Tisková konference po jednání vlády, 21. února 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, za pár dní 24. února si připomeneme smutné výročí. Už je to dva roky, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Dva roky se Ukrajina statečně brání, dva roky to představuje výzvy a úkoly pro další země, jakým způsobem pomáhat Ukrajině a jak dosáhnout toho, aby Rusko nedosáhlo těch cílů, které má a které nepochybně ohrožují naši bezpečnost a jsou problémem nejenom pro evropské země.

My se tím opakovaně zabýváme, i na dnešním jednání vlády jsme řešili věc, která s tím vším souvisí. Vláda dnes projednala nabídku Německa, na základě které máme možnost získat darem dalších patnáct tanků Leopard 2A4.

A proč to souvisí s Ukrajinou? No Německo tím oceňuje naši vojenskou pomoc Ukrajině a i tato zvažovaná nabídka Německa by měla podobný scénář, na základě kterého už česká armáda dostala loni a předloni patnáct tanků jako kompenzaci našich dodávek vojenské techniky na Ukrajinu. Německá nabídka má pro nás i další výhody. Umožňuje nám postupně se zbavovat využívání ruské techniky, závislosti na ruské technice a samozřejmě nám to také umožňuje modernizovat naši armádu.

Zmínil jsem zde to dvouleté výročí a jenom připomenu to, co v České republice dobře víme a ví to i naši občané a naše společnost: Že Ukrajina bojuje za svoji nezávislost, bojuje za svobodu, bojuje za správné principy. Že pomáhat Ukrajině je morální, je správné a je to také v zájmu naší vlastní bezpečnosti. Já bych při této příležitosti chtěl shrnout některá fakta, která se týkají těch uplynulých dvou let a naší pomoci Ukrajině a podpory tomuto těžce zkoušenému národu.

Pokud jde o vojenskou pomoc, tak na Ukrajinu jsme z našich skladů poslali například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, šest helikoptér, šestnáct systémů protivzdušné obrany, tisíce raket do raketometů, desítky tisíc dělostřeleckých nábojů a přes čtyři miliony nábojů pro ruční zbraně.

My jsme za tu pomoc také získali kompenzace zhruba v hodnotě 19 miliard korun od našich spojenců – dvě miliardy z Evropské unie, sedm miliard ze Spojených států. Získali jsme také patnáct tanků Leopard, to už jsem zmínil, v hodnotě čtyř miliard, osm vrtulníků za šest miliard korun a tak bych mohl pokračovat. Česká republika vydala českým firmám, pro české firmy na Ukrajinu vývozní licence, které dosahují 130 miliard korun. To je jedna stránka pomoci a je to pomoc viditelná, je to pomoc důležitá a je to pomoc, kterou děláme i v zájmu naší vlastní bezpečnosti.

Česká republika na druhé straně poskytuje dnes útočiště 384 tisícům ukrajinských válečných uprchlíků. Celkem jsme během těch dvou let války udělili dočasnou ochranu 590 tisícům ukrajinských válečných uprchlíků, z toho bezmála dvě třetiny těch uprchlíků, kterým poskytujeme útočiště, tvoří ženy. V naší zemi našlo útočiště téměř sto tisíc ukrajinských dětí.

Dnes ta situace je taková, že těm, kterým poskytujeme humanitární dávku, tak ti patří mezi ty nejohroženější skupiny. Ta dávka je cílená a pobírá ji zhruba čtvrtina z uprchlíků. Z toho 70 procent příjemců je ze zranitelných skupin, 60 procent tvoří děti, především ty malé. Dominantním zdrojem příjmů ukrajinských uprchlíků dnes není podpora, nejsou to příjmy ze státních prostředků, ale čím dál víc jsou to příjmy z jejich vlastní práce.

Tři čtvrtiny uprchlíků, kteří mohou pracovat, tak pracují. Je to nejvíce v Evropské unii, v našem případě je to zhruba 120 tisíc ukrajinských uprchlíků. Většina uprchlíků, ukrajinských, kteří žijí na našem území, asi 80 procent, si dnes i svoje bydlení platí sama. Současně tito uprchlíci na odvodech, na pojistném odvádějí více našemu státu, než kolik nás dnes stojí výdaje na humanitární dávku.

Ještě jeden údaj bych chtěl uvést a to je, že české firmy se velmi aktivně zapojují do poválečné obnovy Ukrajiny. V roce 2023 jsme měli rekordní vývoz na Ukrajinu, přes čtyřicet miliard korun, o patnáct procent více než v tom předcházejícím roce.

Tolik několik faktů, které shrnují naši pomoc, naši podporu za to uplynulé dvouleté období, ukazují její parametry, vyvracejí některé dezinformace a mýty kolem podpory Ukrajinců a současně také ukazují zcela jasně, že způsob, kterým integrujeme ukrajinské uprchlíky do české společnosti, způsob, jakým jsme pojali tu pomoc, je správný a vede k tomu, že se rychle dokážou postavit na vlastní nohy, a to je výhodné jak pro ně, tak samozřejmě pro nás.

Chtěl bych v této souvislosti ještě jednou poděkovat všem občanům České republiky, kteří poskytují, poskytovali pomoc Ukrajincům v jejich těžké situaci, kteří dobře přijali a podporují a pomáhají ukrajinským uprchlíkům, a také všem, kteří podporují politiku, kterou vůči Ukrajině a vůči ruské agresi uplatňujeme.

Politiku, která podporuje Ukrajinu v jejím boji za svobodu, nezávislost, ale také za bezpečnost Evropy. Politiku, která se jasně staví proti ruské agresivní politice. Události každého dne potvrzují, že tato politika, kterou naše vláda od začátku zvolila, je politika správná, bezpečná, dobrá z hlediska zájmu České republiky. A kdo pochybuje o nebezpečnosti ruského režimu, tak stačí, aby se podíval na to, jak Putinův režim zachází se svými politickými protivníky a není potřeba už tu věc dále komentovat.

Tak tolik jenom připomínka jedné aktuální věci, kterou paní ministryně obrany Jana Černochová předložila na dnešní jednání vlády, a současně jakési shrnutí těch uplynulých dvou let, protože to smutné výročí je za několik dní před námi.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuju, já rozvedu to, co říkal pan premiér. My jsme tiskovou konferenci k Ukrajině a k vlastně té situaci tam měli s panem náčelníkem generálního štábu včera po Velitelském shromáždění a ještě tam jsem tuhle tu informaci nemohla říct, protože teprve dnes vlastně vzala na vědomí vláda České republiky informaci o tom daru ze strany Spolkové republiky Německo.

Já bych jenom připomněla, že v letech 2022, 2023 jsme právě v rámci backfilu od Němců dostali již těch čtrnáct tanků, ten patnáctý, vyprošťovací přijede v několika následujících možná dnech. Bylo to všechno za naši podporu Ukrajiny. Mimochodem Německo za tu první várku zaplatilo skoro 200 milionů eur včetně DPH, za všechny ty modernizace, za všechny ty technologie a vlastně my jsme tam pouze dávali naše vysílačky. Ty tanky jezdí, jsou v užívání.

Teď přichází Němci tedy s další nabídkou, prakticky stejnou, že nám opět předají bezúplatným poskytnutím dalších čtrnáct tanků Leopard 2A4. Opět k tomu dávají jedno vyprošťovací vozidlo. Opět německá strana, která také chtěla, aby ty tanky byly provozuschopné, tak do nich investovala něco přes 200 milionů eur včetně DPH, ta částka se bude ještě zpřesňovat, protože ta jednání stále probíhají. Takže tím by se nám vlastně počet tanků Leopard 2A4 zvýšil na třicet.

Zároveň s tímto darem přišla od Němců nabídka, jestli bychom neměli zájem o dalších patnáct tanků – říkám to takhle složitě, abyste se v tom orientovali – za které bychom něco zaplatili. Ta částka, kterou bychom za těch patnáct tanků, dalších, tak abychom jich měli tedy 45, tak by odpovídala stejné částce, jakou platí Spolková republika Německo. Nabízí to společnost Rheinmetall, která to nabízí Německé spolkové vládě a ta to nabízí prostřednictvím této společnosti nám.

Když jsme to projednávali s panem náčelníkem generálního štábu, jestli by vojáci měli o tento deal zájem, tak z jejich strany tento zájem je. Je obrovský, protože pro Českou republiku by to znamenalo, že budeme tedy přecházet z té sovětské techniky, byť víme, že se ty modernizované tanky T72 pak vyráběly v Československu na základě licence, tak že bychom vlastně opustili tuto platformu a šli na platformu modernější.

Znamenalo by to pro nás, že to, co máme v CT, tedy v capability targets, těžkou brigádu v roce 2026, tak tu bohužel nemůžeme naplnit, protože moji předchůdci nerozhodli o nákupu bojových vozidel pěchoty včas a musela jsem to udělat já až v loňském roce, tak bychom alespoň část těch CT, té těžké brigádě tímto splnili, protože paradoxně bychom měli tanky dříve, než bychom měli bojová vozidla pěchoty, což samozřejmě nevadí, protože bojová vozidla pěchoty by k nám měla dojíždět v roce 2026.

Takže tohle, prosím, berte jako vstupní informaci. Máme jistých třicet tanků zadarmo od Němců a budeme jednat o nákupu dalších 15 2A4 Leopardů a ty tedy bychom ještě samozřejmě jako vláda projednávali. Předpoklad, a to je pro nás pozitivní, je opravdu, že by to bylo za stejných finančních podmínek jako pro Spolkovou republiku Německo, což je pro nás velmi zajímavé, a mohli bychom se tedy dostat na počty, které už armáda považuje za zásadní pro tankové prapory i proto, abychom si budovali tu těžkou brigádu.

Stoprocentně předpokládáme, že opět do tohoto bude zapojen český obranný průmysl, a to do zajištění životního cyklu. Chceme, aby ty kroky byly učiněny ještě v tomto roce, v roce 2024, a aby ty tanky jsme tady měli během letošního, případně pololetí příštího roku, a měli jsme tedy do konce roku 2025 k dispozici tanky Leopard 2A4 v tomhle tom počtu 45.

O pořízení, kdyby někdo se ptal, kdy se budou pořizovat moderní tanky ty 2A8, jak o tom mluvíme, tak o pořízení nových tanků budeme jako vláda jednat v tomto roce. Zatím tedy se dělá průzkum toho, abychom zase pořizovali něco, co bude plně odpovídat požadavkům naší armády, našich vojáků. Pokud bychom pořídili tanky Leopard 2A8, tak máme jednu platformu, což je obrovská výhoda. My si nemůžeme dovolit to, co si dovoluje Polsko, které svojí rozlohou je mnohem větší i svým terénem a můžou mít tři platformy. My prostě chceme finanční prostředky vynakládat efektivně, chceme vynakládat je efektivně i právě do toho životního cyklu a do náhradních dílů.

Když by byla otázka od vás, co budeme dělat s těmi T72, tak ty modernizované T72 si zatím necháme, než budeme mít náhradu za ně v této podobě. A ty, které nejsou modernizované, ty bychom mohli poslat na Ukrajinu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuju za slovo, přeji vám hezký večer. Z dalších informací z vlády je podle mě důležité zmínit, že vláda dnes schválila Národní strategii veřejného zadávání, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Je to dokument průřezový, není to dokument typicky resortní, protože veřejné zakázky a veřejné zadávání jdou napříč všemi ministerstvy v rámci investic do rozvoje, ale zároveň ho využívají naše kraje, města a obce k tomu, aby obnovovaly své vybavení nebo řešily služby, které potřebují realizovat.

Ta nová strategie, a byla i součástí Národního plánu obnovy i plánu naší vlády, zohledňuje významně více potřeby měst a obcí. Podporuje například centralizaci zakázek na té regionální úrovni a povede ke kvalitnějšímu plnění i ze strany dodavatelů. My usilujeme o to, aby ty veřejné nákupy byly rychlé, efektivní a zároveň transparentní a z pohledu těch možných dodavatelů i férové.

To veřejné zadávání je často zmiňováno i třeba na Výboru pro strategické investice, že ve své složitosti a nepředvídatelnosti a špatném metodickém vedení je někdy jakoby překážkou k tomu efektivně investovat, a to zejména v klíčových oblastech, jako je třeba stavebnictví, kde představuje více než čtyřicet procent finančního objemu všech veřejných zakázek právě oblast stavebnictví, ale je to třeba energetika, je to třeba doprava.

Zároveň, co je poměrně důležité i s ohledem na čerpání různých typů zdrojů třeba z Evropské unie, tak toto veřejné zadávání by mělo zohledňovat dopady investic na životní prostředí a jejich udržitelnost. Ono to není žádná nezmapovaná krajina, ale důležité je se podívat na objem. A veřejné nákupy ať už služeb, nebo řešení v České republice v jednom roce dosahují skoro bilion korun. To je obrovská částka, je to zhruba patnáct procent hrubého domácího produktu, kterou ročně veřejná správa od státu až po ty nejmenší obce investuje.

Je třeba se dívat možná na tyto investice méně jako na běžné náklady na zajištění nějakého provozu, ale více jako na strategické investice, které skutečně mají potenciál na sebe nabalit další zdroje a posouvat i tu regionální ekonomiku kupředu. My jsme doteď ten potenciál, nebo i v předchozím období, podle mě dostatečně nevyužívali. Je to i vidět vlastně v nějakých investičních strategiích. Naším cílem je, aby se jednak do veřejných zakázek zapojilo více firem, tím pádem ti dodavatelé mezi sebou soutěží aktivně a to vede samozřejmě k tomu, že získáme buď kvalitnější služby, nejenom nižší cenu, ale zároveň chytřejší, možná zelenější nebo inovativnější řešení.

Tedy veřejné zakázky, veřejné zadávání jako investiční rozvojový nástroj, kterým my můžeme posouvat se, ať už jsou to digitální systémy, doprava, energetické sítě a další, skutečně k lepším výsledkům. Na to by měla cílit tato strategie. Vláda ji dnes schválila, zapojilo se do ní široké spektrum partnerů – od ministerstev přes asociace, územní partneři, jako je Asociace krajů a další.

My bychom detailně tu strategii chtěli představit i na mezinárodní konferenci, protože jsme měli silné partnery i třeba v zemích, jako je Rakousko a další, které konzultovaly tuto strategii, a chtěli bychom ji představit na mezinárodní konferenci Strategie a nové výzvy veřejného nakupování, která bude na Ministerstvu pro místní rozvoj příští čtvrtek včetně vystoupení těch zahraničních hostů či jejich hodnotitelů.

Možná druhá věc, která předcházela dnešnímu jednání vlády, a já věřím, že ten rozjezd bude tak ambiciózní, jako jsme si dnes řekli. Před samotným jednáním vlády se uskutečnilo první jednání Výboru pro regionální politiku. Ten výbor vznikl jako vládní platforma pro snižování rozdílů mezi regiony. Naším úkolem je v rámci této platformy sladit činnost ministerstev tak, aby byl jejich společný postup co nejefektivnější právě z pohledu rozvoje jednotlivých části České republiky.

Nemáme jenom čtrnáct krajů, které z pozice Evropské unie hodnotíme podle toho, jestli mají takové či onaké výsledky na počet obyvatel, ale je důležité vidět, jaké jsou ty regionální rozdíly, byť jedete třeba do středních Čech pár kilometrů od Prahy, reagovat na ty potřeby těch regionů. Olomoucko má na svém území třeba čtrnáct hospodářsky a strukturálně ohrožených území a ty politiky, které stát dělá, není to o dotacích nebo o zdrojích finančních pouze, ale samozřejmě mají různý dopad na naše regiony a na této platformě by se tyto průřezové aspekty měly řešit.

Ten výbor bude podobně jako Výbor pro evropské záležitosti fungovat na dvou úrovních – na úrovni vládní a na úrovni pracovní a samozřejmě tam se počítá se zapojením zástupců samospráv a dalších partnerů. Já věřím, že se nám podaří zabránit třeba situacím, které dělaly předchozí vlády, protože udělaly nějaké opatření, které nerespektovalo třeba ty charaktery regionů, a tak, jak my jsme přebírali vedení, tak první zjištění, i ty evaluace ukazovaly, že třeba některé dlouhodobé politiky vedly k naopak takzvanému rozevírání nůžek.

Podle mě je důležité říct věc, že zhruba čtvrtina obyvatel v České republice, 25 procent žije v těch malých městech v nějakých regionech, kde skutečně je nějaká věc, která ve zbytku České republiky funguje relativně dobře. Mají specifické problémy. Někde to je nedostatečná veřejná infrastruktura, někde to může být špatné pokrytí sociálních služeb, zdravotní péče, nevyhovující bydlení. My chceme právě, jak se snažíme efektivně nakládat se zdroji národními, ale i třeba evropskými, skutečně mířit právě na ty potřeby a využívat ty peníze i třeba v souladu s Národní strategií veřejného zadávání skutečně efektivně.

My jsme se sešli poprvé dnes právě na té vládní úrovni. Tím jsme tu činnost odstartovali a řešili jsme asi nejzásadnější problémy, které jako vláda vnímáme. Je to otázka škol a infrastruktury, dopravní obslužnosti, nesuplujeme roli Vládního výboru pro strategické investice. Skutečně bavíme se o budoucích politikách, ať už je to politika kohézní soudržnosti z evropských fondů, využití sociálního, klimatického fondu a celá řada dalších. Tolik tedy můj druhý bod – zřízení a zahájení činnosti tohoto výboru. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji nyní otevírám prostor pro dotazy. Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se chtěla ještě vrátit k těm dalším tématům vlády, a to je zákon o lobbování. Nám už teda ve vysílání Českého rozhlasu pan ministr pro legislativu řekl, že jste opět to projednávání odložili. Tak v čem je tedy ten problém, proč se ani po tom měsíci nepodařilo dále shodnout?

Potom bych se chtěla také zeptat na to nařízení, které má prodloužit to nevydávání nebo nemožnost vůbec žádosti o víza pro většinu lidí nebo občanů Ruska a Běloruska. Pokud mám informace od běloruského exilu, tak se na vás, pane premiére, obrátila i běloruská opoziční vůdkyně Světlana Cichanouská, abyste minimálně v případě Běloruska ten postoj nebo přístup přehodnotili. Tak jestli jste o tom, i na základě toho jejího dopisu, nějakým způsobem jednali, jestli se třeba do budoucna bude něco měnit pro studenty nebo pro rodinné příslušníky těch lidí, kteří už tady žijí, jsou třeba součástí té opozice?

Pak ještě jednu věc, jestli jste mluvili teda na dnešním jednání vlády o té možnosti nějaké abolice nebo důsledku toho zákazu HHC, které prostě bude zařazené mezi ty zakázané návykové látky, a teda jsou z toho i nějaké trestně-právní důsledky? Děkuju moc.

Petr Fiala, předseda vlády: Začnu tím zákonem o lobbování. Nehledejme v tom, prosím, žádné záhady a podivné pozadí. Ta věc je velmi jednoduchá. Ten zákon není jednoduchý a ty dopady nejsou jednoduché. A my chceme mít jistotu, že to, co přijmeme, tak bude opravdu fungovat, vytvoří se transparentní pravidla pro lobbování a to, s čím vláda přijde, bude v praxi dobře uplatnitelné a srozumitelné.

My jsme přesvědčeni všichni, všech pět politických stran, že, a víme, že máme přijmout ten zákon, jsme přesvědčeni, že to může vylepšit to prostředí, ale současně musíme diskutovat všechny dopady a všechny důsledky, které takový zákon bude mít. A myslím si, že to je odpovědný přístup. Netlačí nás tady žádný čas, že by to muselo být o týden dřív nebo později. Je důležité, aby to bylo dobré.

A ten hlavní důvod, proč jsme to dnes odložili, je také úplně jednoduchý. My chceme ještě seznámit s tou podobou návrhu zákona tak, jak ho schválí vláda, naše sociální partnery, tedy tripartitu, protože se jich to také bude výrazným způsobem dotýkat. Tak proto jsme, po projednání v tripartitě, které bude příští týden, se vrátíme pravděpodobně na jednání vlády za čtrnáct dní k tomuto zákonu a myslím, že už ho definitivně jako vláda schválíme.

Pokud jde o tu otázku prodloužení platnosti dosavadních pravidel pro udělování víz Rusům a Bělorusům. My jsme samozřejmě prodloužili tu platnost, ale diskutovali jsme tu věc, na kterou se ptáte. Je, a to ve více rovinách, je samozřejmě potřeba na jedné straně sledovat ty cíle, které tady tato nepřijatelnost žádostí má, ale současně musíme dbát na to, abychom vytvářeli podmínky, a mimo jiné i s tím jsem já na vládě vystoupil, pro představitele opozice, humanitární důvody, pro studenty, kteří nechtějí mít nic společného s režimy těchto zemí, aby mohli studovat, pracovat, působit na území České republiky.

Řada těch výjimek a pravidel je už, řada těch výjimek je v těch pravidlech obsažena, ale budeme na tom dál pracovat. Stejně tak musíme myslet na ty lidi, kteří se staví proti Putinovu režimu, kteří mají zájem vlastně působit v zahraničí a podporovat demokratické síly nebo podporují demokratické síly v Rusku. Já jsem dnes měl třeba setkání, krátké, s Gary Kasparovem, což je reprezentant těch sil, které nesouhlasí s Putinovým režimem a jeho politikou. Takže tohle všechno skutečně musíme mít a máme na paměti.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já bych možná zareagoval na vaši otázku ohledně předchozího rozhodnutí vlády týkajícího se zákazu HHC. Já jsem v průběhu jednání vlády měl možnost číst ty novinové titulky. Mně byl ráno položen dotaz, před vládou, který se ale nepojil ani k programu jednání vlády ani k bodům zařazeným a v médiích se následně objevilo, že jako by to bylo projednáváno na vládě. Možná došlo zkreslením titulku.

My to téma řešíme, vnímáme ho. Nebylo to otázkou této vlády. Já jsem se i v přestávce mezi jednáním, protože pak ještě byla Bezpečnostní rada státu, o tom bavil s ministrem Blažkem a ten říkal, že tu situaci, která může skutečně nastat v momentě, kdy Evropská komise nebo Evropská unie vlastně notifikuje v tom řízení tak, jak předjímá ministr Válek, přesun HHC a těch dalších látek do té skupiny těch látek zakázaných, tak to skutečně může mít efekt, který v danou chvíli se třeba někdo, kdo nestačil odprodat třeba ty zásoby skladové, které mají lidé nakoupené, kteří s tím třeba obchodují normálně v běžném provozu, tak vlastně, jak se ta situace bude řešit, protože v danou chvíli vlastně může fakticky dojít ke kriminalizaci nemalé části. Ať už třeba lidí, kteří normálně v tom prostředí jako s látkou, která nebyla žádným způsobem regulovaná, pracovali, tak zároveň i třeba s těmi, kteří tuto látku nějakým způsobem užívají, protože ty parametry se následně aplikují jako na každou jinou látku, která je na tom zakázaném seznamu. Má to pozornost ministra Blažka, řešili jsme to pouze v průběhu jednání vlády, nikoli že by to byl speciální bod zařazený na jednání vlády.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Česká televize.

Filip Šusta, Česká televize: Dobrý den, já mám první dotaz na paní ministryni. Ještě bych se chtěl vrátit k těm leopardům. Vy jste říkala, že těch, celkově těch třicet by bylo do konce roku 2025. Ale pokud se budeme bavit jenom o těch patnácti, které bychom mohli dostat darem, tak tam jestli máme nějaký termín, kdy bychom teda těch patnáct darem mohli dostat, případně, nějaké podmínky k nim? 

Potom bych se chtěl zeptat pana premiéra. Na jaře chtěla vláda předložit důchodovou reformu, která počítá také s odchodem do důchodu podle věku dožití. Já bych se chtěl zeptat, jestli ještě plánujete nebo jestli chcete o té důchodové reformě jednat s opozicí, aby měla širší podporu, nebo jestli už to považujete za ukončené?

A pak další, třetí otázka, také na pana premiéra, ale zároveň i na pana ministra. Schodek na důchodovém účtu vloni podle Ministerstva financí dosáhl přes 70 miliard. Letos to budu znovu desítky miliard. Tak je to jeden z důležitých důvodů, proč chcete důchodovou reformu prosadit a zároveň jestli je pro vás to číslo překvapivé? Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jo, tak tady máme vlastně dohodu o dodávce tanků nějakým způsobem předjednanou, administrativní ujednání dále ještě o konkrétních termínech probíhají. A tady to je předpokládáno, že by se ta smlouva uzavřela nejpozději ve druhém čtvrtletí roku 2024. A v ní budou ty parametry. Já myslím, že když tady řeknu, že to opravdu bude přelom roku 2024/25, že se nebudu mýlit. Když jsme vlastně uzavírali tu dohodu v roce 2022, tak během roku 2023 opravdu dojely všechny a ten poslední, vyprošťovací bude dojíždět tedy v těchto dnech. Takže tady já teď… Mně není známá informace, jestli je tam zapotřebí ještě teď dělat nějakou modernizaci, kterou bude platit německá strana. Všechno se dozvíte ve chvíli, kdy bude ta dohoda na stole a tam vlastně budou zase ty přesné parametry toho dodávání. 

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o důchody. Já myslím, že ta veřejná debata už proběhla a probíhá. My vysvětlujeme důvody, pro které musíme přistoupit k důchodové reformě, a samozřejmě ty důvody jsou i finanční, demografický vývoj, vývoj populace. To, co se děje ve společnosti, to, co se děje s důchodovým účtem, to nám vlastně dává jednoznačně, nebo říká nám to jasnou věc: Pokud něco neuděláme, pokud neuskutečníme rozumnou důchodovou reformu, tak ten systém bude do budoucna nefinancovatelný. A nikdo se nemůže postavit před dnešní mladé lidi, před generace, kterým je třeba méně než čtyřicet, a říct jim: Vy budete mít slušné penze. Nebudou, pokud neuděláme důchodovou reformu.

A někde jsme museli, protože se to pořád odkládalo, protože předcházející vlády neudělaly v této věci nic, i když to měly v programu, slibovaly to, nestalo se nic, tak čím víc času běží a necháváme plynout ten stávající systém, tím je to horší. Proto jsme museli zatáhnout například i za ruční brzdu v případě valorizací, protože pokud bychom to neudělali, tak bychom se velmi rychle dostávali do finančních problémů.

Tedy důchodová reforma je nutná. Těch důvodů je víc, ví se to tady řadu let, říkají to všichni odborníci. Měla se udělat už před osmi lety, ale bohužel neměly k tomu předcházející vlády odvahu. Musíme to udělat my, my tu odvahu máme a důchodovou reformu provedeme.

Platí to, že ty principy, které jsme předložili, schválili, na kterých jsme se domluvili jako vládní koalice v minulém roce, tak teď proměníme v legislativu, proměníme je v konkrétní legislativní normy. Samozřejmě také platí to, co jsem říkal opakovaně, že toto je typ rozhodnutí, u kterého bych byl rád, kdyby mělo podporu napříč politickým spektrem, mimo jiné i proto, že lidé potřebují jistotu, že to, co se schválí, zůstane v platnosti a nestane se to, co se stalo v minulosti s druhým pilířem.

Jestli to bude možné, to nezávisí jenom na vládě, ale závisí to také na opozici. A toto je příklad tématu, které bylo s opozicí projednáváno. Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o těch parametrech reformy s opozicí opakovaně jednal. Jsme připraveni v tom pokračovat a myslím si, že by bylo dobré v této věci najít shodu. Ale pokud to možné nebude, tak jsme připraveni tu důchodovou reformu prosadit, protože Česká republika ji potřebuje.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já bych ještě možná doplnil. Ono se to zastírá někdy v té debatě, ale budoucí vysoké důchody jsou taky jako vyšší příjmy lidí v aktivním věku. Takže spousta věcí, které jdou, ať už je to napříč věda, výzkum, transfer z vědy do praxe, investice firem, které mají výrobu s vyšší přidanou hodnotou, tak o tom uvažujeme i třeba v tom konceptu strategických investic v České republice a atrahování třeba zajímavých investorů, které nedělají nějakou partikulární část třeba nějakého stroje v dodavatelském řetězci, ale jdou směrem ke konečnému produktu, otázky polovodičů. Tak všechny tyhle ty věci míří na to, že se bude do budoucna, pokud Česká republika chce hrát ten prim i v rámci evropských zemí, tak je to transformace té ekonomiky, na tu práci, kde v danou chvíli má vyšší přidanou hodnotu. Tudíž v tom aktivním věku ten člověk prostě má daleko větší možnosti se rozvinout, případně využít třeba nějakých komerčních nástrojů na spoření.

Není to příliš pohled, který se do toho propisuje, ale i dnešní osmnáctiletí lidé budou také jako dnešní senioři pracovat celý svůj produktivní život a tam vlastně, jestli vám je dnes padesát, nebo vám bude šedesát, nebo vám bude za dvacet let vlastně z pohledu toho ekosystému důchodů, ale i současné politiky zaměstnání, vlastně nehraje roli ten věk. Ten problém nebo ta otázka, která se musí vyřešit i tou důchodovou reformou, se vlastně rozkládá v čase na desítky let dopředu od této vlády a od věcí, které se nám podaří do konce tohoto volebního období nebo ve volebním období příštím.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, ČTK.

Radek Josífek, ČTK: Dobrý večer. Já bych měl dva dotazy na pana premiéra. První je, že bych vás chtěl požádat o reakci na výzvu moravskoslezské tripartity, která vyzývá vládu k řešení krize v Liberty Ostrava a celém ocelářství. A druhá věc, k V4. Vy jste se v lednu stavěl poměrně skepticky k premiérskému summitu, nyní byl svolán na příští týden. Co si od toho jednání slibujete, řekněme i od V4 jako takové a změnilo se něco od toho ledna?

Petr Fiala, předseda vlády: Situaci v Liberty se vláda věnuje. Navštívili přímo místo a podnik členové vlády, pan ministr financí, ministr práce a sociálních věcí, ministr průmyslu a obchodu. Tu situaci sledujeme, pracujeme na různých scénářích. Pravda je ale taková, že je to soukromá firma a ty možnosti státu a vlády k zásahu jsou limitované. Nicméně zatím tam dochází k výplatě zaměstnanců a v nějaké formě je tam držena ta stávající situace tak, jak je. Ale je nám jasné, že dlouhodobě to takto udržitelné není, a proto se tomu vláda v rámci svých možností také věnuje.

Myslím, že jsou tam možné nějaké pozitivnější scénáře, ale uvidíme, jak se, zda se naplní v těch příštích týdnech a měsících. Rozhodně to není něco, co bychom nechávali stranou, nebo co by nás nezajímalo. Jsme si vědomi všech těch socioekonomických a dalších dopadů, které ta situace, zvlášť pokud by se zhoršovala, má, a zvlášť v regionu, který je z mnoha hledisek znevýhodněný nebo kde ta situace není skvělá. Tak to je první otázka a druhá byla? V4.

No, já, nic se nezměnilo od ledna, ale já jsem tuto větu říkal i na podzim a nakonec, když uvážíme, že první summit na úrovni premiérů se koná po tak dlouhé době, co Česká republika má předsednictví, tak to také o něčem svědčí.

Ale já jsem také jasně řekl ty důvody, které mě vedou k tomu, abych na podzim nebo během letních měsíců ještě nesvolával jednání předsedů vlád. A ty důvody byly jasné – byly to volby na Slovensku, byly to volby v Polsku, bylo to formování obou vlád. K tomu nyní došlo, došlo i k tomu, že jsme dosáhli shodu na evropské úrovni, pokud jde o úpravu víceletého finančního rámce, a teď si myslím, že je ta správná chvíle, abychom jednali i na úrovni premiérů v rámci skupiny V4. Je spousta témat, o kterých můžeme mluvit.

Je samozřejmě jasné, a na tom se nic nemění, že se neshodneme v přístupu k některým zahraničněpolitickým a mezinárodněpolitickým otázkám, je ale řada věcí, které se týkají regionu střední Evropy a o kterých musíme mluvit. To je třeba boj s ilegální migrací, to jsou třeba energetické otázky a výzvy, kterým čelíme, takže těch témat pro jednání je více a bude určitě užitečné, abychom spolu mluvili. Ale nijak nezastírám to, že je řada věcí, kde se názorově lišíme, a myslím si, že to ale nemusí bránit tomu, abychom nějaký dialog vedli.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já bych možná doplnila pana premiéra, protože my jsme jako ministři obrany zasedání V4 měli. Měli jsme ho na konci roku, v prosinci, těsně před Vánoci a, bohužel tedy, nám se stalo to, že jsme tam byli tři ministři obrany, ale ten čtvrtý tam nebyl, protože ještě nebyl ustanoven, a byl to ministr obrany Polska. Takže ono opravdu jsme v měsíci únoru a ta vláda se konstituovala vlastně ke konci roku. Takže tady ty důvody, které řekl pan premiér, jsou zřejmé.

A možná vás to překvapí, ale i jako ministři obrany jsme našli v některých otázkách společnou řeč, byť samozřejmě řada z těch zemí spolu nesdílí někdy názory podobné nebo blízké třeba k pomoci Ukrajině, nebo tehdy se aktuálně řešila vlastně i situace v Izraeli. Každopádně jsme se v závěru toho jednání, a měli jsme to spojené potom i se zeměmi západního Balkánu a Středoevropské iniciativy ten druhý den, tak v závěru toho jednání jsme četli prostě deklaraci, na které jsme se shodli.

Prostě politici mají hledat shodu a mají hledat shodu i s těmi partnery, kteří možná se na ten první pohled zdají, že některé ty jejich názory jsou možná silnější. Ono to částečně bylo i tou předvolební rétorikou. Prostě to, že jsme našli shodu na usnesení, které se týkalo třeba podpory a pomoci Ukrajině. To považuju za něco, v co jsem ani nedoufala právě v rámci V4.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz Televize Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Já bych měla taky dotaz mimo ta témata. Chtěla bych se zeptat pana premiéra: Inspekce práce zahájila kontrolu vánočního večírku pana Jurečky. Tak bych se chtěla zeptat, jestli i v případě, že by se tam třeba našlo nějaké pochybení, budete za panem Jurečkou stát? A jak byste si představoval, pokud by tam to pochybení opravdu bylo, že by se k tomu měl pan ministr postavit?

Petr Fiala, předseda vlády: Zaprvé, já jsem jasně řekl hned na začátku, že to byla chyba, pan ministr Jurečka to uznal, omluvil se za tu chybu i za způsob své komunikace a tím ta věc byla vyřešena. Pokud se najdou další pochybení, fakta, tak se tím budeme určitě znovu zabývat, ale nemám žádné informace o tom v tuto chvíli, takže nemám důvod to dál komentovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud nejsou žádné další dotazy, tak já tiskovou konferenci končím. Děkujeme vám a přejeme hezký večer. Na shledanou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Díky, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Na shledanou.