Tisková konference po jednání vlády, 19. dubna 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády tady v Poslanecké sněmovně. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, vláda dnes jednala v situaci, kdy pan premiér Petr Fiala je na zahraniční pracovní cestě, tedy bez jeho účasti. Nicméně z těch bodů, které jsme projednávali, si dovolím zmínit důležitý bod, který už byl v minulosti na vládě opakovaně, i na vládě naší, a to je návrh na jmenování pana ředitele Koudelky do hodnosti brigádního generála. Myslíme, že je naprosto zřejmé a objektivní, že tento krok měl už nastat dávno. Vláda, i naše, tuto nominaci opakovaně dávala k rukám prezidenta republiky. Věříme, že v této situaci, v této konstelaci již bude vyhověno.

Myslím si, že pan ředitel Koudelka opakovaně prokázal, že jednoznačně chrání zájmy České republiky, bezpečnost této země, že službu, kterou řídí, řídí velmi dobře, kompetentně. Prokázaly to i informace o spolupráci s opravdu kvalitními službami jiných států, které mají bezpečnost na velmi vysoké úrovni. Takže tento krok, věříme, že už ho děláme naposledy a že v tomto případě pan prezident návrhu vlády vyhoví.

Já si také dovolím okomentovat další bod, který je přímo z gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, a to je novela zákona, kterou jsem dnes na vládě předložil a která dnes vládou byla schválena, a sice novela zákona o provádění sociálního zabezpečení.

My jsme tady v této novelizaci udělali několik kroků, které vedou k tomu, abychom například mohli agendu důchodů více digitalizovat, aby bylo možné online žádat o důchody. Také jsme projednali úpravy, které vedou k tomu, abychom tady měli daleko přehlednější systém výplaty důchodů. To znamená, aby se důchody nevyplácely v tzv. plujících měsících, kdy je to vždycky od nějakého data nějakého měsíce do dalšího data dalšího měsíce, ale aby tady bylo jasné, zřejmé ohraničení, že se vyplácí důchody za jednotlivé kalendářní měsíce v daných kalendářních měsících s tím, že upravujeme také ještě ty termíny výplat. Snižujeme počet termínů výplat a budeme tyto termíny soustředit do první poloviny daných měsíců. To znamená, aby důchody chodily v ideálním případě někdy do poloviny každého měsíce všem důchodcům v České republice. Takže je to další krok, který je ve prospěch našich starobních důchodců.

Součástí původního návrhu této novely byla také ještě jedna záležitost, která se týkala návrhu odpustit pracujícím důchodcům jejich platbu na sociálním pojištění. Je to ta část, kterou odvádí oni jako zaměstnanci, těch 6,5 procenta, a zjednodušit tak ten systém, zpřehlednit ho a zároveň vytvořit větší motivaci pro to, aby lidé, kteří mají starobní důchod, nám zůstávali ještě další čas v práci, podle jejich schopností a možností samozřejmě. Ale dohodli jsme se, že tuto část návrhu novely jsme dnes na vládě vypustili a bude součástí potom následně celého balíku důchodové reformy také ještě poté, co ještě doladíme ten přesný parametr a přesný mechanismus. Budeme samozřejmě o tom také jednat se zástupci opozice i se sociálními partnery.

Takže tato novelizace, kterou jsme dnes projednali, je spíše toho technického charakteru, zaměřená na tu digitální oblast a na větší klientskou výplatu důchodů během jednotlivých kalendářních měsíců. Tolik za mě, děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další slovo poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak také pěkné odpoledne, dámy a pánové. Podařilo se opět získat další dodávky léků. Tentokrát jsou to opět antibiotika, a to jak ve formě tablet, tak suspenzí. Konkrétně V-penicilin v tabletách a suspenze s obsahem amoxicilinu.

Vláda schválila mimořádnou úhradu těchto léků tak, jak nám to umožňuje zákon přijatý touto vládou v prosinci loňského roku. Jedná se zase o poměrně velké množství, několik tisíc balení, spíš desítek tisíc balení. Tak to na každé vládě provádíme, tyto léky budou k dispozici od 1. května, respektive ta úhrada je stanovena k 1. květnu.

Já doufám, že se nám ty léky podaří dodat – je to samozřejmě ale věc, kterou musí zajistit distributoři – do co největšího množství lékáren, byť se nedaří je dodat do úplně všech lékáren. Proto je nezbytně nutné, aby Poslanecká sněmová přijala druhý zákon, který jsme připravili a který prošel vnějším připomínkovým řízením a v nejbližší době půjde na vládu, který výrazně zpřísní pravidla pro výrobce, donutí je mít skladovací zásoby. Zvlášť ty výrobci, kteří – a já je budu jmenovat, budu je jmenovat na zdravotním výboru příští týden a budu je jmenovat ve Švédsku na jednání ministrů – kteří opravdu nespolupracují, kteří odmítají nějakým způsobem pomoci těm jednotlivým zemím včetně České republiky, které mají nedostatky různých typů léků.

Jsou to evropští výrobci, nejsou to v žádném případě zahraniční výrobci, a jsou to výrobci, kterým se různými kroky podařilo v minulém období získat téměř monopol buď v celé Evropě, nebo v části evropských zemí a dnes, a troufnu si to takhle formulovat, drží ty země pod krkem.

My nemáme žádný nástroj, jak bychom je mohli donutit, aby zvýšili výrobu, aby nám včas dodali léky, a to je něco, co chci změnit legislativou v České republice. A udělám všechno proto, aby se to změnilo i v rámci Evropské unie, tak jak jsem s tím začal již v rámci našeho předsednictví.

Doufám, že Poslanecké sněmovna podpoří tento zákon. My ho projednáváme s poslanci i v opozici, samozřejmě, s paní profesorkou Adámkovou, pokud jmenuji někoho ze zástupců ANO, s kolegyní Maříkovou, pokud jmenuji SPD, a s dalšími. Chci, aby to byl zákon, který bude rezistentní, který vydrží výsledky jakýchkoliv voleb do Parlamentu a jakoukoliv vládu v budoucnosti a který ochrání pacienty v České republice před nezodpovědnými výrobci a před nedostatky a různými výpadky.

Rád bych, aby tento zákon prošel ve zkráceném řízení. Rád bych, aby tento zákon byl projednán ještě v letošním roce, ideálně do podzimních měsíců tak, abychom v tom listopadu, prosinci už s tím zákonem mohli pracovat, nebo alespoň s jeho částí, a mohli tak ještě lépe chránit české pacienty. To je k tomuto bodu všechno.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Jako první Česká televize.

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den. Já mám dvě otázky, ta první míří na pana ministra práce. Jestli byste mohl ještě podrobněji okomentovat, proč jste se tedy rozhodli stáhnout dnes ty změny, které se týkají hlavně teda těch pracujících důchodců: Jestli právě třeba i – omlouvám se, jestli jsem to přeslechla – jestli i tím jedním z těch důvodů byly i výtky třeba Ministerstva financí ohledně těch výpadků příjmů? A ta druhá otázka se týká stavby gigafactory v Líních. Jestli můžete nějak v krátkosti okomentovat, co jste se vlastně od ministra práce dnes dozvěděli, v jaké fázi ta stavba případně je? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já mohu říci, že tady není ten hlavní argument to, že by tímto opatřením stát jednoznačně přicházel o finanční prostředky. Pokud bychom takovouto slevu pro pracující důchodce zavedli, je potřeba také vyhodnotit to, že tímto opatřením jednoznačně také podpoříme to, že tito lidé budou nadále buďto plně, nebo částečně ekonomicky aktivní. Tudíž budou odvádět odvody do státního rozpočtu, budou tady plátci ostatních daní. Jejich ekonomická aktivita bude také dávat šanci na jejich vyšší spotřebu. Ale především tito lidé budou pomáhat doplňovat ten pracovní trh a pomáhat firmám, aby dokázaly mít dostatek kvalifikované pracovní síly pro to, aby i ty firmy mohly uspokojovat poptávku po jejich produktech, službách atd.

Takže opravdu tady si troufnu říct, že tento krok by byl jednoznačně do celkové bilance veřejných finančních prostředků pozitivním krokem. Ostatně proto se o tomto bavíme. A ten důvod, proč jsme se to dnes nakonec rozhodli z toho materiálu vyřadit, je, že se snažíme hledat ještě další možná opatření a parametry, jak opravdu motivovat, aby lidé, kteří mají nárok na starobní důchod, aby zůstali ekonomicky aktivní.

Zároveň to promýšlíme i do další provazeb. Například ještě nějaká motivace třeba, která by mohla být výraznou pobídkou pro to, aby ten člověk byl aktivní a nešel si třeba automaticky hned vyžádat výplatu důchodu. Prostě zvažujeme ještě několik dalších možných variant. A toto opatření prostě chceme zasadit do celkového balíku těch jednotlivých změn, které budou prováděny v rámci celé důchodové reformy. Takže to byl ten praktický důvod.

Pokud jde o Líně, když tak poprosím, aby mě doplnil také i pan vicepremiér. Tady jednoznačně je situace taková, že pokračujeme v té strategii, kterou si vláda vytkla. My opravdu velmi stojíme o to, aby se podařilo mít takovouto strategickou investici na území České republiky. Je klíčová pro celý sektor automotivu na příští desítky let. Investice, která dokáže na sebe dále také napoutat pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Evidentně do budoucna i oblast vědy, výzkumu, inovací bude mít velkou příležitost díky této investici, která by do České republiky přišla, se významným způsobem rozvíjet.

Takže děláme všechny další kroky, které samozřejmě musíme dělat a souvisí i s určitými, řekněme, obtížemi, které tady jsou. Ať už je to otázka třeba záležitostí, které se týkají analýzy legislativního prostředí, možnosti, jak třeba ten proces dokázat ještě zrychlit. Protože jsme si vědomi toho, že tady prostě jsou jiné státy okolo nás, které taky stojí o takovouto investici a mají třeba některé procesy rychlejší než Česká republika a jsou schopny třeba tu nabídku vůči tomuto investorovi dát třeba ještě v lepším světle. Toho jsme si vědomi, a proto hledáme cesty, jak dokázat být v této oblasti, řekněme, ještě pružnější a rychlejší.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: A tam samozřejmě takhle to pan ministr hospodářství formuloval, pan ministr Síkela, a informoval nás, jak probíhají ty jednotlivé kroky. Jednotliví ministři, resortní, pak, kterých se to týká – mě se třeba týká letecká záchranná služba – informovali, jak jsme připraveni, pokud by ta situace nastala, řešit to tak, aby absolutně nedošlo k nějakým problémům. Tedy jak například s leteckou službou, jak například s obchvatem, s různou infrastrukturou dopravní. Tam měl pan ministr Kupka poměrně dlouhé vystoupení, kde nás informoval o přípravě jednotlivých kroků s tím, že je vše připraveno tak, že pokud bude potřeba, vše se spustí.

Já jsem informoval o tom, že jsme vytvořili pracovní skupinu pro leteckou záchrannou službu. Chtěli bychom v letecké záchranné službě posunout i letiště do Karlových Varů. Měl jsem jednání i s Ministerstvem obrany ohledně podpory Ministerstva obrany, co se týká letecké služby. Chtěli bychom, abychom nedělali žádné experimenty, ale aby to, co se ověřilo, se posunulo kvalitativně dál. Upozornil jsem na nutnost, řekněme, mít toto všechno s dlouhodobým horizontem.

Řeknu typický příklad, proč je to potřeba. Jiná hmotnost nebo jiná konstrukce je heliportu v nemocnici, pokud přistávají pouze civilní vrtulníky, jiná, pokud tam přistávají i vojenské vrtulníky. Liší se trošičku i letové koridory. Ten rozdíl se může pohybovat až v řádově 15 milionech při konstrukci heliportu, kde přistávají oba dva vrtulníky a kde přistává jeden typ vrtulníku.

Proto jsme zahájili teď už debatu o tom, jak bude vypadat letecká služba v horizontu dalších, řekněme, patnácti až dvaceti let, a do té debaty jsme vtáhli i opoziční poslance. Tady já si troufnu poděkovat, je to teda nestandardní, že to dělá vláda, ale kolegu Maškovi z ANO, který do toho byl vtažen a je záchranář. A chtěli bychom, abychom vytvořili opravdu model, který bude zase naprosto resistentní jakýchkoli politických změn, aby na něm byla maximální shoda, protože je potřeba, aby letecká záchranná služba byla dostupná v celé republice.

Nesmíme zapomínat na takové ty okrsky, jako je část toho výběžku v Karlovarském kraji, proto ten Karlovarský kraj, a pokud to půjde, tak vybudovat i tam stanoviště letecké záchranné služby. A to všechno se týká Líní a to všechno se týká toho letiště a toho, co se týká celého toho projektu giagfactory. Chceme být připraveni tak, aby když ten projekt bude realizován, tak aby se absolutně nestalo, že bude problém na naší straně, že nebyl.

Adéla Davidová, Česká televize: Já bych se ještě jenom doptala. Tématem bylo v jednu dobu i případné vyvlastnění obecních pozemků. To stále platí? Nebo ne?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: My jsme toto téma vůbec nediskutovali. Vůbec jsme zatím o tomto nedebatovali. Toto se vůbec neřeší a nemyslím si, že nějaký takový bod byl diskutován anebo otevírám v debatě. My jsme se bavili, jak zajistit, pokud by to letiště nebylo, jak zajistit servis pro všechny ty, kteří to letiště využívají, jak zajistit požadavky investora na infrastrukturu, na dopravu a jak pomoci tomu regionu, aby nejenom Česká republika, ale aby ten region měl z toho výhody, že by tam byla gigafactory. O nějakém vyvlastňování pozemků žádná debata nebyla.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím CNN Prima News.

Karel Rychlý, CNN Prima News: Dobrý den, pánové, já bych se zeptal vás obou. Průzkum CVVM dal od lidí vládě Petra Fialy, jejíž jste členy, nejhorší známku od vlády z roku 2013 Petra Nečase. Tak mě by zajímalo tohle téma: Proč si myslíte, že se to stalo? Budete s tím v případě, že vás to nějakým způsobem osloví, něco dělat? Myslíte si, že je zapotřebí něco změnit? Kde může být podle vás ten důvod, ta příčina té známky, kterou jste dostali?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Pokud mohu začít, tak já řeknu, vždycky u těch průzkumů je to věc pocitu toho respondenta. Můžeme vést debaty o tom, nakolik je ten názor objektivní, z čeho vychází a podobně, protože když třeba jiné průzkumy třeba měří, jaký je pocit lidí v České republice z pohledu třeba toho, jak vnímají nezaměstnanost, tak lidé v dnešní době si myslí, že nezaměstnanost v České republice je násobě vyšší, než ve skutečnosti je.  

Ale já nezlehčuju tyto věci. Já si myslím, že určitě vláda má dokázat zlepšit svoji komunikaci. A když se podíváme na faktické kroky vlády, která vládne v nejsložitějším období za celých třicet let v novodobé historii České republiky, tak jsme v situaci, kdy jsme zvládli jak loňský rok z pohledu imigrační vlny, tak jsme zvládli situaci Ukrajiny, nebyly přerušené dodávky. Dnes ceny klesly na úroveň, která byla před celou tou krizí, na úroveň roku 2021, když se podíváme například na plyn. Elektřina také klesá. Máme nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie, lidi mají práci. Když se podíváme na ekonomický výhled, ten slibuje, že to nehorší bychom měli mít za sebou. Když se podíváme na míru ohrožení chudobou v České republice, máme ji nejnižší z celé Evropské unie.

Takže když se podíváme na ty objektivní ukazatele, a mohl bych pokračovat – snižování počtu exekucí, udělali jsme milostivé léto na oddlužení. Když se podíváme na ty další parametry, tak si myslíme, že opravdu ty kroky, které jsme udělali v té krizové době a které děláme, opravdu povedou k tomu, že z té situace vycházíme jako česká společnost, česká ekonomika i české domácnosti velmi dobře.

A vidíme také na to, že období těch příštích zhruba 2,5 roku, které jsou do konce mandátu naší vlády, by měly přinášet kvalitativní, další kvalitativní zlepšení života v České republice. A myslím si, že ti lidé, je potřeba, aby to vyhodnotili v okamžiku také, kdy budou moci hodnotit to s nějakým zpětným pohledem.

Teď chápu, že ta společnost to vnímá i do určité míry emočně. Ale když se podíváme na ta konkrétní fakta… Třeba doplním ještě: Mluvilo se často o tom, jak budou schopny domácnosti splácet své závazky. Podívejme se na schopnost splácet hypotéky, spotřebitelské úvěry, za loňský rok vlastně máme historicky nejlepší disciplínu splácení závazků domácností v České republice.  

Karel Rychlý, CNN Prima News: Čím je tedy, podle vás, způsobena ta známka? Protože vy tady říkáte, že v podstatě není důvod, abyste dostali známku, jakou jste dostali. Takže kde vidíte tu příčinu?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Vždycky do určité míry hraje strach, hrají emoce, a když se podíváme i na to, co se diskutuje na sociálních sítích a v rámci mediální scény, tak často třeba ty titulky a často některé informace, které tam jsou, tak jsou vlastně buď zavádějící, nebo i nepravdivé. A když se podíváme na realitu konkrétních ekonomických ukazatelů, tak ta ukazuje, že ta situace zdaleka není taková, jak si mnoho třeba lidí myslí nebo vnímá. Když jsem tady zmiňoval tu nezaměstnanost, dnes v České republice například kdo chce mít práci, tak tu práci získá.

Jak nejlépe bojovat proti chudobě? No jít se ucházet o práci a pracovat a snažit se zlepšovat svoji kvalifikaci. Takže když se podíváme na tu situaci, za kterou ta vláda je zodpovědná, co může dělat, vláda ty kroky dělá racionálně. Myslíme si, že je dělá zodpovědně jak ve vztahu k občanům, tak i ve vztahu třeba k veřejným financím.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já bych chtěl to, co říkal pan ministr Jurečka, to, co říkal Marian podpořit. Já jsem zvyklý čtyřicet let svého života, od dob, kdy jsem začal dělat vlastně doktorandské studium, pracovat s výzkumy, pracovat s prospektivními studiemi. Koneckonců s profesorem Duškem jsme kdysi spolupracovali v Ústavu biostatických analýz a dělali jsme různé typy průzkumů nejenom pro vědecké instituce, ale pro různá zařízení, a to napříč biomedicínou.

A samozřejmě co já udělám s průzkumem? No neudělám s průzkumem nic. Vždycky budu bojovat za to, aby průzkum byl svobodný, aby ty agentury, které průzkumy dělají, mohly ty průzkumy dělat, mohly je zveřejňovat, mohly je publikovat. A s podrobnými výsledky průzkumu, které ovšem nemůžou být pouze známkou, ale musí být podrobné hodnocení, musí být analýza těch výsledků. Pokud jsme dělali průzkum spokojenosti studentů se studiem na lékařské fakultě, což je dobrý výsledek, tak ten průzkum byl jednak hodnocen, řekněme, nějakou známkou, ale daleko klíčovější bylo, jak ti respondenti odpovídali, co konkrétně jim vadilo. Zda to byly pocity, zda to byly konkrétní námitky, se kterými se dá něco dělat. Takováto analýza průzkumu je v seriózní společnosti a v seriózní vědě nutná. A byť jsem ministr a vicepremiér a místopředseda TOPky, pořád jsem tady doktor a vědec. A s tím nic nenadělám.

Co se týče faktů, tak fakta jsou jednoduchá. Ve vládním programu jsme měli valorizaci úhrad za státní pojištěnce tak, jako měla většina vlád přede mnou, před naší vládou a většina ministrů zdravotnictví přede mnou. Měli jsme to v posledním roce, podařilo se nám to prohlasovat a protáhnout Sněmovnou v prvním roce. Žádnému z předcházejících, tuším, dvaceti šesti ministrů zdravotnictví se nepodařilo tento sen, který měl v programu, splnit. My jsme to splnili v prvním roce.

Úhrady. Podpora vzdělávání mladých lékařů je taková, že jsme navýšili zhruba o čtyřicet procent peníze, které jdou do předatestační přípravy. Zvýšili jsme na 55 000 podporu lékařů, kteří si vyberou obor praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost. Ale to nestačí – zvýšili jsme také podporu těch, kteří si vyberou kmen, tedy tu základní část přípravy, která trvá půlku toho předobdobí, v těch oborech, kde je nedostatek lékařů, a to v podstatě v celé republice. Ta suma přesahovala téměř jednu miliardu, já teď z hlavy nevím přesně tu částku.

A chci tím říct, že jsme se absolutně nenechali ovlivnit nějakými politickými tlaky, což se předtím dělo. Protože pokud se podíváte, které odbory byly podporovány u mých předchůdců, tak ne vždy to byly obory, které byly potřeba. Kdyby moji předchůdci podporovali stejným způsobem jako tato vláda praktické lékaře pro děti a praktické lékaře pro dospělé, tak dnes nemáme problém s primární péčí. Dnes ten problém nemáme.

My jenom opakovaně slyšíme, jak stárnou ti lékaři. Ale který z předchůdců této vlády, který z předchozích ministrů, který z předchozích ministrů financí navýšil prostředky na přípravu těchto lékařů? A který je byl ochoten cílit bez ohledu na politické tlaky nebo odborné tlaky do těch dvou oborů, které jsou klíčové a které jsou v primární péči a kde máme těch lékařů největší nedostatek? Až tato vláda.

To znamená, já jsem připraven kdykoliv kroky vlády hájit. Já jsem velmi pyšný, že jsem v této vládě a jsem velmi rád a mám radost z těch kroků, které vláda dělá. Já opravdu si nemyslím, že se má tato vláda za co stydět, a jsem si stoprocentně jistý, že se nemá Ministerstvo zdravotnictví za co stydět.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Poprosím Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych, pane ministře Válku, na vás měla jenom takové drobné upřesnění. Chtěla jsem se zeptat: Ten zákon ohledně těch léků, o kterém jste hovořil, že byste ho chtěl projednat ve zrychleném režimu, ten už dnes vláda schválila, nebo to připravujete? V jaké je to fázi?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ne, dnes na vládě nebyl pan premiér, a navíc je mimořádná schůze Sněmovny ohledně pošt, tak my jsme nebyli jistí, jak vlastně vláda dnes bude moct technicky zasedat. Ten zákon připravujeme k předložení do vlády. Protože dochází teď k finálnímu vypořádání připomínek z vnějšího připomínkového řízení, tak ho připravujeme do vlády někdy v průběhu května. Já bych chtěl, aby v červnu tento zákon, pokud to jenom trošičku půjde, v průběhu června, nejpozději začátkem července, ale raději v červnu šel na program Poslanecké sněmovny. Udělám pro to, co bude v mých silách.

Chtěl bych, abychom se dohodli – a teď už probíhá kontinuálně debata s poslanci zdravotních výborů jak Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tak Senátu – aby ten zákon, pokud to jenom trošičku bude možné, byl schválen ve zkráceném režimu tak, aby ta jeho platnost opravdu byla, řekněme, od 1. 11. příštího roku.

Když to řeknu zjednodušeně: Ten zákon – já vím, že jsou to věci, které jsou relativně odborné a těžko vysvětlitelné laikům, ale já například chci, aby mi výrobce musel hlásit to, že hrozí výpadek nejméně měsíc předem. A ne, aby to bylo tak, že zavolá, že zítra dodávka nebude, protože jim něco chybí. Protože to samozřejmě ten výrobce ví podstatě dřív, ale takhle je zatím legislativa bohužel v České republice postavená.

Chci, aby výrobce, který má opakovaně v posledních letech výpadky, a to se děje u některých výrobců, i u těch, kteří jsou z Evropy a mají monopol na českém trhu, tak aby museli držet zásoby aspoň na dva měsíce pro Českou republiku. Chci, aby byla povinnost distributorů opravdu dodat lék do všech lékáren a aby to nebylo tak, že prostě mají kontrakty s určitou skupinou lékáren a pak je velmi těžké, když neplní ty dodávky, ne vlastní vinou, ale prostě že ti výrobci omezili dodávky, aby pak, když já seženu mimořádnou dodávku, tak jak se nám to teď opakovaně na vládě daří, tak tu dodávku pak nedodají do všech těch lékáren. Protože nechci, aby pacienti museli objíždět a shánět léky. Je to nedůstojné a je to špatné.

Je tam řada takovýchto kroků. Některé ty kroky jsou, řekněme, velmi tvrdé vůči farmaprůmyslu a jsem si vědom toho, že se mi obtížně bude vracet do nemocnice. Některé ty kroky jsou velmi tvrdé vůči distributorům. Ale já pevně věřím, že tentokrát se Poslanecká sněmovna napříč v koalici a opozici semkne a podpoří kroky, které jsou opravdu velmi tvrdé a které, pokud by byla jiná konstelace, by byly nerealizovatelné.

Stejné kroky chci navrhnout, řekněme, v rámci Evropy. Chci tyto kroky navrhnout i v rámci debaty s ostatními ministry. Získal jsem postupně podporu šestnácti ministrů za našeho předsednictví, ale chci v tom pokračovat, protože ta podpora musí větší. Shodou okolností jsme to projednávali se švédským velvyslancem na jednání ohledně onkologického programu.

Pro vaši představu, chtěl bych, aby se zrychlil i ten proces, abych léky, které nejsou registrované v Evropě, a jsou přitom bezpečné, mohl do Evropy dostat ze zemí, teď řeknu namátkou, jako je Jižní Korea, jako je Turecko, jako jsou některé další země. Protože tam ten problém není, ale my ty léky sem nejsme schopni dostat kvůli omezením, která mají národní legislativy, které má EMA.

Pokud si vzpomínáte, jak chtěli moji předchůdci dovézt z Ruska vakcínu, tak to se v podstatě týká dovozu čehokoliv mimo země Evropské unie. Já nechci prolamovat tato pravidla, ale chci být připraven, pokud se bude opakovat jakákoliv podobná situace s jakýmkoliv lékem, kdy je monopolní výrobce a ten má nějaký problém, tak my musíme být, nejenom jako Česká republika, to především, ale jako celá Evropa připraveni takovouto situaci řešit operativně a řešit ji rychle. A to všechno chci mít v českém zákoně a představuji to v rámci Evropské unie.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji poprosím ještě další dotaz CNN.

Karel Rychlý, CNN Prima News: Na pana ministra Jurečku. Já bych se chtěl zeptat: V poslední době se nedaří v zákonné lhůtě vyplácet důchody důchodcům. Tak zaprvé, dá se s tím něco dělat a kdy myslíte, že se podaří vrátit do těch kolejí, aby důchody byly vypláceny v zákonné lhůtě: Dá se to nějakým způsobem ovlivnit? A za vás, za ministra, je to tak v pořádku, že úřady prostě ty zákonné lhůty jako nepracují s nimi?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: V pořádku to rozhodně není. Já jsem to v posledních týdnech opakovaně jasně říkal a také jsem vysvětloval, v čem je ta příčina. Ta příčina je v tom, že se tady stalo za třicet let něco, co tady nikdy předtím nebylo. To znamená, že v roce 2022 kromě řádné valorizace byly dvě mimořádné valorizace důchodů, do toho ještě výrazná vlna odchodů lidí, kteří si požádali o předčasný důchod, a do toho ještě od 1. ledna také výchovné.

Všechny tyto úkony jsou velmi náročné na konkrétní personální práci. Bohužel Česká správa sociálního zabezpečení není ve stavu, že by tyto změny znamenaly jenom nějakou změnu čísla v softwaru, ale tyto změny do značné míry opravdu musí lidé přepočítávat v režimu tužka – papír – kalkulačka, když to teď zjednodušuji. Ale opravdu tyto operace nás velmi vytěžují teď, nemáme úplně možnost jednoduše ten tým posílit, protože to také vyžaduje poměrně velkou odbornost a ti lidé se na to nedají zaškolit za jeden, za dva týdny.

My jsme už v závěru loňského roku začali dělat opatření pro to, abychom posilovali agendy a lidské zdroje v rámci možností, které máme. To se děje. A teď jsme v situaci, že zhruba ještě několik týdnů bohužel budeme ve stavu, kdy nebudeme schopni všechny ty žádosti odbavit v té zákonné devadesátidenní lhůtě. Proto jsme také jasně řekli a požádali naše klienty, protože je potřeba odlišit – tam jsou lidé, kteří si požádali o tu výměru, ale nepotřebuji výplatu. A my jsme poprosili klienty, kteří opravdu požádali a potřebují výplatu, tak aby nám přes infolinku, přes call centrum tuto informaci řekli.

Ano, není to standardní. Já vím, že ten stát by měl plnit povinnosti za všech okolností, ale tato je opravdu mimořádná, tak aby v tomto ohledu lidé, pokud mohou, s námi komunikovali a řekli: My opravdu tady potřebujeme přednostně, urgentně ten důchod vyměřit a vyplatit včas, protože opravdu nejsme v situaci, kdy bychom to mohli dále odkládat. Takže takovýmto způsobem postupujeme a prioritizujeme.

Tak jak se nám daří teď na úřadech práce během dubna, začátkem května dostat se do zákonných lhůt, tak u ČSSZ nám ten problém bude trvat ještě několik týdnů.

Karel Rychlý, CNN Prima News: I přestože v červnu tady bude další mimořádná valorizace?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: To už nebude tak dramatická zátěž pro nás, protože nás teď opravdu nejvíc vytěžuje doběh podzimu. Doběh té druhé loňské mimořádné valorizace, žádosti o předčasné důchody, a ještě to výchovné, které také nás stojí personální kapacitu, kdy dohledáváme ty děti v matrikách, protože ne všechny informace o dětech tento stát byl schopen kompletně bezchybně digitalizovat.

Zároveň také ověřujeme u těch mnoha otců, jestli opravdu oni prokáží to, že byli těmi, kteří se o to dítě tu převážnou dobu nezletilosti starali. Takže v tomhle ohledu teď se opravdu sešlo několik faktorů, které prostě nás velmi významně personálně vytížily.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím ještě Novinky.cz.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla, prosím, upřesňující dotaz k té gigafactory. Zda to znamená, že přesunete leteckou záchranku z Karlových Varů do Líní, nebo jestli se tam jenom rozšíří?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: V Karlovarském kraji, jé, pardon, já se omlouvám, že jsem vás přerušil. V Karlovarském kraji není letecká záchranná služba. My chceme rozšířit leteckou záchrannou službu do Karlovarského kraje. Tam chceme vybudovat stanici letecké záchranné služby, řekněme, v horizontu, já nevím, teď odhadnu, roku, roku a půl, a rozhodně v té dlouhodobé strategii, protože je potřeba, aby letecká záchranná služba byla i v Karlovarském kraji jako stanoviště té letecké záchranné služby.

Současně debatujeme o tom, kam v okolí Líní, respektive v Plzeňském kraji, přesunout tu záchrannou službu z toho letiště. Tam velmi záleží na tom, zda ji bude zajišťovat armáda, anebo ji bude zajišťovat civilní letecká záchranná služba.

Já nevím, jestli je to takhle, já nepoznám, jestli kývete, tak nevím, jestli je to v pořádku. Jo.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: A ještě Česká televize.

Adéla Davidová, Česká televize: Já bych se ještě chtěla doptat jenom, kdo má být tím druhým člověkem, který bude povýšen do té hodnosti brigádního generála vedle pana Koudelky, jestli byste nám mohli říct? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já vám to hned doplním. Ta druhá osoba, která byla navržena, je pan magistr Jiří Mach, plukovník. Je to ředitel věznice Valdice, je to na návrh pana ministra spravedlnosti. Tak to je ta druhá osoba, kterou vláda dnes podpořila a navrhuje na povýšení do hodnosti brigádního generála.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. To je tedy z tiskové konference vše. Mějte se hezky a pěkný den. Na shledanou.