Tisková konference k novele zákona o ochraně ovzduší, 12. října 2010

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci jejíž témata souvisejí se životním prostředím. Poprosím na úvod slovo premiéra Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já bych rád na úvod řekl, že jsem velice rád, že se podařilo dosáhnout shody nad návrhem, který tady budou prezentovat moji poslanečtí kolegové, že je to návrh, který je přijat napříč všemi třemi koaličními stranami, který řeší problematiku čistoty ovzduší. Tady bych chtěl zdůraznit, že ten problém je velmi aktuální v Moravskoslezském kraji v uplynulých dnech již započala inverzní období, která se velmi negativně projevují na čistotě ovzduší a na životní prostředí jako takovém. Ten problém je nezbytné řešit rychle, velmi urgentně a proto jsem rád, že došlo ke shodě tří koaličních stran nad řešením tohoto problému cestou legislativy. Právě proto, že ten problém vyžaduje velmi rychle urgentní řešení, tak jsme zvolili cestu nikoliv standardního vládního návrhu, ale návrhu, který je svým charakterem poslaneckým, což umožňuje zrychlit celý ten proces, protože inverze nečekají, blíží se i zimní měsíce, kdy inverzní situace bude ještě horší než dnešní podzimních dnech a proto je podán formálně jako návrh poslanecký, pánů poslanců a paní poslankyně Kočí, pana poslance Drobila, pana poslance Lukši a má podporu, jak jsem řekl i na vládní úrovni a já požádám kolegy, aby vás seznámili s obsahem těchto návrhů.

Pavel Drobil, ministr životního prostředí: Dobré dopoledne, dámy a pánové, já si vás dovolím provést první částí té novely zákona o ochraně ovzduší a potom předám slovo Kristýně Kočí, která vás provede tou další částí. Hlavním cílem novely zákona o ochraně ovzduší, jak říkal pan premiére, je zlepšit kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji a v dalších oblastech, které se dlouhodobě potýkají s problémem výrazně překračovaných imisních limitů. Významným způsobem je naší ambicí snížit emise zejména polétavého prachu z největších průmyslových závodů a částečně i z dopravy, pokud se týče center měst a obcí. Tím pádem si troufám říci, že se nám podaří snížit zátěž občanů, kteří jsou takto dlouhodobě vystavováni zdravotním rizikům. Já jsem v této souvislosti zahájil již jednání s největšími znečišťovateli v Moravskoslezském kraji v intencích té připravované novely zákona před dvěma týdny jsme se domluvili, že budou uzavřeny dobrovolné dohody. Minulý týden ve středu jsem za ministerstvo životního prostředí parafoval 8 návrhů dobrovolných dohod s největšími znečišťovateli v Moravskoslezském kraji a tito se k nim teď vyjádří. Jednu z dalších částí té novely zákona, novinku, která zavádí je zavedení tzv. emisních stropů pro vymezené skupiny zdrojů na území se zhoršenou kvalitou ovzduší. V podstatě oč jde. Dnes na základě novely tohoto zákona na rozdíl od stávajícího stavu si můžeme nově území rozdělit do více sektorů, v nich si identifikujeme ty nejvýznamnější zdroje pro regulaci a potom v rámci regulačních plánů pro tato konkrétní území řešíme skupinu zdrojů, imise, co nás nejvíce trápí, nikoliv jeden zdroj s jeho emisními stropy, protože jak víme, většina těchto znečišťovatelů ty samotné emisní limity na patě komína plní, problémem jsou imise. Toto je základní novinka, nové emisní stropy by měly být stanoveny nařízením vlády a Krajské úřady budou ve svých kompetencích přidělovat příslušné alokace mezi jednotlivé znečišťovatele. Další částí zákona vás provede Kristýna Kočí.

Kristýna Kočí, poslankyně Parlamentu ČR: Také velkou novinkou naší novely jsou nízkoemisní zóny a my umožňujeme obcím, aby v případě překročení některého z imisních limitů mohla obec vyhlásit tzv. nízkoemisní zóny, tedy do těch zón nebudou moci vjíždět automobily, které nedodržují emise. Logikou je, aby vozidla, která dodržují emise měla možnost vjíždět a musí býti označena emisní známkou. Nízkoemisní zóny však bude možno vyhlásit pouze tam, kde je možnost objížďky, není možné vyhlásit nízkoemisní zónu tam, kde auta nemají možnost jet jinudy. Smyslem je, aby do těch center měst v případě smogové situace nevjížděl vozidla stará, která ještě více zhoršují celou situaci. Zavedení nízkoemisních zón dnes již úspěšně funguje ve většině německých měst, v Londýně či Stockholmu. Co je další velkou novinkou této novely, je to osvobození dálnic a obchvatů od poplatků při smogových situacích. Byl to realitně nejsložitější bod naší novely, protože vyžadoval dohodu s ministerstvem dopravy a musím přiznat že jsme velmi vděčna panu ministru Bártovi, že našel pochopení a že ve shodě s ním dnes je možné v případě vyhlášení té smogové situace ty zpoplatněné úseky dálnic, které fungují jako obchvaty pro ten moment zrušit to zpoplatnění a tedy vpustit tam auta i když nemají dálniční známku. Logikou je, aby v době smogové situace neprojížděla auta městem, ale měly možnost využít těch obchvatů. Znovu říkám, platí to tam, kde takováto možnost je.

Pavel Drobil, ministr životního prostředí: Děkuji Kristýně Kočí a já vás ještě rychle provedu další úkolem, který jsem dostali do pana premiéra a to je provést eko-audit veškeré enviromentální legislativy, to znamená splnit usnesení vlády číslo 419/2010 Sb. Naší ambicí je toto usnesení splnit o rok dříve než jak ukládá usnesení. My jsme se k tomu zavázali i v Programovém prohlášení vlády. Hlavní cílem tohoto eko-auditu je důsledné zjednodušení nepřehledné enviromentální legislativy, zlepšení podnikatelského prostředí, snižování administrativní náročnosti a samozřejmě posílení konkurenceschopnosti a posílení podnikání v ČR. Jakým způsobem ten eko-audit proběhne? V podstatě dnes byly seskupeny návrhy na zjednodušení a zefektivnění právních předpisů od zástupů průmyslových svazů a asociací, hospodářských sociálních partnerů a odborné veřejnosti. Dnes se vede diskuse o 96 konkrétních návrzích, které byl předloženy a pro přehlednost byly seskupeny do 8 kapitol podle zákonů, kterých se týkají. Každá ta kapitola bude jednoznačně stanovovat úspory pro podnikatele. Ten, kdo to vyřeší, to je meziresortní komise, která byla stanovena na úrovni ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství, ministerstva pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí a ministerstva dopravy. Do konce roku 2010 budou vládě přeloženy konkrétní návrhy, které jednoznačně budou prezentovat zjednodušení, zefektivnění enviromentální legislativy. Tolik k tomuto úkolu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, já než dáme prostor pro dotazy k tomuto bodu, tak protože od včerejšího dne mám zahlcený mobilní telefony, představitelé tiskového oddělení na Úřadu vlády mi zprostředkovávají dotazy drtivé většiny z vás, které se týkají problematiky fotovoltaiky, tak mi dovolte, abych se k tomuto tématu vyjádřil. Já chci zdůraznit, že boom fotovolatiackých elektráren nezpůsobila tato koalice. Pro příslušný návrh zákona o obnovitelných zdrojích energie hlasovala tehdejší koalice složená ze sociální demokracie, KDU.ČSL a Unie svobody za podpory komunistů. Proti, naprosto jednoznačně hlasovali poslanci ODS, VV v té době vůbec nebyly v Poslanecké sněmovně a zdrcující většina poslanců TOP 09 také pro tento návrh nehlasovala, protože nebyla v Poslanecké sněmovně. Vláda se začala od počátku tímto problémem velmi vážně a velmi seriosně zabývat. Chci připomenout, že první vysoce postavený politik, který upozornil na závažnost prudkého nebezpečného skoku cen byl 2.7. pan tehdy uvažovaný, dnes skutečný ministr životního prostředí Pavel Drobil. My jsem na toto upozornili. Chci říci, že dnes chceme jednoznačně říci, že připravili jsme návrhy, které povedou k tomu, že cena elektrické energie v žádném případě nevzroste o oněch 13 % pro domácnosti a o 18 % pro podnikatele. Tyto návrhy směřují k jednoznačně k tomu, že zvýšení cen pro domácnosti nepřesáhne 5 %. My nejsme populisté, nebudeme slibovat nulový nárůst cen elektrické energie, protože je to nerealistické, lživé a populistické. Jestliže dochází k takovému navýšení kapacit v oblasti fotovoltaiky, slibovat nulový nárůst cen je mimo jakoukoliv realitu a je to populismus nejhrubšího zrna. My současně chceme zachovat podmínku patnáctileté návratnosti investic, což byl ten původní záměr zákona a zde chci zdůraznit, že dnešní doba je o polovinu kratší, čili chceme vrátit ty věci dle úmyslu zákonodárce. Dosavadním schváleným opatřením, které byly schváleny vládou a jsou v podobě legislativních návrhů, tedy zrušení daňových prázdnin, změny odpisových tříd, připojování tzv. fotovoltaických ostrovů a podobně, což je již v podobě legislativy, budeme prosazovat další návrhy. Chci říci jednoznačně, že navrhneme zavedení srážkové daně pro fotovoltaickou energii. Nedovedeme se představit, že by se na cenové kompenzaci těchto kroků způsobených boomem fotovoltaických elektráren nepodílel bezprostředně byznys, který se v této oblasti pohybuje. Já si troufnu použít naprosto jednoznačnou tezi, že ten, kdo se staví proti zavedení srážkové daně u fotovoltaiky, je nějakým způsobem zainteresován na to, aby se ic nestalo. Protože to nedává žádný smysl, stavět se proti této dani, protože je to správný a v tomto okamžiku nutný krok. Za další, je nezbytné zvýšit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, té půdy, která byla využita pro výstavbu fotovoltaických elektráren. Za třetí, od roku 2013 zapojíme do tohoto řešení také emisní povolenky. Chci zdůraznit, že je to od roku 2013, prostě dříve to není technicky možné a hlavně není možné se spoléhat pouze na emisní povolenky. Jejich objem, který může být použit v dnešních cenách odpovídá všehovšudy 45 miliardám korun, dohromady s tím co bude akcionováno, zhruba 150 miliardám korun, což by se vyčerpalo během dvou tří, maximálně čtyř let. To není trvalé řešení, navíc je to řešení použitelné až od roku 2013, protože od té doby budou tyto povolenky využívány. To znamená, že to musí být kombinované řešení, skládající se ze srážkové daně, poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu a z postupným náběhem hrazení emisních povolenek. Je na místě, aby stát napravil těmito opatřeními špatnou regulaci, jiná cesta není. Chci zdůraznit, že tady nezasahujeme tímto státním zásahem i zavedením této mimořádné srážkové daně do volného tržního prostředí. Tady zasahujeme do tuze regulovaného trhu, kde je zákonem stanoveno, jaká bude výkupní cena elektrické energie. Čili je právem státu v tomto případě, kdy nezasahuje do volného tržního prostředí, použít i tento korektivní zásah, který se vrátí k tomu, co bylo úmyslem zákonodárce, tedy 15-letá návratnost investic. Chceme jasně říci, že považujeme za vyloučené, že by to bylo jednostranné řešení typu, že by se použily pouze povolenky, jsme pro jejich použití, ale opakuji, že ony budou použitelné od roku 2013. Tvrzení, že je možné použít různých produktů jako tzv. forvardy podobně, to jsou bájné zámky, to není politická realita a není možné mít státní řešení bez toho,a by se do tohoto řešení zapojil i solární byznys. Znovu opakuji, kdo se staví proti srážkové dani, znamená to, že tím dává najevo, že je nějak zainteresován. Děkuji.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím prostor pro vaše otázky, Česká televize.

ČT: Dobrý den přeji. Já bych měl jednu otázku na pana minstra drobila a dvě s dovolením na pana premiéra. Pana ministra Drobila bych se zeptal na ty dobrovolné dohody, jednali jste konkrétně na severní Moravě také s Arcellorem Mittal a co by mělo být obsahem té dohody? A pana premiéra bych se zeptal, hovořil jste o tom, že by cena elektřiny neměla vzrůst pro domácnosti o víc než 5 %. Znamená to, že to vláda garantuje tento maximální nárůst? Druhou, dovolte, trošku mimo, stačilo by jí zodpovědět na konci tiskové konference, potřeboval bych se zeptat na problematiku kanadských víz, jestli existuje nějaký plán či harmonogram, kdy by mohla být zrušena a jestli na to česká strana dále tlačí? Děkuji.

Pavel Drobil, ministr životního prostředí: Takže k těm dobrovolným dohodám, jak jsem říkal, před třemi týdny jsem měl pracovní oběd s osmi největšími znečišťovateli v Moravskoslezském kraji, shodou okolností osm největších zaměstnavatelů v kraji, čili proto je naším záměrem jít cestou dohody, nikoliv cestou represe, na té schůzce jsem nabídl a vyzval jsem tyto velké zástupce firem, aby uzavřeli se státem dobrovolnou dohodu, jejímž výsledkem by měly být investice do ekologizace provozů těchto továren, které by šly nad rámec zákonných povinností, které by šly nad rámec jejich povinností daných například privatizačními smlouvami, které by šly nad rámec investic, které třeba budou schopni zapojit do svých rozpočtů díky té výzvě, kterou jsme pro Moravskoslezský kraj vypsali ve výší 4 miliard korun. Odezva od všech firem je pozitivní, já jsem ve středu parafoval návrh těchto dohod. Jakousi maximalistickou představu za ministerstvo teď budou probíhat negociace, říkat, co je obsahem těch dohod by z mé strany bylo nekorektní, protože jak říkám v tomto okamžiku návrh jedné ze smluvních stran já bdu očekávat výsledek. Předpokládám, že výsledkem by mělo být uzavření těchto dohod do konce roku a potom vás s každou z těch dohod, kterou uzavřeme, seznámím.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych zodpověděl na tu první otázku, to jsou ty ceny. Ano, my jsme schopni garantovat při instalovaném výkonu 1500 MW, což je odhad, který by měl odpovídat tomu řešení o kterém mluvíme, nárůst cen u domácností zhruba těch 5 % s výchylkou zhruba půl procentního bodu, plusmínus. Mělo by to být 5 procent u domácností a někde mezi7-8 % u podnikatelského sektoru. Ale vyžaduje to, je to dlouhodobé řešení, aby se zapojili všechny nástroje o kterých jsem mluvil, tedy srážková daň, poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu a od roku 2013 nasazení emisních povolenek.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Doplnění otázky, prosím.

ČT: Říkáte, že je to dlouhodobé řešení, to znamená, tato cena by byla garantovaná od kdy tedy? Dá se říci rok 2011, 2012?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My teď v prvé řadě chceme zabránit skokovému srůstu od roku 2011, tedy mluvíme teď o roku 2011. Já jenom dodám jednu věc, pouze použití těch emisních povolenek bez toho, aby se použily další nástroje, znamená, že to skokové zdražení se pouze odsouvá do okamžiku vyčerpání prostředků z těch povolenek a to co by nastalo v roce 2011 by nastalo po dvou-třech letech až e ten objem povolenek vyčerpá. Nemluvě o tom, že i dnes se předpokládá, že zhruba 100 miliard stejně bude akcionováno. Pozor, to je již dnes dáno, tam je pouze 45 miliard, které měly být přiděleny producentům elektrické energie. Těch 100 miliard se v každém případě má akcionovat.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, další otázka.

Aktuálně.cz: Můžete říci výši té daně, kterou byte zatížili výrobu solární energie? Druhá otázka se týká vynětí půdy, to by se primárně vztahovalo jen na solární elektrárny či obecně na všechny záměry? A jestli máte konkrétní cenu, jak by se to mělo zvýšit, u nějakého příkladu, já nevím, u Prahy či někde jinde.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Mám tady kolegy gesčně příslušné minstry, kteří na to odpoví.

Martin Kocourek, ministr průmyslu obchodu: Co se týká oné srážkové daně, pan premiér to zmínil, budeme vycházet z principu patnáctileté návratnosti. Tomu budeme přizpůsobovat tu daň, protože ta návratnost díky těm omezením z toho regulačního vzorce, které jsem nezpůsobili my, generoval různou návratnost. My ji chceme sjednotit na tu 15-letou úroveň. Ty propočty si neustále děláme. To je jedna věc. Co se týká ostatních faktorů, které do toho financování budou vstupovat, včetně onoho poplatku za zábor zemědělské půdy, ještě jednou připomenu, že budeme počítat také se zvýšeným DPH, protože ty zvýšené ceny budou generovat vyšší DPH

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ne se zvýšeným DPH, ale zvýšeným výběrem DPH.

Martin Kocourek, ministr průmyslu obchodu: Se zvýšeným výběrem DPH díky vyšší cenám té elektřiny.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ne že se zvyšuje sazba DPH.

Martin Kocourek, ministr průmyslu obchodu: Jinými slovy, pokud budeme cílovat na těch 5 % pro domácnosti a 7 = pro podniky, potřebujeme z rozpočtu 12 miliard a těmito nástroji to nakombinujeme tak, aby těch 12 miliard bylo dosaženo. Propočítáváme konkrétní čísla, řekneme si to případně zítra na vládě.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, Pavel Drobil, ministr životního prostředí.

Pavel Drobil, ministr životního prostředí: K poplatkům za vynětí ze zemědělského půdního fondu, bude to obecné vynětí ze zemědělského fondu, bude to obecné vynětí ze zemědělského fondu, čili bude se to týkat všech. Já jsem to už avizoval dříve na společné tiskové konferenci s pane minstrem zemědělství Fuksou, jde nám o to, aby skutečně byla chráněna půda, aby nedocházelo ke zbytečným záborům v extravillánech měst. Chceme otočit celý ten princip, kdy dnes největší poplatky jsou za vynětí ze zemědělského půdního fondu, tam kde stejně nikdo nemůže kvůli zvýšené ochraně nic stavět, na rozdíl od extravilánu měst, kde ta půda má velkou hodnotu. V tomto okamžiku předpokládáme, že by mohlo dojít až k pětinásobnému zvýšení tohoto příspěvku s tím, že předpokládáme, že výtěžek by byl minimálně ve výši jedné miliardy korun, která by byla, jak pan premiér avizoval, zapojena na řešení problému zdražení elektřiny, čili problému s fotovoltaikou. Uděláme vše proto, aby to platilo od 1.1.2011.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: prosím, poslední otázka před kanadskými vízy, prosím agentura Reuters.

Reuters: Dobrý den, mluvil jste o tom, že to bude kombinované řešení a zároveň t vynětí z toho půdního fondu bude platit od roku 2011 a ty povolenky až od roku 2013, tedy ten rok 2011 tak by to byla hlavně ta daň nebo to co zmiňuje pan Kalousek, že by se to jaksi těm distributorům doplácelo zpětně? Mluvil jste o tom čísle 10 % té daně, to je ta úroveň, kam to směřuje? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Znovu opakuji, my chceme sjednotit dobu návratnosti té investice, jak byl úmysl zákonodárce na 15 let, tedy musí se to odstupňovat tak, aby výše té srážkové daně tomu odpovídala. Konkrétní číslo sdělí ministerstvo průmyslu obchodu. Je spočítána teď se dopřesňují tyto výpočty s tím, že reálně není možné obchodovat s emisními povolenkami, které se týkají roku 2013 a dál, protože použití netradičních nástrojů a derivátů typu forvardu a podobně je strašně nejistý mechanismus. Navíc, my mluvíme o cenách povolenek v dnešních cenách, nikdo nedokáže říci, jaká reálná cena bude na trhu, kde budou akcionovány za několik let. Musíme tedy mít ještě jedno ukotvené řešení, které reguluje tu záležitost, aby návratnost byla 15 let a my si nedovedeme představit řešení, kde budeme kompenzovat tento prudký skokový nárůst cen energie v důsledku solárního boomu bez účasti, to chci zdůraznit, toho solárního sektoru. To jako kdyby zaplatí všichni osypaní, jejich zisk, který je dramaticky vyšší než počítal zákonodárce v době, kdy nastavil tuhou regulaci. Čili znovu opakuji, to není zásah do svobodného trhu, ale zásah do špatně nastavené tuhé regulace. Takže dámy a pánové, děkuji a jen zodpovím na ta víza. ČR je v tomto velmi aktivní, šéfové obou komor, jak pan Sobotka, tak paní Němcová při jednání s šéfem kanadského Senátu tuto záležitost silně zvedli, slyší zvýšenou vnímavost z kanadské strany, že tento problém se musí řešit. Tak to alespoň mi byl tlumočen výsledek jednání s předsedou kanadského Senátu panem Přemyslem Sobotkou, předsedou našeho Senátu. A my jsme v úzkém kontaktu se Evropskou komisí, protože tento problém je nutné řešit na unijní úrovni a my pokračujeme v politickém tlaku, aby byl řešen nejez tzv. v uvozovkách a ve skutečnosti se nic nedělo. To znamená, aby se dospělo k výsledku. Dámy a pánové, děkujeme vám sprejem hezký den. Nashledanou.