Tisková konference premiéra Mirka Topolánka a ministra kultury Václava Jehličky 28. srpna 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: (úvodní věty na záznamu nezaznamenány)Pan Václava jehličku a též předsedu vlády České republiky pana Mirka Topolánka. Předávám mu tímto slovo.

Mirek Topolánek, předseda vláda ČR: Dobrý den, já vás vítám v těchto krásných prostorách ministerstva kultury. Měl jsem možnost procházet se na nádvoří po historických dřevěných točitých schodech. Prošel jsem obrazárnu, viděl jsem knihovnu. Přestože je o mne známo a tím začnu, že pokládám některé budovy ve státních rukách za znehodnocené tím, že v nich jsou úředníci, tak tato budova ministerstvu sluší. Chci vás ubezpečit, že ji nemáme v úmyslu jí prodat. Pro pana ministra dobrá zpráva. Já jsem se dočetl celou řadu spekulací o tom, proč vlastně dělám tyto návštěvy na ministerstvech. Je to celkem normální. My potřebujeme bilancovat tu svoji, jeden a tři čtvrtě letou, skoro dvouletou činnost vlády. potřebujeme se podívat na to, co se nám povedlo, co jsme prosadili, kde máme problémy, co chceme ještě stihnout. To si myslím, že je ten základní důvod. To hodnocení těch ministrů nebo té práce ministerstev je výsostně interní záležitost. Já z toho mám celou řadu poznatků a vyhodnotím si je sám pro sebe. Proto dotazy, kdo je první a kdo je poslední, mne nechávají zcela chladným, protože nejsou tím primárním cílem těch návštěv. Ministerstvo kultury patřilo k těm ministerstvům, které byly typickým výdajovým ministerstvem, kdy ministr kultury se vyhodnocoval podle toho, kolik urve peněz ze státního rozpočtu, kolik si vydundá a vybrečí a to si myslím, že je situace, která dlouhodobě nemohla takto zůstat. S panem minstrem Jehličkou při jeho nástupu jsme se domluvili, že budeme mít tendenci z tohoto ministerstva, pokud má mít šanci v nějakém budoucím uspořádání státní správy právo na život, že budeme ekonomizovat činnost tohoto ministerstva. To bych řekl, že je klíčový parametr mého hodnocení ministerstva a v tomto smyslu, když se jenom podíváme na některé úkoly, splněné či ty které splnit chceme, jako je zahájení přípravy nového památkového zákona, který zajistí účinný výkon státní památkové péče i s tím, že fakticky bude buď samonosný nebo dokonce výdělečný. Zefektivnit státní památkovou péči, zejména využitím komunikačních a informačních technologií, připravit funkční a průhledný systém podpory české filmové tvorby a fiskálních stimulů tak, aby celá tato industrie kinematografie fungovala bez toho, že by to představovalo zvýšené nároky na státní rozpočet. Předložit návrh změn právních předpisů nezbytných k realizaci přechodu na digitální vysílání. To jsou všechno výsostně ekonomické zákony a v tomto smyslu ta práce a proto já chci velice pochválit právě pana ministra Jehličku, že jeho primárním zájmem není jenom vybojovat ty peníze. Nicméně, i z tohoto pohledu je úspěšný, ale ekonomizoval celý systém ministerstva. To, že se nám podařilo po letech zvýšit rozpočet ministerstva, je věc diskuse ve vládě. Nepodařilo se nám naplnit to jedno procento. Jenom pro zajímavost, za minulé vlády se pohyboval ten rozpočet lehce přes 0,6 % HDP, za poslední dva roky to bylo téměř 0,8 %. Na příští rok ještě neschváleného rozpočtu je to někde na úrovni 0,72 či 0,73 podílu na HDP, což je víc než v minulém období, i když jsme zatím nesplnili ten úkol jednoho procenta. Oproti loňsku došlo ke zvýšení o 9345 milionů, tedy o 12 %. I kdyby Václav jehlička uměl jenom to, že získá peníze z rozpočtu a svým tlakem a autoritou, tak by to neznamenalo kriterium úspěšnosti. Já si cením toho, že hledá kromě boje o zvýšení rozpočtu, hledá ty peníze i uvnitř resortu. Centralizace dodávek elektřiny, využití e-aukcí, 8 % nákladů sníženo jenom tímto opatřením. Snaží se zlepšit a zefektivnit správu kulturního dědictví. Snaží se řešit systém příspěvkových organizací. Na tomto resortu je několik klíčových úkolů, které buď se daří plnit nebo nás ještě čekají. Jeden z nich je úkol, na který vytvořil pracovní komisi, který v Poslanecké sněmovně působí velké problémy a to je vyrovnání s církvemi. Vedl to jako klíčovou záležitost na kterou nemá osobní gesci jenom pan ministr, ale i já osobně. Václav Jehlička dosáhl historické shody všech církví. Poprvé od, já nevím jaké doby. Chci říct, že tato trvalka, já bych řekl určitý nesplněný úkol toho polistopadového období, to je něco, co beru jako absolutní prioritu. Václav Jehlička zahájil řešení dlouho zanedbávaného problému, a to je ochrana kulturního dědictví před krádežemi. Ve spolupráci s vnitrem a spravedlností s policií se výrazně zlepšila ochrana našich památek. Zpřísnila se legislativa a riziko možnosti vývozu kradených starožitností se výrazně snížila. Věc, která zajímá určitě vás, speciálně elektronická média, je ostře sledovaný proces digitalizace elektronického vysílání. Revoluční změna, schválená diginovela. V nedávné době dohoda všech velkých televizí na technickém plánu přechodu, to je průlomová věc, která umožňuje vůbec stihnout ty termíny na digitální vysílání a já pokládám celou tu situaci za odblokovanou a umožňující plnit ten termín přechodu na digitální vysílání. Musím říct, že ta digitalizace nemá jenom ten smysl praktický, ale pro mne osobně rozšiřuje tu činnost toho ministerstva nejenom na umění, jak je běžně chápáno, ale i na proces, já bych řekl, vyrovnávání se s minulostí, proces posilující svobodu slova. Speciálně digitalizace a liberalizace v celém tomto sektoru pomocí digitálního vysílání je něco, co přispívá ke svobodě slova a šíření myšlenek a nejenom v tom pojetí činnosti ministerstva kultury, jak jsme ho vnímali dřív. Obrovský kus práce je spolupráce s kraji, s obcemi. Finanční podpora, 16 projektů v rámci strukturálních fondů a regionálních operačních programů se týká právě regionálních projektů v nejrůznějších oblastech a nejrůznějších lokalitách. Já jsem, není to tu umělé vyjádření, s prací Václava Jehličky velmi spokojen a nyní mu dám prostor, aby možná krátce doplnil, co nás ještě čeká.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní poprosím ministra kultury.

Václav Jehlička, ministr kultury: Děkuji pane premiére, já bych trošku odlehčil tuto státnickou záležitost. Dovolil bych před zraky novinářů předat panu premiérovi nějaké dárky. Protože jsme ministerstvo kultury, tak jsme připravili několik drobných pozorností, které nyní všichni uvidíte. Já bych chtěl říci, že to jsou hračky, které navrhli naši přední prvorepublikový i současní designéři. Je to tento krásný ptáček, který navrhoval známí malíř Špála. Pane premiére. Protože pan premiér má malého potomka, tak si myslíme, že je to vhodné. Potom je to od našeho prvorepublikového skvělého designéra pana Sutnara, je to tento nosorožec a toto je mrož od současného designéra pana Velčovského, je to tato hlavička, která má v hlavě díru na svíčku, je to trochu morbidní. Takže pane premiére, tyto vyrobené dárky a ještě publikace o našem designu v období první republiky, protože ministerstvo se svými institucemi se chce více zaměřit na industriální kulturu, na design. Pane premiére, prosím. Dále bych chtěl říci...

Mirek Topolánek, předseda vláda ČR: Musím moc děkovat, protože...

Václav Jehlička, ministr kultury: Pro paní Bartošovou ještě kytička.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Václav Jehlička, ministr kultury: Ještě bych chtěl dodat, že tak, jak jsme se zde dnes sešli, tak od počátku tohoto roku bychom se měli scházet zde dále, kde vznikne v tomto malém atriu o rozměrech 10x14 metrů informační centrum ministerstva kultury. Ta zamřížovaná brána bude v budoucnu otevřena, aby občané a návštěvníci Prahy mohli vstoupit na nádvoří této unikátní památka a nevyužité prostory, které jsou zde v přízemí a ve sklepeních budou sloužit tomu, aby zde vystavovali své práce studenti výtvarných škol z celé České republiky. To je také náš vklad nebo nová věc, kterou vkládáme do české kultury. A nyní, myslím, pane premiére, dáme prostor dotazům.

Mirek Topolánek, předseda vláda ČR: Ještě jednu věc, kterou jsem úplně zapomněl. Nám se podařilo v té první vládě, převést bývalou budovu federálního parlamentu do vlastnictví Národního muzea. Musím říct, že to vůbec nebylo jednoduché, ale to by nebylo to hlavní, jestli sledujete ten proces ke kterému po dohodě nakonec došel resort dopravy, financí, kultury, Město Praha. To je zapojit propojení těch budov do systémů zklidnění magistrály a do několika dalších, tak to považuji za schopnost dohody komunikaci mezi resorty, ale i se samosprávami. Pokud se nám to podaří, tak to budu brát jako velký počin, protože nejenomže zabezpečíme další prostory pro Národní muzeu, ale celá ta oblast horní části Václavského náměstí dostane trochu svůj smysl, odlehčí se od dopravy a je to zajímavá investice. To je jenom jedna z ,mnoha věcí na které chci demonstrovat spolupráci mé osoby s ministrem kultury. Já si jí moc vážím.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, ministrovi kultury. Prosím, Česká televize, první dotaz.

Česká televize: Pane premiére, do agendy ministerstva kultury nepochybně patří i výstavba nové národní knihovny. Chtěl jsem se zeptat, jestli jste o tom hovořili, případně váš názor na tu situaci, která kolem toho projektu je.

Mirek Topolánek, předseda vláda ČR: Ten můj názor je pořád stejný. Kdyby nebylo tahanic kolem špatně vypsané soutěže, už by se dávno stavělo. Nikdo z nás se výstavbě národní knihovny nebrání. Jsou na to vyčleněny rozpočtové peníze v letech. My jako absolutní prioritu a v tom pokračujeme po těch minulých vládách bereme rekonstrukci Národního technického muzea, opravu Národního muzea, opravu Klementina. Řešíme primárně prostory jako depozitní prostory pro dnešní náplň Klementina, aby mohlo být řádně opraveno. Nikdo se výstavbě Národní knihovny v čase nebrání. Celá ta soutěž, tu já pokládám za zmatečnou a nakonec právní vady té soutěže ukazují, že jsme se nemýlili. Vidím to jako záležitost města Prahy, protože ministerstvo kultury v tomto nepochybilo.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz.

Česká televize: jestli mohu doplňující k národní knihovně. Podle šéfa Národní knihovny pana ježka, pokud by ta soutěž byla zrušena, mohla by Česku hrozit další arbitráž. Obáváte se toho?

Mirek Topolánek, předseda vláda ČR: Já si nemyslím, že Česku. Protože Česko je pro mne státní správa a státní správa tuto soutěž nevypsala. Pokud někomu hrozí arbitráž, není to ministerstvo kultury.

Václav Jehlička, ministr kultury: Já jestli mohu doplnit. Já jsem to konzultoval s ministerstvem financí. Ta arbitráž v tomto případě je nesmysl, protože arbitráž slouží k ochraně investic, musí být arbitrážní doložka. Toto se nezakládá na pravdě a chtěl bych říci, že ta situace kolem národní knihovny je více než vážná a nás to vůbec netěší. Všechno si nyní podtrhněme a podívejme se na to. Po několika letech se národní knihovna nestaví. Národní knihovna má , před ní je řada vážných soudních sporů a z toho žádnou radost nemáme. My novou národní knihovnu chceme. Byli bychom rádi, aby se stavěla, ale tady se promarnilo velice času. Čekají nás ještě velké nepříjemnosti. Já si nyní nechám provádět velmi hluboký právní rozbor celé té situace a budu jí muset řešit.

Televize Z1: Už to tedy probíráte s panem Ježkem, nebo uvažujete třeba o jeho odvolání?

Václav Jehlička, ministr kultury: Žádný z mých ředitelů nemá své místo jisté. Kdokoliv vážně pochybí, tak bude muset být odvolán a já si nechá dělat naprosto nezávislé posouzení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě nějaký dotaz? Děkujeme za pozornost. Uvidíme se na ministerstvu obrany. Nashledanou.