Tisková konference premiéra Petra Nečase a předsedy vlády Polské republiky Donalda Tuska, 15. července 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne, dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci po společném pracovním jednání vládních delegací České a Polské republiky. Srdečně tu vítám předsedu vlády ČR pana Petra Nečase a také předsedu vlády Polské republiky pana Donalda Tuska. O úvodní slovo na tiskové konferenci prosím předsedu české vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, jsem velice rád, že jsem měl dnes možnost přivítat v Praze polského předsedu vlády, pana Donalda Tuska a že spolu s ním přijeli do ČR i někteří členové polské vlády, paní ministryně pro místní rozvoj, ministr národní obrany a ministr vnitra a také státní tajemníci ministerstva zahraničí a ministerstev průmyslu a obchodu. Jsem také velice rád, že jsme mohli dnes konstatovat vysokou úroveň česko-polských vztahů, včetně intenzivní hospodářské spolupráce. Zde bych chtěl připomenout, že Polsko je dnes třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a že v roce 2010 dosáhl vzájemný obchod své úrovně z roku 2008, z období před ekonomickou krizí a že tento obchod roste. Je také důležitá investiční výměna, Polsko je dnes z nových členských zemí EU největším investorem v ČR a naopak, z nových zemí EU je ČR největším zahraničním investorem v Polsku. Vidíme tu velký prostor pro vzájemnou spolupráci v oblasti energetiky a energetické bezpečnosti, propojování energetických soustav, v září budeme společně otevírat plynový interkonektor, který propojí plynárenské soustavy ČR a Polska. Rozvíjí se tady i potenciál spolupráce v oblasti jaderné energetiky a máme na tomto rozvoji obrovský zájem. Chtěl bych také připomenout velký potenciál v oblasti obrany, vytváříme společnou visegrádskou battle-group v rámci EU a existuje tu možnost spolupráce v oblasti obranného průmyslu obou zemí a spolupráce při výcviku. Máme obrovský zájem na rozvoji příhraniční dopravní infrastruktury i v rámci evropských sítí. Chtěl bych říci, že bylo dosaženo dnes shody na indikativním termínu na propojení našich dálničních sítí, mělo by to být v dubnu 2012 a jsme rádi, že polské předsednictví EU vyjádřilo plnou podporu implementaci Galilea, jehož vedení bude umístěno v Praze. My jsme také rádi, že bude vytvořena road-map vzájemné bilaterální spolupráce v oblasti jaderné energetiky a těžby břidlicového plynu. Považujeme dnešní jednání za nesmírně důležité mimo jiné i proto, že Polsko se stalo 1. července předsednickou zemí EU a současně jsme převzali koordinační roli v rámci V4. Spolupráce V4 a česko-polská relace na evropské úrovni zaznamenala velice silné oživení a přináší silné politické benefity všem zemím V4. Já bych chtěl také zdůraznit, že ČR plně podporuje polské předsednictví a jeho priority. Považujeme je i za své priority, vyjádřili jsme polskému předsednictví jednoznačnou podporu z úrovně vlády ČR, ale i z úrovně předsednické země V4. Chtěl bych velmi zdůraznit, že sdílíme polské priority, které se týkají konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, tedy důraz na dokončení vnitřního trhu v EU. Máme také společné zájmy v oblasti dekarbonizace našich ekonomik, protože máme energetické podmínky a energetický mix, který nám velí v této věci být pozorní a nesmírně politicky pečliví, aby nebyly poškozeny zájmy ČR a Polska v oblasti energetiky a nebyla ohrožena konkurenceschopnost našich ekonomik. Já jsem také rád, že se podařilo dosáhnout silné shody na koordinaci při vyjednávání budoucího finančního rámce po roce 2013 v rámci EU, včetně společného důrazu a kohezní politiku. Z tohoto pohledu považuji toto jednání za velmi důležité, za potvrzení velice vysoké úrovně strategického dialogu mezi našimi zeměmi, ke kterému symbolicky přispívá i to, že Donald Tusk navštívil Prahu v době předsednictví v EU a že skutečně s sebou přivedl i silnou vládní sestavu k vzájemným konzultacím. Pane premiére, prosím.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Velice děkuji, pane premiére, drahý příteli, vážení přítomní. Skutečně je cosi symbolického v tom, že první návštěva v rámci polského předsednictví, a to v rámci silné delegace, je zde v Praze a nepočítám evropské instituce, to tedy svědčí o tom, jak dobré vztahy se nám za ta léta podařilo vybudovat mezi Prahou a Varšavou. Dnešní jednání probíhala tak, jak by měly probíhat rozmluvy přátel. Máme-li rozdíly v názorech, dokážeme si o tom pohovořit otevřeně a je to pro nás ještě snadnější proto, že vlastně žádné rozdíly nejsou. Co je nejdůležitější pro Čechy a Polsko v mezinárodních vztazích, to je upevnění pozice ČR a Polska a celého regionu v EU. Základní zájmy, jež má Polsko a ČR, ty realizujeme především s našimi evropskými partnery. Je to mimořádná skutečnost, že Polsko a ČR mají nadstandardní vztahy. Nejen politické, ale i hospodářské. A jak obchodní výměna, z polského hlediska velmi uspokojivé saldo i vzájemných investic nám dávají základ pro optimismus. Jsem rád, že energetická bezpečnost přestala být jen sloganem. Polské předsednictví považuje energetickou bezpečnost za jeden ze tří svých priorit a zároveň ČR a Polsko se snaží o energetickou bezpečnost našich států a regionu. Dosti rychle jsme pochopili, že podmínka sine dua non jsou interkorektory, tedy předávací stanice pro skutečné zbudování silného energetického trhu také v bilaterálních vztazích. Jsme rádi, že ty koridory, které spojují ČR a Polsko, jsou tak silnou odpovědí pro ty v Evropě, kteří by chtěli znovu stavět zdi a stavět znovu závory na hranicích. Největším důkazem a největším argumentem pro ty, kdo by chtěli znovu dělit a stavět hranice, je taková skvělá spolupráce jako mezi ČR a Polskem. Hovořili jsme také o otevření předávací stanice v září, hovořili jsme o spojení energetických sítí, o řešení problémů na přenosových soustavách, aby nám ani ČR nehrozil black-out. Hovořili jsme o společných otázkách týkajících se jaderné energetiky, Češi už mají jadernou energii, my teprve budeme budovat, ale nesmírně důležité je to, aby se jaderná energetika stala významnou součástí bezpečnosti. Děkuji také za jednoznačná slova podpory ve vztahu k jiným zdrojům energie, jako je například plyn z břidlic. Jeví se, že Polsko může nejenom svou, ale i regionální energetickou bezpečnost opřít o plyn z břidlic, který se pravděpodobně v našem regionu vyskytuje ve velkém množství. To že se už v dubnu příštího roku setkají naše dálnice, to je důležitá věc, zvláště my v Polsku víme, jak velkou a těžkou výzvou je po těch desetiletích zanedbání stavba dálnic. Jsem rád a těším se, že snad nebudou vznikat nepřirozené hranice, jíž by bylo přerušení těch dálnic. Pro nás jako pro státy, které jsou na čele dvou formátů, v případě pana premiéra Nečase ve V4 a v našem případě v Radě EU, tak víme, že obě naše země budou působit ve směru podporování politiky koheze jako základního nástroje pro vyrovnávání civilizačních možností států v oblasti EU a faktické evropské integrace v hospodářském a civilizačním rozměru. A co je důležité, to jsou slova, která jsem dnes slyšel o připravenosti racionálně tvrdě stavět otázku redukce CO2. Samozřejmě Polsko i Česko chápou potřebu ochrany klimatu, o tom nejsou diskuse, ale přistupujeme k této výzvě racionálně a jsem rád, že budeme v této oblasti spolupracovat. Mělo by to doplnit klimatickou debatu o velmi racionální a pro nás typický způsob chápání této věci a její pojímání. Jsem rád, že každé evropské téma a například mezitím mám na mysli i obrannou politiku - hovořím o naší myšlence na společné bojové uskupení v budoucnu, to jsou znamení toho, jak dobře chápeme naše aspirace. Dnešní den potvrzuje, že ČR a Polsko jsou velmi prověření přátelé a partneři, kteří v rozměrech a otázkách, které zajímají občany a nejen komentátory a politiky, jsou zajedno. To bude kvas, základ našich činností a působení nejenom ve světě čisté politiky.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji oběma pánům premiérům. Nyní je prostor pro několik otázek. Jako první se hlásil pan Gazík z agentury Reuters.

Reuters: Dobrý den, já mám otázku na pana premiéra Tuska, týká se polského rozpočtu na příští rok. Vy jste v březnu říkal, že vidíte deficit veřejných financí mezi 3,5-3,8 %, ale pan Rostowski teď řekl, že by se to mohlo stlačit až na 2,6 %, což by bylo ještě méně než ten cíl 2,9 %. Kde vidíte to číslo vy a jak se na tom projeví vyšší než očekávaná inflace v Polsku, která zvedne výplaty na penze? Jestli budete nějak upravovat rozpočet, jak o tom mnozí mluví, že to bude nutné? Děkuji.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Pokud jde o polský deficit, mohu říci, že po prvním pololetí informace, které dostáváme, jsou informace, které dávají naději nejen na splnění cíle, jímž je omezování deficitu na úroveň 3 % v roce 2012, ale například příjmy do rozpočtu jsou větší, než jaké jsme předpokládali. Dnes dynamika veřejných financí v Polsku nám říká, že můžeme s opatrným optimismem přistupovat k těm cílům omezení deficitu, jež jsme si předsevzali v návrhu rozpočtu na rok 2011, který realizujeme a v návrhu na rok 2012. Ten opatrný optimismus souvisí s posledními údaji, které se týkají inflace v Polsku, jak zneklidňující je výše úrovně inflace a byla taková v květnu, to bylo zneklidňujících 5 %, tak od června je to mnohem nižší, než jsme čekali a činilo to 4,2 %. Já si uvědomuji a vy máte stejné problémy jako my, že zdroje inflace jsou mimo naše země. Poněvadž vliv na inflaci mají především ceny surovin a potravin. Vliv české či polské vlády na cenu ropy či na světové ceny obilí, cukru nebo na úrodu v globálním rozměru je náš vliv, mírně řečeno, omezený. Ale mnohé ukazuje na to, že inflace v Polsku nebude tak vysoká, jak jsme se obávali. Nepředpokládáme žádnou novelizaci v rozpočtu, pokud jde o rok 2011, jak jsem řekl, základní cíle, které jsme si dali, bychom měli dosáhnout beze změn. Jsem přesvědčen, že ambiciózní plán redukce rozpočtu do 3 %, který je požadován EU, dosáhneme.

Radio Polsko: Otázka na téma jednání, hovořili jste o tom, co se děje v Evropě? Řecko, Španělsko, Itálie má problémy s eurem, jsou nějaké plány polského předsednictví a spolupráce s českým předsednictvím ve V4, abyste s tím něco udělali, nějaké nápady na řešení této krize?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Samozřejmě že jsme o evropské problematice včetně stávající situace v oblasti konsolidace veřejných financí v rámci EU hovořili. Já bych chtěl zdůraznit, že jak ČR, tak Polsko mají velký a vitální zájem na stabilitě eurozóny, jsme s ní silně ekonomicky propojeni. Českou ekonomiku táhne export, jsme malou proexportní ekonomikou a z tohoto pohledu je pro nás situace v eurozóně klíčovým faktorem ekonomického růstu a potenciálu. Máme tu výhodu, že jak polská vláda i česká patří mezi vlády, které razí princip rozpočtové odpovědnosti. Snižování deficitu veřejných financí, konsolidace veřejných financí, omezení zadlužování. My se v některých dílčích aspektech lišíme, zmínil bych například, že jsme měli rozdílný názor na použití mechanismu EFSM v rámci pomoci Řecku, ale to jsou spíše technické nuance založené na praktických názorech, kdy například česká vláda je přesvědčena, že vzhledem k tomu, že v tomto mechanismu zůstalo jen 15 % prostředků, tak je dobré z něho nečerpat pro případ, kdyby některá země mimo eurozóny měla stejné problémy, jako mají dnes některé země, aby tu byl finanční polštář, který by mohl k tomuto sloužit, ale to jsou technické nuance a v podstatě naše názory na tuto věc jsou stejné: fiskální disciplína, snižování deficitu veřejných financí a zastavení zadlužování.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, další otázka, Česká televize.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ještě odpověď polského premiéra.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Velice se omlouvám a prosím o doplnění.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Ovšem, děkuji, je lépe, abych odpověděl, paní redaktorka by si myslela, že se vyhýbám odpovědi na její otázku. Praha a Varšava jsou hlavní města mimo eurozónu, a jak víte, skupina eurozóny v přesvědčení některých zemí by se měla snažit ve vlastní skupině hledat ad hoc řešení a my se nechceme vnucovat s nějakými svými recepty. Ty recepty české i polské působí dobře v Čechách i Polsku, ale skupina eurozóny má své specifické problémy, a proto je třeba znát dobře ty proporce, znát vlastní možnosti. Předsednictví jak ve V4 i v EU, tam není až tolik nástrojů, abychom mohli mít vliv na vyřešení krize zemí EU, ale chci zdůraznit, že některá rozhodnutí, jež budou přijímána v oblasti skupiny eurozóny, budou mít přímý vliv na jiné státy mimo eurozónu a pak v těch případech vliv na přijímání rozhodnutí musí mít také země mimo. Naše, myslím, že mohu říci, naše rada na adresu zemí mimo euro, aby rozhodnutí byla přijímána rychleji, aby byla homogennější rozhodnutí v rámci eurozóny, několik nápadů už bylo představených. Polský ministr financí před několika dny popsal vějíř aktivit, které by mohly usnadnit východisko z finanční krize, kde se objevil jih Evropy. Nápady sdílí i mnoho jiných expertů z finančního světa, například snížení procentního rozsahu finanční pomoci pod 4 %, to se zdát být očividný postulát, ale vyžaduje to politické rozhodnutí v eurozóně a budeme držet vedoucím představitelům palce, aby chtěli a přijímali rozhodnutí rychleji.

ČT: Dobrý den, na oba premiéry, premiéra Tuska bych se zeptala na jadernou energetiku, kterou jste zmínili, jestli jste získali nějaký příslib pomoci ČR, nemyslím obecnou podporu, ale třeba nějakou technologickou či něco konkrétnějšího? A pana Nečase bych se zeptala na Chorvatsko, což je téma, které Polsko chce řešit a ČR má v plánu to schvalování těch přístupových dohod spojit s hlasováním o výjimce z Lisabonské smlouvy, což se nelíbí sociální demokracii, mluvili jste o tom oddělení? I proč vláda to chce nechat spojené?

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Pokud jde o jadernou energetiku, Češi mají své zkušenosti, my ne, ale české zkušenosti, to nejsou zkušenosti, jež by spočívaly v disponování komplexní technologií, tedy obě země zde musí tak jako tak počítat se spoluprací s největšími koncerny, které zaručují nevyšší úroveň bezpečnosti. Alespoň tak rozumím situaci Česka a Polska. Ale my můžeme a musíme si pomáhat v tom nejdůležitějším a to je společná rozhodnost a podpora v okamžiku, kdy se možná váží celá budoucnost tohoto druhu energetiky, toho co Česko a Polsko, podle mého hodnocení, by měly společně artikulovat na globálním fóru. To je to naše přesvědčení, že nelze zároveň se snažit eliminovat jadernou energetiku založenou na uhlí a zakazovat těžbu plynu z břidlic. Uvádím tři důležité důvody, abychom vytvořili frontu zdravého rozumu, a budeme tyto otázka klást jasně. Jak si někteří politici představují českou, polskou či evropskou energetiku? Pokud si řekneme, že se má opírat pouze o obnovitelné zdroje tak víme, že podpora obnovitelných zdrojů je věcí důležitou, ale nestačí to a nenahradí to ty způsoby výroby, jež vidíme dnes založené na jaderné energii, uhlí či v budoucnu na plynu z břidlic. Po německém rozhodnutí a Rakouska, pokusu o evropské referendum, po ostrém tlaku lobbyistů, aby došlo k eliminování tradičních zdrojů energie, to je velice důležitá debata v EU. Myslím, že naše společné stanovisko nám pomůže prorazit s touto argumentací. Vzájemná pomoc bude mimořádně důležitá.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: K otázce, která byla mířena na mne v souvislosti s přistoupením Chorvatska, bych chtěl říci, že my předpokládáme v průběhu polského předsednictví podpis přístupové dohody s tím, že potom začne ratifikační proces ve všech zemích EU. S tím, že bylo dosaženo v létě 2009 dohody, že s ratifikací této přístupové smlouvy bude probíhat i ratifikace české výjimky s tím, že o konkrétních podrobnostech na evropské i národní úrovni se nadále bude jednat.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední otázka, Polská televize Public.

Public: Otázka na pana premiéra Tuska, týká se to národního problému v Polsku, ale je možné se zeptat, polská média dnes hlásila, že zpráva komise pana Millera je zpožďována a říká se, že zpoždění vyplývá z politických důvodů a z otázek voleb, co si o tom myslíte? Odpovězte na tyto spekulace.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Spekulace o vyšetřování příčin smolenské katastrofy se už objevily po prvních minutách. Musel bych ukončit svoje úřadování, pokud bych chtěl kolem této katastrofy a spekulací, chtěl bych zdůraznit, že důležitá je tu meritorní práce komise, která je oddělena od politických vlivů. Sám jsem zaručoval nezávislost té komise. Ona požaduje trpělivost, všichni jsme čekali, že zpráva bude připravena dříve, mysleli jsme koncem zimy, ale členové komise rozhodují, co ještě chtějí zkontrolovat a jak dlouho má trvat překlad, aby byl přesný. Všichni, kteří říkají, dejte nám zprávu dnes, proč to trvá dlouho, ačkoliv přeložit 300 stran, vezmeme-li v úvahu politickou či trestní odpovědnost, to je věc, která není na pět dní. Každý, kdo rozumí jakýmkoliv překladům, ví, že taková práce vyžaduje jak soustředění, tak i určitou atmosféru, nikoliv pohánění, ale porozumění, která je prostě otázkou zodpovědnosti. Ani Tun, Kaczinski nemůže mít tlak na to, jak rychle bude podepsána závěrečná zpráva. Já mohu říci za sebe a vládu, že nebude žádná aktivita, která by mohla publikování zprávy zpozdit a prosím o chvíli porozumění a pochopme, kdo chce politizovat tu věc a kdo chce, aby ta věc byla expertně co nejlépe a moudře publikována. Já se budu snažit, aby ta brutální politika byla od smolenské otázky a zpráv držena co nejdále.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Páni premiéři, děkuji za vaše vyjádření, vám, dámy a pánové, za pozornost, hezký den. Na shledanou.