Tisková konference po jednání vlády, 1. března 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné, už trochu pozdější odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády, která se zabývala především úpravou programového prohlášení. O slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda se dnes zabývala již dopředu oznámenou úpravou programového prohlášení, revizí programového prohlášení. Touto revizí plníme závazek koaliční smlouvy, to znamená každý rok provádět revizi programového prohlášení. A samozřejmě v té naší první revizi pro prvním roce vlády také reagujeme na ruskou agresi na Ukrajině a všechny její dopady, které má na občany České republiky.

Naše cíle a priority, které obsahuje naše programové prohlášení, se nemění. My jsme je stanovili v preambuli a chceme je dodržovat i ve zbylých letech našeho funkčního období. Budeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, v orientaci naší země na Evropskou unii, Severoatlantickou alianci, v podpoře vzdělávání, svobodného trhu, bydlení, digitalizace a pracujeme intenzivně na našem slibu připravit penzijní reformu.

Já si v souvislosti s tou aktualizací našeho programového prohlášení dovolím krátkou rekapitulaci toho, co se během prvního roku povedlo. Podnikatelům bezpochyby usnadňuje život zrušení EET, úprava kontrolního hlášení, navýšení limitu pro paušální daň a DPH na dva miliony korun, a to celkově navíc ušetří lidem a především drobným podnikatelům, 30 miliard korun na daních. Zrušili jsme také silniční daň pro osobní automobily a dodávky. Splnili jsme slib z programového prohlášení, že na financování silnic druhé a třetí třídy od roku 2023 budeme poskytovat ze státního rozpočtu částku minimálně šest miliard korun ročně.

Součástí vládního balíčku, který jsme přijali jako opatření proti růstu cen pohonných hmot, byla i daňová opatření na podporu elektromobility, konkrétně podpora nízkoemisních automobilů, elektromobilů, hybridních vozidel, vozidel na zemní plyn.

Podařilo se nám zajistit plyn pro Českou republiku. Získali jsme přístup k LNG terminálu, což jsme slíbili v programovém prohlášení ještě před zastavením dodávek plynu z Ruska a tou krizí, které jsme museli čelit.

V oblasti zdravotnictví jsme posílili veřejnou kontrolu nad finančními prostředky za úhradu zdravotní péče. Zavedli jsme systematické hodnocení nákladů a přínosů nových technologií a vydávání doporučených klinických postupů. Naprosto klíčovou změnou, kterou jsme prosadili pro financování zdravotní péče, je valorizace, pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce.

Zodpovědné hospodaření a ekonomický růst jsme podpořili předvídatelnou mírou investic. Snížili jsme předchozí vládou naplánovaný schodek státního rozpočtu o 80 miliard. Výdaje na investice v roce 2022 přes všechny problémy, kterým jsme museli čelit v ekonomické a rozpočtové oblasti, tak výdaje na investice činily 186,9 miliardy korun. Kapitálové výdaje tak dosáhly nejvyššího podílu na celkových výdajích od roku 2015, dosáhly 9,4 procenta. A mohl bych připomenout, že v tom pokračujeme dál. V letošním rozpočtu máme rekordní částku 150 miliard na dopravní infrastrukturu.

Digitalizujeme. Spustili jsme digitální agenturu, vytvořili jsme mobilní aplikaci Portálu občana, dále ji vylepšujeme, aby ta komunikace občanů se státem a vyřizování běžných operací pro občany a firmy byly co nejjednodušší.

Úspěšně jsme zvládli předsednictví v Radě Evropské unie. Dokázali jsme prosadit řadu opatření, která jsou výhodná pro Českou republiku a její o občany. Například více peněz pro transformaci naší energetiky v rámci programu REPower EU.

V zemědělství jsme podpořili platbu, tak jak jsme slíbili, jsme podpořili platbu na první hektary a zastropování dotací pro největší firmy, které přihlíží k podmínkám českého zemědělství a přispěje k dobrému hospodaření.

Tak jak jsme slíbili, tak jsme předložili úpravu nového stavebního zákona, který zrychlí a zjednoduší stavební řízení.

Klíčová je samozřejmě bezpečnost, obrana. Všichni víme, čemu čelí nejenom Česká republika, ale celá Evropa. Schválili jsme zákon, který zajistí zakotvení povinnosti dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP.

A u tohoto bodu se pomalu z té rekapitulace, a to jsem opravdu vybral jenom některé věci, které se nám už podařilo splnit z našeho programového prohlášení, tak volně přecházíme k tomu, co to programové prohlášení obsahuje nadále do budoucna a co jsme změnili při té aktualizaci. Dovolím si tady připomenout ty nejdůležitější změny.

V nové verzi programového prohlášení jsme se zavázali k tomu, že ta dvě procenta HDP, o kterých jsem mluvil a které jsme už vložili do zákona, tak že budeme vydávat na obranu už v příštím roce, tedy roce 2024, a ne, jak jsme původně předpokládali, v roce 2025.

Reagujeme i na aktuální situaci v oblasti zdravotnictví. Zavazujeme se k tomu, že vytvoříme systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků, kterým jsme v minulých měsících museli čelit.

V oblasti dopravy stanovíme plán stěžejních investic do dopravy na období deseti let včetně výhledu financování. To tu ještě nikdy nebylo a podle nás jde v tomto případě o základní podmínku přípravy a realizace klíčových projektů: dobudování základní dálniční sítě, výstavba vysokorychlostních tratí. Bez toho finančního výhledu ten plán by samozřejmě neměl takovou hodnotu a takový smysl. A v této souvislosti upravíme také legislativu tak, aby bylo možné vůbec začít s tou stavbou vysokorychlostních tratí.

V oblasti veřejných financí se zavazujeme k tomu, že budeme klást nadále důraz a budeme se snažit klást ještě větší důraz na co nejlepší zacílení sociální pomoci. Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí, která je jasná, nutná nebo ke které musíme dospět, tak aby nezhoršila situaci těch občanů, kteří se bez pomoci státu neobejdou.

Provedeme také úpravu národní energetické legislativy tak, aby reagovala na mezinárodní situaci, na tu novou situaci, a zohlednila zajištění a bezpečnost dodávek energií v České republice. Připravíme změny energetického zákona, které budou myslet na komunitní energetiku, to je velmi důležité, sdílení energií, zjednodušení instalací a rozvoj všech forem obnovitelných zdrojů energie.

Jak už jsem říkal v předcházejících týdnech a jak vás o tom ujišťovali i další členové vlády, nejde o žádné zásadní, revoluční změny. Jde o standardní proces, poctivý, nutný, revize, úpravy, aktualizaci každého dlouhodobého záměru, tedy v tomto případě programového prohlášení vlády. Je to i reakce na to, že podmínky v celé Evropě a výzvy, kterým čelíme, se během prvního roku naší vlády významně změnily v důsledku ruské agrese na Ukrajině.

Myslím, že jsme k úpravě programového prohlášení přistoupili velmi důkladně, promyšleně a že jsme upravili harmonogram a některé body takovým způsobem, abychom tyto změny mohli nejenom zvládnout, aby nám pomohly naše úkoly nejenom zvládnout, ale abychom je také mohli využít, nebo to, na čem jsme se domluvili, abychom mohli využít k urychlení řady kroků, které jsou pro Českou republiku nezbytné a které jsme v tom původním programovém prohlášení měli naplánovány na delší dobu.

Tolik základní informace o úpravách programového prohlášení vlády.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Kateřina Samková, Česká televize: Dobrý den, já mám těch dotazů víc. Asi bych začala tím programovým prohlášením. Jenom jestli jsem nepřeslechla, vy jste schválili nové programové prohlášení přímo už dnes, nebo?

Petr Fiala, předseda vlády: Ne, je to úplně jednoduché. Vláda naprosto standardně schválila aktualizovanou verzi programového prohlášení. O žádné programové prohlášení se nejedná. Ty změny, které tam jsou, ty zásadní, jsem vám tady vyjmenoval. Programové prohlášení, tak jak jsme ho schválili, jak jsme na jeho základě již získali důvěru Poslanecké sněmovny, zůstává nezměněné, jenom aktualizované v oblasti termínů a některých nových úkolů, které přinesla aktuální situace ve světě a v Evropě.

Kateřina Samková, Česká televize: Rozumím. A na to tedy navazující dotazy: V tom vlastně původním materiálu, tak se tam mimo jiné zmiňovalo, že je vlastně cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů, byla tam tato věta. Tak jestli vzhledem k tomu, že ten valorizační mechanismus se mění, tak jestli to je něco, co z toho dosavadního dokumentu tedy vypadne? Stejný dotaz v případě snížení sociálního pojištění zaměstnavatelů o dva procentní body. Tak jestli to je taky něco, co z toho vypadne? A jestli by mohli vlastně i další ministři zmínit z jejich kapitol, asi přímo u pana ministra zdravotnictví například ne, tam jste hovořil o těch lécích, ale i za další agendy, co jsou vlastně ty základní nebo ty nejzásadnější věci, které se tam například změnily. A poslední věc k tomu dnešnímu jednání, tak prošlo tedy to, že se bude hlasovat o tom stavu nouze ve čtyři hodiny. Tak jestli potom v těch dalších fázích toho procesu projednávání toho zákona, tak jestli tam bude taky nějaké omezení. Například nejprve na dvakrát pět minut, pak nějaké pevné stanovení, kdy se bude hlasovat o tom zákonu jako celku? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Těch otázek je celá řada, tak se pokusíme na ně postupně odpovědět. Nedochází opravdu k žádným zásadním změnám našeho programového prohlášení. V tom případě snížení odvodů za sociální pojištění o dva procentní body, my jsme to měli, pokud si dobře vybavuji, v našem programovém prohlášení v podmiňovacím způsobu. To znamená, že jsme chtěli zvážit, jestli taková možnost existuje. V té aktualizované verzi je nám jasné, že něco takového si nemůžeme dovolit s ohledem na ekonomickou situaci a všechny okolnosti, které tady jsou, takže na tom dál nebudeme pracovat.

Pokud jde o valorizace, my žádné valorizace nerušíme, my pouze upravujeme valorizační mechanismus, ale tato úprava valorizačního mechanismu neznamená, že žádné mimořádné valorizace nefungují. Naopak, my přineseme i tou valorizací v červnu, kterou upravíme, když ji upravíme, tak bude znamenat navýšení penzí v průměru o 780 korun a dostaneme se s penzemi, s průměrnou penzí na 20 000 korun. Bude to také znamenat, že ten velmi důležitý ukazatel, a to je podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě, během působení naší vlády vzrostl z nějakých 40 procent na 50 procent, pokud bychom to počítali k čisté mzdě, tak jsme někde na 65 procentech.

A to všechno ukazuje na to, že naše vláda myslí na seniory. Navýšení penzí po dobu naší vlády je historicky rekordní, je o nějakých pět tisíc u průměrného důchodu. Takže i tady plníme všechno, k čemu jsme se zavázali v programovém prohlášení.

A tou úpravou valorizačního mechanismu, který teď děláme, reagujeme na mimořádný výkyv v těch parametrech, které jsou důležité pro stanovení mimořádné valorizace a které by znamenaly nejenom problémy s rozpočtem nadlouho do budoucna, ale které by znamenaly i oslabení té mezigenerační solidarity, která je také velmi důležitá.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Asi od prvního pana místopředsedy půjdeme nějak postupně.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já navážu na to, co říkal pan premiér. My jsme se v těch úpravách programového prohlášení skutečně drželi té konzervativní filosofie v tom smyslu, že to programové prohlášení v oblasti bezpečnosti bylo formulováno odborně, bylo formulováno kvalitně. Takže my jsme se tam spíše dostali do nějakého termínového upřesnění než meritorních věcných změn toho, čeho chceme dosáhnout.

Například jsme si stanovili inventuru jednotlivých agend, které povedou i ke snížení míst ve státní správě, tak takovou inventuru musíme dokončit do konce roku 2023 a my za Ministerstvo vnitra jsme jakýmsi gestorem té příkladové metodiky, jak revizi agend ve státní správě provést. Zároveň jsme se zabývali příslibem někdy na přelomu let 2023 a 2024, což jsme termínově upřesnili, předložit kompletně znovelizovanou, zmodernizovanou krizovou legislativu.

To je něco, co Česká republika potřebuje. My jsme zažili v těch posledních letech několik nových typů krizí, na které ta dosavadní legislativa neumí reagovat, a zažili jsme si i to, že jsme museli jak v covidu, tak v té ukrajinské krizi pracovat s nouzovým stavem. S něčím, co se stalo v podstatě synonymem omezování nějakých občanských práv. My se v té novelizované krizové legislativě zavazujeme k tomu, že definujeme více úrovní krizí tak, aby nebylo nutné pro každý typ takového intenzivního právního instrumentu, jaký je nouzový stav. To tam máme také definováno a víceméně se jinak jedná jenom o upřesnění.

My jako Ministerstvo vnitra jsme byli gestory čtyř zákonů, které se týkaly migrační vlny, která přišla do České republiky, a samozřejmě jsme z toho vývoje poučeni a víme, co do té krizové legislativy implementovat. Ale jinak u nás k zásadním změnám nedošlo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan ministr Jurečka třeba. 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne, já jen velmi stručně tři podstatné věci. To, že vláda bude i nadále pamatovat na pomoc lidem, kteří se bez pomoci státu neobejdou, je velmi důležité v této krizové situaci. S tím počítáme. Budeme se ještě více soustředit na to, aby opravdu ten systém sociální podpory v České republice byl lepší z hlediska adresnosti.

Druhá klíčová věc, závazek udělat to, co tady třicet let se nepodařilo žádné z předchozích vlád: dotáhnout do realizace férovou, udržitelnou důchodovou reformu. To v příštích týdnech představíme.

A třetí podstatná věc: Udělat revizi v letošním roce v sociálním systému tak, aby opravdu ten systém neměl prostor ke zneužívání. Nejde primárně o to hledat nějaké finanční úspory, to je samozřejmě sekundární efekt. Ale jde o to, aby lidé, kteří objektivně pracovat mohou, aby pracovali, abychom vytvořili systém, který toto umí motivovat, a aby ten systém byl férový taky vůči všem občanům této země, kteří pracují, kteří plní své zákonné povinnosti. Aby opravdu tady byl stát, který umí vymáhat práva, stát, který umí motivovat a stát, který umí pomáhat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Poprosím ještě pana premiéra o krátké slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: A k vaší poslední otázce. Myslím, že nikdo není schopen předvídat, jak se bude vyvíjet jednání v Poslanecké sněmovně. Možná snad to ví alespoň někdo z opozice. My budeme reagovat na tu situaci tak, jak se bude vyvíjet. My jsme připraveni udělat všechno pro to, abychom prosadili náš návrh, který pokládáme za rozumný.

A dovolte mi k tomu říct ještě jednu věc: Opozice má právo využít nástroj, který nazýváme obstrukce. Používali jsme to také, když jsme byli v opozici, a mám pro to plné pochopení a budu vždy v této věci opozici hájit. Ale… Ale – a to je podstatné – současně existuje princip jakéhosi práva většiny v Poslanecké sněmovně prosadit svůj názor a prosadit svoji vůli, protože ta odráží vůli většiny občanů, kteří dali té většině v Poslanecké sněmovně ve volbách svůj hlas. To je princip parlamentní demokracie. A mezi těmito dvěma principy se musí najít nějaká rozumná míra.

Když si vzpomenu na to, jakým způsobem jsme my postupovali v opozici, tak byly některé zákony, u kterých jsme prováděli obstrukce a snažili jsme se využít maximálně práva opozice, ale byly to vždycky ojedinělé případy a mělo to nějakou svoji hranici.

My jsme tady svědky používání nástroje obstrukcí, budeme-li to tak nazývat, prakticky na každém jednání Poslanecké sněmovny. Dlouhé a dlouhé hodiny se bavíme o programu, nejenom první den jednání schůze Poslanecké sněmovny, ale i v dalších dnech. A ten nástroj je využíván prakticky permanentně. Tak je to otázka nějaké přiměřenosti a nějaké míry.

Pokud dnes se naše poslanecké kluby rozhodly k tomu, že ukončí, respektive že stanoví okamžik, kdy se bude hlasovat pouze o tom, jestli jsme ve stavu legislativní nouze – ještě jsme ani nezačali projednávat tu skutečně věcnou podstatu toho, co navrhujeme – tak to naše poslanecké kluby navrhly po více než dvaceti hodinách jednání.

A já jenom připomenu, pokud si to pamatuji dobře, že naše největší obstrukce, když jsme byli v opozici, se týkala zavedení elektronické evidence tržeb a celá ta obstrukce dohromady trvala, se všemi čteními, trvala čtyřicet, něco přes čtyřicet hodin. Tak si jenom srovnejme ty poměry. Tady jsme teprve u debaty o tom, jestli je stav legislativní nouze, nebo není.

Všichni měli nepochybně možnost říci svoje argumenty, proč se domnívají, z řad opozice, že to nesplňuje nároky na to, abychom souhlasili s tím, že to je ve stavu legislativní nouze. Reagovali na to přiměřeným způsobem moji kolegové z vlády i naše poslankyně a naši poslanci a byly vyčerpány vlastně všechny argumenty. Proto po více než dvaceti hodinách jednání, jednání, se rozhodly poslanecké kluby k tomu, že stanovily pevný termín hlasování.

Ale znovu říkám, zatím pouze o tom, jestli jsme ve stavu legislativní nouze, nebo ne.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ještě pány vicepremiéry Bartoše a Válka k jejich částem programového prohlášení.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo. Já bych jenom v krátkosti možná rozvedl dvě či tři oblasti, o kterých zde už mluvil pan premiér Petr Fiala.

První věc, a já jsem za to rád, neboť ve Sněmovně se bude tento měsíc projednávat stavební zákon ve druhém a já věřím, že i ve třetím čtení. A myslím si, jak zde máme negativní zkušenost s chováním některých opozičních politiků, tak naopak po tom, co jsme si vyjasnili, že ambicí této vlády nebylo budování superúřadu či rušení stavebních úřadů v obcích, na tom jsme se prostě neshodli ani v minulém volebním období, tak se nám podařilo najít vysokou míry shody s oběma stranami v opozici a naopak teď již postupujeme, minimálně podle projednávání výboru, tak, aby Česká republika měla stavební zákon, který bude funkční, zrychlí stavební řízení a přežije i třeba změnu v nějakém budoucím politickém vývoji. Za to jsem velmi rád.

Budeme na to navazovat a toto zde také zaznělo, v tomto programové prohlášení vlády je vlastně ambicióznější, než bylo na začátku. Víme, že zde je vysoká krize s bydlením způsobená mnoha faktory. Je to připravovaný zákon ve spolupráci s MPSV a s dalšími aktéry o podpoře v bydlení. Jsou zde finanční nástroje, spolupráce na úrovni Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj. Takže velkou prioritou jsou nástroje a faktické zrychlení výstavby dostupného bydlení pro občany v České republice.

U digitalizace… Hodně nám dalo i evropské předsednictví. To nás posunulo v řadě důležitých témat, například i v dohodě sedmadvacítky, jak bude v roce 2025 vypadat evropská digitální identita a ta evropská peněženka. My chceme na přelomu roku 2023 a 2024 dodat českou verzi s občanským průkazem. Vlastně občan se variantně bude moct prokázat na úřadech, to bude postupně nabíhat skutečně tou občankou v telefonu, popřípadě prokázat, že má řidičské oprávnění. Česká verze té elektronické identity, to si myslím, že je velký cíl.

A jedna věc, která odráží i ten vývoj vlastně nejen v Evropské unii, ale i v souvislosti s válkou na Ukrajině v zahraniční politice. My jsme skutečně, a Česká republika, ať již to byl hlas vlády, premiéra, ministra zahraničí a dalších, tak jsme jasně ukázali naše stanovisko v rámci geopolitiky. Myslím si, že je i zásadní iniciativa České republiky skrze naše aktéry v té zahraniční politice, ministra Lipavského, je ta cesta ke zřízení mezinárodního tribunálu, který následně bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Nebo to může být i hledání dalších forem formátů spolupráce v rámci Evropy, podpora Slavkovského formátu a skutečně čitelná, jasně orientovaná zahraniční politika. Za to jsem velmi rád a děkuji všem aktérům, kteří i v tom evropském kontextu v předsednictví mohli v tomto směru působit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a ministr zdravotnictví.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ve zdravotní části programu, té části, která se týká zdravotnictví, jsme mohli udělat některé změny také ve směru posunutí termínu, a to z prostého důvodu, že ten zákon o valorizaci úhrad za státní pojištěnce místo v posledním roce jsme schválili již v prvním roce. Podařilo se ho daleko dřív dát do Parlamentu a schválit, a tím pádem lze plánovat některé ty kroky ve zdravotnictví.

Ta zásadní změna je, že jsme tam dali metodiku zlepšení možnosti stability farmaceutického trhu a obecně léků v České republice. Je to novela, kterou jsme včera na kulatém stolu tady v Poslanecké sněmovně představovali všem možným, na které pracujeme, která v březnu půjde do připomínkového řízení, nebo odešla teď do připomínkového řízení a chtěl bych ji v březnu nebo začátkem dubna představit na vládě. A pokud ji vláda schválí, já věřím tomu, že ano, půjde do Poslanecké sněmovny.

Předpokládám, že to bude velmi odborná novela, která najde shodu napříč politickým spektrem bez ohledu na příslušnost k politické straně, a byl bych velmi rád, aby byla schválena ke konci prázdnin tak, aby občané České republiky po třiceti letech od revoluce konečně byli chráněni těm výkyvům, které jsou na trhu s léky, které se tady cyklicky vždycky na podzim, na jaře objevují. Bude to vlastně kombinace dvou zákonů. Jeden jsme přijali v loňském roce v prosinci a druhý bych rád, abychom přijali v tomto roce.

Ta třetí změna, která se tam objevila, to je změna, která je dána změnou vedení ve dvou ministerstvech. Vždycky mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví, v předchozím volebním období to bylo naprosto markantní a bohužel na to dopláceli pacienti, panovala hluboká, upřímná, opravdová nenávist. To se změnilo a nyní mezi těmi dvěma resorty panuje hluboká, upřímná, opravdová snaha spolupracovat. Ta se přetavila do dohody o spolupráci, do smlouvy o společné práci na některých typech legislativy a na společné práci nad oběma registry, kdy ÚZIS bude totéž dělat pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, a my jsme toto přetavili částečně do programového prohlášení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz Prima.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, budu mít tři rychlé dotazy, vezmu to bod po bodu. Oblast krizových stavů, státní hmotné rezervy, dnes jste to měli schvalovat. Tak vlastně čeho se to týká, proč jste k tomu přistoupili? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Vláda se skutečně dnes zabývala tím návrhem změnového zákona, který mění právní předpisy související se zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy. To, proč jsme to udělali, vyplynulo ze zkušeností, které má naše země s pandemií nemoci covid-19 a potom s válkou na Ukrajině.

Když si vzpomenete na tu situaci především s covidem, tak na začátku se úplně jasně ukázalo, že naše země není na podobnou krizi po materiální stránce vlastně dobře připravená. A ukázalo se taky, že stávající legislativa není pro řešení krizových situací dostatečná. Je v tomto směru nepružná a nereflektuje aktuální rizika.

Proto tady ten změnový zákon. Ten vycházel, a tak by to podle mě mělo být, vychází z toho poučení, z nějaké evaluace toho problému anebo té situace a z poučení z toho a obsahuje novely tří zákonů. A to zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákona o krizovém řízení a zákona o působnosti Státní správy hmotných rezerv s tím, že se do těch zákonů promítají právě ty praktické zkušenosti.

Jde tady o to, aby se zlepšil stav plánování na krizové stavy. To by se mělo dít prostřednictvím aktualizace, pravidelné aktualizace Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv. Je tady stanovena zákonná povinnost vlády projednávat a schvalovat plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv.

Tím cílem nebo to, co tím sledujeme, to je, abychom byli lépe připraveni na krize, byli flexibilnější v otázce využití hospodářských opatření při zvládání krizí a měli lepší zdrojové zajištění.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Děkuju. Druhá věc, proč se těch 130 procent průměrné mzdy bude nově týkat pouze učitelů? Původně se mluvilo vlastně, že se to bude týkat všech pedagogů. Tak kolik se tím reálně ušetří, nebo proč jsou ty důvody vlastně, proč jste od tohoto ustoupili?

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych řekl, že to je spíš formulační problém, který v tom programovém prohlášení vlády byl, nebo v těch našich některých vyjádřeních. Protože ten úmysl byl od počátku, aby se to týkalo učitelů. Je to i logické a je potřeba, abychom tento závazek realizovali v praxi, protože potřebujeme povolání, které má ve společnosti prestiž, ale nemá atraktivitu, učinit také atraktivním. A učinit ho atraktivním pro mladé lidi.

Těch cest k tomu je celá řada, ale jednou z nich je nepochybně i finanční nástroj. Člověk, který se rozhodne, že chce být učitelem, učitelkou, že se chce věnovat této profesi, tak má mít jistotu, že bude příslušníkem střední třídy a že se nedostane do nějakých existenčních potíží, když se bude věnovat tomuto opravdu důležitému povolání, poslání.

My máme problémy s kvalifikovanými učiteli. Máme problémy s tím, abychom získali mladé lidi pro to, aby se chtěli stát učiteli, a to musíme změnit. Proto jsme udělali něco, co není úplně typické, a to je to, že jsme se zavázali k tomu, že budeme dělat takové kroky, které povedou k tomu, že učitelé budou 130 procent průměrné mzdy mít garantováno.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: A poslední dotaz: Itálie a Německo hrozí zablokováním plánu Evropské unie zakázat ty spalovací motory. Tak jestli v nějakém případě by Česká republika byla připravená se k takovémuto bojkotu nebo vetu připojit. Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já si vás dovolím mírně korigovat. Otázka spalovacích motorů je už rozhodnutá, s tím ale, a to je výsledek mimo jiné českého předsednictví a naší schopnosti vyjednávat, že jsme do toho rozhodnutí vložili povinné přehodnocení v roce 2026. To je velmi důležité, protože tím jsme otevřeli šanci na to, abychom o této věci vůbec mluvili.

To, co vy máte na mysli, se týká připravované normy Euro 7, která je velmi problematická, kde Česká republika dokonce patří k nejaktivnějším státům, které chtějí úpravu této normy. Byli jsme první nebo jedni z prvních, kteří s tím přišli. Velmi intenzivně se tomu věnuje pan ministr dopravy Martin Kupka ale i naši diplomaté. A já jsem velmi rád, že se k tomu přidávají další země. Některé z nich jste jmenoval.

Začíná se vytvářet poměrně silná koalice, která by měla šanci, a my jsme v čele té koalice, nebo jsme jedni z těch, kteří v té koalici jsou nejaktivnější, my bychom měli šanci normu Euro 7 upravit.

Na rozdíl od té situace, která vedla k zákazu spalovacích motorů, máme tady trošku jiné podmínky, řekl bych výhodnější, a proto jsem také docela optimistický. V případě zákazu spalovacích motorů to byly automobilky evropské, které tento návrh podporovaly. V tomto případě automobilky samy signalizují, že by jim to přineslo obrovské problémy, a nepodporují tu normu v této podobě.

A to si myslím, že pokud dobře propojíme argumentaci odborníků, argumentaci automobilového průmyslu a politickou vůli a vytvoříme dostatečně silnou koalici stran, které mají s touto podobou normy Euro 7 problémy, takže máme šanci ji skutečně změnit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Teď Seznam, potom Deník N.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobré odpoledne, já se omlouvám, já mám dotaz jeden mimo téma tiskové konference. Chtěl jsem se, pane premiére, zeptat, co říkáte na to, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek využívá své pravomoci k tomu, aby po žalobcích vyžadoval informace z živé kauzy, kde je obviněn jeho bývalý spolupracovník a kde se policie zajímá i o další členy ODS a Blažkovy bývalé koncipienty či spolupracovníky z byznysu. Jde konkrétně o tu brněnskou kauzu. Nepovažujete to za střet zájmů? Nemůže to ohrozit důvěru občanů v nezávislost justice? Na závěr jen připomenu, že protikorupční organizace Transparency International pana ministra kvůli tomu vyzývá k okamžité rezignaci. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Pan ministr Pavel Blažek dělá to, co má ministr spravedlnosti dělat a co prostě standardně dělat musí. Pan ministr sám na dnešním jednání vlády požádal o to, aby mohl v bodu Různé vysvětlit ten svůj postup, to naprosto přesvědčivým způsobem udělal.

Ale dovolte mi říct k tomu jednu poznámku: Ministr spravedlnosti musí a Ministerstvo spravedlnosti musí řešit podněty, stížnosti, otázky, které se týkají jak práce justice, tak práce státních zástupců, a dělají to naprosto standardně. V případě státních zástupců ale takový dotaz na příslušný orgán nemůže vznést někdo z hierarchie Ministerstva spravedlnosti, jak se to děje třeba v případě soudů, ale musí to udělat ministr spravedlnosti.

Pan ministr Blažek to dělá i v jiných případech. Dělá to všude tam, kde ty pochybnosti se objevují, kde ty podněty existují, a musí to dělat. Zvlášť u těch případů, kde se ukáže, že to stíhání bylo nezákonné, kde dochází k únikům ze spisů, kde dochází prostě k podezření na nezákonný postup. Je to povinnost ministra spravedlnosti a právě to, že se ministr spravedlnosti ptá, je ochrana občanů a je to věc, která je podle mého názoru naprosto správná a nutná.

K žádnému, a to chci říct velmi jasně, k žádnému ovlivňování kauz nedochází, nemůže docházet. Dotazy, které kladl pan ministr Blažek v případě té takzvané brněnské kauzy, se netýkaly členů ODS a žádný dotaz, který vznese ministr spravedlnosti, nemůže být interpretován tak, že znamená zásah do toho řízení. Pokud by to takový zásah znamenalo, tak mu samozřejmě na to nemůže příslušný orgán odpovědět.

Takže znovu opakuji, pan ministr Blažek jedná v souladu se zákonem a jedná i v souladu s tím, co je povinnost ministra spravedlnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Deník N.

Kateřina Frouzová, Deník N: Dobrý den, já mám na vás taky tři krátké dotazy. U armádních zakázek mě zajímá, jestli už máte nasmlouvané kontrakty do toho roku 2024, protože pokud vím, tak vždy byly problémy s utrácením peněz na armádě tím, že nebyly zkrátka nasmlouvané kontrakty. Tak jak je tohle pořešené? Druhá otázka je, jestli i ostatní členové vlády byli s vysvětlením pana ministra Blažka spokojeni a jestli je uklidnilo to vysvětlení? A třetí otázka: Co budete dělat s Poslaneckou sněmovnou? V posledních několika měsících je opakovaně zablokovaná. Máte nějaký plán, jakým způsobem tyhle potíže řešit? Děkuji vám.

Petr Fiala, předseda vlády: Vyjádřím se k armádním zakázkám. Podívejme se na to, jakým způsobem byl využit rozpočet Ministerstva obrany v minulém roce, a podívejte se na ty roky předtím. Když si srovnáte ty výsledky, tak vidíte, že paní ministryně Černochová do toho vnesla skutečně pořádek a systém a že dokáže Ministerstvo obrany víceméně vyčerpat ty finanční prostředky účelně a tak, jak byly do státního rozpočtu přiděleny.

Ano, my pracujeme velmi intenzivně na modernizaci naší armády. Je to nutné. A když dáváme finanční prostředky v této výši do armády, když urychlujeme to zvyšování výdajů na obranu, tak to děláme s tím, že jsme si vědomi toho, že musíme být také schopni účelně, efektivně a rozumně ty finanční prostředky vynaložit na modernizaci a zlepšení, modernizaci naší armády a zlepšení obranyschopnosti naší země.

Možná bych k tomu řekl jednu důležitou věc. Prostředky, které jdou na obranu, a výdaje, které stát dává na obranu, nejsou jenom finance, za které se kupuje nějaká vojenská technika. To využití je mnohem širší. Je to – pokud stát dobře vynakládá peníze na svou obranu, tak tím současně podporuje domácí obranný průmysl, podporuje tím výzkum, podporuje tím inovace. I to všechno chceme těmi navýšeným finančními prostředky dosáhnout.

A poslední poznámka k tomu: Musíme se dívat i na nějaký mezinárodní kontext. Česká republika patřila dlouho k těm zemím, které zanedbávaly svoji obranu a neplnily své závazky k Severoatlantické alianci, ale ani vlastně svoje závazky k vlastní obraně a k vlastní bezpečnosti. Byli jsme jednou ze zemí, která dávala v rámci Severoatlantické aliance právě procentuálně nejméně na svou obranu.

A když teď tak rychle navýšíme finance, které dáváme do obrany, na dvě procenta, tak se pořád ale neposuneme mezi ty země, které dávají na obranu nejvíc. Budeme opět spíš patřit k těm, které dávají méně, a to proto, že další země jsou si vědomy nutnosti dávat peníze na svou obranu a přidávají do těch rozpočtů.

Takže my v tom musíme pokračovat. Můžeme se dívat na země, některé země kolem nás, kde se výdaje na obranu pohybují kolem čtyř procent a chtějí dosáhnout až pěti procent. Ta dvě procenta, to je něco, co já pokládám za naši absolutní povinnost vůči bezpečnosti občanů České republiky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já možná ještě jenom dodatek k tomuto tématu. Pan premiér řekl: věda, výzkum, inovace. Přesně tak to je. Ale ty synergie se dají hledat i mezi obranou a vnitřní bezpečností, což se v těch krizových letech ukázalo obzvlášť. Takže pokud se teď bavíme o nějaké technice, která je armádní, tak zároveň může být nadefinována tak, aby sloužila například při hašení lesních požárů, což byla aktuální záležitost loňského roku.

My celou tu strategii těch dvou procent jdoucích do obrany tentokrát nepřipravujeme v duchu nějakého resortismu, a to si myslím, že je také velmi důležité. My s paní ministryní obrany nad tímto tématem sedíme. Sedíme s Policií České republiky, sedíme s Hasičským záchranným sborem a hledáme, kde by ty investice zároveň mohly být využitelné právě i pro vnitřní bezpečnost, pro pocit bezpečí obyvatel České republiky. A to nejenom v době nějakého válečného ohrožení, ale i v době jiných typů krizí, které stejně vždycky řešíme jako resort vnitra a resort obrany sdíleně.

Co se týká Poslanecké sněmovny, vlastně ten základ už tady řekl také pan premiér. Pokud jsou obstrukce nadužívány, pokud obstrukce zažíváme každý týden, pokud je zažíváme u marginálních témat, pokud je opozice využívá ve chvíli, kdy jim jde jenom o to, aby se nějaký materiál nedostal na pořad jednání, pokud jsou tady dlouhé hodiny zařazování jednotlivých bodů na program jednání tak, aby se nedostalo na projednávání samotných bodů, tak prostě v té chvíli je reakce nás jako vládní většiny ve chvíli nějakých skutečných, velkých, legitimních obstrukcí, které probíhají dnes, tak ta reakce je také ráznější.

Já dám příklad z minulého čtvrtka. Tady nás vyzývalo hnutí ANO ústy předsedkyně poslaneckého klubu, aby všichni ministři přišli na interpelace, aby všichni odpovídali na otázky, které se chtějí poslanci opozice zeptat. Všichni, kdo nebyli nemocní nebo nebyli mimo republiku, přišli. Všichni odpovídali na otázky opozice a opozice ty samé dotazy zařazovala v pátek na pořad jednání v rámci zařazování jednotlivých bodů. Takže ani ta elementární dohoda, která je podstatou toho, aby vztah vláda a opozice fungoval!

V minulém volebním období to také nebylo jednoduché, ale nějaké elementární dohody se prostě vždycky nalezly. V současné době nám vyhlásila opozice absolutní válku, hovoří v expresivních slovech, hovoří o tom, že vládní koalice zažije peklo a podobně. Tak my samozřejmě jako vládní většina v podstatě parlamentní demokracie musíme umět na takovou situaci reagovat. A já za vládu říkám, za vládní koalici říkám, že prostě na takovou situaci také reagovat budeme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Právo, poslední dotaz.

Jan Martínek, Právo: Dobrý den. Já bych měl ještě otázku ohledně pana ministra spravedlnosti, protože to nemá jenom tuto rovinu. Má to i koaliční rovinu. Jde o to, že poslanci za Pirátskou stranu vyzývali pana ministra k rezignaci. Tak by mě zajímalo, jestli jste si to už vyříkali uvnitř koalice teda?

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak já jsem se s kolegou Pavlem Blažkem dnes už potkal i na plénu, nicméně na jednání vlády právě kvůli projednávání stavebního zákona na důležitém Hospodářském výboru jsem neměl čas nebo neměl jsem možnost účastnit se té diskuze. A věřím, že i za poslanecký klub, což byla forma, kterou i já jsem tedy sděloval, když jsem byl dotazován novináři, tak tady probíhá nějaké jednání předsedy poslaneckého klubu s panem ministrem Blažkem.

Jinak samozřejmě je legitimní, když libovolný politik libovolné strany vyjádří svůj názor. Já si myslím, že s tím máme zkušenosti v každé straně a my prostě postupujeme tak, jak si myslíme, že je to korektní, a to byla i ta naše včerejší reakce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek dne. Na shledanou.