Informace týkající se vlády ČR

Žádost o poskytnutí informací týkajících se Výboru pro práva dítěte při Radě vlády pro lidská práva

Vážený pane,

Úřad vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) obdržel dne 5. února 2024 Vaši elektronickou žádost, s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v níž jste požádal o poskytnutí informací vztahujících se k činnosti Výboru pro práva dítěte při Radě vlády pro lidská práva.

Žádost byla formulována následovně:

„1. Zda v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo ke zřízení speciální pozice koordinačního pracovníka Ministerstva spravedlnosti pro oblast rodinně-právního a opatrovnického soudnictví, a v případě kladné odpovědi, kdo tuto pozici v současné době zastává,

2. Zda v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo k provedení aktuálního monitoringu specializace soudců na rodinně-právní a opatrovnickou agendu a předání zprávy z tohoto monitoringu, a v případě kladné odpovědi, jaký je výsledek tohoto monitoringu, případně jaká zpráva z tohoto monitoringu byla Výboru pro práva dítěte předána,

3. Zda v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo či dochází k zajištění řádného pravidelného sběru dat o počtu opatrovnických soudců na jednotlivých okresních i krajských soudech a jejich zatížení, resp. nápadu agendy a předkládání souhrnné informace za jednotlivé roky Výboru,

4. Zda, a případně jakým způsobem (např. z jaké webové stránky), je v současné době zajištěn přístup k souhrnným informacím podle bodu 3. veřejnosti a jejich zahrnutí do monitoringu Ministerstva spravedlnosti o stavu justice,

5. Zda v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo k vypracování analýzy srovnávající počet soudců zabývajících se rodinněprávní a opatrovnickou agendou na jednotlivých soudech s jejím nápadem, a v případě kladné odpovědi, jaké jsou závěry této analýzy,

6. Zda na podkladě analýzy podle bodu 5. byl dán podnět předsedům příslušných soudů k efektivnímu využití kapacit soudů za účelem zajištění rychlého a spravedlivého rozhodování v opatrovnických věcech, a v případě kladné odpovědi, jaký byl výsledek takového podnětu,

7. Zda, a případně jakým konkrétním způsobem, v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo či dochází k monitoringu a systematické podpoře participace dětí na rodinněprávních a opatrovnických soudních řízeních,

8. Zda v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo k zajištění dostupnosti systematického školení opatrovnických soudců, včetně oblasti participace dětí, a zavedení sledování návštěvnosti těchto speciálních modulů, a v případě kladné odpovědi, zda toto zajištění a sledování návštěvnosti v současnosti trvá,

9. Zda, a případně jakým konkrétním způsobem, v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo či dochází ke sjednocování judikatury v opatrovnických věcech vzhledem k absenci možnosti dovolání a sledování a rozšiřování příkladů dobré praxe vedení opatrovnického řízení včetně uplatňování metod interdisciplinární spolupráce, a v případě kladné odpovědi, zda Výbor zaznamenal v souvislosti se sjednocováním judikatury v opatrovnických věcech v oblasti práv dítěte zlepšení stavu oproti stavu ke dni 12. 3. 2020,

10. Zda, a případně jakým způsobem, v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 došlo či dochází ke standardizaci postupu soudních znalců a stanovení podmínek pro využívání znaleckých posudků v opatrovnickém soudnictví,

11. Zda Výbor pro práva dítěte v reakci na Podnět ze dne 12. 3. 2020 zaznamenal obecné zlepšení situace v oblasti rodinněprávního a opatrovnického soudnictví v České republice, a v případě kladné odpovědi, v jakých konkrétních oblastech nebo jakým konkrétním způsobem se toto zlepšení projevuje (pokud odpověď neplyne z odpovědí na předchozí dotazy).“

K Vaší žádosti si dovolujeme sdělit následující.

Pokud jde o otázku č. 1, dovolujeme si uvést, že koordinačním pracovníkem pro oblast rodinně-právního a opatrovnického soudnictví Ministerstva spravedlnosti je vždy jmenována zástupkyně Ministerstva spravedlnosti ve Výboru pro práva dítěte (dále jen „Výbor“).

Pokud jde o otázku č. 2, dovolujeme si uvést, že specializace soudů v rodinně-právní a opatrovnické agendě byla předmětem různých jednání Výboru, jak dokládají zápisy z těchto jednání (např. ze dne 16. června 2020, bod programu č. 6; ze dne 16. září 2020, bod programu č. 2; ze dne 16. února 2021, bod programu č. 6 (zejména k výslechovým místnostem). V následujícím období se Výbor zaměřil hlavně na koordinaci naplňování závěrečných doporučení Výboru OSN pro práva dítěte z října 2021, jak je patrno ze zápisů z jeho dalších jednání.

Pokud jde o otázku č. 3, dovolujeme si uvést, že sběr dat a vydání statistických zpráv každoročně zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti. Výsledky byly Výboru představeny na zasedáních zmíněných v odpovědi na předchozí otázku v letech 2020 a 2021. S případnou žádostí o poskytnutí aktuálních dat si Vás dovolujeme odkázat na Ministerstvo spravedlnosti.

Pokud jde o otázku č. 4, dovolujeme si uvést, že statistiky z oblasti justice včetně výročních statistických zpráv soudnictví a datasetů lze nalézt na tomto odkazu: https://justice.cz/web/msp/statisticke-udaje-z-oblasti-justice. Zprávy jsou zpravidla zveřejněny v polovině kalendářního roku. Samostatné sledování dat týkajících se opatrovnického soudnictví bylo do zprávy začleněno poprvé v roce 2019 v návaznosti právě na projednávání podnětu Výboru, a je tomu tak i nadále.

Pokud jde o otázku č. 5, dovolujeme si uvést, že Ministerstvo spravedlnosti Výbor, resp.  Radu vlády pro lidská práva, po přijetí podnětu v srpnu 2020 následně informovalo, že zjistilo počet soudců i počet úvazků, které vykonávají opatrovnickou agendu (často totiž jeden soudce vykonává opatrovnickou agendu i agendu z jiné oblasti práva). Tato data následně porovnalo s nápadem agendy a stanoveným zatížením na soudce a seznámilo s nimi Výbor. Analýza ukázala, že na většině soudů je personální zajištění opatrovnické agendy dostatečné. Konkrétní informace naleznete v přiloženém stanovisku Ministerstva spravedlnosti v příloze č. 4.

Pokud jde o otázku č. 6, dovolujeme si uvést, že podle přiloženého vyjádření Ministerstva spravedlnosti z února 2021 byly problematika počtu opatrovnických soudců, počtu úvazků vyčleněných na opatrovnickou agendu a související skutečnosti jedním z bodů programu porady ministryně s předsedy krajských soudů, která se konala dne 3. listopadu 2020. Předsedům krajských soudů byla předložena zjištění vyplývající ze statistických údajů a předsedové byli požádáni o zaslání písemného vyjádření k dané problematice. Předsedové soudů v reakci na podnět ministryně vyjádřili, že rozdělují agendu dle aktuálních potřeb a dalších parametrů, jako je složení nápadu apod. Považovali pak rozdělení úvazků soudců s ohledem na možnosti a potřeby konkrétních soudů za optimální s tím, že rozvrhy práce během roku s ohledem na tyto skutečnosti průběžně aktualizují. Jakékoli skutečnosti svědčící o možných problémech a nutnosti realizace příslušných opatření vedoucích k jejich odstranění jsou pak pravidelně předmětem porad vedení krajských soudů s vedeními jednotlivých okresních soudů v jejich obvodu.

Ministerstvo spravedlnosti pak ve svém vyjádření k podnětu Výboru zdůraznilo, že propočtená potřeba je pouze orientačním a manažerským nástrojem pro předsedy soudů. Samotná skutečnost, že skutečný počet úvazků neodpovídá propočtené potřebě, tedy nemá nutně za následek nižší rychlost a kvalitu soudního rozhodování a naopak. Konkrétní rozložení soudců do agend je v rukou jednotlivých předsedů soudů prostřednictvím rozvrhu práce. Ministerstvo spravedlnosti v tomto případě nemůže jakkoliv zasahovat do personálního rozložení soudců v rodinně-právní a opatrovnické, ani žádné jiné agendě.

Pokud jde o otázku č. 7, dovolujeme si uvést, že systematická podpora participace dětí v oblasti soudnictví je poskytována zejména skrze školení a rodinně-právní sympozia Justiční akademie. 5. rodinně-právní sympozium v roce 2021 bylo např. věnováno přímo participaci dětí v opatrovnickém soudním řízení, a v závěrech tedy byly přijaty teze včetně praktických doporučení a modelového pohovoru soudce s dítětem.

Dalšími možnými kroky k podpoře participace je budování speciálních výslechových místností. Ke zřizování těchto dětem přátelských místností postupně na jednotlivých soudech dochází. Ministerstvo spravedlnosti pak v roce 2020 navázalo spolupráci s Ministerstvem vnitra. V souvislosti se zákonem o obětech trestných činů totiž začaly na služebnách Policie České republiky vznikat speciální výslechové místnosti, které byly primárně určeny pro výslechy dětí. Vzhledem k tomu, že tyto speciální výslechové místnosti nejsou plně vytížené a aktuálně se nachází alespoň jedna taková místnost v téměř každém okrese, nabídlo Ministerstvo vnitra možnost využití těchto místností i pro potřeby soudů.

K zjišťování názoru dítěte mohou soudy též využívat jiný soudní rok, který představuje výrazně méně formální způsob jednání soudu. Jiný soudní rok se může konat mimo soudní budovu na jakémkoli vhodném místě a může se také konat mimo obvyklou úřední dobu. Jde tedy o velmi flexibilní institut.

Pro zajímavost lze zmínit pilotní projekt soudních sociálních pracovníků, který v současnosti probíhá na vybraných soudech. Jejich činnost má přispět k propojení dotčené rodiny se sociálními službami, a tím napomoci řešení její sociální situace.

Speciálního monitoringu fungování těchto nástrojů si nejsme vědomi.

Pokud jde o otázku č. 8, dovolujeme si uvést, že ano. Justiční akademie Výbor informovala o svých školeních i návštěvnosti a plánech do budoucna. Dle informací poskytnutých Ministerstvem spravedlnosti v reakci na předmětný podnět je od roku 2017 pro opatrovnické soudce sestavován samostatný plán vzdělávání. Justiční akademie v návaznosti na podnět v první polovině roku 2020 analyzovala vzdělávání opatrovnických soudců v letech 2015-2019. Cílem této analýzy bylo mimo jiné zjistit, které soudy se vzdělávání zúčastňují, a které nikoli. Za uvedené čtyři roky Justiční akademie zrealizovala celkem 73 seminářů pro opatrovnické soudce, z toho 11 seminářů bylo uskutečněno v roce 2015, 15 seminářů v roce 2016, 12 seminářů v roce 2017, 16 seminářů v roce 2018 a 20 seminářů v roce 2019. Uskutečněné semináře se zaměřovaly například na téma zjišťování názoru dítěte, participace dětí v opatrovnickém řízení, zavádění interdisciplinární spolupráce, posuzování rodičovských kompetencí, náhradní rodinná péče, vývojové potřeby dítěte, vývojová psychologie a psychopatologie pro soudce, znalecké posudky pro opatrovnické soudce či využití mediačních technik pro opatrovnické soudce.

Během let 2015-2019 bylo celkem proškoleno 2 824 účastníků. Dle údajů Justiční akademie bylo k polovině roku 2020 celkem proškoleno 9,18 % opatrovnických soudců. Ze soudců okresních soudů je proškoleno 9,64 %, z krajských (odvolacích) soudů pak 4,39 %. Míra proškolení u jednotlivých soudů se pohybuje od 0 % do 26,94 %. Ovšem pouze tři okresní soudy se nezúčastnily žádného školení. Školení jsou dostupná i online.

V rámci projektu „Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti“  se pak měla Justiční akademie v letech 2020-2023 zaměřit i na ty soudy a soudce, kteří nemohou z důvodu pracovního vytížení cestovat na vzdělávací akce Justiční akademie. Smysl těchto specifických seminářů byl v  tom, že Justiční akademie vyslala své lektory přímo na ty soudy, které v současné době prezenční výuku nevyužívají, nebo ji využívají v nižší míře. Mezi témata seminářů zařazená do tohoto projektu patří například kontakt dětí v náhradní rodinné péči s biologickou rodinou, násilí v rodině a jeho dopady na dítě, ohrožení dítěte a metody jeho vyhodnocení, participace jako potřeba dítěte, rozhovor s dítětem, využití jiného soudního roku v opatrovnických řízeních, vývojové potřeby dětí, neurovývojové poruchy včetně poruch autistického spektra či zavádění interdisciplinární spolupráce v oblasti rodinného práva soukromého.

Justiční akademie poskytuje školení pro opatrovnické soudce stále a sleduje účast na školení. Pro získání aktuálních dat si Vás dovolujeme odkázat přímo na Justiční akademii.

Pokud jde o otázku č. 9, dovolujeme si uvést, že dovolání v opatrovnických věcech stále není možné. V roli sjednocovatele judikatury dále částečně působí Ústavní soud, resp. i Evropský soud pro lidská práva. Za formu rozšiřování příkladů dobré praxe ve vedení opatrovnického řízení lze označit např. činnost Spolku rodinně-právních a opatrovnických soudců (jehož předsedkyně je mj. i členkou Výboru). Justiční akademie rovněž několikrát realizovala seminář na téma zavádění interdisciplinární spolupráce v opatrovnických řízeních, jak plyne z jejich přiložené prezentace. Výbor sám se vývojem ve sjednocení judikatury konkrétně nezabýval, a proto se k němu nemůžeme podrobněji vyjádřit.

Pokud jde o otázku č. 10, dovolujeme si uvést, že v reakci na podnět ze srpna 2020 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že požadavek na standardizaci postupu soudních znalců již byl zohledněn v rámci legislativní činnosti.  K vymezení obecných standardů pro zpracování znaleckých posudků mělo dojít v rámci přípravy prováděcích právních předpisů k zákonu o znalcích, který nabyl účinnosti 1. ledna 2021. Právní předpisy měly zejména standardizovat podobu znaleckého posudku a vymezit konkrétní požadavky na postup znalce při zpracování tohoto posudku. Stanoveny měly být zejména požadavky na úplnost, pravdivost a přezkoumatelnost znaleckého posudku a vymezení konkrétních metod nebo postupů využitých při zpracování znaleckého posudku včetně odůvodnění volby takových metod nebo postupů. Dále měl být upraven samotný postup znalce při zpracování znaleckých posudků. Seznam znalců a tlumočníků pak měl rovněž umožnit získávání statistických dat o využívání znaleckých posudků v soudních řízeních. Otázku standardizace soudních znalců Výbor pro práva dítěte však od roku 2020 hlouběji neprojednával. Dovolujeme si Vás proto odkázat na Ministerstvo spravedlnosti, které má otázku soudních znalců v gesci.

Pokud jde o otázku č. 11, dovolujeme si uvést, že Výbor na zasedáních vyjmenovaných v odpovědi na otázku č. 2 ocenil předložené statistiky. Zlepšení situace v opatrovnickém soudnictví však konkrétně nehodnotil.

Žadateli byly poskytnuty přílohy dle textu.

S pozdravem

 

Mgr. Ivana Beránková v. r.

vedoucí Oddělení právního

zástupkyně ředitele Odboru právního a kontrolního