Tiskové konference

29. 5. 2017 20:50

Tisková konference po jednání tripartity, 29. května 2017

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, přeji hezký den, my máme za sebou několik hodin jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Jednali jsme, jako o prvním tématu jsme jednali o otázce zvýšení minimální mzdy. Jedná se o zvýšení minimální mzdy, které by mělo nastat od 1. ledna příštího roku. My jsme dnes, tedy paní ministryně práce a sociálních věcí Marksová předložila tripartitě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1 200 korun za Ministerstvo práce. Sociální partneři se k tomu návrhu vyjádřili, předpokládám, že vás za malou chvíli seznámí se svým stanoviskem. Ten návrh o tisíc dvě stě korun by zajistil tedy, že by podle odhadů příští rok minimální mzda dosáhla dvanácti set dvou set korun, s tím, že by činila 40,5 % průměrného platu. Bylo by to tedy už čtvrté zvýšení minimální mzdy po sobě, které by zajistila naše vláda. My jsme dnes diskutovali na jednání tripartity o situaci, která je v porovnání s ostatními zeměmi v rámci Evropské unie. Musím říci, že i po tom zvýšení, které realizovala naše vláda už třikrát, a my jsme vlastně zvedli minimální mzdu za dobu naší vlády o dva a půl tisíce korun hrubého, to znamená, je to relativně velké zvýšení. Česká republika se navzdory mezinárodního srovnání pohybuje mezi posledními zeměmi v rámci Evropské unie. Když se podíváme na srovnání minimální mzdy, pokud jde o kupní sílu, tak nižší minimální mzdu, pokud jde o kupní sílu, má pouze Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko, všechny ostatní země mají vyšší minimální mzdu, když srovnáme tu výši minimální mzdy v přepočtu na eura, tak opět máme, máme asi pátou nejnižší minimální mzdu v rámci Evropské unie. Čili i v tom srovnání v eurech, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko, země, které mají nižší minimální mzdu, než má Česká republika. Co je zajímavé, že i po tom zvýšení, které jsme provedli, tak země Visegrádu, Maďarsko, Slovensko a Polsko, mají vyšší minimální mzdu, než má Česká republika. Já jsem přesvědčený o tom, že proto, abychom zvýšili motivaci pracovat, proto, aby se vyplatilo v naší zemi pracovat, ve srovnání s příjmy ze sociálních dávek, je důležité, aby došlo v příštím roce ke zvýšení minimální mzdy tak, abychom se dále i v tom mezinárodním srovnání posunuli.

Další témata, o kterých jsme dneska diskutovali, bylo čerpání evropských fondů, byla podpora malých a středních firem, a asi nejdůležitější, nejrozsáhlejší téma, o kterém jsme dnes mluvili, byl předložený akční plán hospodářské restrukturalizace tří regionů. Jedná se o akční plán, který navazuje na strategii restrukturalizace tří regionů: Moravskoslezského kraje, Ústeckého kraje a Karlovarského kraje. Jsou to kraje, které byly v minulosti, v těch uplynulých sto a více letech negativně poznamenány ať už povrchovou nebo hlubinnou těžbou uhlí. Současně tedy i energetikou, těžkým průmyslem, chemickým průmyslem, a součástí tedy, cílem této strategie je, abychom tyto regiony srovnali z hlediska vývoje s ostatními částmi České republiky, a zajistili tam takové iniciativy, které tam zlepší strukturu zaměstnanosti, zlepší zaměstnanost, zlepší vzdělanost, zlepší životní prostředí a vůbec celkově životní podmínky lidí. Já jsem rád, že tripartita dnes tento akční plán na svém jednání podpořila. Děkuju.

Martin Ayrer, mluvčí vlády ČR: Děkuju panu premiérovi, poprosím nyní pana prezidenta Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR: Dobré odpoledne, první věc k minimální mzdě. Mně se ta práce sociálních věcí, tak mu to ukládá vláda, předložil návrh na navýšení minimální mzdy o tisíc dvě stě korun, pro podnikatelsko-zeměstnavatelskou reprezentaci je to částka naprosto nepřijatelná. My jsme řekli, že jsme schopni diskutovat, nebo přijmout zvýšení minimální mzdy za klíčové, za klíčová odvětví ekonomiky k 1. 1. 2018 o osm set korun, k 1. 1. 2019 o dalších osm set korun, a to tak, aby bylo naplněno to, co je v programovém prohlášení, přiblížit se 40 % průměrné mzdy. To je naše stanovisko, samozřejmě záleží na vládě, protože své stanovisko naznačilo KDU-ČSL, neznáme stanovisko hnutí ANO a nového ministra financí. Druhá oblast byly evropské fondy, myslím si, že byla hodně podrobná diskuse, zatím to čerpání, řekněme si po pravdě, není zas tak velká sláva, je to podobně jako v těch předcházejících obdobích, že se to čerpání rozjíždí velmi pomalu. Zatím je zalokováno asi 150 nebo 160 miliard, což je čtvrtina z těch prostředků, které Česká republika má v tomto období k dispozici. A je potřeba popravdě říct, že jsme zatím sedmí nejhorší v Evropské unii. Co jsem velice rád, a ocenili jsme a poděkovali, že se zásadně změnil postoj Ministerstva průmyslu a obchodu k Operačnímu programu OPI, kdy se příchodem nového pana ministra Jiřího Havlíčka ta spolupráce s podnikatelskými svazy výrazně změnila, řada věcí se zlepšila, a chci věřit tomu, že ty naše požadavky budou, budou uplatněny jak v Bruselu, tak i v průběhu čerpání prostředků. Podpora malých a středních podniků, to je asi evergreen, to se bavíme každý rok, ty materiály jsou relativně pořád dokola. Já bych řekl, že je to velice složitá agenda, protože ty malé a střední podniky, vlastně jsou podniky, nebo jsou to dodavatelé těch subdodávek, nebo prostě ne moc produktivních výrobků, a tam je složitá jak výrobní struktura, tak i mzdové ohodnocení, a myslím si, že z těch návrhů, co tam zazněly od podpory vzdělanosti, daňových věcí a další, myslím si, že vláda má myslím materiál teprve schvalovat, takže doufám, že se naplní i s těmi připomínkami, které sociální partneři měli. Velmi vážným materiálem byl akční plán pro ty tři postižené kraje, pro tu jejich restrukturalizaci, my jsme akorát upozorňovali, že si myslíme, že ten materiál je obrovsky rozsáhlý, asi je to potřeba, ale šedesát čtyři opatření, to je hodně velká síla, zatím chybí nějaké priority, jedna dvě tři deset, a co je nejhlavnější, bavili jsme se o různých možnostech, jak by se ten materiál měl právě do těch priorit dostat, ale asi co bude nejtěžší a nejvážnější i pro jednání vlády, je otázka využití prostředků ze státního rozpočtu dva osmnáct, devatenáct, dvacet, takže my si myslím , že dnešní jednání velmi dobré, samozřejmě každý hájil svoje zájmy, ale v těch třech bodech, myslím si, že byla velmi dobrá shoda tří sociálních partnerů. Děkuji.

Martin Ayrer, mluvčí vlády ČR: Děkuju a poprosím za odbory pana předsedu Středulu.

Josef Středula, předseda ČMKOS: Ještě jednou dobré odpoledne, ve vztahu k minimální mzdě, je nutno říct, že ani tento návrh vlády, to znamená 12 200 korun, bohužel nedosahuje to, co bysme chtěli dlouhodobě, a to, aby minimální mzda v čistém vyjádření překročila hranici chudoby pro jednotlivce.  V tomto případě by se jednalo o částku 10 477 korun, což je proti 10 691 koruně, která je oficiální hranicí chudoby pro jednotlivce, současná hranice by zodpovídalo spíš navýšení, které navrhují odbory, na 12 500 korun, a jsem rád, že materiál obsahuje taky objektivní hodnocení situace České republiky ve, se srovnatelnými zeměmi a nejen, vlastně v celé Evropské unii, a tady bohužel Česká republika i přesto, že má více než osmdesátiprocentní HDP zemí EU, i když má takřka šedesátiprocentní produktivitu práce, tak mzdy jsou pouze třicetiprocentní, a minimální mzda je jedna z nejnižších v EU. To si myslím, že si čeští zaměstnanci v žádném případně nezaslouží, navíc minimální mzda dává jasně signálně najevo, jak moc stojíme o práci zaměstnanců, a z tohoto pohledu, aby někdo, kdo pracuje plný fond pracovní doby, tak zároveň naplňoval definici pracující chudoby, tak to si myslím, že není v žádném případně na místě. Takže já bych si moc přál a odbory, aby vláda na svém jednání přišla ještě s vyšším návrhem, než navrhují odbory, ideálně kdyby to byl návrh blízký slovenské úrovni minimální mzdy, to znamená, že bychom se museli bavit někde o třinácti tisících sto nebo třinácti tisících dvě stě korunách. Z tohoto pohledu odbory určitě nic proti tomuto namítat nebudou, budou velmi rádi a myslím si, že to všem pomůže, a jde to samozřejmě cítit i v růstu HDP, protože pokud mají zaměstnanci vyšší příjem, tak samozřejmě mají vyšší spotřebu a z tohoto pohledu taky podporují ekonomiku. Takže z našeho pohledu minimální mzda v tuto chvíli ještě stále nenaplňuje tu důležitou okolnost, a to, že není dostatečně motivační k tomu, aby lidé pracovali, přestože máme jednu z nejnižších nezaměstnaností, takže je to zcela na místě. Přesto musím říct, že odbory velmi vítají to, co současná vláda udělala, protože za poslední tři roky navýšila minimální mzdu velmi dynamickým způsobem, a v podstatě napravovala chyby, které tady udělaly pravicové vlády, které na sedm let zablokovaly růst minimální mzdy, a my bychom se tady nemuseli bavit o takových částkách v případě, kdyby minimální mzda rostla přirozenou cestou i v minulosti. Také jsme se dohodli na valorizačním systému v tom smyslu, že bude předložen návrh tezí možného valorizačního mechanismu, ale odbory upozornily, že pro nás čtyřicetiprocentní hranice, která je v momentálním programovém prohlášení vlády, není dostačující. Co se týká čerpání evropských prostředků, tak tady je nutno říct, že jsme v situaci, kdy Evropská komise způsobila poměrně velké problémy v čerpání. Protože vlastně celý jeden rok nekonala kroky, které by vedly k tomu, abychom v roce 2014 už mohli čerpat, takže tady máme první vážné zpoždění, které není v žádném případě způsobeno Českou republikou. Další velký problém, a zdůraznili jsme to při jednání, že díky vládě a činnosti jednotlivých řídících orgánů byly odstraněny překážky v možnosti čerpání, protože pokud by se tak nestalo, tak dneska vůbec neřešíme otázku čerpání, ale co s tím problémem, takže to poděkování opětovně je zcela na místě. No a v současné době máme polovičku rozpočtového období a čerpání máme momentálně asi pod hranicí jedné čtvrtiny. Což si nemyslíme, že je úplně v pořádku, přesto Ministerstvo pro místní rozvoj řeklo, že to, že bohužel ten vývoj byl podobný, jako je v minulosti, a že jsou připraveni na to, že by se ta dynamika zvýšila. My jsme ale proti tomu postavili jeden  vážný argument a jsme rádi, že pan premiér na to velmi dobře reagoval a že si nechá předložit analýzu, oč tady jde, a to, že Ministerstvo financí motivuje, přesněji řečeno má snahu zaměstnance, kteří jsou zodpovědní za čerpání evropských prostředků, přeřadit z pracovních poměrů na pracovní poměr na dobu určitou, a to na konec rozpočtového období, což může znamenat taky velmi velké problémy s čerpáním, protože zcela logicky tito kvalifikovaní zaměstnanci si budou samozřejmě hledat jinou práci, a což by mohlo způsobit velmi vážné problémy, takže tady jsem rád, že pan premiér dal jednoznačně najevo, že tento problém vnímá jako vážný a bude se to řešit také na nejbližší radě pro čerpání evropských prostředků. My samozřejmě taky nejsme spokojení s tím, že v současné době hodně hovoříme o kvantitě, to znamená, kolik bylo výzev, kolik to obsahuje přibližně prostředků, nás samozřejmě zajímá velmi, a také Svaz průmyslu a obchodu a konfederaci zaměstnaneckých svazů jaké, jaká kvalita těch projektů je, protože ta, to je důležité. A poslední poznámka k tomuto bodu se týká budoucího rozpočtového období. Paní náměstkyně Letáčková přislíbila, že bychom mohli už na podzim se na jednání tripartity věnovat problematice jednání rozpočtového období, protože Česká republika se může dostat z pozice čistého příjemce do pozice čistého plátce. Například tím, že Velká Británie vystupuje z Evropské unie, a to může znamenat aritmetický posun, který ale může být samozřejmě pro Českou republiku nemalým problémem. Co se týká akčního plánu na podporu malých a středních podniků, odbory zdůraznily, že pro nás jsou nezbytně důležité, je to základ ekonomiky, každé ekonomiky, a Česká republika by v tomto mohla být ještě odvážnější, obzvláště ve světle podpory, kterou věnují i některé sousední země, jako je Bavorsko a další, kteří významně podporují malé, střední podniky, a jak říkal tady pan prezident Hanák, jediná šance jak se vymanit z režimu  subdodavatele je, abychom podpořili české firmy, které budou tím budoucím základem ekonomiky, a hlavně budou finálními producenty. To je ta, ten nejlepší cíl, jaký můžeme učinit. No a v neposlední řadě poslední diskuse a velmi dobrá byla na téma Souhrnného akčního plánu strategie restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského kraje. Tady musím říct, že velké téma bylo lithium a požadavek sociálních partnerů na vládu, aby předložila ideálně v červenci první informaci o strategickém zájmu České republiky v této nenahraditelné surovině, a my si myslíme, že tady by cíl České republiky měl být veliký, ideálně abychom to nejenom těžili, zpracovávali, ale taky finalizovali, a aby ten finální produkt nám tady vytvořil tolik potřebnou přidanou hodnotu, a zrovna tady by se mohla projevit právě motivace českých subjektů k takovéto aktivitě, což by byl jeden z velmi dobrých cílů. Jinak jsme podpořili Akční plán, ale s poznámkou, že vlastně tady řešíme problémy, které se staly na počátku naší transformace, a činí to poprvé tato vláda, a my si myslíme, že je to velice zodpovědné, ale bude záležet také na tom, zda najde finanční prostředky na podporu těch aktivit, které vyžadují finanční plnění ze strany státního rozpočtu. To se stane pravděpodobně tím klíčovým momentem, do jaké míry tento Akční plán bude či nebude úspěšný, ale každopádně práci, kterou odvedli všichni ve všech krajích, si myslíme, že byla velmi dobrá, ale zároveň jsme také poukázali na to, co indikuje Ministerstvo pro místní rozvoj, že by se tyto akční plány mohly stát základem pro jiný typ regionální politiky ze strany státu vůči regionům, protože je naprosto zřejmé, že nejsou postiženy pouze tyto tři regiony, jsou i další, a je potřeba se k tomu postavit skutečně čelem, takže z naší strany jsme přivítali všechny tyto záměry s tím, že bude teď hodně záležet, jaké další kroky podnikne vláda. Všechno za naši stranu.

Martin Ayrer, mluvčí vlády ČR: Děkuji panu předsedovi, poprosím ještě k odpolednímu jednání pana premiéra.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Ano, já bych ještě doplnil informaci, teď vlastně po krátké přestávce bude pokračovat jednání vedení Rady hospodářské a sociální dohody se zástupci všech krajských tripartit, které jsme dnes pozvali ke společnému jednání. Bude to vlastně už počtvrté, kdy se během mandátu naší vlády sejde celostátní tripartita se zástupci krajských tripartit. Je to vlastně nová věc, kterou jsme zavedli v rámci prohlubování sociálního dialogu. Máme dvě hlavní témata pro tu dnešní debatu. Zaměstnávání cizinců a agenturní práce. Tohle téma navazuje na situaci, která dneska je na trhu práce. Z hlediska nedostatku pracovních sil. My se samozřejmě snažíme primárně zaměstnat naše nezaměstnané, ale v řadě regionů se ukazuje, že už tam není disponibilní pracovní síla, takže se řeší otázka pracovních sil v rámci Evropské unie, někde také dovozu pracovních sil mimo Evropskou unii. A samozřejmě máme zájem na tom, aby tento proces nevedl k vytváření problémů, až už z hlediska nějakého mzdového podbízení se, nebo z hlediska nekalé konkurence, nebo třeba i narušování bezpečnosti a podobně. Takže budeme mluvit i o roli agentur práce. Jak jistě víte, tak došlo k reformě pravidel pro fungování agentury práce, v tuhle chvíli se dokončuje legislativa. Druhé velké téma je odborné vzdělávání ve vztahu k potřebám trhu práce. I tady jde o to, aby se posílila spolupráce mezi školami a firmami a aby tedy došlo k tomu, že střední školy budou moci pružněji upravovat své vzdělávací programy právě v návaznosti na požadavky trhu práce. Takže dvě témata, o kterých budeme primárně dnes odpoledne diskutovat. A jenom poslední věc k té minimální mzdě. Jenom tedy shrnu, vláda, respektive paní ministryně Marksová, navrhla růst mzdy o 1 200 korun minimální mzdy příští rok, zaměstnavatelé přišli s návrhem osm set korun nárůstu, odbory přišly s návrhem nárůstu 1 500 korun od 1. ledna příštího roku, takže toto jsou tři návrhy, které dnes byly diskutovány, byly argumentovány, vzhledem k tomu, že nedošlo ke shodě mezi sociálními partnery o tom, jak by měla růst minimální mzda, tak rozhodne vláda. To znamená, ten materiál paní ministryně Marksové půjde na vládu, my na vládě budeme informovat i o stanoviscích, které vyjádřili sociální partneři, a vláda následně rozhodne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter