Informace týkající se zahraniční politiky České republiky

Žádost o poskytnutí informací týkajících se zahraniční politiky České republiky vůči Ruské federaci.

Vážený pane,

Úřad vlády ČR obdržel dne 30. května 2021 Vaši elektronickou žádost, doplněnou dne 7. června 2021, s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve které žádáte o poskytnutí informací, týkajících se politiky České republiky vůči Rusku, jež jste formuloval níže uvedeným způsobem:

„...  Takže tímto   žádám o vysvětlení a na základě jakých důkazů Česká republika, má ze strany Ruska, jím zaviněné,  negativní chování a jaké  nepřátelské aktivity  může  a na základě  čeho  Česká republika   dokázat. ...
A propo kdy  ČR  vyhostí  diplomaty států za únos  letadla  3/7/2013 ?  

Děkuji  za poskytnutí informací, které prokáží opodstatnění nenávisti  České republiky proti  Rusku, kterému jedinému  vděčíme, že  my Moravané, Češi  vůbec   na evropském teritoriu existujeme.  A mimochodem, pokud si vláda jejího včeličenstav, které ná darovalo náckům vzala  23,5 tuny  zlata  z pokladu dovezeném panem prezidentem  - kdy adekvátní  zásilku zlata pošleme státům bývalého SSSR? ...“

V reakci na Vaši část žádosti týkající se vysvětlení nepřátelských aktivit Ruska vůči České republice si Vám na základě poskytnutých informací od Sekce pro evropské záležitosti v Úřadu vlády ČR dovoluji uvést přehled aktivit Ruské federace zaměřených vůči České republice a jejím spojencům, jež Česká republika považuje za jednostranně konfrontační, a na základě nichž Česká republika formuje svoji zahraniční politiku vůči Ruské federaci:

Anexe Krymského poloostrova: Na jaře 2014 vyslalo Rusko na ukrajinské území Krymského poloostrova své speciální jednotky, které pomohly tamním proruským povstalcům vojensky obsadit klíčová místa na poloostrově. Po nelegálním, ukrajinskými orgány neuznaném, referendu, Rusko začlenilo území Krymu do svého území. Téměř žádná jiná země světa výsledky referenda neuznala. 

Sestřelení letadla MH17: Dne 17. července 2014 došlo nad územím Ukrajiny k sestřelení dopravního letadla Boeing 777 letící z Amsterdamu do Kuala Lumpur (let MH17). Mezinárodní tým vyšetřovatelů pod vedením expertů z Nizozemska před třemi roky dospěl k závěru, že letadlo Boeing 777 zasáhla raketa Buk vystřelená z mobilního odpalovacího zařízení, které patřilo 53. brigádě ruské protivzdušné obrany s posádkou v Kursku. Raketa byla odpálena z prostoru kontrolovaného proruskými separatisty.

Incident v Kerčském průlivu: Dne 25. listopadu 2018 ruské speciální jednotky zajaly v Černém moři tři lodě ukrajinského námořnictva, přičemž při incidentu bylo zraněno několik členů ukrajinské posádky. Ruská tajná služba FSB, pod níž spadá i pohraniční stráž, později potvrdila, že ruské jednotky ukrajinská plavidla u poloostrova Krym zadržely. K propuštění zajatých námořníků a navrácení zadržených plavidel došlo až po několika měsících vyjednávání.

Otrava Sergeje Skripala: Dne 4. března 2018 byli v parku v anglickém Salisbury nalezeni v bezvědomí Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Organizace pro zákaz chemických zbraní následně potvrdila, že tyto osoby byly otráveny bojovou nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok. Dle zveřejněných důkazů britských tajných služeb otravu provedli dva příslušníci ruské tajné služby GRU. V důsledku manipulace se zbytky jedu následně zemřela jedna britská občanka.

Vrbětice: Dne 17. dubna 2021 předseda vlády a ministr zahraničí a vnitra na mimořádné tiskové konferenci oznámili, že Bezpečnostní informační služba (BIS) a Národní centrála proti organizovanému zločinu mají jednoznačné a nezvratné důkazy, že za výbuchem skladů muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v říjnu a v prosinci 2014, stojí aktivita ruské zpravodajské služby GRU. V návaznosti na to ČR rozhodla o vyhoštění 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, které tuzemské tajné služby označily za příslušníky ruských tajných služeb SVR a GRU.

Ruské sankce vůči představitelům EU:  Dne 30. dubna 2021 Ruská federace zavedla zákaz vstupu na své území pro osm představitelů EU a jejích ČS (včetně české zástupkyně v Evropské komisi V. Jourové). Ruská federace tento seznam zavedla v reakci zařazení dvou osob z Ruska na globální sankční seznam za pronásledování homosexuálů v Čečensku a čtyři osoby kvůli otravě a následnému zadržení ruského opozičního politika A. Navalného.

Česko označeno jako „ne-přátelská země“: Dne 14. května 2021 vyšel na základě výnosu ruského prezidenta V. Putina z 23. dubna v ruském úředním věstníku „seznam ne-přátelských zemí“ (unfriendly countries) schválený ruskou vládou. Na seznamu jsou uvedeny pouze USA a ČR. Podle seznamu smí ČR najmout pro své zastupitelské úřady v Rusku nejvýše 19 ruských pracovníků a USA ani jednoho.

K Vaší části žádosti týkající se označení jednotlivých důkazů nepřátelských aktivit Ruska, únosu letadla ze dne 3. července 2013 a odeslání adekvátní zásilky zlata z České republiky do zemí bývalého SSSR si Vás dovoluji informovat, že Vám bude námi vydáno samostatné rozhodnutí.

S pozdravem

 

 

Mgr. Jan Večeřa v.r.
ředitel Odboru právního a kontrolního