Aktuálně

11. 4. 2018 15:42

Vláda předloží parlamentu návrh na nasazení českých vojáků v zahraničí na další roky, zná také vítěze tendru na mýto

Před jednáním vlády, 11. dubna 2018.
Před jednáním vlády, 11. dubna 2018.
Vláda Andreje Babiše odsouhlasila na jednání ve středu 11. dubna návrh na působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021. Zavázala se pokračovat v podpoře rozšiřování využití zemního plynu v dopravě do roku 2025 a seznámila se s průběhem a výsledkem tendru na provozování mýtného systému.

Kabinet Andreje Babiše předloží Parlamentu ČR návrh, aby se čeští vojáci s potřebnou technikou v letech 2018–2020 i nadále zúčastňovali zahraničních operací. Především se jedná o mírové mise v Afghánistánu, Iráku, Mali, na Sinajském poloostrově, na Balkáně a v Pobaltí a také o pokračování v aktivní účasti v Silách rychlé reakce NATO. Čeští vojáci by se měli dál zapojovat do akcí proti islámským teroristům, do výcviku místních jednotek a do projektů, které mají za cíl stabilizovat bezpečnostní situaci v ohrožených regionech.

Armáda ČR se chce zapojit i do připravovaných nových výcvikových misí NATO v Iráku a do plánovaného rozšíření působnosti sil EUTM v Mali na další země v oblasti Sahelu. To s sebou přinese i vyšší finanční nároky – letos se počítá s výdaji ve výši 2,11 miliardy namísto původně plánovaných 1,3 miliardy korun, v dalších letech se plánují náklady zhruba 2,4 miliardy korun.

„Jednoznačně jsme členy NATO a chceme plnit naše závazky. Tento návrh ovšem ještě bude předmětem jednání ve sněmovně,“ upozornil premiér Andrej Babiš. Schválit jej bude muset také Senát.

Ministr dopravy Dan Ťok informoval vládu o průběhu a výsledku veřejné zakázky na provozovatele systému elektronického mýtného po roce 2019. Vítězem tendru se stalo konsorcium firem Czech Toll / Sky Toll, které nabídlo za vybudování a desetiletý provoz mýtného systému nejnižší cenu 10,75 miliardy korun. Ministerstvo přitom předpokládalo, že se cena zakázky bude pohybovat okolo 29 miliard korun. Ministr vládu informoval, že začala běžet patnáctidenní lhůta pro odvolání dalších tří účastníků řízení a zakázku prověřuje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V současnosti platí jím vydané předběžné opatření zakazující podepsat s vítězem smlouvu. Ministerstvo nicméně věří, že se nejpozději v říjnu podaří uzavřít smlouvu, protože pak začne běžet čtrnáctiměsíční lhůta na zprovoznění systému.

Vláda odsouhlasila i záměr Ministerstva průmyslu a obchodu uzavřít s Českým plynárenským svazem a významnými distribučními společnostmi Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn (CNG) pro období do roku 2025. Memorandum vychází z Národního akčního plánu čisté mobility, který byl schválen v listopadu 2015 a počítá mj. se zachováním snížené sazby spotřební daně u zemního plynu až do doby, než bude dosaženo desetiprocentního podílu CNG na spotřebě pohonných hmot, a další podporou rozšiřování tohoto paliva v dopravě.

Plynárenské společnosti se naproti tomu zavázaly například investovat do rozvoje sítě plnicích CNG stanic a do popularizace používání zemního plynu v dopravě. Obě strany navíc chtějí podpořit i postupný rozvoj vozidel a potřebné infrastruktury na zkapalněný zemní plyn (LNG). Vláda si od naplnění memoranda slibuje další snižování emisí z dopravy, které se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny.

Kabinet se zabýval rovněž návrhem skupiny poslanců ČSSD na vydání zákona o zálohovaném výživném, který by plošně řešil situaci, kdy jeden z rodičů neplatí na vyživované dítě. Vláda návrh nepodpořila, ale ani nezamítla. Podle premiéra Andreje Babiše ovšem obsahuje řadu chyb a měl by být podroben ve sněmovně široké diskusi.

„Myslím si, že návrh zákona je nedokonalý a v podstatě ani neřeší podstatu věci: My musíme nejdříve řešit vymahatelnost, musíme vědět, kdo dluží a proč výživné neplatí,“ vysvětlil premiér Andrej Babiš. Vládě se nezdá například myšlenka, aby pohledávky od neplatičů vymáhaly úřady práce. Podle premiéra však s touto činností nemají žádné zkušenosti. Vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavě Němcové, aby se problematikou zálohovaného výživného začala urychleně zabývat. Ministerstvo má předložit buď vlastní návrh zákona, nebo komplexní pozměňovací návrh v rámci projednávání sociálnědemokratického návrhu ve sněmovně, který by umožňoval tyto případy řešit adresně a efektivně u dlužníků, kteří skutečně nejsou schopni výživné na dítě platit. „Základem je vymahatelnost, až pak může přijít pomoc,“ konstatoval premiér.

Vláda také řešila, jak pomoci obcím v situacích, kdy obecní stavební úřad rozhodne o neodkladném odstranění stavby či o provedení zabezpečovacích prací, ale vlastník stavby toto rozhodnutí ignoruje. V takovém případě by měl stavební úřad konat na vlastní náklady a ty pak následně vymáhat. Obce ale v řadě případů na výkon rozhodnutí neuvolní peníze v obavě, že je pak nevymohou nazpět. Vláda pro tyto případy uložila Ministerstvu pro místní rozvoj připravit dotační program, náklady se odhadují na 100 milionů korun.

Kompletní výsledky jednání vlády najdete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-11--dubna-2018-164632/

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie