Tiskové konference

16. 9. 2019 18:37

Tisková konference po jednání vlády, 16. září 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. A až budeme komplet, tak o úvodní slovo požádám pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dnes je pro nás velice důležitý den a myslím, že i pro Českou republiku, protože dnes naše vláda schválila státní rozpočet – návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. A ten den začal projednáváním rozpočtu na tripartitě, to znamená odbory a zaměstnavatelé, kteří s tím rozpočtem – aspoň jsem to tak pochopil – vyslovili spokojenost.

Následně nás navštívil pan prezident. Dodržel tradici a vyjádřil se k rozpočtu ještě předtím, než ho vláda schválila. Samozřejmě už tradičně se vyjádři kriticky z hlediska výdajů našeho státu na obnovitelné zdroje a vyplynulo z toho, že pan místopředseda Havlíček bude usilovat o to, aby se výdaje státu snížily, a vidíme tam řádově, že by to mohlo jít až o nějakých šest miliard.

Pan prezident se také vyjadřoval kriticky k počtu zaměstnanců. To určitě paní ministryně financí vysvětlí, protože je třeba vědět, že hlavní státní zaměstnanci, u kterých jsme ty počty navyšovali, jsou učitelé a vojáci a bezpečnostní složky. Na jedné straně nás tu kritizují, že máme moc státních zaměstnanců, na druhé straně v éteru zní, že chybí šest tisíc učitelů. Já už jsem žádal pana ministra Plagu, aby jasně vysvětlil, kdo ty učitele má shánět – že to má být ředitel školy nebo zakladatel školy a že my na to vytváříme samozřejmě podmínky tím, že navyšujeme platy, zlepšujeme podmínky a investujeme do škol a školek atd.

Takže pan prezident byl ještě kritický k daňovým výjimkám. To jsme si samozřejmě řekli a budeme se tím ještě zajímat.

Já bych chtěl hlavně poděkovat paní ministryni financí, která ten rozpočet skutečně tvrdě odpracovala. De facto už od února jsme o tom začali mluvit a také, když my jsme všichni byli na dovolené, tak ona tady vlastně většinu srpna trávila vyjednáváním o rozpočtu. Myslím, že jsme se domluvili i v rámci koalice velice dobře, hlavně co se týká mezd. Je velice dobře, že budeme navyšovat pevnou částkou 1 500 korun a že si vlastně procentuálně nejvíce polepší ti s nejnižšími příjmy. Že jsme zrušili tu první tarifní třídu, že už jen ten fakt pro ty nejmenší mzdy znamená navýšení asi o 3,5 procenta.

Takže skutečně chci poděkovat paní ministryni, věnovala tomu strašně moc času. Já jsem se také snažil jí u toho nějakým způsobem asistovat, ale tím, že je naše vláda menšinová, tak nás samozřejmě ještě čeká bitva o rozpočet ve sněmovně. Nicméně si myslím, že ten rozpočet je velice dobrý. Je tam nárůst o 120 miliard meziročně. 120 miliard meziročně.

Česká republika má v rámci Evropské unie skvělá čísla. My máme skvělý růst, podstatně vyšší než ostatní země Evropské unie. Ten rozpočet je navržen tak, aby se snížil dluh vůči HDP, kde skutečně patříme mezi nejméně zadlužené země. Je potřeba se také dívat na celkové ty rozpočty. To není jen o státním rozpočtu, ale i veřejné rozpočty. A v tuto chvíli, jak informovala paní ministryně financí, kraje, obce města mají na svých účtech kolik? 327 miliard mají na účtech. 327 miliard.

Takže tím, že my vybíráme daně a to RUD jsme ještě za minulé koalice měnili ve prospěch samosprávy, tak samozřejmě ty jejich rozpočty jsou velice dobré a my je ještě podporujeme v tom, že jsme našli peníze na dvojky a trojky. A v rámci tohoto rozpočtu, prosím vás, aby bylo jasno, dojde k tomu, že kraje a obce a samospráva dostanou dvanáct miliard 458 milionů. To jsou vlastně ty příspěvky pro obce na výkon státní správy a stejné je to i s Prahou a s kraji.

Takže ten rozpočet je velice dobrý. Samozřejmě, my vnímáme, že stále se tu někdo snaží vytvářet atmosféru a mluví o krizi. Já tady žádnou krizi nevidím, protože stačí se podívat v rámci naší země jen přes víkend, jak lidé jsou a mají tu spotřebu. Takže v tomhle směru je to velice pozitivní a my samozřejmě jsme připraveni, a proto jsme přišli i s tím Národním investičním plánem, kdyby došlo k nějakému – a už dochází samozřejmě, ale to neznamená, že by tu byla nějaká katastrofa.

Naopak! Naopak, příjmy jsou stále vyšší. Rekordní důchody. Navyšujeme mzdy a navyšujeme vědu, výzkum, obranu atd. Takže v tomto směru si myslím… Navyšujeme rodičovský příspěvek a další věci, to určitě paní ministryně… Investice! Ano, už jsou dávno ty časy, kdy nebyly peníze na dálnice, začínáme konečně plánovat i ty rychlovlaky.

Takže nechci mluvit dlouho, to je určitě tady hlavně prostor pro paní ministryni financí. Vlastně jsme schválili rozpočet ještě před termínem. Normální termín je 30. 9. A je potřeba teď samozřejmě, abychom ve sněmovně přesvědčili opozici i KSČM o podpoře toho rozpočtu, protože je prorůstový a byl sestaven ve prospěch lepší budoucnosti naší země a našich občanů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má paní ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, vicepremiérka a ministryně financí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, skutečně pro mě je to dnes velmi důležitý den, protože naše vláda schválila rozpočet, návrh rozpočtu na rok 2020, a to jednomyslně, to bych chtěla zdůraznit. To je také velmi důležité. My jsme si ho poctivě odpracovali a jsem přesvědčena o tom, že rozpočet, který je základním politickým nástrojem v rukou každé vlády, je skutečně prorůstový, ale současně pamatuje i na určité skupiny obyvatelstva, jako jsou důchodci, jako jsou rodiny s dětmi. To znamená, že prostě v tomto směru obsahuje tedy nejen investice do infrastruktury, ale i prvky inkluzivního růstu.

Já jsem dnes na vládě oznámila a velice si cením toho, že byl přítomen pan prezident, cením si jeho podpory státního rozpočtu i jeho ocenění, protože si myslím, že i vedle podpory premiéra, které si také vážím, je pro mě důležitá i podpora pana prezidenta, se kterým jsem ten rozpočet i v průběhu prázdnin vlastně dvakrát konzultovala.

Celkové výdaje rozpočtu dosáhnou, jak jsem předložila, částku 1 618,1 miliardy korun, příjmy potom 1 578,1 miliardy korun, a schodek tedy byl zachován podle střednědobého výhledu na 40 miliard. Zůstávají naší prioritou investice, školství a růst životní úrovně obyvatel.

Kapitálové výdaje dosáhnou z národních zdrojů historicky rekordní výše 88,5 miliardy a společně s penězi z evropských fondů půjde na investice příští rok 146,7 miliardy korun. Výrazně se také posílí podpora výzkumu, vývoje a inovací a v rozpočtu na příští rok je pro tuto oblast vyčleněno 47,6 miliardy, což je meziročně více o 5,5 miliardy.

Výdaje na důchody vzrostou o 36,9 miliardy na celkových 509,4 miliardy korun, a to především v důsledku průměrného zvýšení starobního důchodu o 900 korun od 1. ledna 2020. Povšimněte si prosím, že schodek činí 40 miliard, a důchody, jen navýšení důchodů v průměru o 900 korun, činí 37 miliard. Po tomto navýšení průměrný starobní důchod dosáhne částky 14 326 korun.

V návrhu rozpočtu na příští rok je obsaženo i navýšení rodičovského příspěvku z 220 000 na 300 000 korun pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020 a dítě mají ve věku do čtyř let.

Jednou z priorit státního rozpočtu, a já jsem ráda, že koalice se na tom shodla minulý pátek, je i platová politika. V regionálním školství, to už vlastně respektuje vládní prohlášení, se objem prostředků na platy zvýší o deset procent pro rok 2020 a o devět procent je to propsáno i do střednědobého výhledu pro rok 2021 tak, abychom dodrželi závazek, že v roce 2021 průměrný plat učitelů bude odpovídat 150 procentům průměrného platu za rok 2017, což je minimálně 45 000.

Posílena samozřejmě bude i oblast nepedagogů, kde po dohodě z pátku porostou tito nepedagogové v roce 2020 o deset procent v průměru a o další čtyři procenta v roce 2021 tak, aby dosáhli průměrného platu v roce 2021 zase 150 procent průměru roku 2017, čili 24 000.

Současně sděluji, a to už víte, že koalice se dohodla v pátek na růstu platů ve veřejném sektoru. Jsem ráda, že byl akceptován můj návrh, aby se pro rok 2020 zvyšovalo pevnou částkou všem, a to částkou 1 500 korun do tarifu plus jsme se dohodli v rámci koalice, že zrušíme tu tabulku číslo 1, takže vlastně ti nejméně honorovaní – kuchařky, různý technický personál, pomocný – porostou kromě těch 1 500 korun do tarifu ještě o 3,5 procenta. To znamená, že průměr třeba kuchařek ve školních jídelnách vzroste v průměru o 2 000 korun, což si myslím, že už pocítí, a je to dobře, protože jsou to nejméně honorované skupiny našich zaměstnanců.

Posílena bude také oblast obrany. Výdaje Ministerstva obrany porostou o 8,8 miliardy na celkových 75,5 miliardy. Podíl výdajů na obranu na HDP bude postupně narůstat z 1,3 procenta v roce 2020 na 1,5 v roce 2022.

Co se týče oblasti finančních vztahů k obecním a krajským samosprávám, tak opětovně dochází k navýšení příspěvku na výkon státní správy, a to o pět procent. A nejen v roce 2020. S pětiprocentní valorizací se počítá i v roce 2021 a 2022 v návrhu střednědobého výhledu.

Čili pro rok 2020, jak už jsem řekla, jsou navrženy priority jako důchody, rodičovský příspěvek, růst platů pedagogických pracovníků, nepedagogických pracovníků, zvýšení platů všech zaměstnanců, zvýšení kapitálových výdajů, zvýšení výdajů Ministerstva obrany, zvýšení národního výdajového rámce Státního fondu dopravní infrastruktury o 4,7 miliardy na úroveň 70,2 miliardy, valorizace příspěvku na výkon státní správy.

Ráda bych vás ještě upozornila na jednu věc a to je téma, které jsem vlastně zvedla už na začátku tohoto roku, a navázali jsme na to, co jsem navrhla do rozpočtu 2019, a to je rušení tzv. neobsazených míst. My jsme v rozpočtu roku 2019 zrušili 1 300 míst a tím, že jsem navrhla vázání peněz až na obsazení míst, tak jsme ušetřili v rozpočtu roku 2019 tři miliardy. Ale v tom jsme pokračovali a já jsem navrhla pro rok 2020 snížení provozních výdajů kapitol o deset procent. To se mi podařilo. Ustoupila jsem pouze u rozpočtu policie a Hasičského záchranného sboru z tohoto požadavku a Vězeňské služby. Jinak v podstatě tento požadavek byl všude dodržen.

A pak jsem navrhovala snížení deseti procent úředníků, a to v ústředních orgánech, pět procent v organizačních složkách státu a u příspěvkových organizací jsem nakonec ustoupila ze tří procent na dvě procenta. Po těchto operacích. Všude se to nepodařilo. Musela jsem v některých menších kapitolách ustoupit. Je tady jeden rezort, který žádal vrácení 548 míst. Je to Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže ta místa byla vrácena, ale bez peněz. Já samozřejmě těm, kteří snížili počty úředníků, ať už formou pokračování rušení neobsazených míst, novou systemizací, kterou jsem třeba udělala důsledně na Ministerstvu financí tím, že nebudeme mít poměr jednoho vedoucího na pět zaměstnanců, ale třeba i zrušením míst, které nějakým způsobem ty rezorty nevidí jako potřebné, tak polovinu ušetřených prostředků budu těm rezortům vracet. Ale těm, kteří to prostě důsledně provedli.  

Takže po této operaci… Já vám ukážu takový zajímavý graf. Tady pořád slýcháme od některých opozičních politiků, jak strašně narostly počty úředníků od dob poslední pravicové vlády. Tak já vám ukážu takový zajímavý graf, napřed nominálně, pak procentuálně. Tady máte nárůst ve veřejném sektoru mezi lety 2012 a 2020. Takže se podívejme, kde ten nárůst máme: 75 procent, je to konkrétně skoro 37 000, jsou zaměstnanci v regionálním školství. Souvisí to s regionální reformou, nebo nepotřebujeme učitele? Já si myslím, že jsme si jasně zodpověděli, že učitele potřebujeme.

Dalších 3 635 jsou příslušníci bezpečnostních sborů, 2 946 jsou vojáci z povolání a tady to jsou, ta částka 2 073, to jsou zaměstnanci v rámci projektů EU a finančních mechanismů, kteří jsou ale placeni z prostředků EU, nebo finančních mechanismů, například Norských fondů.

Takže to je ten nárůst maximální a ten zbytek, 4 200 teď po konečných redukcích a schválení dnešního rozpočtu, to znamená osm procent, je nárůst úředníků mezi lety 2012 a 2020. Takže toto je celá pravda. Toto je celá pravda, kterou budu ukazovat jasně v Poslanecké sněmovně všem těm, kteří tvrdí, že nám narostly o 60 000 počty úředníků. Není to pravda. Toto je celá pravda, která odpovídá rozpočtu. Vycházíme z čísel roku 2012 a teď rozpočtu, který byl dnes schválen na rok 2020.

Ještě možná slýcháváte často od opozice, že máme výdaje kapitálové, které jsou motorem ekonomiky, zvlášť v době, kdy ekonomika zpomaluje, že kapitálové výdaje jsou nízké. A že jsou nižší než v krizových letech. Opět to není pravda. A mám tady tento graf, který už jsem několikrát ukazovala a budu ho ukazovat neustále. Ten tmavý, tmavá část sloupce, jsou skutečně vynaložené kapitálové výdaje v daném roce z národních zdrojů. Ten světlemodrý sloupec jsou potom prostředky Evropské unie. Takže se podívejte, kde se dává nejvíce z národních zdrojů – no je to rozpočet roku 2020. 88,5.

Tady vidíte jednoznačně, že je to nejvyšší nárůst, a ten zaklínaný rok 2015 a předtím ještě ty roky osm, devět, ty už tady nemám, ty budu mít v Poslanecké sněmovně, tak ty jsou samozřejmě dány tím, že se nám potkala dvě programovací období a vlastně je tam obrovský nárůst peněz z EU, ale z národních zdrojů je tam téměř nic. Takže je potřeba si ty věci skutečně pojmenovávat pravými jmény a my dnes dáváme z národních zdrojů do kapitálových zdrojů částku, která odpovídá procentuálně 9,1 procenta celkových výdajů. Takže tolik k investicím, které, si myslím, jsme rozhodně nepodcenili a které jsou motorem ekonomiky.

Na vládě jsme také debatovali o kapitole Ministerstva kultury. Jistě víte, že pan ministr naskočil teprve nedávno do této kapitoly a on tady stojí a určitě mě doplní, seznamuje se s touto kapitolou. Já jsem vyjednávala o prázdninách s tehdy zastupujícím náměstkem pro ekonomiku, který je člověk, který v podstatě má k té kapitole z ekonomického hlediska nejblíže. Vyjednali jsme spolu 440 milionů navíc.

Pan ministr tam otevřel debatu, že vidí problém v živém umění. Tam jde částka pro příští rok zhruba asi 160 milionů. Je tam sice propad oproti tomu loňskému roku, ale minimální, protože tehdy se zohledňoval a navyšoval rozpočet, protože byla osmičková výročí. Ale já vnímám ten problém. Já samozřejmě jsem velmi otevřená, co se týče živého umění. Chodím do divadel, ať už v Brně, nebo v Praze a velmi je mám ráda a myslím, že je to důležité pro naši zemi.

Takže my jsme se spolu domluvili, že rozpočet roku 2020, protože jemu také samozřejmě nějakou dobu trvá, než se do té problematiky dostane a než si udělá nějaké příslušné analýzy, takže my se spolu po velice krátké době potkáme a já jsem připravena navýšit položku živého umění už z peněz a rozpočtu roku 2019 z ušetřených prostředků z obsluhy státního dluhu. Protože víte, že si půjčujeme, díky tomu, že máme obrovsky dobrý rating, je obrovský zájem o český dluh na finančních trzích, takže úroky, za které si půjčujeme, jsou čím dál nižší.

Tím pádem jsem schopna tam něco uspořit, a tak jsem z těch peněz poskytla, poskytnu miliardu na nákup automobilů pro policii, jako jsem z těch peněz poskytla určité prostředky pro boj se suchem, a zejména tedy na nádrže, které zadržují vodu v krajině pro Ministerstvo zemědělství, tak jsem připravena i poskytnout na živé umění, protože je považuji za velmi důležité. Ale musíme si samozřejmě vyjasnit tu částku a to chce určitý čas, který jsem panu ministrovi dala. Počítám, že v řádu dnů se sejdeme a já jsem otevřena tuto položku navýšit.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan vicepremiér Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý den. Rozpočet je postaven, a chtěl to slyšet i pan prezident, s ohledem na průmysl, energetiku, podnikání a obchod jako prorůstový. To znamená, že jsme připraveni na to, že i když ekonomika neporoste třeba takovým tempem jako v minulosti, tak nám nebudou chybět zdroje.

Rozpočet s ohledem na hospodářství je postaven na extrémní podpoře vědy, výzkumu a inovací. Pouze podotýkám, že ještě v roce 2015 byla tato částka ve výši 27 miliard, příští rok bude pouze z národních zdrojů ve výši 37 miliard, a když k tomu připočteme evropské zdroje, tak budeme na 48 miliardách.

Stejně tak jsme připraveni s ohledem na podporu investic. Byl schválen nový zákon o podpoře investic a byly uvedeny v život nové výdajové odpočty s ohledem na daňové odpočty na podporu investic do vědy, výzkumu a inovací.

Stejně tak jsme na to připraveni s ohledem na exportní podporu, kterou z gruntu měníme s pohledu agentur a z pohledu tzv. podnikatelských misí. Stejně tak jsme na to připraveni s ohledem na podporu nejmenších živnostníků, a to přijetím živnostenského balíčku. A stejně tak jsme na to připraveni i přes pracovní sílu, možná největší bariéru růstu v současné době, protože jsme přijali opatření jak pro příchod pracovníků v základních pozicích, tak v pozicích středních, a dokonce i v pozicích vrcholových. Stejně tak jsme na to připraveni s ohledem na energetiku, protože jsme v rozpočtu počítali s tím, že se rozjíždí proces přípravy jádra.

Bohužel jsme spojeni s minulostí i s některými nepříznivými rozhodnutími a příští rok bude nejnáročnější zatím v historii s ohledem na podporu obnovitelných zdrojů. Byl to současně další bod diskuse dnešní vlády, který jsme museli přijmout.

Dovolím si krátkou rekapitulaci. V roce 2009 byla částka na podporované zdroje energetiky ve výši pěti miliard korun. Pět miliard korun v roce 2009. V příštím roce bude necelých padesát miliard korun. Je to celková částka, která jde na ortel jak státního rozpočtu, tak spotřebitelů, tak podnikatelů. Přičemž ze státního rozpočtu na příští rok počítáme s částkou 27 miliard korun. Dalších 23 miliard korun musí zaplatit spotřebitelé a podnikatelé.

Tato částka extrémně vzrostla s ohledem na neuváženou podporu fotovoltaiky, zejména v letech 2009, 2010, a v příštím roce dosáhneme tedy absolutního vrcholu z tohoto úhlu pohledu. Nám nezbývá nic jiného, protože se zafixovala částka, kterou mohou platit spotřebitelé, případně podnikatelé, a současně je dána částka tzv. výkupní ceny, která se musí platit těm, kteří podporují, respektive provozují tuto fotovoltaiku, takže jsme v tuto chvíli na tomto zdroji.

Když to porovnáme s minulostí, tak 25 miliard korun za posledních deset let je čisté navýšení v neprospěch státního rozpočtu. Kdybychom byli v roce 2009, máme o 25 miliard korun víc, než máme dnes ve smyslu státního rozpočtu.

Byla to velmi kritická připomínka i pana prezidenta Zemana. My rozhodně se nesmíříme s tím, že skončíme na této částce, a velmi intenzivně začínáme pracovat na tom, aby se ta částka srazila dolů. Na druhou stranu musíme zase respektovat určité závazky, které z minulosti máme. Bude to nesmírně náročné, budeme jednat s Evropskou komisí, budeme se bavit o tzv. vnitřním výnosovém procentu, na základě kterého budeme stanovovat režim pro provozovatele fotovoltaiky v příštích letech, a ta diskuse bude nesmírně náročná.

Nicméně mým úkolem, kterým mě dnes pověřila vláda, je, abych velice intenzivně začal pracovat na snížení této částky pro příští roky. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak děkuji za slovo. Kromě státního rozpočtu se dnes i samostatně schvaloval rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020. Plánované příjmy fondu budou ve výši 1 miliardy 235 milionů. Tyto zdroje plynou ze státního rozpočtu a splátek poskytnutých úvěrů. Důležité jsou plánované výdaje, které na rok 2020 jen pro fond jsou ve výši 3 miliardy a 18,5 milionu korun.

Tyto výdaje půjdou na nízkoúročené úvěry, to znamená na bydlení pro mladé, nájemní bydlení, dostupné bydlení a zároveň i na dotace, protože poskytujeme mladým rodinám dotaci na každé narozené dítě, poskytujeme dotaci obcím na regeneraci veřejných prostranství a samozřejmě na sociální bydlení v obcích.

Pokud k tomu přidám i peníze, které má vyjednáno Ministerstvo pro místní rozvoj v rozpočtu na seniory, na bydlení pro seniory, to znamená komunitní bydlení pro seniory, pečovatelské byty, bezbariérové bydlení, tak to je zhruba půl miliardy, tak na bydlení půjde příští rok celkem 3,5 miliardy korun, což si myslím, že je skutečně hezký výsledek jednání s paní ministryní financí a mně nezbývá než poděkovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr kultury pan Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já vám přeji také dobrý večer, dámy a pánové. Já budu také přívětivý.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tři minuty… Spěchám do Lán.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Tři minuty… Vidíte, já jsem neustále pod kontrolou. V tom omezeném čase, který mi tu byl vymezen, bych vám rád sdělil, že tu byla určitá tenze mezi sociální demokracií a v koalici. Ta byla dána tím, že my jsme nesouhlasili s tou první podobou rozpočtu, protože nám tam chyběly prostředky pro policisty, hasiče, pro sociální služby.

Nicméně se jednalo a dosáhlo se kompromisu a v tuto chvíli jsme spokojeni s tím, že se zvýšily penze o 900 korun, že se zvýšily tarifní platy o 1 500 korun pro každého. My jsme spokojeni s tím, že je zvýšený rodičovský příspěvek, příspěvek na péči. Toto jsou pro nás zásadní věci.

A ještě je také důležité, že jsme zrušili tu nejnižší tarifní tabulku. Já jsem speciálně rád proto, protože vím, že v oblasti kultury to často byly ubohé platy pro kvalifikované lidi. Takže to bylo nedůstojné. To je také dobrý krok.

A dovolte mi, abych řekl, že se domnívám, že toto zvýšení platů ve veřejné sféře má i makroekonomický pozitivní smysl, protože posilování spotřeby jako určitého pilíře ekonomiky má prostě smysl samo o sobě jako budování větší stability českého hospodářství. Takže souhlasím s tím, co říkal premiér, že je to v tomto dobrý rozpočet. Myslím si, že do časů těchto je to prostě něco, co stabilizuje ekonomiku.

A co se týče kultury, která tu byla zmíněna, tak tam jsem do toho vstoupil trochu jako takový kazisvět, když už ta konstrukce byla hotová. Já tu oceňuji, že jak pan premiér, tak i paní ministryně a místopředsedkyně vlády byli ochotni mě vzít ke stolu a tu debatu se mnou vést, protože já jsem opravdu přesvědčen, že v případě živého umění tam došlo k selhání, k chybě. A to mohlo být i na straně Ministerstva kultury, že se víc nebilo.

Já jsem se snažil i dnes na vládě ukázat, že došlo k poklesu, vlastně i absolutnímu poklesu toho procenta, které se poskytuje oblastním divadlům, orchestrům. Také to dopadá špatně na festivaly, jako je Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a řada dalších. A ohrožování těchto hudebních a divadelních akcí mi připadalo, že je něco, co si kultura ani ta obec tedy nezaslouží.

Takže já jsem rád, že se tady podařilo najít dohodu, jejíž obrysy naznačila paní místopředsedkyně, že si na to tedy sedneme, a já bych chtěl říci, že slovu, které mi dala paní ministryně Schillerová, věřím.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter