Tiskové konference

21. 8. 2013 15:29

Tisková konference po jednání vlády, 21. srpna 2013

Premiér Jiří Rusnok seznámil přítomné s tím, že vláda již nebude přijímat žádné návrhy zákonů. Dále hovořil o stanoviscích k závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu, zejména pak k mýtnému a časovým kupónům.

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne po jednání vlády. Vítám na tiskovém briefingu vás i pana premiéra a poprosím ho, aby si vzal úvodní slov k představení agendy. Prosím.

Jiří Rusnok, předseda vlády: Děkuji za slovo, krásné odpoledne. Vláda na dnešním zasedání projednala řádově 15-17 bodů. Z nich klíčovou část tvořili závěry NKÚ. Pokud jde o další část programu, vláda rozhodla, že nebude již projednávat návrhy zákonů, protože stávající legislativní konstelace tomu tak chce. Nebylo by důvodné přijímat rozhodnutí o návrzích zákonů, protože je nemáme komu poslat. A jsou to věci, které snesou odkladu. Vláda se vyjádřila formálně k některým poslaneckým návrhům. Je to sice podobné, jako s návrhy zákonů, ale formálně nebyla sněmovna rozpuštěna a tento formální akt nám velí nepominout poslanecké návrhy v daném čase. Vláda přijala návrhy nařízení v oblasti životního prostředí o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit a v oblasti ministerstva vnitra návrh nařízení o paušální výši úhrady nákladů zásahu HZS. Myslím, že to je to klíčové. U kontrolních nálezů je řada zajímavých poznatků, řekl bych, že takový nejzávažnější nacházím v oblasti dopravy, kdy ta kontrolní akce se týkala příjmů z mýtného. A z časového zpoplatnění pozemních komunikací. Tam bohužel musím říci, konstatuje NKÚ, že ten český systém je extrémně nevýhodný pro stát a je drahý na náklady provozovatele systému. Pro vaši informaci, přibližně to vypadá tak, že za dobu existence, která je vymezena smlouvami do roku 2016, tak ten systém na svůj provoz zkonzumuje přes 20 % veškerých vybraných poplatků. To je i evropsky nebývale drahý systém. Ale z velké části se s tím už dnes nedá nic dělat. Je to vizitka těch, kteří to schvalovali v minulosti. Myslím, že pro úvod to stačí, v rámci možností jsme připraveni vám odpovídat na dotazy, které se programu vlády týkají.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére.

ČTK, Šárka Dvořáková: Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat, pane premiére, jak je to s některými možnými zákonnými opatřeními? Mluví se o tom, že by vláda ještě během září chtěla některé věci schválit. Mluvili jste o tom s minstry? Ať už jde o poplatky v nemocnici či zda zvažujete zrušení zrušené daně z dividend či ne?

Jiří Rusnok, předseda vlády: Velmi předběžně jsme o některých věcech neformálně mluvili. Nebylo to součástí programu vlády. Jak jsme řekli, zákonná opatření pokud k nim sáhneme, bude to mimořádná situace, která je determinovaná tím, že nesnese odkladu. Uvědomme si, že s velkou pravděpodobností volby proběhnou na konci října. Tedy přes všechny lhůty, někdy ke konci listopadu, bychom měli mít novou sněmovnu. Tato nová sněmovna, pokud budou akutní záležitosti, bude mít relativně dost času, aby se vypořádala s těmito věcmi řádným způsobem. Ať už systémem schválení v prvním čtení či stavem legislativní nouze. Nemyslím si, že bychom měli připravovat příliš mnoho opatření. Na prstech jedné ruky, možná méně. Co se jeví jako jedna z možných věcí, je otázka poplatků za pobyt v nemocnici, které zrušil Ústavní soud a aby tu byla jistota pro fungování nemocnic v tomto ohledu. Dovedu si představit, že v této jednoduché věci, aby takové zákonné opatření mohlo být připraveno. Pořád jsme se o něm ještě nebavili, je otázka, jestli znovu by to nemohl vyřešit zásah nové sněmovny. Pokud jde o doprovodnou legislativu k občanskému zákoníku, zdůrazňuji, že naším zájmem je, aby legislativní proces doběhl úspěšně do konce. Kdyby nedoběhl, bude tu způsobeno více škod než tím, když doběhne. Byť nemusíme nový zákoník milovat. Což je i můj případ. Rozhodně je to menší škoda, než aby nedoběhl. Je platný a bude účinný. Jsou tu doprovodné normy, z nich je řada komplikovaných, jsou tam i daňové normy a tam, pokud jde o dividendy, rozpočtové účinky zrušeného zdanění dividend nastávají až v roce 2015. Čili žádná neodkladná věc tam není a nehrozí a je dost času, aby nová sněmovna tuto věc vyřešila po svém vzniku. Nejde o zdanění dividend. Mimochodem, chtěl bych rozptýlit jeden mýtus, že účinky dopadu zdanění dividend jsou fiskálně závažné. Platí už léta jistá směrnice, která znamená, že z mateřské společnosti se sídlem v EU při určitém podílu na majetku akciovky, ale splňuje to většina případů, stejně žádnou daň z dividend neplatí. Dnes reálně daň z dividend reálně platí fyzické osoby a malí podílníci v právnických osobách, tedy nikoliv velcí vlastníci se sídlem v EU. To na okraj. Nehrozí tam žádné problémy. Horší je jiná věc. Záhadou je, jak se to stalo. Ale vládní návrh byl pozměněn v oblasti zdanění investičních fondů a to všeho druhu. To zdanění po té změně ve vládě, nepodařilo se ji opravit ve sněmovně, byť tam byl pozměňovací návrh, tuším od paní Langšádlové, ale neprošel. Znamená to, že návrh ležící v Senátu vypadá tak, že zdanění těchto fondů by mělo od příštího roku vypadat tak, že fond samý platí 5 % daň z příjmu, ale podílníci neplatí ze zisků nic. Tam je nulová daň. To je daňový tunel, to bychom se stali daňovým rájem ve středu Evropy. Když to přeženu, tak kdejaký řemeslník své dvě s.r.o. převede, udělá z nich investiční fond a bude zdaněn 5 %. To je chyba, která tam nepatří, nechápu, jak se mohla objevit. V původním návrhu nebyla, z vlády to tak vyšlo, sněmovna to nepřehlasovala a je třeba to opravit. Buď novou sněmovnou, v krajním případě je možno v takové situaci s účinky v příštím roce v řádu miliard – pět či osm, těžko odhadovat, tak jsou velké a tomu je třeba zabránit, to si dovedu představit jako zákonné opatření. Ale říkám, stále je dost času na přípravu této věci a její legislativní a časové promýšlení a rozhodnutí.

ČT, Filip Horký: Já se dostanu k těm dalším návrhům zákonných opatření, o kterých uvažovali ministři. Jedná se o vojáky z povolání či změny ve jmenování profesorů. Podporujete takové návrhy?

Jiří Rusnok, předseda vlády: Ne. To je kreativa, která někde vznikla. Žádný ministr mi takový návrh nepředložil. To jsou věci, které snesou odkladu. Jak říkám, bude nová sněmovna. Minimálně měsíc před koncem roku. Ta zvládne rozpočet ve třech čteních i jiné naléhavé věci.

TV Nova, Klára Brunclíková: Pane premiére, chtěla bych se zeptat, o čem jste dnes mluvili na obědě, který zahájil zasedání vlády? Jaký byl jeho bod? A můžete říci, co jste měli dobrého? A už se někdo z ministrů zmínil o tom, že by chtěl kandidovat ve volbách?

Jiří Rusnok, předseda vlády: Oběd byl praktická záležitost. Přiznám se, přišel jsem pozdě, začal v 11:30. Já jsem se dostavil až někdy později a obědval jsem sám. Nebyl to slavnostní oběd, byl jsem totiž na pietním aktu u Českého rozhlasu. Pokud vím, k obědu bylo kuře a králík, vybral jsem si králíka s knedlíkem, omáčkou. A ve volbách, to nevím. O tom jsme s pány ministry nehovořili. Vycházím z informací, které slýchám v médiích, takovou debatu jsme nevedli.

TV Prima, Pavel Štrunc: Dobrý den, ještě k poplatku za pobyt v nemocnici. Mluví se o částce 60 korun. Dokázal byste si ji i vy představit?

Jiří Rusnok, předseda vlády: Ano. Je to částka, která je odpovídající všem relacím, které v ČR známe. Holt, když ležím v nemocnici, mám tam nějakou stravu, ubytovací služby, které bych si musel zajistit i doma. Připadá mi to jako nutné, s tím nějakým sociálním stropem pro případy, kdy tam člověk leží dlouho a netýká se to dětí do 18 let. Ty parametry návrhu nebyly předloženy. To je zase něco z médií.

ČTK, Šárka Dvořáková: Jen krátce, měli jste bod jmenování generálů. Schválili jste, a co bylo obsahem?

Jiří Rusnok, předseda vlády: Byl tam bod návrh na jmenování generálů, jmenuje pan prezident. Byl návrh ministryně spravedlnosti povýšit současného ředitele Vězeňské služby plukovníka Dohnala do hodnosti brigádního generála. Bylo zdůvodnění, životopis. Pro vaši informaci, v bezpečnostních sborech policie, vězeňství a celnictví není v aktivní službě podle informací z vlády žádný generál. Takže nebojte se, nejde o inflaci generálů.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pokud už nejsou dotazy, děkujeme za pozornost a přejeme klidné odpoledne. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 21. srpna 2013

Související zprávy