat ohledně věci týkající se Lisabonské smlouvy. Vy jste tady zmínili, připustil jste před nedávnem, že Lisabonská smlouva, o ní by se hlasovalo a jednalo až po hlasování o radarových smlouvách. Mohl byste to vysvětlit?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jane redaktore, to vůbec není můj problém. Vláda není tím orgánem, který by jakkoliv ratifikaci Lisabonské smlouvy zdržel. My jsme jí společně s ostatními hlavami států podepsali v klášteře Svatého Jeronýma v Lisabonu, kde na kameni před tímto klášterem je dokonce vytesané mé jméno a já nemíním s rozbušovačkou toto jméno z tohoto kamene likvidovat. Vláda v momentě, kdy z parlamentu přišel požadavek na ústavní soud, aby se Ústavní soud vyjádřil k té smlouvě, podala Ústavnímu soudu vysvětlení, které máte možnost si přečíst. Nemám pocit, že bylo negativní. Z pozice vlády neexistuje nic, co by bránilo ratifikaci smlouvy a pokud s eptáte na Parlament, ptejte se, prosím, poslanců a senátorů, kteří po 25.11. budou ústavním způsobem podle jednacího řádu tuto smlouvu projednávat a případně ratifikovat. Já jsem vyjádřil pochybnost, že pokud chceme stihnout zákonné termíny, po 25.11. nemusí být ten den vynesen nález Ústavního soudu, tak je nemožné v letošním roce řádným způsobem tuto smlouvu ratifikovat. To je vše, co k tomu umím říci.

Petr Janeček, Česká televize: Já jestli mohu pokračovat, předseda ústavního výboru Evropského parlamentu vyjádřil starost o to, že když by se ta smlouva neratifikovala, že by to mohl oslabit české předsednictví. Jestli můžete toto komentovat.¨

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vy musíte vědět, že já zásadně nekomentuji výroky ostatních, které mi neřekli přímo do očí.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji panu premiérovi. Ještě poslední dotaz z české strany.

Deník Právo: Dotaz na švédského premiéra. Pokud vím, minulý měsíc dva poslanci parlamentu navrhli zákon o referendu o společné evropské měně ve Švédsku. Chtěl jsem se zeptat, vidíte to reálně? Nebo budete čekat, jak se k tomu vyjádří Dánové, kde ta nálada pro EURO je zřejmě přijatelnější než ve Švédku?

Frederik Reinfeld, předseda vlády Švédského království: (zvukový záznam bez překladu)

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji oběma pánům premiérům za dopovědi, vám za otázky a za pozornost. Nashledanou.