Tiskové konference

10. 7. 2008 11:18

Tisková konference u příležitosti návštěvy premiéra M. Topolánka na Ministerstvu průmyslu a obchodu 10. 7. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, předseda vlády Mirek Topolánek má cestu po ministerstvech, takže ho tímto tady vítám, vítám ministra průmyslu a obchodu pana Martina Římana a předávám slovo panu premiérovi Mirkovi Topolánkovi.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den, já možná do úvodu, já už jsem prezentoval ten záměr navštívit všechna ministerstva, vyhodnotit jejich dosavadní činnost, bavit se o tom, co nás ještě společně čeká, co bychom chtěli prosadit, podívat se na některé konkrétní projekty. Začínám u Martina Římana na ministerstvu průmyslu a obchodu, k tomu domu na Františku mám svůj osobní vztah, já jsem se několik let připravoval na to, že tím ministrem budu, takže trochu Římanovi závidím, je to opravdu krásný dům, má svoji historii. Mám pocit, že o činnosti tohoto ministerstva i z titulu své bývalé profese, z titulu své přípravy vím více než o těch jiných, a byl jsem na pana ministra velmi dobře připraven.  Pokud bych měl hodnotit činnost ministerstva a činnost ministra, tak speciálně u tohoto ministerstva, přestože jsem se rozhodl, že nebudu známkovat, vyjadřuji velmi vysokou míru spokojenosti. Takové ty úkoly horizontální, meziresortní, právě toto ministerstvo plní velmi dobře, ať se to týká snižování administrativní zátěže, kde je gestorem pro všechna ostatní ministerstva, kde vlastně tlačí ostatní ministry k tomu, aby snižovali regulační zátěž, celý ten proces sleduje a gesčně zaštiťuje, nebo se to týká samozřejmě snižování nebonitních aktiv toho ministerstva, což jsou různé budovy, akce kulový blesk už byla v médiích komentována a je ve finiši, snad stihneme tento pilotní projekt realizovat. Další problém, který řeší, to znamená snižování počtu zaměstnanců, řešení nejrůznějších příspěvkových organizací nebo organizací přímo řízených ministerstvem, jejich fúzování, jejich rušení, jejich zjednodušování, naplňování skutečnou agendou, tak v tomto smyslu toto ministerstvo je jedno z nejlepších.  Já jsem si připravil na pana ministra celou řadu otázek, protože v rámci programového prohlášení vlády, v rámci koaliční smlouvy, vyplývá pro jeho ministerstvo zhruba 11 programových cílů a tyto programové cíle jsou naplněné tři, předloženy vládě jsou tři, v realizaci jsou čtyři a pouze jeden je zpožděný, a o tom jsme se dnes také bavili. Je to otázka obnovitelných zdrojů energie a já jsem zadal ministerstvu, aby v rámci tohoto úkolu, který se týkal víceméně výroby tepla, udělali a zpracovali analýzu, která se bude týkat nejrůznějších podpor, kterými se dnes obnovitelné zdroje podporují, ať už jsou to daňové, nebo jsou to dotační, nebo je to povinný výkup, garantovaná cena, emisní povolenky, a žádám po ministerstvu předložení analýzy, která zjednoduší celý ten systém podpory tak, abychom mohli ty závazné cíle, ke kterým jsme se zavázali v Bruselu, plnit.

Zároveň chci, aby se více pracovalo se systémem externalit, a to nejenom u fosilních paliv, ale také u obnovitelných zdrojů energie, což si myslím, že je věc, kterou po ministerstvu budu vyžadovat. Z těch oblastí, které ministerstvo dnes řeší, jsem velmi spokojen s podporou podnikatelského prostředí, s ekonomickou diplomacií v rámci zahraničního obchodu a řekl bych, že materiály, které jsem si připravil, to znamená souhrn všech akcí a aktivit, které ministerstvo řeší, ukazují, že toto je nejsilnější stránka ministerstva. Novela živnostenského zákona, která prošla téměř bez povšimnutí, je absolutní průlom. V této tematice je nejviditelnější změnou fakticky od doby, kdy se živnostenský zákon v devadesátých letech v této podobě zřídil. Snížení počtu volných živností ze 125 na 1 a celá řada faktorů, to je velký úspěch ministerstva a já jsem s tímto spokojen.

Hovořili jsme o operačním programu, který ministerstvo dnes zastřešuje, to je program podnikání pro inovace, hovořili jsme o Czechinvestu, o standardizaci této organizace, o tom, jakým způsobem jsou připraveni na čerpání, nebo na podporu čerpání v těch prioritních osách, které podnikatelskému sektoru představili. To znamená: zatím se vyhlásilo 11 výzev na dotace a 3 výzvy na úvěrové a záruční programy. Hovořili jsme také o čerpání programu strukturálních fondů v období 2004–2006 a dočerpání těchto prostředků. Také jsme se dotkli investičních pobídek, já si myslím, že ministerstvo prezentovalo zájem v té podobě, v jaké jsou investiční pobídky dnes vlastně kodifikovány, zrušit a soustředit se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, na hitech a na oblast, která si to zaslouží.

O kulovém blesku jsem hovořil, o Czechinvestu jsem hovořil. Zelené karty, gesčně je má dneska ministerstvo práce a sociálních věcí, je to dnes mezi prvním a druhým čtením v Poslanecké sněmovně a je to věc, která by měla být, a spolupracující ministerstvo bylo právě MPaO, řešena, pokládám to za velmi důležité. Mluvili jsme poměrně dlouze

o energetické bezpečnosti ve všech aspektech, to se týká jedné z náplní ministerstva, což je energetika, energetická bezpečnost, nová nebo aktualizovaná státní energetická koncepce, termín do konce roku, jestli se nemýlím, pane ministře. Diskutovali jsme o zásobách ropy, diskutovali jsme o těžbě uranu, diskutovali jsme o plynu, diskutovali jsme o uhlí, diskutovali jsme samozřejmě o jádru, diskutovali jsme o tom, co dnes je jednou z hlavních otázek i té odborné a veřejné diskuze. A poslední téma, které jsme v rámci této diskuze probírali, co jsem ještě nevzpomněl, je naše předsednictví, naše role během předsednictví, role ministerstva, čtyři velké akce, které vlastně budeme zastřešovat, a jedna z diskuzí, která se bude prolínat jak francouzským, tak českým předsednictvím, a to je diskuze o klimaticko-energetickém balíčku, který budeme moderovat, budeme tu diskuzi moderovat právě v prvním pololetí příštího roku. Na závěr jsem se snažil zhodnotit tu dosavadní činnost ministerstva za rok a půl fungování v té druhé vládě Mirka Topolánka, vládě s mandátem, a chci říci závěrem, že já jsem s činností ministerstva a ministra Římana spokojen.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a nyní má slovo pan Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den dámy, a pánové, já bych ve stručnosti řekl pár vět o tom, jak jsme informovali pana premiéra, co nás ještě v následujícím období čeká, ať už v legislativních úkolech, nebo v nelegislativních. Co se týká legislativních úkolů, tak považujeme v příštím roce za nejvýznamnější dvě normy, první je velká novela energetického zákona, která byla již schválena vládou a od září se začne projednávat v parlamentu. Ta je velmi rozsáhlá a kromě tradičních implementací směrnic EU je jejím cílem zjednodušit podnikání v energetice. A druhou velkou, možná ještě větší novelou nebo větším zákonem je implementace evropské směrnice o službách, což je průřezová norma novelizující zhruba 40 stávajících zákonů, která výrazným způsobem zase zjednoduší a urychlí podnikání, a teď už nejenom v ČR, ale v celé EU. To jsou asi vedle dalších menších legislativních úkolů typu novely zákona o obchodování s vojenským materiálem apod. dva legislativní největší úkoly. Co se týká nelegislativních úkolů, tak tady jde spíše o dotažení už rozjetých akcí, ať už je to privatizace šesti zkušebních ústavů, dokončení po mnoha letech likvidace podniků v likvidaci, kterých při mém nástupu bylo asi 130. Na ministerstvu náš úkol je, aby do konce příštího roku jich zůstalo 25, a to jsou ty, které nelze zlikvidovat ihned, protože jsou pod nějakými soudními spory. Dále chceme dotáhnout do konce už zde zmíněný kulový blesk a hodláme pokračovat v redukci příspěvkových podřízených organizací ministerstva, loni jsme zrušili dvě organizace, letos zrušíme také dvě – Testcom teď v půlce roku a Český normalizační institut v příštím roce –, což souvisí s dalším nelegislativním úkolem, kterým je výrazné zjednodušení a zlevnění vydávání norem zhruba o 50 %, a samozřejmě chceme pokračovat coby koordinační ministerstvo v práci na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Chceme splnit závazek snížení o 20 % do konce roku 2010.

Samozřejmě, že těch úkolů je celá řada v oblasti hornictví, energetiky, zdá se, že jedna z největších ekologických zátěží v republice – Laguny v Ostravě – se pohnula konečně po mnoha letech kupředu. Zpracujeme novou energetickou, nebo aktualizovanou energetickou koncepci do konce roku. A jedním z nejdůležitějších úkolů je do konce letošního roku vyčerpat starý operační program průmysl a podnikání. Zatím v tomto okamžiku jsme vyčerpali 73 % z těch alokovaných zhruba 9 miliard korun a předpokládáme, že úspěšnost čerpání bude 95 %. Je třeba zdůraznit, že teď už to nezáleží ani tak na nás, jako na podnikatelích, aby ty své projekty dotáhli do konce. Zároveň v letošním roce budeme již čerpat z nového operačního programu v řádu několika miliard korun.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu ministrovi a nyní máte prostor pro vaše dotazy, prosím.

Jana Mlčochová, Reuters: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat pana premiéra, vy jste zmínil, že jste diskutovali s panem ministrem o klimaticko-energetickém balíčku, což bude hlavní tematika nebo jedna z tematik českého předsednictví v EU. A mě jenom zajímají nějaké konkrétnější body nebo teze, které ČR bude prosazovat.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak konkrétně bude prosazovat to, na co má mandát, a ten mandát už je vám znám, protože ho vláda schvalovala, takže jste měli možnost už několikrát si ho přečíst, a v tomto smyslu se nic nemění. My míníme držet to, k čemu jsme se zavázali v tom minulém období a máme řadu problémů, které se týkají spíše náběhů aukcí pro energeticky náročné výroby, v tom nejsme vůbec sami, většina nových zemí má podobný problém a nemůže být cílem tohoto balíčku odchod těchto energeticky náročných výrob do zemí, které nejsou pod směrnicemi a direktivami. Tím by se z globálního pohledu nic nevyřešilo, protože ty emise by vznikaly za hranicemi EU už bez té zaměstnanosti a bez té přidané hodnoty, která by se normálně realizovala tady. To znamená, to je jeden problém, který je dnes řešen, řeší se a my jsme na straně toho, aby tyto energeticky náročné výroby byly nějakým způsobem, aby byla zohledněna jejich energetická náročnost, ať už množstvím povolenek, nebo jiným režimem, který by jim umožňoval přežít bez ekologických dopadů.  Přestože vláda neměla silný mandát ve věci stoprocentního náběhu aukcí pro energetická zařízení, tak i tady patříme k zemím, které právě v období, o které se jedná, to znamená kolem roku 2013 a dále, míníme investovat velmi výrazné prostředky právě do obnovy výrobního parku energetického, což se týká v té dané chvíli speciálně retrofitu a nových zdrojů v severních Čechách. A pokud bychom odčerpali tímto způsobem prostředky nepřímo potom alokované zpátky do energetiky, tak by to znamenalo velké problémy, to znamená – i tady máme problém. Diskutuje se o referenčním datu, od kterého se vlastně zahájí celý ten princip. Myslím si, že to je další velké téma. Nicméně když říkám, že budeme moderovat tu diskuzi, tak je třeba si uvědomit, že ta klíčová diskuze proběhne už v tomto půlroce za francouzského předsednictví. Ambicí prezidenta Sarkozyho je ukončit diskuze o klimaticko-energetickém balíčku, já se obávám, že to nestihne, a proto hovořím o tom, že když ne moderování diskuze, tak přinejmenším implementace bude v našem předsednictví.

Keblůšek, TV Nova: Chtěl jsem se zeptat nejprve pana ministra Římana, ta dnešní návštěva byla hodnotící, to znamená, měl jste ráno nějakou obavu, nějaký špatný pocit z toho, co vás čeká? A jak se cítíte teď, potom, co jste byl pochválen? A pak přeci jenom otázka na pana premiéra, který řekl, že nebude známkovat, ale přeci jenom, kdyby mohl zkusit známku dát? Děkuji.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: No tak to víte, že když do třídy přijde hospitace, tak jsou všichni nervózní. Takže nervózní jsme byli. Teď už je to lepší.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nejsem přítelem známkování ani ve škole. Já jsem přítelem buď jednoznačných testů, které vyjádří procentuelně úspěšnost zkoušejícího nebo toho zkoušeného. Pokud bych měl hodnocení slovně vyjádřit, což je také způsob hodnocení, tak to už jsem udělal. Já když jsem si vybral toto ministerstvo jako první, tak jsem sem šel s tím, že většina těch úkolů a očekávání, které já jsem měl možná spíše jako Mirek Topolánek než jako předseda koaliční vlády, tak působení pana ministra byla naplněna

a pokud nejsou naplněna, tak jsme si to řekli. Zdaleka ne všechno je dotaženo, zdaleka ne všechno bylo úspěšně schváleno, zdaleka ne všechny úkoly jsou realizovány, takže to hodnocení nakonec stejně vystaví těm lidem volby, a nebo vládě možná občané, takže to hodnocení nemůžu dělat ani já.

Hruška, TV Prima: Dobrý den, já mám otázku na pana ministra, jak se vám konkrétně daří naplňování toho cíle snižování počtu pracovníků na ministerstvu?

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: To my plníme celkem bez problémů, překračujeme plán, letos to nebudou 3 %, ale 5 %.

Hruška, TV Prima: V číslech to je kolik konkrétně?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Za resort, nebo přímo za ministerstvo to je rozdílné. Já vám to klidně přečtu. Za resort, který měl 2200 lidí k 31. 12. 2007, tak k 1. 1. 2009 bude 2033 lidí. A aparát ministerstva z 830 lidí bude mít 787. To jsou ta procenta snížení v těch dvou letech. Já si myslím, že to není cíl sám o sobě, souvisí to s redukcí agendy, kterou pokládáme za zbytnou, souvisí to s redukcí příspěvkových organizací a přímo řízených organizací a s jejich agendou, takže není přeci cílem vyhodit lidi, cílem je najít agendy, které opravdu buď nejsou potřebné, nebo nejsou prioritou, a ty postupně rušit, nebo předkládat prostě do podnikatelského sektoru, který je zvládá lépe. A tím přirozeným způsobem ti lidé buď odejdou, nebo přecházejí do podobných typů organizací v tom privátním sektoru.

Kopecký, MF Dnes: Pane ministře, já jsem se chtěl zeptat, v jaké fázi je teď ta akce kulový blesk a co si myslíte na vaše ministerstvo a co je reálné, že by se dalo stihnout v tomto volebním období, v tom stěhování? A na pana premiéra v souvislosti s politickým vývojem ve Straně zelených, zda je možné, že vláda v souvislosti s tím, co se stane u Zelených, by mohla přehodnotit část programového prohlášení, co se týká jaderné energetiky, nebo limitu těžby uhlí.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Co se týká kulového blesku, tak před 14 dny schválila záměr vláda definitivně, v současné době v letních měsících budou probíhat technické specifikace, zejména pro výběrové řízení, kolik místností, jaké chceme, kolik parkovacích míst, prostě architektonická a technická specifikace. Není to jednoduché, protože se do jednoho objektu přestěhovává několik organizací z několika různých objektů s jinými zvyky. A do 31. října mám podle usnesení vlády předložit definitivní zadávací podmínky pro výběrové řízení, pak proběhne v průběhu podzimu a jara výběrové řízení s tím, že chceme, aby konečný termín pro reálné přestěhování byl nejpozději 31. 12. 2011. To znamená, bude záležet na tom, jak to výběrové řízení dopadne, jestli to bude hotová budova, napůl hotová budova, jestli to bude novostavba úplná atd. Rychlost není tou nejvyšší prioritou.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já teda jsem nezaznamenal ve Straně zelených žádné větší turbulence, než by byly před týdnem, takže já nevím, na základě čeho máte pocit, že ta situace je tam horší. My v žádném případě nebudeme přehodnocovat programové prohlášení, což znamená, že nebudeme, stejně jako na základě usnesení vlády už Pithartovy, přehodnocovat ekologické limity. Myslím si, že je zcela evidentní, že na Bílině v severočeských dolech nejde o žádné prolamování limitů, ale pouze o toho inženýrského,

o té rovné čáře, která byla nakreslena někde od stolu. Je to technologické narovnání těch limitů uhlí za uhlí, což samozřejmě nemůže být bráno jako prolomení limitů, protože naopak jsou tam realizována ekologická opatření velkého rozsahu a nevidí s tím problém podle mě žádný z resortů a žádný ministr. Co se týká jaderné energetiky, my trváme na tom, a to jsme se zavázali, že nebudeme v tomto funkčním období realizovat, plánovat, stavět nový blok, což vůbec nesouvisí s aktivitami ČEZu v té věci, protože abychom mohli plánovat, tak musíme znát alternativy, musíme znát vlivy případných staveb v jednotlivých oblastech na životní prostředí. To znamená, já nevidím podání EJY jako jakýkoliv problém, který by souvisel s programovým prohlášením. V tomto smyslu ten náš závazek naprosto trvá a za tím stojím.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Tak děkujeme

a uvidíme se na ministerstvu vnitra. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Připojené dokumenty