Tiskový brífink Jana Fischera a Hermana van Rompuye, 29. ledna 2010

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, uprostřed jednání v průběhu návštěvy stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Roumpuye mi dovolte, abych zahájil tiskovou konferenci, respektive krátký brífink, během něhož předseda vlády a stály předseda Evropské rady přednesou krátké prohlášení bez otázek. Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dobré odpoledne už. Jsme opravdu uprostřed jednání. Já jsem velice rád že jsem mohl přivítat Hermana Van Roumpey zde v Praze. Je to jedno z jeho zastavení po hlavních městech EU. Tento projekt zní velice příznivě, že se rozhodl takto zkraje navštívit jednotlivé členské země a na místě se seznámit s jejich vnímáním evropského světa a seznámit se s jejich domácími problémy a starostmi.O čem jsem hovořili a o čem hovořit ještě budeme v té agendě máme ekonomiku, tu už máme za sebou. Budeme hovořit dále o situaci v Evropě po kodaňské konferenci a jak dál v klimatu. Dotkneme se situace na Haity, jak postupovat společně vůči této zemi s její velikou tragédií a katastrofou přírodní nakonec budeme hovořit o některých institucionálních otázek poté, co jsme na začátku aplikace Lisabonské smlouvy, co to znamená, jak se chovat. Prezidenta EU jsme seznámil s ekonomickou situací ČR s přístupy vlády a hlavní prioritou vlády, tedy konsolidace veřejných financí, restriktivní fiskální politika s principy konvergenčního programu, alespoň v té makroekonomické charakteristice. Od současných deficitů a podílů na HDP někdy v roce 2013 a 2014 se vrátit k 3% deficitu na HDP. To bylo představení ekonomického dekoru a situace ČR a roli české vlády. Hovořili jsme o připravované strategii EU do roku 2020. Shodli jsme se na tom, že je potřeba ten dokument a práci na měn organizovat tak, abychom ho podrobili opravdu velmi intenzivní debatě a to na vrcholné úrovni. Aby to byla debata o obsahu a ne o nějakých paragrafech v dokumentu, které se na úřednické úrovni kdesi v koridorech Bruselu připraví a my už jenom budeme debatovat o jednotlivých odstavcích . O tom ten příběh není, to je příběh o hluboké debatě o prioritách. Shoda je na tom, uvítal jsem sdělení Hermana Van Roumpey, že nerozdrobíme ten dokument na 25 základních cílů, ale že bych jich mělo být 3,5, maximálně. Uvítal jsem to a je to i preference ČR, že bude dostatečný stupeň volnosti pro jednotlivé členské země, dále že jednotlivé cíle by měly být formulovány, aby byly ověřitelné, pokud možno kvantifikovatelné, abychom pravidelně prováděli hodnocení té přijaté strategie. Budeme o tom hovořit velmi intenzivně na neformální radě 11. února v Bruselu a nebude to konec té debaty a bude pokračovat na Radách v březnu a i v červnu letošního roku. Dokument si zaslouží seriozní práci a hlubokou obsahovou debatu. Shoda je na tom, že má-li mít dokument úspěch, musíme připojit něco, čemu říkáme komunikační strategie, aby to nebyl dokument pro hlavy států a šéfy vlád, pro ekonomické fajnšmekry a analytiky, ale aby mu lidé v Evropě rozuměli a byl napsán pro ně. Jinak řečeno, zkusme udělat vše, abychom se vyhnuli pastem do kterých jsme popadali, když byla přijata lisabonská strategie, není potřeba ztrácet příliš mnoho času se sdělením o tom, jak to s ní dopadlo. Ta varování si vezměme k srdci. To byl dosavadní průběh té debaty. Pokud hovoříme o klimatických záležitostech a možná trochu kodaňské hořkosti a frustrace z toho výsledku. Hledejme cesty o debatě, jak by EU mohla být aktivní a naplňovat roli skutečně dobrého hráče a aktéra v tom celosvětovém prostoru. To je poučení z té Kodaně, takové to makropolitické a potom následuje debata technicistní a enviromentální o ukazatelích a podobně. Především je to sebereflexe evropské integrace a její pozice v tom procesu další debaty. Pokud jde o Haity, budeme debatovat o tom, jak dál,. Myslím si, že základní shoda je na tom, že pomoc té zemi bude žádat větší čas než mu aktuálně věnují televizní kamery. Až ten zájem médií odezní země se dostane ze stránek deníků, abychom na ni nezapomněli, aby ten proces rekonstrukce a obnovy si vyžádá dlouhý čas nemalé prostředky a v prvé řadě zájem. Jsme přesvědčen, že EU to bude umět projevit. Pokud jde o ty otázky institucionální,budeme o nich mluvit, už jsme si krátce na to v debatě názory vyměnili. Lisabonská smlouva není konec, to je mezietapa, začátek hledání optimálních vztahů mezi pilíři uvnitř Unie, mezi parlamentem, Komisí, prezidentem, rotujícím předsednictvím, to je vše velmi živá věc a potřebuje kultivaci a to je o duchu smlouvy spíše než o její liteře. Vše tam není napsáno, jako v každém dokumentu, to je snad i dobře. To je asi k té agendě, kterou jsme prošli a kterou ještě budeme procházet a z mé strany je to vše.

Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady: Mnohokrát děkuji pane premiére. Dovolte mi, abych vám popřál dobrý den, dámy a pánové. Moje cesta po evropských městech končí tady v Praze, je poslední destinací v mé dlouhé cestě a chtěl bych vyjádřit svoje nadšení nad tím, že svou tůru zakončuji v takto nádherném historickém městě, které jsem navštívil již několikrát. Já a pan premiér Fischer jsem skutečně měli zajímavou diskusi, kterou budeme moci dále ještě pokračovat po tomto briefingu a dotkli jsme s mnoha různých témat jako ekonomická agenda EU, klimatické změny, postkodaňská situace. Obě témata budou potřebovat angažovanost a pozornost EU na všech úrovních a jsem rád, že mohu se spolehnout na pana premiéra, který sám měl zkušenost být předsedou Evropské rady a myslím, že dosáhl význačných výsledků a jeden z nich bylo úspěšné zahájení iniciativy Východního partnerství, ale také plánu obnovy ekonomiky EU. Chtěl bych říci, že vlastně budeme moci 11. 2. zahájit důležitou diskusi o budoucnosti EU a také řešit ekonomickou situaci, bavit se o nutných strukturálních změnách, které zaručí budoucí ekonomický růst a tvorbu pracovních míst. Evropa má unikátní sociální model, ale chtěl bych jasně říci, že pokud chceme náš evropský styl života zachovat, pak musíme zaručit vyšší růst ekonomiky a pracovních míst, abychom byli schopni fungovat jako jedna z největších ekonomik na světě. Věřím, že všichni si uvědomujeme, jaká výzva stojí před námi a budeme schopni udělat jasné rozhodnutí. Doufám, že se to uděje za účasti všech představitelů, kteří tyto záležitosti řeší a kteří budou řešit i záležitosti vyplývající ze situace po kodaňské konferenci. Bylo to zklamání, protože EU vkládala naděje a prováděla přípravu této konference s velkými očekáváními, ale nebuďme úplně zasmušilí, vezměme to jako další řekněme platformu pro novou dynamiku vyjednávacího procesu a snahu dosáhnout lepších výsledků než tomu bylo doposud a bude to jedno z důležitých témat naší Evropské rady v únoru, kdy budeme hovořit o spolupráci v této oblasti. Vzhledem ke krizi na Haity jsme připraveni nadále pomáhat haitskému lidu, aby se vyrovnal s následky této tragedie, jsem velice hluboce dojati osudem všech, kterých se dotkla a jsem připraveni pomáhat nadále, abychom trochu zmírnili následky této katastrofy. Také považujeme konferenci o obnově haity za důležitou pro pomoc této zemi, budeme chtít hovořit o struktuře pomoci, kterou bude poskytovat EU. Děkuji a ještě jednou nashledanou.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi Evropské rady i předsedovi vlády ČR a vám za pozornost. Nashledanou.