Tisková konference Petra Nečase a maďarského premiéra Viktora Orbána, 20. října 2010

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na krátkém tiskovém briefingu po jednání českého premiéra Petra Nečase s premiérem maďarské republiky Viktorem Orbánem. Poprosím na úvod slovo hostitele tohoto jednání, Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, my jsme dnes jednali s panem premiérem Orbánem především o evropské problematice. Maďarsko, jak jistě víte, se prvního ledna stává předsednickou zemí EU, máme celou řadu společných pozic a postřehů. My máme především zájem na tom, aby se začala diskutovat celá řada záležitostí, které se týkají rozpočtové politiky na další období. Vyměnili jsme si vzájemně názory a postoje, které se týkají i současného vývoje, jako je oblast posílené ekonomické spolupráce. Myslím si, že je nesmírně důležité, že obě země mají velmi podobné pozice například ve vztahu k daňové harmonizaci, to znamená, nechceme sjednocování daní, máme velmi podobné pozice, které se týkají koordinace rozpočtových politik, to znamená, když to řeknu velmi zjednodušeně, nechceme, aby národní vlády byly pouze jakýmsi pošťákem, který převezme pokyny od eurounijních orgánů a na základě toho zpracuje rozpočet, který předloží parlamentu. Máme také velmi podobné zájmy v oblasti energetiky - nesmírně důležitá záležitost, protože energetiky se bude týkat i únorová Evropská rada v době maďarského předsednictví. Máme zájem na propojování energetických systémů, především v oblasti ropy a zemního plynu a vytvoření vzájemného propojení těchto energetických systémů i ve střední Evropě. Společný zájem máme i ve vztahu k tzv. východnímu partnerství. Zde jsme velmi rádi, že Maďarsko během svého předsednictví bude velmi aktivní, že na to bude navazovat i polské předsednictví, protože v mnoha ohledech Východní partnerství byl projekt, který byl nastartován za českého předsednictví, a jsme velmi rádi, že i nová předsednická země na něj bude navazovat.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Poprosím o slovo také pana premiéra Orbána.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Dobrý den, srdečně vás zdravím. Děkuji panu premiérovi, že jsem mohl opětovat jeho návštěvu Budapešti a že mne přijal zde v Praze. Samozřejmě změna režimů se odehrávala dávno. Dvacet let, to je velmi dlouhá doba. A od té doby už historie před nás předložila nové otázky. Nicméně, stejně naše společná historie se počítá. My i nadále považujeme ČR za přátelskou zemi. Považujeme ji za zemi, se kterou máme společné historické zkušenosti. Stejným způsobem jsme trpěli za komunistického režimu a stejné potíže jsme museli prodělávat během přeměny bývalého režimu do naší současnosti. Takže já tuto dnešní návštěvu považuji za návštěvu přátelské země. Nechtěl bych ani skrývat to, že my s vaším premiérem patříme do stejné politické skupiny a v rámci jedné rodiny, jednotliví členové mohou být rozdílní, ale přeci jen patří dohromady. My na té evropské politické mapě jsme si velmi blízcí, takže hledáme spolupráci a naše kroky jsou motivovány solidaritou. O tom ani nemluvím, že v Maďarsku vždy v historii měli Češi velkou reputaci. My jsme takovou zemí, která si kulturní hodnoty a výsledky jiných zemí velice považuje. A výkon české kultury je opravdu mimořádný, bylo tomu tak i v dobách komunismu. Takže máme všechny důvody k tomu, abychom přijížděli do Prahy vždy s veselou náladou a tak tomu je i dnes. Ani naše společná jednání neznamenala pro nás nějaké špatné výzvy, protože pan premiér měl možnost nám o svých stanoviscích a pozicích referovat při jeho návštěvě Budapešti. Jako nastávající premiér předsednické země momentálně pracuji na tom, že navštívím všechny premiéry všech členských států EU a budu vyzvídat a budu chtít vědět, jaké vlastně mají představy pro nadcházející období, respektive očekávám nějaké konkrétní plány. Navíc ČR je v situaci, že už byla předsednickou zemí, takže jsou tady i určitá důležitá ponaučení. O jedno téma bych rozšířil slova pana premiéra, a to je otázka dalšího rozšiřování EU. Protože další kroky v rozšiřování by měly být směrem na jih a to je naše hraniční pásmo. Jsem rád, že jsme zajedno v tom, že Chorvatsko budeme moci přivítat jako plnoprávného člena EU. Jsem rád, že to ČR podporuje. A jsem rád i tomu, že jsme byli zajedno v tom, že musíme nechat alespoň otevřenou tuto perspektivu i pro Srbsko. I z tohoto hlediska je důležité Chorvatsko, je to jasný příklad. Na druhé straně musíme co nejrychleji dosáhnout toho, aby Srbsko mohlo mít alespoň statut potenciálního člena. A jestli tomu rozumím dobře a správně, tak v zájmu toho budeme spolupracovat. Děkuji za pozornost.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím prostor pro vaše otázky, ČT.

ČT: Dobrý den, já mám otázku na vás, a sice do současnosti. Chystáte se zavést speciální krizové daně a nejen pro banky, ale i energetické společnosti, telekomunikační i maloobchod. Je to poslední oblast nebo je to jen první krok a chystáte se zavést daň i pro jiné podniky? Neobáváte se, že investoři a banky odejdou z Maďarska a přestanou u vás investovat a vytvářet pracovní místa? Děkuji.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Je to velmi zajímavá otázka, je škoda, že máme málo času na to, abych odpovídal. Takže já vám tak „po vojensku“ odpovím. První věc je to, co bych chtěl říci, že my jsme něco pokazili. To je ten velký rozdíl mezi naší zemí a vaší zemí. Vy jste to nepokazili. My jsme to strašně pokazili. To, co bylo v posledních osmi letech v Maďarsku, to bylo hrůzostrašné. Pokud jde o naše dluhy v roce 2003, bylo to 53, dnes je to 80 %. A to je to, co vyvolává a má největší váhu v našich dnešních problémech. Na druhé straně jsme pokazili z toho důvodu, že vlastně po našem připojení se k EU, my jsme jedinou zemí, která rostla méně rychle, než byl růst před změnou režimu. A kromě ekonomických problémů jsme pokazili náš vývoj i z toho důvodu, že se u nás rodí čím dál méně dětí, takže z demografického hlediska se společnost blíží k propasti. Pro mne z toho vyplývá, že musíme snížit státní dluh, musíme paralelně snížit deficit státního rozpočtu, musíme zároveň nějak iniciovat hospodářský růst a to musíme dokonce trvale udržet, ačkoliv máme celosvětovou krizi. A pak musíme udělat velký krok demografický, toto je můj úkol. Takže vše, co se děje v současném Maďarsku, je třeba interpretovat v tomto kontextu. Takže my teď provádíme opravdu velice zvláštní experiment v Maďarsku, protože tomu je tak, jak jste říkala, protože v určitých oblastech života zavádíme krizové daně a jsou to dost brutální daně. Pro banky, pro telekomunikační sektor, i pokud jde o velké obchodní sítě. Nebudu teď rozvádět dále, jaké extraprofity mají tyto společnosti v Maďarsku, to je nezajímavé. Na druhé straně musíme snížit daně, které odvádějí jednotlivé hospodářské společnosti, musíme zainteresovat lidi, aby pracovali, protože bez zainteresovanosti pracovat nebudou. Takže právě kvůli tomu musíme zavést rovnoměrnou daň a přitom zachovat důvěru investorů a přilákat do Maďarska další nové investory. My jsme Maďaři, my rádi podnikáme věci, které jsou nemožné. A to je ta politika, kterou já sleduji. Je velice důležité, že jsme nezdanili výrobní sektor. Takže pokud jde o služby, ano, a pokud jde o obchod, také ano, ale výrobu nikoliv. Protože budoucnost patří výrobě. A proto, když Evropa nebude schopná docílit růstu výroby, tak nemá šanci. Abych to vše byl schopen menežovat, snížili jsme počet členů parlamentu na polovinu, snížili jsme počet zastupitelů v samosprávách, snížili jsme na polovinu počet ministerstev, radikálně jsme přeměnili řízení státu na střední úrovni. A teď projednávám tuto problematiku s jednotlivými samosprávami, jak změnit zdravotnický a školský systém. Promiňte, že jsem vás nudil tou dlouhou odpovědí. Jen jsem chtěl naznačit, že se jedná o mnohem více, než že chceme zvláštní daně. My provádíme velmi hluboké strukturální změny a to je součást té celkové přeměny. Z tohoto hlediska zkoumat Maďarsko je v současnosti velmi zajímavé. Kdo chce zažít politické dobrodružství, prosím, přijeďte.

ČT: Já děkuji za odpověď, ale ta otázka byla, jestli je to konečný krok, či se to bude týkat dalších oblastí? A jestli investoři neodcházejí.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Teď jsme se dohodli na dvou velkých investicích. Jedna je Audi a druhá Opel. Ty dvě investice v nadcházejících čtyřech letech způsobí růst HDP o 1,5 – 2 %. Náš trh pracovních sil je velmi pružný. Vlastně máme velmi nízko daně ze zisků firem, rovněž daň z příjmů chceme zjednodušit. To je to, čím chceme přilákat. Říká se, že politika je umění. Musíme realizovat věci, které jsou protichůdné. My je zdaníme, a přesto přijedou, to je třeba dělat.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, Právo.

Právo: Vy jste diskutovali o chystaném evropském rozpočtu na roky 2014-2020, na které body se diskuse soustředila? Projednávali jste případné potřebné reformy? Potom otázka pro premiéra Orbána, Česko je jednou ze zemí, které mělo předsednictví v EU a má s tím zkušenosti, které z těch zkušeností pro vás mohly být zajímavé?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu s tou zkušeností. První radu, kterou jsem panu předsedovi vlády Orbánovi dal, je, aby během předsednictví neměnili vládu, což v Maďarsku při poměrech, které jsou, tak nehrozí, ale přesto jsem si tuto radu neodpustil. Co se týče finanční perspektivy 2014-2020, my jsme se shodli v tom, že nejsme zastánci, aby se navyšoval celkový rozpočet nad objem 1 % hrubého národního důchodu, což je současný objem rozpočtu s tím, že při nějakých prudkých změnách ve struktuře evropského rozpočtu by se mohlo oběma zemím stát, že budou spíše na straně těch, kteří budou tratit. Nejsme zastánci žádných prudkých pohybů, které by vedly k tomu, že naše země dostanou méně finančních prostředků z evropského rozpočtu. My se v některých aspektech lišíme, například v pohledu na společnou zemědělskou politiku - logicky v ČR, kde zemědělství tvoří 4 % HDP a z hlediska zaměstnanosti zhruba 3 % máme jiný pohled, než třeba Maďarsko nebo Polsko, ale to je přirozená věc a není to nic fatálního, kde bychom se střetli.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Pokud jde o naše zkušenosti, je zajímavé, co pan premiér teď připomněl. Protože české předsednictví přes to všechno, že byly vnitropolitické půtky, bylo vlastně úspěšné předsednictví. Z čehož musím vyvodit, že neexistuje politicky nepostradatelný člověk. Z toho vyplývá, že je třeba dát na předsednictví dohromady vynikající kolektiv a štáb a nezáleží na tom, kdo je premiér. A druhá věc, pokud jde o ta poučení - smysl pro realitu, já mám pocit, že u toho českého předsednictví měli dostatek správného citu pro realitu, předsevzali si něco, co byli schopni realizovat, vyřešili to, a proto se jim dostalo uznání. Naše situace je jasná, máme přeplněný program, protože Brusel položil na stůl tolik témat, která se nakumulují na pololetí našeho předsednictví. Ve světle českých zkušeností, realistické předsednictví může být takové, že se budeme snažit být dobrým instrumentem v menežování těch věcí, které stanoví Brusel. A témata, která budou důležitá pro nás, nebudeme schopni dotáhnout až do konce, ale můžeme ta témata vnést alespoň do povědomí, na stůl. Například vodní hospodářství v EU, kulturní diverzifikace, dunajská strategie. To chceme vnést do agendy. A jsme si vědomi, že nebude kladen důraz na naše témata, ale na velká témata jako řízení hospodářství, evropský semestr a sankcionování.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, poslední otázka, Mediafax.

Mediafax: Já bych měl otázku na pana předsedu vlády Maďarské republiky. Teď se blíží summit EU, kde se bude řešit bankovní daň, zajímal by mě váš postoj k této dani, případně, zda jste se o tom bavili na dnešní schůzce. Druhá otázka, nedávno se objevily spekulace, že z Maďarska chystají ochod tři velké banky, zda to můžete potvrdit či vyvrátit? Děkuji.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Pokud jde o situaci bank v Maďarsku, je mezi nimi šílené soupeření, půl bankovního světa je v Maďarsku, z toho máme radost. To, že existuje mezi nimi konkurence, to není vidět v cenách jejich služeb. Ovšem to souvisí s tím, že nejsme dost efektivní, abychom to usměrňovali. Já si přesto všechno vážím práce, kterou vykonávají banky, protože bez nich nemůže fungovat žádné hospodářství a dobrý bankovní systém je pro hospodářství opravdu skutečným požehnáním. Já se neleknu toho, když jedna či dvě odejdou, taková je situace, některé přicházejí, jiné odcházejí, ještě jsem neviděl na ulici ležet peníze, pro které by se nikdo nesehnul a já jsem přesvědčen o tom, že na maďarském trhu je možné peníze získat. Přece nikdo nenechá ležet jen tak obchodní příležitost a je nepředstavitelné, že bychom zůstali bez bank. Banky, to je v současnosti nejlepší byznys. Spíš vidím opak - je příliš mnoho těch, kteří by měli chuť k jídlu a málo jídla. Pokud jde o evropské daně bank, to dobře ukazuje, že ten problém, který je konfrontován v Maďarsku, se objevuje i v relaci Evropy. Nestojí za to porovnávat či srovnávat, protože to, co chtějí v Evropě, je něco jiného, než jsme udělali my. Něco takového, co jsme udělali my, existuje jen v Anglii. Angličané rovnou řekli, že je třeba bankovní daně, že rozpočet má potíže. A já to říkám taktéž. V Maďarsku se za poslední rok staly tyto věci: daň z obratu jsme zvýšili z 20 na 25 %, důchody byly zkráceny, stejně jako platy pracovníků veřejné správy, zvýšili jsme věk odchodu do důchodu z 62 na 65 let. Více z kůže Maďarů sedřít nemůžete. Už nemají pomalu ani kůži. Takže teď musí přispět k těm společným potížím ti, kteří ty peníze mají. Já z toho nejsem šťastný, ale v zájmu země toto musíme učinit.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkujeme mnohokrát za vaši pozornost, děkujeme za návštěvu.