Tiskový brífink po jednání premiéra Petra Nečase s předsedou vlády Estonska Andrusem Ansipem, 22. listopadu 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci po společném jednání předsedů vlád Česka a Estonska, pana Petra Nečase a pana Andruse Ansipa. Prosím o úvodní slovo předsedu české vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Jsem velice rád, že jsme dnes mohli s mým estonským kolegou projednat některé záležitosti, které se týkají jednak bilaterálních vztahů, jednak našeho společného působení v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Chtěl bych připomenout, že vztahy mezi Českou republikou a Estonskem jsou velmi kvalitní, na vysoké úrovni. Naše země si jsou skutečně velmi blízké svými přístupy, jako členská země EU a NATO. Běží tady celá řada společných projektů. Chtěl bych tady zdůraznit také, že po krizovém roce 2009 roste obrat vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Estonskem. Pro Českou republiku je určitě velice zajímavé exportní teritorium oblast Estonska, v oblasti například energetického strojírenství, dopravního strojírenství nebo ochrany životního prostředí. My také máme specifickou oblast spolupráce v oblasti členství v Severoatlantické alianci. Tady bych chtěl zdůraznit, že Česká republika se dlouhodobě podílí svými nadzvukovými letadly na programu tzv. air policing v Pobaltí. To znamená vzdušné ochrany všech pobaltských zemí, protože tyto tři pobaltské země nemají vlastní vojenská letectva vybavená nadzvukovými letouny a my to považujeme za výraz vzájemné solidarity uvnitř Severoatlantické aliance pokračovat v tomto programu. Dnes jsme také projednávali celou řadu otázek, které se týkají našeho společného působení uvnitř Evropské unie. Tady opět obě dvě naše země patří mezi země, které prosazují v ekonomické oblasti liberální přístupy. Obě dvě naše ekonomiky jsou velmi liberalizované, otevřené. Současně máme samozřejmě svá specifika. Estonsko, jak známo, vstoupilo do eurozóny. Má k tomu své specifické důvody, které považuje za důležité a z tohoto pohledu hodnotí vstup do eurozóny pozitivně. Tak jako má Česká republika zase své specifické důvody zůstávat u národní měny a do eurozóny nespěchat. My se také shodujeme v tom, že je naším společným zájmem, aby víceletý finanční rámec pro rozpočty Evropské unie se zbytečně nezvyšoval, aby nešel nad jedno procento hrubého národního důchodu. Máme také společnou pozici ve vztahu k důrazu na kohezní politiku a tyto pozice jsou velmi podobné. Jak evropská, tak bilaterální úroveň spolupráce mezi Českou republikou a Estonskem je velice čilá. Chtěl bych připomenout, že nedávno byla v České republice předsedkyně estonského parlamentu. Čili pracovní návštěva pana premiéra je jenom dalším příspěvkem do vzájemných, velice kvalitních bilaterálních vztahů, ale také i ve vzájemné spolupráci na úrovni Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za vyjádření a poprosím o pár slov i vás, pane premiére Ansipe.

Andrus Ansip, předseda vlády Estonska: Já velice děkuji. Je pro mě vždy velkým potěšením navštívit Prahu. Začnu tím, že vzájemné vztahy mezi našimi zeměmi jsou ve velice dobré formě. Naše spolupráce v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance je skutečně velice plodná. Rád bych upřímně poděkoval České republice za to, že pomáhá poskytovat bezpečnost regionu. Naši lidé jsou velice vděční za to, že čeští stíhači se svými stroji pomáhají chránit vzdušný prostor našich tří pobaltských států. Lidé v naší zemi si neuvědomovali do té doby, že vojáci estonští jsou vojáky NATO, ale poté, co přišli čeští vojáci a vojáci z dalších spojeneckých zemí, tak si uvědomili, že jsme všichni spojenci a že díky spolupráci na mezinárodní úrovni je možné zajistit střežení vzdušného prostoru. Lidé v naší zemi jsou za to velice vděční a děkujeme vám. Spolupráce v rámci obchodu a v podnikatelském sektoru mezi našimi zeměmi je velice dobrá, ale vždycky je prostor pro zlepšení, protože dosud ty vztahy nejsou příliš hluboké. Velice známé jsou v naší zemi automobily Škoda, stejně tak autobusy Škoda a také trolejbusy Škoda. Musím s politováním však konstatovat, že trolejbusy Škoda, které jsou provozovány v našem hlavním městě Tallinnu, mají stáří 20 až 25 let. V nedávné době jsme podepsali dohodu o zakoupení 110 meziměstských autobusů od společnosti Iveco, respektive její pobočky v České republice. Jak říkám, je hodně prostoru pro zlepšování v rámci obchodní výměny a obchodních vztahů mezi našimi zeměmi. Ještě jednou si dovolím říci, že vztahy mezi našimi zeměmi jsou vynikající a děkuji. Rád bych při této příležitosti ještě jednou pozval vašeho premiéra k návštěvě naší země, do Tallinnu. Já vám děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Díky i vám za vaše vyjádření, pane premiére. Dámy a pánové, nyní je prostor pro několik otázek.

ČTK, Jakub Dospiva: Dobrý den přeji. K míře důrazu, který jste teď dali na ty české stíhače v Pobaltí. Kdy se tam ti vojáci vrátí a už se ví, kolik to bude stát a podobně?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Celý projekt je dělán v rámci Severoatlantické aliance, to znamená zhruba čtyřměsíční turnusy, které jsou plánovány v rámci NATO. My samozřejmě považujeme za důležité, aby tam bylo jisté sdílení nákladů. Tady musím říci, že ministři obrany všech tří pobaltských zemí zaslali do centrály NATO i svým kolegům z dalších členských zemí aliance dopis, ve kterém zdůrazňují, že jsou připraveni zvýšit tu podporu, kterou dávají těm hostujícím letadlům ze spojeneckých zemí. Tento problém má dlouhodobé řešení a my jsme přesvědčeni, že bude nalezeno trvale udržitelné a rozpočtově rozumné řešení tak, aby ochrana vzdušného prostoru tří baltských spojenců byla zajištěna. Já se přiznám, že vám teď zpaměti ten termín neřeknu.

Andrus Ansip, předseda vlády Estonska: Je to operace NATO. Myslím si, že poprvé se čeští stíhači zúčastnili v roce 2009. Příště k tomu má dojít v roce 2012. Je to operace NATO a všechny ty operace hradí Severoatlantická aliance a Estonsko, Litva a Lotyšsko.

Reuters, Robert Muller: Mám dvě otázky. Za prvé, jak vnímá Estonsko a jaký je dopad v Estonsku, co se týče krize v eurozóně a potom, co se týče ECB, jak je vnímána její role a jak se bude stavět.

Andrus Ansip, předseda vlády Estonska: Možná je trochu obtížné pro lidi zde v České republice pochopit, proč chtěli Estonci vstoupit do eurozóny od 1. ledna 2011. Pro mě a pro lidi v Estonsku je jednoznačné, že euro je příběh, který se vyznačuje úspěchem v Estonsku.