Vláda projedná analýzu vytvoření registru přestupků

Cílem registru je zpřísnění podmínek za přestupkovou recidivu a omezit tak drobnou kriminalitu. Sloužit by měl také jako nástroj pro trestní postih u recidivy vybraných druhů přestupků.

Centrální ani místní registr všech přestupků v současné době neexistuje. Orgány, které řeší přestupková řízení, si pro své účely vedou pouze dílčí evidence. Konkrétní správní orgán tedy neví o přestupcích téhož pachatele projednávaných jinými správními orgány, a zohledňování opakovaného páchání přestupků je v praxi v podstatě nahodilé.

Ministerstvo spravedlnosti nyní předkládá vládě analýzu zabývající se podmínkami vzniku této evidence, ke které se mimo jiné kabinet premiéra Petra Nečase zavázal ve svém programovém prohlášení.

Registr přinese efektivní ukládání sankcí

Centrální elektronický Registr přestupků má poskytovat informace orgánům činným v trestním řízení, správním orgánům projednávajícím přestupky a případně i dalším orgánům veřejné moci, kterým má informace o předchozím postihu za přestupek sloužit k uložení odpovídající přísnější sankce.

V případě zavedení trestní odpovědnosti za opakované páchání určitých přestupků mají informace z registru sloužit také orgánům činným v trestním řízení k rozhodnutí o zahájení trestního stíhání pachatele.

V registru by se z důvodu důsledného postihu ve správním řízení měly evidovat všechny druhy přestupků, tedy nikoliv jen ty, u kterých by při jejich opakovaném páchání přicházela v úvahu trestní odpovědnost.

Ministerstvo nabízí nejšetrnější variantu

Podle analýzy ministerstva spravedlnosti lze Registr přestupků zřídit při rejstříku trestů jako informační systém veřejné správy. Údaje by do něj zapisovaly správní orgány, které přestupek uloží v prvním stupni řízení. Toto provedení bylo vyhodnoceno jako ekonomicky nejšetrnější varianta. Náklady na provoz mají ročně činit kolem osmi milionů korun, cena realizace systému se odhaduje ve výši 31 milionů korun.