Tiskový brífink premiéra Petra Nečase po jednání Evropské rady, 23. listopadu 2012

Michal Bucháček, tiskový mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU: Dobrý den, dámy a pánové. Vítám vás na tiskové konferenci předsedy vlády ČR pana Petra Nečase po právě skončené Evropské radě na téma „Finanční perspektivy“. Na úvod bych poprosil předsedu vlády o pár úvodních slov.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Jak jistě víte, dnešní Evropská rada nedosáhla shody nad výší víceletého finančního rámce. Ten výsledek není překvapivý, do jisté míry se to očekávalo, respektive úspěch jednání dosažený v pátek nebo v sobotu by byl považován za poměrně překvapivý. Ty divergentní zájmy 27 členských zemí EU, které jsou podstatně složitější, než je dělit na čisté plátce a kohezní země, se sice začaly do jisté míry sbližovat, konvergovat směrem k sobě, nicméně ke shodě nedošlo. Na druhou stranu v tom nespatřuji žádnou katastrofu, ani žádný problém. I znalci evropské integrace ví, že vždy jednání o víceletém finančním rámci bývalo tradičně dlouhé, komplikované a někdy i bouřlivé. Konec konců chci připomenout, že i vláda ČR návrh rozpočtu schvaluje minimálně na dvou až třech zasedáních, není to nic nestandardního.

Dnešní jednání navazovalo na jednání včerejší, která byla jednak jednání na úrovní Evropské rady, ale předcházela tomu i bilaterální jednání, která absolvoval předseda Evropské rady a Evropské komise se všemi členskými státy, tedy i s námi. My sami jsme včera měli velmi intenzivní počet jednání, pokud se nepletu, měli jsme dohromady osm bilaterálních schůzek v průběhu včerejška, včetně jednání Evropské rady ve večerních hodinách. Dnes jsme pokračovali brzké dopoledne dalším jednáním s předsedou evropské rady Hermanem Van Rompuyem a také proběhla schůzka tzv. přátel koheze, těch kohezních zemí.

Naším cílem je pořád to samé, tzn., priorita sestavit moderní, úsporný a flexibilní rozpočet Evropské unie na sedm let. Jsme přesvědčeni, že i dnešní jednání, které pro někoho proběhlo překvapivě poměrně v klidné pracovní atmosféře, neozývalo se žádné bouchání do stolu, žádné útoky, osočování apod. Byla to jednání, ve kterých se vyměňovala jednotlivá stanoviska, objasňovaly se jednotlivé postoje členských zemí.

Situace je taková, že předseda Evropské rady Herman Van Rompuy získal mandát, aby dále pracoval s těmi fakty, která jsou výsledkem jak bilaterálních jednání, tak jednání Evropské rady, a aby se v následujících týdnech pokusil, a tady chci říci, že je tím myšleno období po Novém roce, přece jen dosáhnout shody. Já jí nepovažuji za vyloučenou, protože atmosféra dnes byla poměrně konstruktivní, jakkoli nikdo neopouštěl své pozice. Ta vůle po dohodě nevyprchala a tím, že to probíhalo v poměrně konstruktivní atmosféře, tak si myslím, že ta atmosféra je pro to i poměrně příznivá. Přesto došlo k pozitivním posunům. I když platí to, že když není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic. Např. se podařilo společně se zástupci ostatních kohezních zemí přece jenom zachovat míru spolufinancování projektů pro méně rozvinuté regiony ve výši 85 %, čili tady se podařilo dosáhnout poměrně významného navýšení z těch 75 %, což znamená i pozitivní dopad na veřejné rozpočty a vůbec na dostupnost evropských peněz. Rovněž úroveň zálohových plateb na projekty se podařilo s českou podporou prosadit ve výši 4 %. Tady ty posuny jsou pozitivní. U části projektů se podařilo prosadit uznatelnost DPH, především u měkkých projektů z ESF, ale my nadále budeme usilovat o to, aby platil systém uznatelnosti DPH i u všech projektů, včetně infrastrukturních. Nikdy jsme nepočítali s tím, že bychom dosáhli nějaké závratné částky. Já chci znovu opakovaně zdůraznit to, co říkám v posledních dnech a týdnech poměrně výrazně. Není důležitá celková výše alokace, kterou v kohezní politice dostaneme. To, co je důležité, je na rozdíl od tohoto programovacího období hospodařit s těmito prostředky efektivně a zaměřit se na obdržení skutečných efektů z projektů, které jsou financovány z kohezní politiky. Více peněz do kohezní politiky neznamená automaticky více přínosů a více efektů. Bohužel musím říci, že o tom jsme se v posledních letech v tomto programovacím období poučili víc, než by bylo pro naši zemi zdrávo. Takže tolik k tomuto jednání. Já také považuji za pozitivní i to, že je snaha dosáhnout konsenzu všech 27 členských zemí. Tzn. nevyčleňovat např. Velkou Británii, nejít mimo rámec smluv. To bych považoval za krok, který by byl fatálně chybný. Tolik jednání o víceletém finančním rámci.

Abych to ještě doplnil, že vedle bilaterálních schůzek, které jsem měl k problematice víceletého finančního rámce a problematice Evropské komise s představiteli Evropské komise a předsedy některých členských vlád EU, jsem se také dnes potkal s řeckým premiérem panem Antonisem Samarasem, kterého jsem upozornil na případ českých občanů, kteří jsou vězněni v Řecku s obviněním ze špionáže, které my považujeme za krajně nepravděpodobné a nevěrohodné, a požádal jsem pana předsedu vlády Samarase, aby této věci řecké orgány věnovaly pozornost a aby zbytečně z tohoto tématu nevzniklo nějaké nedorozumění, které by mohlo poškodit vztahy mezi našimi zeměmi. A můžu říci, že pan předseda vlády Samaras zareagoval velmi vstřícně a řekl, že se touto záležitostí bude zabývat. Já to považuji za pozitivní zprávu a chci zdůraznit, že vláda ČR a já osobně máme zájem udělat všechno, co bude v našich silách pro pomoc těmto našim občanům, kteří jsou vězněni v Řecku.

Michal Bucháček, tiskový mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše dotazy.

Právo, Mocek: Vy jste zmínil, že nelze vyčleňovat Velkou Británii, nicméně odpovědnost za neúspěch summitu je en bloc přičítána skupině čistých plátců, zejména Británii, ale také Německu. Takže platí vaše výzva i pro Německo? Nevyčleňovat Německo?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Myslím, že představa, že bude fungovat evropská integrace s vyčleněným Německem, to je jako říci, že je kulatý čtverec nebo hranatá koule. To prostě nejde. Takže už na tom asi cítíme, že takto to nebude. Já si myslím, že není možné hledat tzv. viníky a nevinné. Vždy je nutné dosáhnout konsenzu, toho se nepodařilo dosáhnout a tam je vždy jako kdyby nutnost vůle u všech aktérů jednání a já bych rozhodně neodsuzoval jako viníky ty, kteří trvají na tom, aby rozpočet EU byl úsporný, aby byl racionální. Koneckonců my to samé přece prosazujeme na národní úrovni a i ty navrhované škrty se blíží tomu objemu, o kterém konkrétně vláda ČR i já osobně jsme mluvili několikrát. Tzn., aby ten objem odpovídal zhruba 1 % HDP. A tady je potřeba říci, že postupně ty úpravy, o kterých se jedná, směřují k tomuto objemu.

Český rozhlas, Pavel Novák: Některé státy deklarovaly již před začátkem summitu, že jsou připraveny vetovat, že nepůjdou za nějakou hranici. My jsme také přispěli nějakou troškou do mlýna, nějakým tvrdým postojem, že za nějakou hranici nepůjdeme?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My jsme nehrozili vetem. Na druhou stranu ale neplatí to, že když před nás položí jakýkoli návrh dohody, s jakýmkoli textem a jakýmikoli čísly, že srazíme paty, zasalutujeme a schválíme to. Tak tomu nebylo, není a nebude. Na druhé straně jsme dávali přednost konstruktivnímu vyjednávání, pro které máme předpoklad mimo jiné proto, že jsme byli v obou těch dvou klíčových skupinách, které se týkaly víceletého finančního rámce. Tzn., jak ve skupině tzv. Like-Minded, zemí, které chtěly úspornější rozpočet, tak ve skupině přátel koheze. Postupně k fúzi těchto názorů, který jako první demonstrovala ČR přítomností v obou těchto skupinách, tak k fúzi obou těchto názorů dochází i na úrovni celé sedmadvacítky. S jistou nadsázkou bych nás označil za průkopníky tohoto přístupu a je evidentní, že je možné jít cestou snižování celkové výše evropského rozpočtu a přitom snahy zachovat co největší objem prostředků na kohezi. A navíc, my jsme vždy otevřeně říkali, že i v kohezních prostředcích si dovedeme představit úsporu. Např. v oblasti Connecting Europe Facility (CEF), v oblasti tzv. tranzitních regionů apod. To co my jsme říkali je, že je možné spořit ve všech kapitolách víceletého finančního rámce.

Český rozhlas, Pavel Novák: Jaké byly další konkrétní návrhy, kde to osekat, vzít peníze? Jestli z nějaké mezinárodní rozvojové pomoci?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Zazněl např., švédský návrh, který znamenal ve svém objemu úsporu 30 mld. euro, kde zhruba polovina z toho šla z CEF. Další části šly z oblasti justice a občanství, z administrativních výdajů, z vnějších vztahů apod. Dá se to napříč „hedgingy“ poskládat. Dokonce v tuto chvíli jsou ty návrhy takové, které razí např. Švédsko a Británie, že se vůbec již nedotýkají kohezní politiky a společné zemědělské politiky. Jdou prostě mimo tyto dvě kapitoly.

Právo, Mocek: My toto považujeme za úspěch, protože víceméně ta kohezní politika je jen kvůli podporám chudších regionů, ale není to žádný krok dále?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To je verbální proklamace. My jsme přesvědčeni, a najdete od počátku poměrně kritické stanovisko ČR vůči principu CEP, pouze jsme pragmaticky přistoupili v určité chvíli, kdy jsme zjistili, že nás není mnoho, kteří tento názor hlásáme, tak jsme prakticky přijali existenci tohoto nástroje. A to, že se postupně těmi kroky zmenšuje celkový objem alokace, který do toho CEF šel, tak se to opět blíží tomu našemu stanovisku. S tím, že jsme přesvědčeni, že celá řada těch projektů jde zrealizovat v kombinaci národních peněz, soukromých prostředků a prostředků, které jdou z kohezní politiky. Koneckonců podobné projety projektům, které se předpokládají v rámci tohoto CEF, existují už dnes. Konkrétně plynový interkonektor mezi ČR a Polskem, který byl financován částečně z evropských prostředků a žádný CEF neexistuje. Tzn., že podobné projekty jdou realizovat na základě stávající legislativy, na základě stávajících nástrojů, které má evropský rozpočet k dispozici.

Právo, Mocek: Jak myslíte, že to bude dále pokračovat, když tady jsou úvahy o tom, že by se mohl nějaký další summit k rozpočtu konat ještě v prosinci, další úvahy o tom, že by se využil summit plánovaný na únor, jak vidíte další postup?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To bude záviset na tom, jak rychle bude postupovat předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, jak se mu bude dařit nalézat konsenzus. Ano, opravdu bych mluvil o řádu, který bude spíše v týdnech a několika měsících. Opravdu bych realisticky viděl možnost dosažení té dohody po Novém roce. Zda na mimořádném summitu, který by se konal v lednu nebo v únoru, to teď je předčasné o tom mluvit. Rozhodně nepředpokládám, respektive byl bych velmi překvapen, kdyby se k tomu vrátila prosincová Evropská rada, která bude mít poměrně závažná témata, včetně prvků bankovní unie. Nepředpokládám, že by se zabývala víceletým finančním rámcem.

Česká televize: K tomu summitu. S čím ČR přijede na ten příští summit, jakou sumu byste chtěli vydobýt, která by pro vás byla dostatečná, protože jste říkal, těch 19.5 mld. se vám nezdá dost?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Již jsem řekl, že bychom rádi viděli o něco vyšší sumu, než je 19,5. Na druhé straně ale platí ta klíčová věta, kterou říkám. Základní problém ČR není ve výši samotné alokace na kohezní politiku, ale v efektivitě vynakládaných prostředků. Dokonce si dovedu představit, že za situace, kdy uděláme nový systém operačních programů, nový systém jejich řízení a evaluace, nový systém jejich auditu, kdy se více zaměříme na efektivitu, na zamezení mrhání, plýtvání a někdy dokonce kradení v těch operačních programech, tak za tyto prostředky okolo 20 mld. euro můžeme pořídit možná stejné, srovnatelné nebo dokonce teoreticky větší efekty než v tomto programovacím období za 27 mld. euro. Takže náš klíčový úkol je zaměřit se především na efektivitu čerpání, na efektivitu těch projektů než na samotnou výši. Ale to, že tam nebo onde se budeme snažit, aby ta částka byla o něco vyšší, to je samozřejmě pravda. Ale to není ten fatální problém, ta fatální otázka, ten klíčový úkol, který máme plnit.

Česká televize: Teď otázku mimo tento summit. Ministerstvo vnitra oznámilo, že byli vyřazeni prezidentští kandidáti Dlouhý, Bobošíková, Okamura. Můžete na to reagovat, jak vy se na to tváříte?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Postupuje se podle volebního zákona, Ministerstvo vnitra je takto povinováno. Existuje možnost soudního přezkumu. Já mohu pouze vyjádřit názor, přání, myšlenku, že příslušné soudní instance budou postupovat tak rychle, aby ten lednový termín voleb nebyl ohrožen.