Tisková konference premiéra Petra Nečase k problematice eurozóny a EU, 13. prosince 2011

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Začátkem letošního roku se Česká republika odmítla zavázat k jakýmkoli krokům, které by měly zásadní fiskální či právní dopady na ČR bez toho, aby tyto věci byly projednány na vnitropolitické půdě, to znamená ve vládě ČR a v parlamentu. Není možné, aby kdokoli zavazoval tuto republiku k nevratným krokům bez toho, aby tyto kroky byly důkladně vydiskutovány na příslušných ústavních platformách. Co se týče mezivládní smlouvy, o které se teď mluví, tak chci zdůraznit, že nikdo nezná její pravou podobu, co je v ní obsaženo, co v ní obsaženo není, jaké závazky případně přináší členským zemím eurozóny, tak případným zemím, které stojí mimo eurozónu. Proto v tuto chvíli, kdy existuje pouze prázdný bílý papír, kdy dokonce i název smlouvy se může měnit, jako se u několika smluv už stalo, dávat silná prohlášení o tom, že se pod tento prázdný papír máme podepsat, je velmi zkratkovité politické jednání. Já chci zdůraznit, že jsem odjížděl na tuto Evropskou radu s jasným mandátem vlády, to je upřednostnit dohodu ve formátu všech 27 členských zemí, dohodu, která by změnila stávající primární právo, tzn. Lisabonskou smlouvu, byť poměrně velmi komplikovanou procedurou. Jenom bych demonstroval, jak ta procedura je komplikovaná, tak se ji pokusím popsat. Spočívá ve změně protokolu 12 o nadměrném rozpočtovém schodku, potom ve změně článku 126 Lisabonské smlouvy a protokolu 14 o euroskupině dělané ale podle článku 48 odstavec 6 smlouvy o Evropské unii a současně ve změně článku 136 Lisabonské smlouvy dělané podle článku 48 odstavec 1 až 4 Lisabonské smlouvy. Na této změně nedošlo ke shodě. Proto se rozhodlo jít cestou mezivládní smlouvy, tady chci zdůraznit, že my jsme připouštěli možnost v případě nedohody na změně primárního práva jít cestou mezivládní smlouvy, nicméně mandát byl jednoznačně takový, měli jsme naprosto jasnou pozici, k přistoupení k takové smlouvě se nezavazovat nyní, pokud nejsou známy parametry této smlouvy. A ty nebyly známy ani ve čtvrtek, ani v pátek, ani dnes, tedy v úterý. Zdůrazňuji, že česká delegace po celou dobu jednání nezměnila svůj postoj ani o píď. Musím se tady velmi ohradit proti amatérským výrokům pana předsedy ČSSD Sobotky, že jsme nejprve dávali najevo neochotu přistoupit ke smlouvě, následně jsme měnili názor a že jsme měnili názor a jsme, jak on řekl, za hochštaplerky. Naopak, byla to kromě Švédska jediná země, tedy ČR, která z nečlenů eurozóny nezměnila stanovisko, a dalších sedm zemí se změnou svého původního stanoviska přiklonilo v průběhu pátečního dopoledne, připojilo k názoru, který my jsme hlásali spolu se švédským kolegou již v pět hodin ráno. To považuji za nesmírně důležité, že tedy další státy daly za pravdu tomuto našemu postoji a že se připojili k nám. Já bych také chtěl jednoznačně říci, že v tuto chvíli musíme vyčkat na praktickou podobu této dohody, ale co je nesmírně důležité zdůraznit, je následující fakt. ČR v každém případě usiluje pod mým vedením vlády o fiskální disciplínu a konsolidaci veřejných rozpočtů bez ohledu na to, zda je nebo není na nás vyvíjen tlak EU. My k tomu, abychom vedli tuto zemi k vyrovnaným rozpočtům, abychom snižovali deficity veřejných financí, abychom nezvyšovali celkový veřejný dluh, abychom prováděli hluboké strukturální reformy, abychom ústavně zavedli dluhovou brzdu, nepotřebujeme žádný mezinárodní tlak, závazek, my tak činíme sami od sebe a bez ohledu na to, zda podobná mezinárodní smlouva bude nebo nebude uzavřena. Co považuji za nesmírně důležité zdůraznit, že pro nečlenskou zemi eurozóny samozřejmě znamená přistoupení k té budoucí smlouvě, jejíž parametry nejsou známy, nicméně jisté obrysy tady jsou, rozdílnou situaci od členských zemí eurozóny, protože u členských zemí eurozóny to bude něco za něco. Možnost čerpat z mechanismů Europaean financial stability facility a mechanismu European stability mechanism v případě rozpočtových a bankovních problémů a za to, na základě této mezinárodní smlouvy, se tyto státy, které čerpají z těchto dvou nástrojů, zavazují plnit ona přísná pravidla fiskální disciplíny. Pro nečlenskou zemi eurozóny to je pouze jednostranná záležitost, zavazují se dodržovat pravidla fiskální disciplíny, aniž mají právo v případě problémů dosáhnout na ty dva mechanismy, EFSF a ESM. Nemohou z nich čerpat. Čili je to pouze, já používám to přirovnání cukr – možnost čerpat – a bič – dodržovat fiskální disciplínu, pro nečlenské země eurozóny je to pouze bič – nutnost dodržovat fiskální disciplínu, aniž je tam ten benefit, možnost čerpat z těch dvou nástrojů. Co se týče příspěvku do MMF, ze kterého se stává podle mého názoru hodně uměle jisté politikum. Já chci zdůraznit, že jako předseda vlády nepřistoupím na situaci, kdy by zodpovědnost byla hozena na nezávislou ČNB. Tuto zodpovědnost musí nést vláda. Nedovedu si představit jako předseda vlády situaci, kdy by vládu vyzvala ČNB, aby poskytla tento příspěvek a ČNB by pak řekla, že to neposkytne, protože to je její rozhodnutí z jejích devizových rezerv, a česká vláda by si umyla ruce a řekla, my jsme dělali všechno, co jsme mohli a ČNB to neudělala. Jinými slovy tento postup vylučuji. Buďto česká vláda se rozhodne, že se tohoto příspěvku nezúčastní a vědomě to takto řekne a nebude se na nikoho vymlouvat anebo řekne, že se ho zúčastní, já se kloním k tomu, aby se nezúčastnila, a bude muset být schopna garantovat, že tyto finanční prostředky získá. Považoval bych za alibismus házet zodpovědnost na bankovní radu ČNB. Politickou zodpovědnost musí nést vláda ČR. Chci také zdůraznit, že tento přípěvek MMF nijak nesouvisí s tou mezinárodní dohodou. Představa, že tento příspěvek je vstupenkou do jádra Evropy, jak se domnívají např. někteří sociální demokraté, je naprostý omyl. Navíc je nutné si analyzovat podmínky, ze kterých k této půjčce můžou přistoupit členské státy eurozóny a nečlenské státy. Opět, neexistuje tady nevýhodnější pozice nečlenů oproti členům? První předběžné analýzy ukazují, že existují rozdílné podmínky. Mj. spočívající v tom, že centrální banky zemí eurozóny můžou o tyto prostředky, které poskytnout jako půjčku MMF, požádat ECB a dostanou ji, jinými slovy nemusí sahat do rezerv. Kdežto nečlenské země tuto možnost nemají. Musí sahat do rezerv svých centrálních bank. Je to tedy rozdílná výhodnost a rozdílná komplikovanost. Pro členské země je to jednodušší rozhodnutí. Oni si prostě ty peníze vezmou z ECB. Nečlenská země eurozóny tuto možnost nemá. Čili musí být velmi pečlivě zváženy všechny aspekty a to, zda půjčka ve výši 150 až 200 mld. Kč může reálně ovlivnit situaci na finančních trzích. Je také nezbytné zvážit to, proč by země eurozóny upřednostnily poskytnutí peněz MMF a neposkytly tyto peníze, cca 150 mld. euro od eurozóny svým vlastním nástrojům, které už mají, tzn. EFSF a ESM. Takže je tady velmi mnoho otázek a já bych chtěl velmi apelovat na celou českou politickou reprezentaci, aby okamžitě nejpozději ihned upustila od primitivní simplifikace, kterých jsme svědky od minulé neděle. Je to závažná situace, ale také velmi komplikovaný odborný a finanční problém s dalekosáhlými možnými dopady do struktury např. devizových rezerv ČNB. Primitivní zjednodušování, kterého jsme svědky, jako by se jednalo o symbolickou věc, jako by bylo nebo nebylo jedno, že v příštím roce bude mít ČNB teoreticky o 11 % nižší devizové rezervy, tak bych považoval podobnou diskusi za politicky velmi nezodpovědnou. Je to vážná věc, prosím, argumentujme vážnými argumenty, držme se faktů a velmi důsledně, ne politicko-ideologických výkřiků o izolacích, ale držme se jádra věci. Jde poměrně o značné finanční objemy.

Radiožurnál: Dobrý den, pane premiére, chtěl bych se zeptat, vy jste sice říkal, že zatím vůbec není jasné, o čem ta smlouva bude, nicméně z těch devíti zemí, které jako ČR si vyhradily čas na rozmyšlenou, tak většina jejich premiérů na summitu říkala, že oni osobně jsou pro to připojení, dokážete si tedy představit situaci, že nakonec se nezúčastní pouze dvě země, a to Velká Británie a ČR? Jak by v takovém případě jste reagoval, pokud ostatních 8 zemí nebo země neeurozóny, kromě nás a nich, řeknou, že se účastní? A potom k tomu příspěvku MMF, řekl jste, že jste spíše proti, ale platí stále ještě to, co jste říkal v Bruselu před summitem, tj. že si neumíte představit, že by ČR jako jediná ten příspěvek odmítla, v takovém případě byste byl pro to, abychom se připojili?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu tou druhou otázkou a musím říci, a to říkám se vší vážností, že Evropská rada, když jednala o této věci, tak jsem si jist, že nejednala se znalostí všech faktů a všech skutečností a všech podrobností, které se týkají např. této půjčky MMF. Je nezbytné provést velmi pečlivou analýzu, ano, já bych považoval situaci, kdy by pouze ČR jako jediná zůstala mimo, za komplikovanou situaci, za politicky velmi komplikovanou situaci, to chci říci velmi otevřeně. Na druhou stranu si uvědomme, že z těch nečlenských zemí eurozóny se možnost poskytnutí této půjčky týká pouze poloviny zemí, protože ta druhá polovina tím, že sami čerpají pomoc od MMF, jsou zařazeny do různých programů, tak vlastně podobné půjčky neposkytuje, takže fakticky nemluvíme o desítce členských zemí, stojících mimo eurozónu, ale mluvíme pouze o Velké Británii, Švédsku, Dánsku, Polsku a ČR. To jsou jediné země, které mohou tuto případnou půjčku poskytnout, těch 5 dalších tím, že jsou zařazeny do programu, tak se u nich nepředpokládá. Co se týče přistoupení k této dohodě, myslím si, že např. pozice, kterou jsme zaujali společně se švédským premiérem Frederikem Reinfeldtem, je velmi totožná, já si osobně myslím, že ta pozice Švédska se nebude vyvíjet jinak než jako pozice ČR, čili já bych se v té situace vůbec neobával, myslím si, že je to situace, kdy přistoupení k této mezinárodní smlouvě po té, co bude skutečně dojednána, tak bude zvažovat od začátku ta desítka, respektive devítka, protože Británie dopředu avizovala, že ne, tak ta devítka velmi podrobně… Čili první jednání, která proběhla již včera, vlastně včera jednal Koreper 2 na to téma, tak již tam vzniklo velké množství otázek, velké množství různých úvah a námětů, které v tuto chvíli nejsou vůbec jasné, vznikly tam otázky: Jaký bude vztah mezi touto mezivládní dohodou a připravovanou dohodou o evropském stabilizačním mechanismu? Jak budou do této mezivládní smlouvy zapracovány všechny body prohlášení hlav států eurozóny z toho pátku minulého týdne? Jaká bude vazba na vnitřní trh? Jaké bude zapojení evropských institucí? Může skutečně ve formátu 17+ být zapojena podle základních smluv EU Evropská komise, Evropský soudní dvůr a podobě? Čili jak bude zapojen Evropský soudní dvůr např. do vymáhání tohoto tzv. zlatého pravidla, čili protidluhové brzdy? Tak je obrovské množství otazníků a my jsme zaznamenali např. naprosto rozdílné, v podstatě neoficiální kuloárové postoje právní služby, rady, které jinak vypadaly v průběhu čtvrtka, jinak vypadaly v pátek brzy ráno, jinak – mám na mysli o 180º, čili velmi protichůdně. Vzniká obrovské množství poměrně složitých a komplikovaných otázek a myslím si, že to, že některé hlavy států a vlád hned na místě řekly, že se připojují a v průběhu pátečního dopoledne svůj postoj zmodifikovaly, že si to ještě taky rozmyslí a že to projednají, tak myslím si, že ukazuje komplikovanost tohoto kroku a myslím si, že všech 9 nečlenských zemí eurozóny bude zkoumat pečlivě fakta, že se vlastně začíná jako kdyby z čistého stolu.

ČTK, Jakub Dospiva: Pane premiére, vy jste tady vyjmenoval několik momentů, proč ta půjčka je jakoby problematická, také jste řekl, že vy sám se příliš nekloníte k tomu, abychom ji poskytli. Je nějaký důvod pro, proč bychom to měli udělat, proč by to bylo výborné? Druhá věc, kdy ta vláda... (dále nesrozumitelné).

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já chci tady zdůraznit, že např. už to usnesení hlav států a vlád členských zemí eurozóny pro nás není závazné, čistě hypoteticky ano, oni se dohodli, že do deseti dnů chtějí mít odpověď, ale to se týká pouze jich samých, oni nemůžou zavazovat nečlenskou zemi eurozóny, takže čistě teoreticky, i my to můžeme pojmout tak, že chcete-li od nás debatu o nějakých penězích, o nějakých půjčkách, tak my prostě za deset dní nejsme ochotni dát odpověď, dokud nebudeme mít všechny analýzy, např. ČNB, protože já to říkám velmi otevřeně, pro mě bude poměrně důležité stanovisko bankovní rady a guvernéra a znovu opakuji, já v žádném případě nepřipustím, aby ten „černý Petr“ rozhodnutí byl přehrán na ČNB, považoval bych to za výraz politické nezodpovědnosti, hraničící s politickou zbabělostí. Rozhodnout musí vláda, takže ve chvíli, kdy budou známa teprve všechna fakta, teď nemá význam rozebírat, jaké důvody mluví proti, jaké mluví pro.

Reuters, Robert Miller: Já bych si dovolil dvě menší otázky, vy jste říkal, že by bylo velmi politicky komplikované, kdybychom se k nim připojili, ale neodpověděl jste na otázku, jestli tedy v situaci, kdy bychom byli poslední, takže bychom se nepřipojili, takže jak to tedy vidíte? A druhá věc, vy jste řekl, že to nechcete házet na centrální banku, v tom případě, znamená to, že ji třeba vůbec nebudete oslovovat nebo ji oslovíte, a když řekne, že ne, tak máte připravený nějaký jiný způsob, jak byste se dohodli?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já teď přesně nechci popisovat ty komunikační mechanismy, které použijeme v komunikaci s ČNB, ale chci znovu zopakovat, jako předseda vlády nepřipustím situaci, kdy by vláda rozhodla, že poskytne tuto půjčku z rezerv ČNB a pak si buď pilátovsky umyla ruce, když ČNB, respektive její bankovní rada, řekne ne a my budeme před svými partnery vypadat jako poměrně hezky, že řekneme, dělali jsme, co jsme mohli, ale máme nezávislou centrální banku. Ani nechci připustit situaci, kdy vláda rozhodne, a pak bude vykonávat v podstatě politický tlak na bankovní radu ČNB, aby ona zohlednila jisté zahraničně-politické aspekty, nejenom aspekty měnové politiky, kterou oni mají na starosti, při svém rozhodnutí o použití části svých devizových rezerv, to by bylo velmi nezodpovědné a prostě podobnou situaci jako předseda vlády nepřipustím. Znovu k té otázce – nejsou známa všechna fakta, ano. Já uznávám, že v případě, že by ČR byla jediná z těch pěti zemí, které mohou poskytnout tu půjčku, která by ji neposkytla, že by to byla velká zahraničně-politická komplikace, která by skutečně mohla vést k tomu, že toto by byl ten jediný argument, proč se k tomuto programu připojit, tedy za situace, kdy by se zapojila Velká Británie. Na druhé straně teď se ukazuje celá řada skutečností, které na konci minulého týdne např. známy nebyly a je třeba je vzít v potaz, a v tuto chvíli ani ČNB, ani vláda nemá k dispozici všechny fakta, která jsou pro toto rozhodnutí potřebná. O to více bych tady zdůraznil tu svoji výzvu z úvodního slova, abychom se vyhnuli jakýmsi primitivním, zjednodušujícím politicko-ideologickým floskulím, které v tomto případě takto komplikovaného problému, nejenom z politického, ale i z měnového, odborného hlediska, prostě nepřísluší.

Aktuálně.cz, Jan Němec: Chtěl jsem se zeptat, jenom upřesnit, nemůžeme tedy čekat asi od vlády rozhodnutí na zítřejší schůzi…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Můžeme, ale také může nastat situace, že ještě to rozhodnutí na zítřejší schůzi nepadne. Já spíše předpokládám, že ano, ale nemohu vyloučit, že bude nějaká jiná varianta.

Aktuálně.cz, Jan Němec: A chtěl jsem se zeptat, zda třeba neočekáváte i vládní rozkol, protože vy mluvíte o analýzách, zatímco VV jasně řekly ne a TOP 09 spíše ano.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To jsou právě ty výkřiky na základě velmi primitivních politicko-ideologických floskulí a já říkám, rozhodněme se zodpovědně, rozhodněme se poté, co na stole jsou všechna fakta a všechny analýzy s tím, že já jsem svou politickou preferenci vyjádřil na základě, to říkám naprosto jednoznačně, na základě poznatků, znalostí, faktů a informací, které mám dnes zhruba k 13. hodině odpolední, tím neříkám, že mám k dispozici všechna fakta, naopak říkám, že nemám a nemá je nikdo, nemá je ani v tuto chvíli bankovní rada ČNB.

Jakub Weinlich, TV Prima: Dobrý den, chtěl jsem se jenom zeptat, když už se tedy mluvilo o té půjčce, o těch zhruba 90 mld. Kč, je možné, že by vláda, vy jste říkal, abychom nezůstali jako jediná země, která by se k tomu nepřipojila, je možné to vyjednávat v podstatě snížením té částky?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To je třeba jedna z věcí, která teoreticky je možná, ale kde v tuto chvíli nejsou na stole fakta, i když to tam opravdu může být, to je třeba jedna z věcí, o které je nezbytné se bavit. Na druhou stranu já tady řeknu jeden argument, z 10 nečlenských zemí eurozóny je schopno poskytnout tuto půjčku pouze 5, mezi těmito pěti jsou pouze dvě nové členské země EU, tzn. ČR a Polsko. Přitom ta fakta, která jsou v tuto chvíli k dispozici, jsou taková, že ČR bude na hlavu poskytovat výši této půjčky až 2,5x vyšší než Polsko, to je taky věc, kterou musíme vzít v potaz, tzn. i tyto věci musí být na stole při tom politickém rozhodnutí.

Respekt, Kateřina Šafaříková: Mám pro vás dvě otázky. Jednak, vy jste řekl, že nemůžete vyloučit, že to zítra na vládě bude nebo nebude, že rozhodnete…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ne, na vládě to v každém případě bude, ale že bude rozhodnutí…

Respekt, Kateřina Šafaříková: A jestli byste mohl vysvětlit, co to znamená, zda-li jste ochoten jít do toho střetu do té míry, že necháte hlasovat, přičemž je pravděpodobné, že by hlasy ministrů ODS a VV přehlasovaly stanovisko TOP 09, na druhou stranu TOP 09 má ministra zahraniční věcí, který je garantem zahraniční politiky. Kdybyste nám mohl popsat, jak vlastně chcete tenhle spor, kam až ho chcete hnát? A druhá věc, vy jste řekl, kdybychom byli poslední, bylo by to nepříjemné, tedy respektive pokud se nepřipojíme tak že by to byla komplikovaná situace, co to znamená, že by to bylo komplikované?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak v prvé řadě, já bych velmi doporučoval, abychom už dopředu nemluvili o sporu, a kam ho chceme hnát apod. Pokud budeme rozhodovat na základě faktů a nikoli ideologicko-politických simplifikačních floskulí, tak podle mého názoru ani k velkým sporům dojít nemůže, to za prvé. Za druhé je to záležitost, která má velmi závažné dopady v oblasti ekonomiky, velmi závažné dopady v oblasti měnové politiky, takže to, že je tam jistý zahraničně-politický aspekt, to je, ale musím říci, z tohoto pohledu je až sekundární. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale ve chvíli, kdy jde o 90 mld. Kč, o 11 % rezerv ČNB, tak představa je, že je to nástroj zahraniční politiky, tak to opravdu poněkud nevěřícně povytahuju obočí a trošku koulím očima, protože tak tomu samozřejmě není a nemůže být, nepopírám, že je tam jistý zahraničně-politický aspekt.

Respekt, Kateřina Šafaříková: Ale jaký, kdybyste nám řekl, co nám bude hrozit…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ale zase prostě to je dramatické, já mám někdy pocit, že Respekt je deník českého svazu dramatických umělců, co nám hrozí, kam až chcete hnát střet... Máte na to právo na tyto dotazy, já je prostě jen zklidňuji. Co nám hrozí?! No tak samozřejmě, že vždycky ve chvíli, kdy se ocitáte v určité komunitě, ať už lidské nebo mezinárodní, institucionální, tak vždycky samozřejmě může být to, že jste v situaci, kdy jistý názor máte sám nevýhodou, protože jindy se vám to může teoreticky vrátit při nějakém jiném rozhodování, které je pro vás důležité, ale to neznamená, že automaticky všichni získáme jistý stádní efekt, ve kterém tato představa a priori znamená, že je to vyloučené. Já teď, aniž bych srovnával tuto mezinárodní dohodu s jinou mezinárodní dohodou, no tak bych řekl, že jednoznačný mainstream, ve kterém my jsme stáli mimo, tak byla třeba Mnichovská smlouva, taky všichni jako mainstreamoví byli jako že je v pořádku a my jsme byli poněkud v izolaci, teď znovu opakuji, že ani omylem nechci porovnávat tyto dvě smlouvy, jenom říkám, že ne vždycky přidávat se k tzv. mainstreamu v mezinárodní politice znamená automaticky přidávat se k pravdě a přidávat se k tomu, co je správné. Znovu opakuji, jsem si vědom expresivnosti tohoto přirovnání a v žádném případě nesrovnávám tuto dohodu s Mnichovskou smlouvou.

ČTK: Na Úřadu vlády bude vznikat materiál z evropské strategie zahraniční politiky, co jsem slyšel tak už byl připraven a předkládat se nebude…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ne, ne, předkládat se bude, ale samozřejmě s tou výhradou, že my bychom považovali za rozumnější, řada z nás, abychom počkali na to, jak dopadne vývoj v eurozóně, jakou konkrétní bude mít koncovku, abychom to do toho zahrnuli. Takže teď budeme předkládat koncepční materiál, který se bude týkat situace, kde se, řečeno obrazně, situace na bojišti mění každým dnem a hodinou, čili to, co může být předloženo klidně druhý den, druhý týden nebo druhý měsíc může být již překonanou minulostí.

ČTK: Počkáte do března tedy…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Nebudeme čekat, nakonec jsem rozhodl, že prostě bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení a nějakým způsobem dovedeme tento materiál k projednání ve vládě, ale samozřejmě s touto licencí, s touto výhradou.