Aktuálně

6. 3. 2009 12:43

Pocta prvnímu československému prezidentovi

V sobotu ministr Michael Kocáb položí jménem premiéra a vlády ČR věnec na hrob T. G. Masaryka v Lánech.

Dne 7. března 1850 se v Hodoníně narodil zakladatel české a slovenské státnosti Tomáš Garrigue Masaryk, který byl prvním československým prezidentem. Vzpomeňme, že prvním předsedou vlády se v roce 1918, po vzniku Československa, stal Karel Kramář.

Prvního prezidenta nedávno (14. ledna) připomenul premiér M. Topolánek ve své řeči na plénu Evropského parlamentu. Odmítl v Evropě zažitý pojem Čechů jako kverulantů a uvedl, že stejně i pro něj jako pro Masaryka je „Česká otázka“ ve skutečnosti otázkou evropskou: „vždy se odvíjela v rámci celoevropského kontextu, v souladu se společnými evropskými hodnotami a ve spojitosti s vývojem v ostatních zemích.“

Tradičně, v den narození T. G. Masaryky, představitel státu a vlády vzdává u hrobu prvního prezidenta hold tomuto státníkovi. Tentokrát do Lán odjíždí ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, který zde v sobotu jménem premiéra a vlády položí věnec.

T.G. Masaryk (ve stručnosti uvádíme, jak se stal prezidentem)

1850 – narození v Hodoníně

1869 – gymnázium ve Vídni

1875 – předseda Českého akademického spolku ve Vídni

1876 – Studium na univerzitě v Lipsku (seznámení s Charlottou Garrigue – 1877 zasnoubení)

1878 – kniha „Sebevražda zjevem společenským přítomnosti" (habilitační spis)

1882 – profesor na české části univerzity v Praze

1886 – začíná vycházet časopis Čas, čtrnáctideník Masarykových stoupenců

1890 – přijat k „mladočechům“

1891 – zvolen do Zemského sněmu

1897 – jmenován řádným profesorem

1898 - vydána kniha Otázka sociální

1913 – kniha Rusko a Evropa

1915 - Masaryk odjíždí do Švýcarska – Ženeva je centrem českých revolucionářů, první tajná schůze pozdější Maffie: Šamal, Kramář, Rašín, Scheiner, Beneš. V Paříži Masaryk jedná s historikem, slavistou a bohemistou Ernestem Denisem.

1916 – Paříž: prostřednictvím Milana Rastislava Štefánika jedná u francouzského ministerského předsedy Brianda

1916 - Masaryk založil Českou tiskovou kancelář v Londýně

1917 – cesta do Ruska ( v srpnu promluvil v Moskvě na veřejné schůzi s následným provoláním České veřejnosti )

1918 – cestuje po USA a 29. května v Pittsburku, hlavním středisku Slováků byla uzavřena smlouva mezi Čechy a Slováky pod názvem Pittsburská dohoda dne 30. 5. a 19. června 1918 byl Masaryk pozván k presidentu Wilsonovi.

14. 10. definitivně Wilson odmítl nabídku příměří s odkazem, že se Německo má obrátit na Spojence. 15. 10. byl náčrt Deklarace Nezávislosti rozeslán k dobrozdání americkým přátelům, 17. 10. předáno Masarykovi konečné znění. V pátek ráno 18. října 1918 byla ohlášena konstituce Zatimní vlády a vydána Deklarace Nezávislosti a v domě v němž Masaryk, jako předseda Zatimní vlády bydlil, byly vyvěšeny prapory svobodného státu československého

23. října 1918 - Masaryk svolal sjezd Demokratické unie Střední Evropy do síně nezávislosti ve Filadelfii.

28.- 30. října 1918 byl v Praze proveden nenásilný převrat bez jediného a zemský velitel vojenský s posádkovým velitelem přijali součinnost Národního výboru.

14. listopadu 1918 - Národní výbor se proměnil v revoluční Národní shromáždění, říšský sněm a Masaryk byl zvolen presidentem Československé republiky.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Premiér: TGM nebyl mužem zkratky

"Masaryk založil náš moderní stát a vdechnul mu ideu, která přetrvala dva totalitní režimy i rozdělení republiky. Dokázal to i díky tomu, že nikdy nehledal zkratky. Zkratky k rychlé popularitě. Zkratky k úspěchu bez práce. Ony dnes tolik oblíbené myšlenkové zkratky a oslí můstky – což je jen eufemismus pro obyčejné lži."
viz. níže projev

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie