Tisková konference po jednání Bezpečnostní rady státu, 19. října 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Nejdůležitějším úkolem státu je zajistit bezpečnost a bezpečnost svých občanů. Já jsem se v souvislosti se situací v Izraeli a vzhledem i k rostoucímu počtu nelegálních migrantů na vnější hranici Evropské unie rozhodl svolat Bezpečnostní radu státu, mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu na dnešní den. Cílem tohoto jednání bylo, abychom se navzájem informovali o krocích, které bezpečnostní složky a další složky státu podnikají k zajištění bezpečnosti České republiky a bezpečnosti našich občanů.

Tím hlavním tématem byla samozřejmě situace v Izraeli, na Blízkém východě obecně a vliv, který tato situace, eskalace napětí, teroristické útoky Hamásu mají na Českou republiku a bezpečnostní situaci v Evropě.

Důležitá zpráva pro občany České republiky je tato: České republice žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí. Žádným způsobem se nezvýšilo riziko možného teroristického útoku v České republice, které zůstává nadále na stejném stupni jako dosud. Nemáme tedy poznatky, a to jednoznačně ukázalo dnešní jednání Bezpečnostní rady státu, že by se nějak zvýšilo nebezpečí teroristického útoku proti cílům v České republice.

Pokud jde o celkovou situaci, tak chci znovu zdůraznit to, co říkáme já a další členové vlády opakovaně: Izrael má plné právo na obranu vlastní země. My jsme v kontaktu s našimi izraelskými přáteli, mají naši plnou podporu. Současně jsme si vědomi všech těch dopadů situace na Blízkém východě a toho zvýšeného napětí, proto se připravujeme a k tomu sloužila i dnešní Bezpečnostní rada státu. Připravujeme se na všechny možné scénáře, i když jsou třeba velmi nepravděpodobné.

Proto koordinujeme kroky příslušných složek státu a děláme přesně to, co máme v zájmu ochrany našich obyvatel dělat. Bezpečnost občanů nepodceňujeme, problémům se snažíme předcházet. Proto jsme také přistoupili k sadě preventivních opatření, která chrání rizikové objekty a rizikové akce.

Tedy závěr Bezpečnostní rady státu v této věci je, že České republice bezprostřední nebezpeční nehrozí, nezvyšuje se riziko teroristických útoků a všechny příslušné složky dělají vše, co je potřeba k tomu, abychom i preventivně chránili všechny rizikové objekty a akce.

Důležité je také říct, a to je to druhé téma, o kterém jsme dnes mluvili na Bezpečnostní radě státu, které ale také souvisí se situací na Blízkém východě, a to je migrační vlna, popřípadě nová migrační vlna. Zabývali jsme se proto stavem nelegální migrace, a to jak v našem bezprostředním okolí, tak na vnější hranici Evropské unie.

My postupujeme tak, abychom zabránili vstupu nelegálních migrantů na naše území, abychom přerušili trasy, kterými nelegální migrace, organizace těch pašeráckých zločineckých skupin probíhá přes naše území, a zároveň, a to je důležité, také konstruktivně jednáme a hledáme společné evropské řešení.

I přes rostoucí čísla je potřeba říci, že počty nelegálních migrantů v České republice jsou výrazně nižší než v minulých letech. My pro to děláme hodně, pan policejní prezident o tom ještě bude mluvit, a děláme i kroky, které všichni vidíte. Před časem jsme přistoupili k dočasnému obnovení kontrol na hraničním přechodu se Slovenskem.

Samozřejmě to, že jednotlivé evropské země uvnitř schengenského prostoru přistupují k obnovování kontrol, třeba jenom namátkových, tak už to ukazuje, že tato cesta je jenom řešení těch následků. Že to není to řešení příčin a že to dlouhodobě není možné ani to není výhodné. Proto je potřeba nalézt evropské řešení nelegální migrace, upravit migrační azylovou politiku tak, aby skutečně fungovala, abychom dokázali s nelegální migrací účinně bojovat.

Pro Českou republiku je naprosto zásadní ochrana vnější hranice Evropské unie, to abychom ten problém neřešili, až když ho máme uvnitř schengenského prostoru nebo Evropské unie. Abychom byli schopni už na vnější hranici zabránit vstupu nelegálních migrantů, abychom spolupracovali s dalšími zeměmi, které jsou zdrojové nebo tranzitní pro nelegální migraci, abychom zlepšili návratovou politiku, upravili azylové řízení a udělali sadu dalších opatření, která skutečně konečně účinně zabrání nelegální migraci. Léta se o tom mluví, ale ty nástroje, evropské nástroje v ruce nemáme.

Jsme připraveni se podílet jako Česká republika ještě více na ochraně vnější hranice, protože skutečně naším cílem musí být, aby se tito lidé do Evropy vůbec nevydávali, abychom nepodporovali žádnými kroky jako Evropská unie pašeráky a obchodníky s lidským neštěstím.

Zároveň zdůrazňuji pozici České republiky, která trvá, že odmítáme jakoukoliv formu povinného přerozdělování nelegálních migrantů v Evropské unii. Ale každý, kdo skutečně přemýšlí nad tou situací, tak musí vidět, že to, že zavádíme uvnitř schengenského prostoru, tady ve střední Evropě, mezi sebou hraniční kontroly, byť jen namátkové, že to je něco, co není výhodné a co není dlouhodobé řešení a že jediné dlouhodobé řešení, jediné funkční řešení, je řešení, které nalezneme na celoevropské úrovni, kdy konečně zabráníme tomu, aby nelegální migrace v tomto rozsahu zatěžovala Evropu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím policejního prezidenta Martina Vondráška.

Martin Vondrášek, policejní prezident Policie ČR: Dobrý den i ode mne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás stručně seznámil s vývojem nelegální migrace na území České republiky v meziročním srovnání, abych vám řekl, jak se daří policii v oblasti trestního řízení. To znamená postupu proti převaděčům a skupinám, které převádění a převážení migrantů na západ Evropy organizují. Abych vás seznámil se skladbou, respektive se státní příslušností tranzitujících nelegálních migrantů přes území České republiky, ale také abych provedl stručné vyhodnocení dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřní hranici se Slovenskem.

Čísla, která vám teď řeknu, tak jsou aktuální k 15. 10. tohoto roku a srovnávám je samozřejmě s čísly k 15. 10. loňského roku. Já bych tady chtěl zdůraznit, že počet všech nelegálních pobytů cizinců na našem území letos k tomuto datu přesahuje 11 000, vloni ke stejnému datu to bylo přes 22 000. To znamená, to absolutní číslo cizinců, se kterými jsme se setkali a kteří nelegálně pobývali a pobývají na našem území, je oproti loňskému roku poloviční.

Podmnožinou z tohoto celkového čísla je takzvaná tranzitní nelegální migrace. My jsme v rámci tranzitní nelegální migrace, kdy po provedených úkonech není sporu o tom, že ten cizinec k nám vstoupil s úmyslem pokračovat dál do západní Evropy, zajistili 3 785 cizinců. Vloni ke stejnému datu to bylo více než 16 000.

Pokud jde o záchyty nelegálních migrantů v rámci té tranzitní migrace v uplynulém týdnu, tak máme k dispozici i statistiku a vězte, že ta čísla v Maďarsku se pohybují hodně přes 4 000 za týden, v Rakousku 2 700 týdně, na Slovensku 1 700, v České republice 570. S výjimkou Slovenska okolní země na tom jsou ne dobře, ale o poznání lépe než v loňském roce.

Co chci zdůraznit: My se snažíme v rámci mezinárodní policejní spolupráce získat co nejvíc informací k převaděčům a převaděčským strukturám, k registračním značkám vozidel a myslím, že se nám to daří, protože během celého loňského roku jsme zadrželi 248 převaděčů. Letos, při podstatně nižší nelegální migraci pouze k 18. 10. již 341. Chtěl bych taky podtrhnout podstatně lepší spolupráci Policie České republiky s justicí, to znamená se státními zástupci, se soudy. Daří se nám podstatně častěji obhájit vazební důvody a přesvědčit soudce společně se státním zástupcem k vydání souhlasu k umístění obviněného do vazby.

Pokud jde o readmisní dohody, tak Slovensko opět, na rozdíl od loňského roku, ve většině respektuje readmisní dohody. My jsme letos na Slovensko vrátili téměř 1 800 nelegálních migrantů, kteří k nám vstoupili ze Slovenska. Vloni to za celý rok byla tisícovka. A pakliže jsme vloni od Německa v rámci readmisní dohody, které taktéž respektujeme s Německem, převzali více než 2 100 nelegálních migrantů, letos pouze 600.

Teď už stručně k znovuzavedení kontrol na státní hranici, které rozhodnutím vlády odstartovalo 4. 10. letošního roku. V tuto chvíli bude trvat minimálně do 2. 11. 2023 v souladu s článkem 28 odstavec 1 schengenského hraničního kodexu. Policie má povinnost střežit státní hranici se Slovenskem o délce 251 km flexibilním způsobem a pokusit se zabraňovat nelegální migraci na naše území.

Chtěl bych vás informovat, že v tuto chvíli v jedné směně je nasazeno 142 policistů, z toho ale 60 z jiných útvarů, než jsou útvary domovské. Pomáhá nám 22 příslušníků Celní správy. Když to sečtu, za 24 hodin 330 příslušníků policie a Celní správy denně slouží na česko-slovenské hranici s cílem zabránit nelegální migraci.

Jsme na 27 hraničních propojeních. Věnujeme se zejména silničním hraničním přechodům, kterých je 17, ale i přechodům železničním, kterých je celkem sedm. Od toho 4. 10. jsme zkontrolovali více než 110 tisíc osob vstupujících na naše území, 51 tisíc vozidel, asi 550 vlaků a při tom jsme zjistili 821 cizinců, kteří chtěli nelegálně vstoupit na naše území, a z toho 745 jsme odepřeli vstup do České republiky a v souvislosti s tím jenom na té slovenské hranici zadrželi 32 převaděčů.

Poslední informaci pro vás, kterou mám, tak se týká opatření na hranici rakouské a německé. My jsme akceptovali rozhodnutí Rakouska a Německa o znovuzavedení kontrol na státních hranicích s Českou republikou. Pokud jde o Německo, tak od 16. do 25. 10. Komunikoval jsem se svým protějškem, domluvili jsme se na společných opatřeních v rámci zálohového pátrání, i kontrol na vybraných hraničních přechodech zejména v Ústeckém kraji. A to samé se dá říci o Rakousku, kde bylo rozhodnuto o znovuzavedení kontrol na státní hranici od 17. do 26. 10. a mělo by probíhat formou namátkových kontrol na těch třinácti nejvýznamnějších hraničních přechodech. Nicméně s rakouským protějškem jsme se jednoznačně shodli, že v tuto chvíli nevnímáme žádný zásadní bezpečnostní problém na česko-rakouské společné hranici. Děkuji vám za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy, vidím Českou televizi a Novu.

Filip Šusta, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat ohledně těch protestů, které vidíme ve světě, ale už i v České republice. Ministr vnitra Rakušan před týdnem uvedl, že ty propalestinské by mohly být nějakým rizikem, tak chtěl bych se zeptat, jestli jste i tuhle otázku probírali? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, probírali jsme i tuto otázku.

Martin Vondrášek, policejní prezident Policie ČR: Probírali jsme i tuto otázku. Já se omezím na to, že osobně si velmi vážím, že žiju v demokratické zemi, kde je kromě jiného i právo pokojně se shromažďovat, které je zakotveno v Listině základních práv a svobod. Musíte to shromáždění oznámit a úřad rozhoduje o tom, jestli zde jsou důvody pro zakázání toho shromáždění, nebo nejsou, a úřad potom v době konání shromáždění rozhoduje, zda jsou dány důvody pro rozpuštění shromáždění, či nejsou. Role policie v tomto by měla být naprosto subsidiární a já k tomu vyzývám i policejní velitele.

Ale vedle toho, my na všech těchto shromážděních máme naše specialisty na extremismus, terorismus, spolupracujeme i s externími partnery, v tomto případě samozřejmě s lidmi z oboru politologie, arabistiky a podobně a opravdu věřte, že jsme připraveni reagovat v případě, že by jakýkoli projev vybočoval z těch pravidel, která stanoví český právní řád.

Filip Šusta, Česká televize: Bezpečností pravidla se ale jako nezvyšují nebo nepřichází se s nějakými extra opatřeními?

Petr Fiala, předseda vlády: My nemůžeme dál tu situaci komentovat, ale platí, že jsme přistoupili k preventivním opatřením, která chrání rizikové objekty a akce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz.

Natálie Vašková, TV Nova: Dobrý den, já mám víc dotazů, poprosila bych o odpověď oba pány. Co budete dělat ve chvíli, až třeba Německo zavře hranice s tím, že třeba mají stop stav, a ti migranti zůstanou tady? Druhý dotaz potom, zda se připravujete nějak, že by v Česku začaly vznikat no-go zóny, a jaké máte případně řešení, aby tady nevznikaly? A pak ještě dotaz mimo téma na pana premiéra: To říkáte na to, že by každý poslanec nebo senátor mohl podpisem podpořit jen jednoho kandidáta v prezidentských volbách, jak teď navrhuje Ministerstvo vnitra? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já začnu tím dotazem, který nesouvisí s tím tématem, a pak se s panem policejním prezidentem vrátíme zpátky. Je to návrh, o kterém se bude diskutovat. Je to návrh, který vychází z nějaké zkušenosti s těmi dosud provedenými přímými volbami hlavy státu. Myslím, že je na čase vyhodnotit, co v těch volbách zatím fungovalo, co se třeba ukázalo jako problematické, a o tom se teprve budeme bavit.

Takže já tady nechci zaujímat nějakou radikální předběžnou pozici. Mně připadá ale ve chvíli, kdy máte dvě možnosti, jak se stát kandidátem, kandidátkou na prezidenta, prezidentku – máte možnost buďto získat dostatek podpisů občanů, anebo získat podporu poslanců nebo senátorů. A v tu chvíli je asi docela logické, že když budete se ucházet o podporu poslanců nebo senátorů, tedy relativně malého počtu lidí, tak že ten, kdo vám tu podporu dá, dá ji jenom vám a nedá ji třem dalším prezidentským kandidátům. Takže nějakou logiku to má určitě, tento návrh, ale budeme ho posuzovat, budeme se o něm bavit v rámci všech těch úprav a zpřesnění, které budou navrhovány.

Martin Vondrášek, policejní prezident Policie ČR: Já bych krátce reagoval na ty první dva dotazy. Tak předně chci zdůraznit, že známe čísla z německých statistik a víme, kolik cizinců nelegálně proudí do Německa přes polskou hranici, českou hranici, rakouskou hranici, třeba švýcarskou hranici. Víme, že největší nárůst nelegální migrace do Evropy je přes centrální Středomoří. Letos 130 000 lidí, nárůst o devadesát procent meziročně, a to je trasa, která tu Českou republiku zasahuje minimálně.

Ten proud, který pro nás je zásadní, je západobalkánská trasa, kde se ta čísla meziročně – zejména z Turecka přes Egejské moře do Řecka, do Bulharska – nezměnila. Jsou totožná a na rozdíl, oproti těm 130 000, z centrálního Středomoří, dosahují třiceti tisíců, to znamená, jsou významně nižší. Takže motivace Německa na to, na co jste se ptala, zavřít hranice s Českou republikou v tuto chvíli by měla být suverénně nejnižší ze všech sousedních států.

Druhou věc, kterou k tomu chci říct: Jsem přesvědčen, že v tuto chvíli žádný členský stát schengenského prostoru není technicky a personálně připraven na to, aby zvládl ochranu hranice, na kterou jsme byli zvyklí před osmdesátým devátým rokem, a já doufám, že k tomu také ve svobodné Evropě nikdy nedojde.  

A pokud jde o no-go zóny. Policie České republiky dělá všechno pro to, aby v českých ulicích bylo bezpečno. Zatím všechny objektivní ukazatele nasvědčují tomu, že se to celkem daří. A aby se to dařilo i v příštích letech, a to mě snad pan premiér promine, tak potřebujeme mít dostatek policistů, kteří budou dostatečně motivovaní.

Petr Fiala, předseda vlády: To samozřejmě chápeme a vláda dělá všechno pro to, abychom měli dostatek motivovaných policistů. Já se ještě krátce vrátím k té první otázce. Musíme si všichni uvědomit, že ti, co říkají: Nepotřebujeme žádné evropské řešení, nelegální migraci řešme na úrovni národních států, tak vlastně jinými slovy říkají: Budou se zavírat hranice. Jiná varianta, jak to řešit, není. Vidíte sami, co se děje, když je tu zvýšené riziko nelegální migrace, není účinné evropské řešení, tak ve střední Evropě státy zavádějí namátkové kontroly hranic.

To je něco, co je nevýhodné pro všechny z nás. Nákladné a nevýhodné, ale musíme to dělat v zájmu bezpečnosti našich občanů. Proto je tak důležité najít evropské řešení, které zachová jednu z největších výhod, kterou Evropská unie má, a to cítí každý z nás, a to je volný pohyb zboží, služeb, osob, kapitálu bez hranic. Vracet se zpátky k hranicím a k hraničním kontrolám je selhání celého toho systému. Proto je tak důležité, a proto naše vláda se podílí na té konstruktivní debatě najít novou podobu migrační a azylové politiky, aby k tomuto nemuselo docházet.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Jakub Kokoška, Prima CNN News: Hezké odpoledne. Pane premiére, vy jste řekl, že se připravujete na ty nejrůznější scénáře, co se týče bojů na území Izraele. O jaké se podle vás jedná, jaké jsou ty nejčernější?

Petr Fiala, předseda vlády: Blízký východ je tradičně historicky velmi rizikové místo. Je to jakýsi neuralgický geopolitický bod, který má potenciál na globální konflikt a hlavně má potenciál, že jakýkoliv konflikt v něm do jisté míry ohrožuje bezpečnost Evropy.

Těch rizik je celá řada, já je tady ani nechci vyjmenovávat, abych třeba někoho nestrašil. Ale jako politolog snad jenom řeknu to, že například zapojení dalších zemí do toho konfliktu je reálně existující riziko, jehož pravděpodobnost je teď relativně nízká, ale kterou nemůžeme vyloučit.

Mohl bych pokračovat v těch stupních těch rizik. Jenom chci říct, že naše bezpečnostní složky, zpravodajské služby, bezpečnostní sbory, armáda – všichni pracujeme s různými scénáři a připravujeme se na všechny možné varianty. To, co je ale vysoce pravděpodobné a s čím musíme také počítat, je, pokud ten konflikt nebo to napětí bude trvat určitou dobu, tak to může mít vliv znovu třeba na ceny některých energií. Může to mít vliv také na růst nelegální migrace, může to mít vliv prostě na obnovení nebo posílení těch negativních faktorů, se kterými už v Evropě máme zkušenost.

Ale bohužel je to naše odpovědnost jako státu, musíme pracovat i s těmi ještě horšími scénáři a být na ně jako Česká republika připraveni.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Ještě poslední dotaz.

Jakub Kokoška, Prima CNN News: Ještě jednou bych se chtěl zeptat, pane premiére. Vy jste byl jeden z prvních státníků, kteří navštívili Kyjev poté, co začala válka, teď bych se chtěl zeptat: Do Izraele přilétají cizí státníci, tak neplánuje se ať už vaše návštěva, nebo pana prezidenta Pavla do Izraele?

Petr Fiala, předseda vlády: Tak ta odpověď musí začít tím, že prvním státníkem, prvním reprezentantem politiky, který navštívil Izrael, byl český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. To je, bezprostředně po těch teroristických útocích, to je důležitá věc. Pokud jde o plánování návštěv země v takové bezpečnostní situaci jako je Izrael, tak to určitě není něco, o čem by se dalo hovořit veřejně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne.