Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 28. ledna 2022

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po prvním zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace v tomto roce. V panelu dnes jsou s námi ministryně pro vědu, výzkum, inovace a zároveň předsedkyně Rady paní Helena Langšádlová, dále místopředseda Rady pan profesor Vladimír Mařík a profesor Štěpán Jurajda, který je členem Rady a zároveň předsedou KHV, Komise pro hodnocení výsledků, a také náměstek paní ministryně. O slovo jako první požádám paní ministryni Langšádlovou.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Hezké odpoledne, dámy a pánové, jak víte, vláda se rozhodla, že bude zřízen post ministryně pro vědu, výzkum a inovace, stejně tak jako v dalších osmnácti zemích Evropy. Opravdu mám hodně partnerů ve většině zemí, a to protože věda, výzkum, inovace jsou jednou z oblastí prioritních pro naši vládu, protože víme, že investice do vědy, výzkumu, inovací jsou investicí do naší budoucí prosperity.

My jsme dnes zasedali na prvním zasedání rady vlády v tomto roce a je to i první zasedání rady vlády, které jsme měla tu čest řídit, a rádi bychom vás seznámili s některými body, které jsme na dnešním zasedání projednávali.

Hovořili jsme o prioritách vlády, protože víte, že se podařilo, že vlastně oblast vědy, výzkumu a inovací má samostatnou kapitolu v programovém prohlášení vlády. S tímto programovým prohlášením vlády vláda předstoupila před několik dny, týdny před Poslaneckou sněmovnu a získala důvěru.

Pro nás v tomto programovém prohlášení vlády je velice důležité, že tam je celková koordinace oblasti vědy, výzkumu, inovací, protože možná víte, že je roztříštěná asi do patnácti kapitol státního rozpočtu. Je pro nás velice důležité, aby pro oblast vědy, výzkumu byl opravdu koordinovaný, transparentní systém řízení. Abychom se více věnovali lidským zdrojům, ať už jsou to otázky slaďovaní profesního, rodinného života, ať už jsou to otázky návratové politiky našich mladých vědců ze zahraniční a mnoho dalších věcí.

Určitě je pro nás důležité i financování celé oblasti. Budeme hledat další zdroje financování kromě těch již stávajících. Je pro nás zásadní transfer technologií, to znamená vlastně přenos poznatků aplikovaného výzkumu do praktického využití. Ale chci se svým týmem ve spolupráci s radou vlády se víc věnovat publicitě vědy a výzkumu tak, aby široká veřejnost věděla, jakých úspěchů naši vědci dosahují, a abychom i na tomto budovali naše sebevědomí a hrdost, protože si myslím, že ty výsledky jsou v mnoha směrech opravdu báječné.

Chtěla bych říci, že na dnešním zasedání rady vlády jsme se zabývali také státním rozpočtem. Víte, že jsme v režimu rozpočtového provizoria, takže jsme se zabývali státním rozpočtem jak pro rok 2022, ale už i přípravou rozpočtu na rok 2023 i tím režimem rozpočtového provizoria a vlivu tohoto režimu na činnost institucí poskytujících podporu pro oblast vědy a výzkumu.

Dále bych vás ráda informovala, že po mé levici stojící pan profesor Mařík byl zvolen místopředsedou rady vlády, opakovaně, a já mu k tomuto na tomto místě blahopřeji a také mu předám slovo, protože vás bude informovat o některých dalších krocích dnešního jednání.

Vladimír Mařík, místopředseda Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace: Tak já bych chtěl říct, že jsme se zabývali také vlastně informací o konsorciu ELI ERIC. To je v podstatě velký evropský program, který se převrátil, přeorganizoval na samostatnou evropskou organizaci pro využití těch laserových zařízení, které jsme v České republice vybudovali. Jde o jeho finanční udržitelnost tak, aby i další země z Evropské unie, některé už se zapojily a finančně ho podporují, využívaly toto zařízení a aby byla zajištěna jeho finanční udržitelnost.

Dál jsme probírali plán výzkumu Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. To je nový úřad, který postupně buduje svojí výzkumnou infrastrukturu. Identifikuje problémy, které je potřeba řešit, a způsoby, jakým způsobem, způsoby financování a získávání také patřičných odborníků. Tento dokument jsme doporučili vládě ke schválení.

No a byl také k informaci předán a důkladně probrán materiál týkající se česko-německé vědecko-výzkumné spolupráce, bilaterální spolupráce, která se velmi dobře rozvíjela, v uplynulém roce velmi intenzivně, a my bychom chtěli najít způsob, jak ji ještě posílit, jak ji financovat a jak využít vlastně blízkost tohoto, a nejenom geografickou i ekonomickou, výzkumnou, tohoto partnera důležitého pro Českou republiku.

Děkuji.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: O slovo dále požádáme k dalším bodům dnešního jednání a výsledkům profesora Štěpána Jurajdu.

Štěpán Jurajda, člen Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace: Dobré poledne a děkuju za slovo. Já připomenu, že Rada se dnes věnovala také dalšímu rozvoji metodiky hodnocení výzkumných organizací, která je známá pod tím názvem Metodika 2017 a která pomáhá Radě koordinovat ten, jak už tu zaznělo, fragmentovaný systém podpory výzkumu, vývoje a inovací. A vlastně součástí možná této snahy je i to, že byl usnesením vlády jmenován nový člen Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace, a to profesor Tomáš Polívka, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a také na Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích. A ta vazba na metodiku je tam v tom, že profesor Polívka od loňského roku působí jako národní koordinátor metodiky hodnocení. Takže rozhodně Rada se jí bude dále věnovat i některými opatřeními, která navrhovala dnes.

Pak bych ještě zmínil to, že na programu dnešní Rady byla také diskuze o spolupráci s ministerstvem školství nad prioritami České republiky v rámci předsednictví ČR v Radě Evropské unie, kde se jedná o dvě prioritní témata. Jednak o velké výzkumné infrastruktury, včetně jejich role v rámci reakce na probíhající pandemii, a zároveň o otázku synergií, což sice zní zvláštně, ale je to důležitá věc. Jde o propojení národních a evropských zdrojů a jak se doplňují při podpoře vědy a výzkumu.

a mne vše.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkuji všem řečníkům, jsou v tuto chvíli nějaké otázky z řad médií v sále? Prosím, ČTK.

Šárka Loukotová, ČTK: Dobrý den, vy jste říkala, že jste se bavili o rozpočtovém provizoriu, o dopadu na ty instituce. Můžete to trochu přiblížit, ty výsledky toho jednání?

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Určitě. Já jsem informovala kolegy o tom, že ti naši dva, o tom, jak vlastně postupují ti naši dva hlavní poskytovatelé, to je Grantová agentura pro základní výzkum a TA ČR pro aplikovaný výzkum.

Co se týče Grantové agentury, ta poskytuje vlastně potom v poměru jedné dvanáctiny jednou za měsíc prostředky příjemcům. A co se týče TA ČR, tam probíhají jednání i ve spolupráci s Ministerstvem financí, které by mělo v březnu uvolnit přibližně pětadvacet procent vlastně toho ročního předpokládaného nebo pětadvacet procent z toho předchozího rozpočtu na to, aby TA ČR to uvolnil těm příjemcům, kteří dělají aplikovaný výzkum. Takto bude postupováno.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkuji, jsou zde ještě nějaké další dotazy v sále? Ano, online máme video-konferenčně Český rozhlas, ale tam prý nebyl položen dotaz. Tak se v tuto chvíli můžeme rozloučit. Děkuji vám za účast, za zájem o témata vědy, výzkumu a inovací.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Děkujeme, na shledanou.