Tisková konference po jednání vlády, 24. května 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Tak nejprve bych o slovo chtěla požádat pana vicepremiéra, ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil s necovidovým obsahem vlády, a to zejména se schválením vládního usnesení týkajícího se útlumu uhlí v České republice.

Vláda vzala na vědomí průběžné výstupy a doporučení Uhelné komise. Jenom připomínám, že Uhelná komise stanovila jízdní řád útlumu uhlí, a to až do roku 2038. Rok 2038 je brán jako nejzazší termín, nicméně to nejdůležitější se odehrává mezi lety 2025 až 2030, kdy se utlumuje uhlí o více než padesát procent.

Jinými slovy tedy vláda toto bere na vědomí a současně ukládá Uhelné komisi, aby ad jedna pracovala dále ve složení, ve kterém jest, a současně aby připravila i scénáře pro případné dřívější ukončení využití uhlí v naší energetice.

Fakticky to znamená, že se nepopírají závěry Uhelné komise, ale respektuje se to, že dřívější ukončení uhlí není vyloučené, například s ohledem na růst cen emisních povolenek. A dalším úkolem Uhelné komise tedy bude rozpracovat scénáře charakteru zdrojového, energetického, ale i finanční náročnosti a pochopitelně dopadů na sociální prostředí, které by reflektovalo to, že by mohl tento scénář nastat. Jinými slovy Uhelná komise tedy pokračuje nadále ve své práci.

Současně vláda ještě přijala usnesení charakteru, kdy se reflektuje sestěhování agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism na jedno místo, a protože v rámci tohoto sestěhování, které přinese úsporu nákladů do roku 2030 na úrovni přibližně 13 milionů korun, bude znamenat krátkodobé vystěhování České obchodní inspekce do jiných prostor a následně nastěhování této organizace do prostor rekonstruovaných, tak pověřila vlastně správcem hospodaření budovy ve Štěpánské agenturu CzechInvest.

Z té necovidové vlády to považujeme v tuto chvíli za ty nejdůležitější oblasti z toho hospodářského úhlu pohledu, ale určitě ještě kolegové se k některým bodům vyjádří. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano. Paní vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem dnes předložila na vládu materiál, který se týká pořízení jednorázových menstruačních vložek do zásob pro humanitární pomoc ve státních hmotných rezervách. Je to materiál, k jehož zpracování nebo vůbec k vyřešení toho problému jsem před časem byla vyzvána premiérem. My jsme hledali to nejvhodnější řešení, jak bojovat s tzv. menstruační chudobou, protože já jsem do té doby neměla ani potuchu, a možná celá řada z vás, že v naší zemi žije zhruba 70 000 žen, které bojují s touto chudobou, a mají mnohdy problém jít do školy, do zaměstnání právě proto, že nemají dostatek prostředků na menstruační vložky.

Takže my jsme se dohodli se státními hmotnými rezervami, že pro tzv. účely humanitární, pro účely jakékoliv krize bude nakoupeno deset milionů kusů jednorázových vložek do konce roku 2023 a v rámci pravidelné každoroční obměny dva miliony kusů ročně budou věnovány v souladu se zákonem o majetku státu v rámci tzv. nepotřebnosti potravinovým bankám, které je budou distribuovat potřebným ženám.

Takto to vláda schválila a takto to bude zajištěno. Bylo to konzultováno i s potravinovými bankami, bylo to konzultováno s neziskovým sektorem a bylo to samozřejmě probíráno a řešeno se státními hmotnými rezervami. Jsem ráda, že tento návrh byl schválen a že toto bude to nejlepší řešení tohoto existujícího problému.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj, paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Dobrý den. My jsme s kolegou Richardem Brabcem z životního prostředí dnes na vládu předložili tzv. návrh rozdělení alokace pro operační program pro spravedlivou transformaci. Je potřeba říci, že se České republice v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci podařilo dojednat objem ve výši 1,64 miliardy eur, což je při kurzu 26 korun zhruba 42,7 miliardy korun. Po odečtení technické pomoci tedy na věcné priority je k dispozici nebo bude k dispozici zhruba 41 miliard korun.

Proto, aby mohl tento operační program Spravedlivá transformace vzniknout, musí ještě být podmínka tzv. plánu pro spravedlivou územní transformaci. Tento plán včetně SEA bude vládě předložen v září. Nicméně protože ten Fond pro spravedlivou transformaci je v České republice určen pro tři kraje, a to jsou Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, je tedy potřeba stanovit alokaci pro jednotlivé regiony tak, aby mohly pracovat na svých prioritách.

My jsme stanovili ta kritéria podle počtu obyvatel – to je základní kritérium. Pak byla přidána ještě další kritéria, jako je hrubý domácí produkt na osobu, nezaměstnanost, plocha dotčená těžbou a počet pracovníků ve výzkumu a vývoji. Z těchto kritérií vyšlo, že největší podíl na osobu má Karlovarský kraj, a to ve výši 21 221 korun. Druhým krajem, který má částku 19 271, je Ústecký kraj. To je ta alokace na osobu. Moravskoslezský kraj má alokaci na osobu 15 682 korun.

Implementací operačního programu Spravedlivá transformace je pověřeno Ministerstvo životního prostředí. Celkově ten operační program by se měl zaměřit na ekonomickou diverzifikaci a přeměnu, rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, pomoc při hledání zaměstnání, sociální začlenění uchazečů o zaměstnání, podpora změny klimatu, udržitelnost životního prostředí, lokální a SMART mobilita a činnost v oblasti vzdělávání.

Operační program Spravedlivá transformace pojede v několika schématech. Samozřejmě, budou to grantová schémata pro malé projekty nebo ty jednodušší, takové menší projekty. Pak to budou tematické výzvy – to se týká nějakých větších projektů, například krajů. Pak tam budou finanční nástroje a tzv. strategické projekty. V rámci těch strategických projektů to jsou konkrétní individuální projekty, které budou přímo vepsány do operačního programu.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ministr životního prostředí pan Richard Brabec.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já už jenom doplním. Dovolte mi poznámku k tomuto tématu a pak ještě k tématu Uhelná komise. Pak samozřejmě pokud budou dotazy, tak se mohu vyjádřit samozřejmě k záležitosti dolu Turów, ale to bych už nechal na debatu.

Takže krátce ještě k tomu fondu Spravedlivá transformace. Je to opravdu zásadní zdroj financování pro ty tři postižené kraje, což samozřejmě úzce souvisí s činností Uhelné komise, které budou postiženy samozřejmě ukončením těžby uhlí, což je pozitivní z hlediska životního prostředí, negativní z hlediska sociálních dopadů.

Těch 41 miliard korun je samozřejmě hodně peněz. Na druhou stranu je potřeba říci, že ty projekty se musí najít, zrealizovat poměrně rychle. Musí být smysluplné. A ještě k tomu chci dodat, že tyto regiony budou mít další, zásadní výhodu při čerpání peněz z modernizačního fondu, který rovněž připravujeme pro celou republiku, kde budou zvýhodněny.

Dovolte mi jenom poznámku k Uhelné komisi. Tak jak říkal pan vicepremiér Havlíček, tak jsme přesvědčeni, že nakonec to usnesení, které přijala vláda je opravdu kompromisní. Já jsem přesvědčen, že doba uhelná v České republice nenávratně končí, a tak jak bylo řečeno a to je potřeba si uvědomit: Ty zásadní změny z hlediska poklesu podílu uhlí na výrobě elektřiny a tepla v České republice se udějí už do roku 2030.

To znamená, že ta úplná revoluce z hlediska struktury naší energetiky proběhne už do roku 2030, a já jsem také přesvědčen, že ten konec, respektive to, co navrhla Uhelná komise 2038, byl opravdu ten nejzazší termín. Ta realita bude jiná. Ta realita bude určitě kratší a to je teď momentálně pro Uhelnou komisi pokračování do konce roku, aby předložila další scénáře tak, aby Česká republika byla připravena na ten jednoznačně už probíhající útlum uhlí, aby se nedostala do stadia energetické nesoběstačnosti, ale na druhé straně, aby i sociální dopady jsme byli schopní vykompenzovat.

Takže to je ten základ, a když se dnes podíváte na cenu emisní povolenky a další faktory, tak je zjevné, že opravdu uhlí končí. Končí v celém světě, ale v Evropě prostě především. A myslím, že tam už to bude, že to politické rozhodnutí je druhotné. Klíčové je to ekonomické rozhodnutí a to tlačí uhlí do nekonkurenceschopnosti. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ještě ke covidovým bodům pan Arenberger, ministr zdravotnictví.     

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Hezké odpoledne, dámy a pánové, pan kolega Brabec tady říkal, že uhelná doba nenávratně končí. Já bych byl hrozně rád, abych za chvíli mohl říci, že i covidová doba nenávratně končí, a já myslím, že k tomu dnes máme docela dost objektivních údajů, abychom mohli výhledově mít už jenom normální vládu, a ne normální vládu a covidovou. Protože třeba podané dávky k dnešnímu dni v České republice jsou 4 658 000, z toho už celkem 3,5 milionu osob bylo naočkováno a ukončené očkování má téměř jeden a čtvrt milionu našich spoluobčanů. Také sedmidenní klouzavá incidence covidu je dnes 47, což umožnilo otevřít školy pro všechny školáky a spoustu dalších aktivit.

Ale pojďme se podívat na to, jaká rozvolnění připravujeme od 31. 5. Tak zaprvé venkovní bazény budou nově otevřeny s využitím maximálně padesátiprocentní kapacity a dovnitř se bude smět jenom do šaten. Dále potom se rozšiřuje počet osob, pokud budou mít to kouzelné slovíčko o-n-t – to znamená očkování, prodělaná nemoc anebo testování – a ochranu dýchacích cest, tak potom při sportu, shromážděních nebo oslavách může být místo současných 50 vevnitř a 100 venku napříště 75 uvnitř a 150 venku.

Dále potom pěvecké sbory nově mají umožněnou činnost při 30 osobách s rozestupy dva metry při splnění o-n-t a smějí si během zpěvu sejmout ochranu dýchacích cest. Musí se ale přitom vést evidence účastníků pro případ epidemického šetření.

Další dobrá zpráva je pro zoologické, botanické zahrady, muzea, galerie, hrady, zámky, veletrhy a výstavy. Nově jsou povoleny i skupinové prohlídky. A to skupina maximálně deseti osob anebo alternativa maximálně 30 osob, pokud bude k dispozici o-n-t. To znamená, že tam zahrnujeme nejen ty standardní testování a podobně, ale platí tu i potvrzení zaměstnavatele nebo čestné prohlášení o testu ze školy nebo samotestu.

Zájmové činnosti pro děti a mládež, tam se nově vyžaduje ochrana dýchacích cest jen v případě, že nelze udržovat rozestupy dva metry. A z té první přílohy dnešního mimořádného opatření je také dobrá zpráva pro pořadatele kongresů, vzdělávacích akcí anebo zkoušek, kde došlo k navýšení z 50 osob uvnitř a 100 osob venku na 250 osob jak uvnitř, tak venku, ale při využití maximálně padesátiprocentní kapacity.

Pak máme ještě tři přílohy, které jsou víceméně technického rázu. To znamená, že třeba pořádání akademických obřadů, tak nově jsou povoleny s využitím maximálně padesátiprocentní kapacity a celkový počet osob je maximálně 250, zase za splnění o-n-t plus ale s ochranou dýchacích cest a všichni musí mít místa k sezení. Dál potom, a to už jsme anoncovali minule, že k 31. 5. je zrušení zákazu škol v přírodě a školních výletů, ta pravidla už jsme tady uváděli 19. 5.

V příloze 3 máme povoleny přijímací zkoušky na vyšší odborné školy s podmínkou dodržení o-n-t. A pak je zásadní informace v příloze 4: Nově se PCR test jako alternativa k antigenním testům provádí tak, že během června, tedy s účinností ne od 31. 5. ale 1. 6., bude možno v červnu mít zdarma dva PCR testy a čtyři antigenní testy.

Nově platí povinnost, v případě pozitivního antigenního testu je potřeba provést konfirmační test PCR, ten se ale nezařazuje do těch dvou testů zdarma, to znamená, ten je zdarma navíc, protože tam už je zdravotní indikace.

A dál jsme dnes ještě probrali ochranné opatření, které se týká toho zeleného covidového pasu, ale to je v zásadě technická záležitost, kterou vydává pouze Ministerstvo zdravotnictví. Děkuji. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, dotazy, Česká televize nejprve.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, ještě bych se zeptala, prosím, k tomu testování. Řešili jste, jak se bude postupovat, když se lidé budou vracet z dovolených? To znamená, jaký test budou potřebovat, kdo všechno na ten test bude muset jít, jestli i očkovaní atd.? Pan premiér uvedl, že restaurace uvnitř by mohly být otevřené od 14. června, tak bych se chtěla zeptat, jestli už jste to nějak řešili nebo jak se bude postupovat v tomto ohledu? Pak bych se ještě zeptala na to uhlí. Chtěla bych se zeptat: Znamená to tedy, že tato vláda definitivně nerozhodne? Protože sami jste říkali, že jste to pouze vzali na vědomí a že uvidíte, že jste vyzvali komisi, aby připravila scénáře pro případné dřívější ukončení. Takže bych se chtěla zeptat, jestli byste mohli explicitně odpovědět, jestli tato vláda o tom definitivně rozhodne, nebo nerozhodne. A pak ještě na vás, pane ministře Arenbergře: Co se týká vašeho dalšího setrvání ve vládě, premiér Babiš řekl, že rozhodne ve středu, tak bych se chtěla zeptat, máte s ním domluvenou schůzku, nebo jak vy se vlastně to jeho stanovisko dozvíte? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak já tedy asi začnu tím testováním. Během prázdnin připravujeme speciální režim tak, aby testy, a to jak PCR, tak antigenní, byly  dispozici cestovatelům a ještě k tomu budeme mít další jednání. Čili to nebude v návrhu teď na červen, ale určitě tam testy zdarma budou k dispozici.

Co se týče restaurací uvnitř, tam je pravděpodobné, že bude, pokud se nezhorší nějak epidemická situace, tak bude možnost od 14. června, je v plánu je otevřít.

A co se týče mého setrvání ve vládě, necháme to na panu premiérovi. Já jsem zatím s ním na středu schůzku nedomlouval, ale určitě on nějaký termín mi nabídne, tak uvidíme.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: A ještě co se týká toho rozvolňování, tak platí, co jsme říkali, vždycky v pondělí upřesníme na ten následující týden. Je pravda, že teď 24. se pouští větší balík aktivit, a řekli jsme si, že přibližně po deseti dnech, to znamená řádově někdy ve středu, čtvrtek příštího týdne, se podíváme, jakým způsobem vlastně, jaký to mělo vliv na ať už incidenci, což uvidíme, ale třeba na ostatní ukazatele, které jsou, a tam zase budeme upřesňovat na ty následující dny.

To znamená ano, toho 14. je nějaký nejzazší termín a nejde jenom o restaurace. My ještě řešíme celou řadu dalších aktivit, jako jsou třeba sauny, bazény atd. Takže zatím to máme tak, že 14. nejdéle by to mělo být, a uvidíme, jak se to bude vyvíjet v těch dalších dnech.

Co se týká Uhelné komise, tak on to tady už řekl správně pan ministr Brabec. To není o vládě. Vláda dává nějaký rámec, Uhelná komise dává nějaký scénář a rozpracovává ho do celé řady dílčích jízdních řádů toho, jak se budou budovat zdroje. O tom, jakým způsobem se bude ve finále dekarbonizovat, respektive jakým způsobem se bude utlumovat uhlí, rozhodne trh. A úkolem Uhelné komise je připravovat všechny scénáře k tomu, aby reflektovala změny na trhu.

Tady se příliš všichni zaměřili na datum, na marketingovou mantru toho, jestli je to 43, 38, 33. To není to nejpodstatnější. To je zcela druhotné. Podstatnější je to, jak se nastaví ten jízdní řád v těch jednotlivých letech, a v tomto případě zejména do roku 2030. Jestli nakonec to bude 33, 35, 38, ten poslední uhelný zdroj, který tady bude a který bude pochopitelně už ten, řekněme, nejméně škodlivý, to není v tuto chvíli to nejpodstatnější.

Podstatné je, jak se nám podaří překlenout to období do roku 2030, a to musí trvale Uhelná komise aktualizovat. A taky proto dostala ten úkol a taky proto musí každé vládě ukazovat všechny další scénáře a zdroje, protože ta situace se může průběžně měnit. To znamená, Uhelná komise není orgán, který by navrhnul, vláda odsouhlasila a byl by konec. To bychom popřeli sami sebe a nějaký možný další vývoj. Takže musí se pracovat na dalších scénářích a všechny další vlády se tím musí zaobírat.

Klára Bazalová, Česká televize: Ještě jenom prosím upřesnění, co se týká těch venkovních bazénů od 31. 5. Nevím, jestli to zaznělo. Tak budou tam lidé potřebovat mít také test nebo údaj o prodělání nákazy, případně očkování? A ještě prosím k tomu návratu z dovolených: Takže v červnu tedy počítáte, že toto nebudete řešit, když se někdo bude vracet z dovolené v červnu? A ještě jestli už máte alespoň jasno v tom, jestli na testy budou muset i očkovaní? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak návraty z cest v červnu si myslím, že jsou nastaveny velmi komfortně, protože vlastně můžete využít čtyři antigenní testy a dva PCR, což vám určitě ten pobyt během června velmi pěkně může pokrýt a určitě víckrát než, když by to člověk vzal – víckrát než třikrát během června nikdo odjíždět nebude, čili to využití tam určitě je.

A co se týče bazénů, tam samozřejmě se musí standardně dodržovat ta jednotlivá pravidla. Samozřejmě s respirátorem ve vodě asi ne.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, zda jste se bavili o pravidlech nošení respirátorů ve vnitřních prostorech, protože byla taková zpráva, že byste se o tom mohli bavit. Paní hlavní hygienička Svrčinová nastiňovala minule nějaké varianty, kde by respirátory uvnitř být měly přes celé léto a kde by případně být nemusely. Druhá věc, která mě zajímá. Vy jste 22. dubna schvalovali harmonogram rozvolňování a schválili jste mimo jiné balíček 5, kdy počet nově nakažených klesne pod 50 na 100 000 obyvatel týdně. Teď, jestli se nepletu, tak od soboty jsme pod těmi 50, jsme na nějakých 47. A v tom balíčku 5 je napsáno, že když bude platit toto číslo sedm dní, tak že se otevřou interiéry restaurací s testem a bazény, sauny, wellness s testem. Je tam i několik dalších věcí, je to i na stránkách vlády, internetových. Chtěl jsem se zeptat, proč se podle toho balíčku, který jste tady prezentovali, nedržíte? Děkuji

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Co se týče respirátorů, zatím jsme blíže o tom nehovořili. Vím, že minule jsme tady s paní hlavní hygieničkou toto téma otevírali. Předpokládá se, tak jak už ona říkala tady, že se zvažuje, jak se budou využívat třeba respirátory v obchodních centrech, respektive že by se tam používat nemusely. Ale naopak, že by asi měly být k dispozici třeba ve veřejné dopravě a podobně. Ale zatím toto téma nebylo otevíráno.

Co se týče balíčku číslo 5, to je samozřejmě správná otázka. My jsme preferovali to, aby se především dostala většina dětí do škol, což je vlastně ten dnešní náraz z hlediska epidemiologického. Rádi bychom si nechali alespoň desetidenní rezervu na to, abychom viděli, jestli to nějakým způsobem nehne s epidemickou situací. A pokud ne, tak určitě zase vesele dále otevřeme další provozy.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu: Já bych to ještě upřesnil. Je o to o tom, že dnes je vlastně poměrně velká dávka toho, co se uvolňuje. A uvolňuje se ubytování, nikoliv v režimu 25 procent, ale v režimu 100 procent, což je trochu rozdíl oproti tomu původnímu plánu, ale myslíme si, že je to správné.

Uvolňují se tady všechny školy, a uvolňuje se vůči tomu původnímu plánu ve vyšším množství lidí na akcích kultura, a to v režimu 1 000 na 500. Také proto vlastně jsme řekli, že to nebude příští týden definitivní rozhodnutí v pondělí, ale že počkáme těch deset dní, a nevyloučili jsme, že pokud ta incidence bude dobrá, tak že se může k některým dalším rozvolněním přistoupit nikoliv čtrnáctého, ale už toho sedmého. To ale uvidíme po těch deseti dnech.

Myslíme si, že je to správné s ohledem na to, že jsme v tuto chvíli to uvolnili o něco více, než se předpokládalo.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Dobrý den, pane ministře zdravotnictví, ty testy po návratu, tedy PCR testy atd., budou moci využít i očkovaní lidé? Nebo jak vlastně se s tím počítá v těch vašich představách? A druhá věc, jestli jste kromě toho o-n-t, jak jste o tom mluvil, neuvažovali o tom, že by se nějakým způsobem zohlednilo i potvrzení o vysokém stavu protilátek nebo vůbec tento aspekt, že by se tam nějakým způsobem zahrnul? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Také děkuji. Testy po návratu, co se týče očkování, tady částečně je to už vlastně řešeno bilaterálními smlouvami, takže s některými zeměmi, které nejsou v tom nejvyšším riziku, tak už máme dohodu, že se vzájemně uznávají očkování a není potřeba testovat. A my bychom chtěli i tuto skupinu zemí na jedné straně bilaterálně rozšiřovat a tam probíhají intenzivní jednání, co se týče uznávání především očkovacích certifikátů.

Protože ten hlavní problém není v tom, že bychom nechtěli uznávat třeba vakcínu ze Spojených států, když je to Pfizer / BioNTech, ale je to spíš z toho důvodu, abychom věděli, že ten předkládaný certifikát je opravdu ten správný, který můžeme akceptovat, a celé to souvisí s tím, abychom sem nepouštěli populaci, která by nemusela být naočkována, a přitom by to deklarovala.

Čili toto je ta záležitost. Jinak samozřejmě ty PCR testy se dají využívat a ty antigenní tak, jak jsou dány, ale jak říkám, spíš se budeme snažit lépe definovat tu skupinu, která je bude potřebovat. Pochopitelně s tím zeleným certifikátem se nám výrazně sníží potřeba dalšího testování, protože část těch lidí bude moct deklarovat, že prodělala onemocnění i ze zahraničí a zase naopak do zahraničí a část samozřejmě také bude naočkována.

Co se týče protilátek do toho o-n-t, tak my jsme si nechali udělat i stanoviska z Odborné společnosti alergologie a klinické imunologie, která to testování hladiny protilátek nepovažuje za vhodné, co se týče tohoto posuzování, a to nejen kvůli tomu, že to ani neuznávají evropské autority, takže ten pas to také ani v zahraničí nebude uznávat, a to hlavně z toho důvodu, že ty hladiny protilátek zaprvé nevypovídají úplně přesně o té vlastní ochraně na jedné straně a na druhé straně tyto protilátky mohou být využívány především a také se testují především v situacích, kdy třeba naočkujete některého pacienta nebo pacient prodělá to onemocnění a vy předpokládáte, že má nějakou imunosupresi- To znamená, že dobře nereaguje jeho obranný systém proti viru a že si nevytvoří dostatek protilátek, a spíš je to tedy z medicínská indikace než z indikace testovací.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak Český rozhlas.

Václav Štefan, Český rozhlas: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou tedy vláda projednala už v pátek. V ní se vlastně píše, že účastníci akcí nebo návštěvníci provozoven by se prokazovali testy, případně dokladem o očkování přímo u pořadatele akce, provozovatele nebo majitele. Tak proč s touto změnou Ministerstvo zdravotnictví přichází, když vlastně vláda nedávno po kritice rozhodla, že třeba na zahrádkách restaurací bude hosty kontrolovat hygiena, případně policie, a ne provozovatelé? Jak by takové opatření mělo fungovat v praxi, bude potřeba shromažďovat osobní údaje hostů, a jestli to nebude v rozporu se zákonem o ochraně dat, případně GDPR? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Zřejmě je to zase otázka na mě, i když nejsem právník a určitě možná paní vicepremiérka by mě doplnila. Na druhou stranu my potřebujeme mít legislativní rámec na to, abychom zde mohli využívat například ten evropský covidový pas nebo další dokumenty a abychom byli schopni nějakým způsobem s tímto materiálem nebo s těmito informacemi pracovat. A právě proto jsme museli provést tuto legislativní úpravu. Ale jestli paní vicepremiérka by k tomu ještě chtěla něco říct, tak budu rád.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Nechtěla.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Ale je to tak.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě doplnění.

Václav Štefan, Český rozhlas: Pardon, jak to tedy bude fungovat v praxi třeba u těch zahrádek, u těch provozovatelů: Budou tedy muset kontrolovat ti provozovatelé těch zahrádek a dalších zařízení přímo ty hosty nově podle toho zákona? Možná tedy od kdy? Pokud vím, ten zákon byste chtěl, pane ministře, aby Sněmovna schválila ve stavu legislativní nouze. Tak to tedy vlastně naznačuje nějakou změnu toho systému kontrol. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Ano, souvisí to s tím a my budeme rádi, když ten zákon bude projednán zřejmě buď ještě tento týden, nebo příští týden podle toho, jak bude zařazen na program Sněmovny. Kdy nabydou tato pravidla účinnosti, to samozřejmě musíme počkat, a také jakým způsobem se nadefinují ta pravidla potom třeba v rámci mimořádných opatření, je další krok.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Nova.

Eliška Kopánková, TV Nova: Dobrý den, já bych měla dotazy tři na pana ministra zdravotnictví. Chci se zeptat: Na Českolipsku se měla vyskytnout nějaká nová mutace, mělo by se jednat o tu indickou, tak zda máte nějaké podrobnosti k tomu, případně kolika lidí se to týká? Pak budu pokračovat, děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak každou chvíli se tady objeví nějaká mutace. Naštěstí na tom nejsme tak špatně, jako jsou třeba kolegové v Británii, kde třeba už konkrétně této indické mutace je mezi 1 500 až 2 000 nových výskytů. Na druhou stranu toto je zase ojedinělý výskyt a podle mých informací se jedná o importovanou záležitost.

Eliška Kopánková, TV Nova: Potom k očkování, k termínům očkování. Můžete říci, pane ministře, jak dlouho se průměrně čeká na ten termín očkování? Protože někomu přijde hned další den po registraci, někdo čeká třeba řádově desítky dní, tak jestli můžete říci proč? Díky.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Záleží to na tom, jaký je zájem o to konkrétní očkovací místo, takže vždycky je dobře, pokud se chcete zaregistrovat, tak se podívat, jak dlouhé jsou fronty a jakým způsobem se mění počet těch registrovaných. Takže třeba mám konkrétní informaci z jednoho pražského centra, kde v podstatě ti, kteří se zaregistrují o víkendu, tak již během následujícího týdne se dostanou na řadu.

Eliška Kopánková, TV Nova: A ta průměrná doba tedy, jak dlouho se čeká, dá se nějak specifikovat?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Určitě se dá spočítat. Ono to velmi kolísá. Vím, že kolega Dušek dělal nějaký medián, protože průměr asi není úplně správné číslo, ale hovořil něco o týdnu. Ale jak říkám, každým dnem se to mění.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Seznam.

Šimon Trantina, TV Seznam: Dobrý den, já se budu ptát ministra zdravotnictví. Vy jste na minulé tiskové konferenci avizovali, že se budete zabývat testováním na dětských táborech, nošením roušek a respirátorů v létě, tak jenom jestli jste řešili nějak ten letní režim? Pak také minulý týden jste ohlásili, že jako potvrzení o bezinfekčnosti bude nově stačit doba tří týdnů od první dávky očkování. To je nicméně v rozporu s doporučením České vakcinologické společnosti a i s usnesením, které přijala klinická skupina Ministerstva zdravotnictví. Předseda vakcinologické společnosti pan Chlíbek pak na twitteru napsal, že z odborného hlediska jde o nesmysl. Tak jak tohle hodnotíte?  A pak ještě jeden dotaz od kolegy, který se ptá, jestli vlastníte podíl v nějakém zdravotnickém zařízení v zahraničí? Děkuju moc.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Takže nejdřív k těm medicínským dotazům, i když zdravotnické zařízení v zahraničí se také může do toho vzdáleně řadit. Co se týče testování dětských táborů, 19. 4. jsme o tom s paní hlavní hygieničkou hovořili a jsou tam nastavena dnes už jasná pravidla, která budou od toho 31. platit zaprvé pro školy v přírodě a vlastně obdobným způsobem budou nastavena dále i potom pro ty dětské tábory.

Čili v podstatě to bude srovnatelný režim, který jsme zažili v loňském roce, ale doplněný PCR testováním. Ony ty PCR testy mají tu výhodu, že vlastně vydrží delší dobu, takže pro ty dětské kolektivy je to asi výhodnější, ale pravidla ještě nastavíme konkrétním mimořádným opatřením.

Co se týče rozhodnutí o tom, že osoba se dá považovat za chráněnou již za tři týdny, a pokud je to v rozporu s vyjádřeními tedy jak klinické skupiny Ministerstva zdravotnictví, tak vakcinologické společnosti, ta situace totiž není taková, jako kolegové posuzovali. Nám nešlo o to, aby kolega Chlíbek a ostatní nám řekli, kdy je ten vlastní pacient maximálně chráněn po očkování. Ale my potřebujeme vědět, kdy je z hlediska těch opatření o-n-t ten pacient srovnatelně bezpečný jako ten, kterému uděláme amatérský antigenní test.

A sami víte, že zaprvé amatérsky odebraný antigenní test už má nějakou falešnou negativitu a zároveň antigenní test jako takový má falešnou negativitu. Čili tohle když porovnáte, tak potom ta osoba, která po třech týdnech po očkování už má nějakou imunitu, tak v podstatě se dá říct, že je srovnatelně bezpečná jako někdo, kdo tam přijde a udělá si jenom sám výtěr z nosu. Čili to je ta odpověď.

Čili my nejsme v rozporu s tím, co říká jak tedy naše klinická skupina, tak odborná společnost vedená panem kolegou Chlíbkem, ale my chceme odpovídat na jinou otázku.

A co se týče vlastního zdravotnického zařízení v zahraničí, dovedl bych si představit, že bych nějaké někde mohl mít, ale bohužel nemám a hrozně mě mrzí. Toto byl samozřejmě milý dotaz, ale někdy média už to trošku přehánějí, a kdybych mohl požádat, tak už mě trochu nechte v klidu, protože – a vím, že to je asi mlácení slámy – ale na druhou stranu, pokud už je ten tlak i veden už na rodinu, tak si myslím, že ministr zdravotnictví si toto nezasluhuje a že určitě to, že jsem někde zadal málo dat, která se stejně dají zkopírovat v majetkovém přiznání, takže si myslím, že tak vysoký trest asi pro mě není zase tak nezbytně nutný.

Protože to, že nezadáte tyto údaje, tak tam je v podstatě sankce srovnatelná třeba v automobilovém průmyslu s tím, když nemáte správně upevněný náklad na vozidlle. Čili to je asi tak srovnatelné. Samozřejmě u politika i toto se hodnotí. Čili v každém případě na vaši otázku, zdravotnické zařízení v zahraničí nemám, a jestli kolegové chtějí zkoumat, tak určitě můžou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Pane ministře, já bych se vás chtěla zeptat, jestli lidé, kteří mají týden nebo ty tři týdny po první dávce očkování, tak jestli se musí dále účastnit toho povinného testování ve firmách, a pokud ano, tak jestli neplánujete změnu? Děkuju.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Je to správná otázka a změnu plánujeme a určitě ji brzo představíme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a teď už další dotazy prostřednictvím webexu. Nejprve paní Rambousková, Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, pane ministře zdravotnictví, já bych se ještě ráda zeptala na ty lidi, kteří jsou tři týdny od první dávky. Vy říkáte, že oni se budou muset prokázat tím, že to očkování mají, ale spousta lidí ani nedostane žádné potvrzení na to, že jsou tři týdny po první dávce. Jakým způsobem by se tedy měli prokazovat? Další otázku položím.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Ano, je to správný dotaz a jsem rád, že ho tady mohu sdělit. Elektronický systém, a to jak v tom Óčku, tak následně to bude také na CzechPointech k dispozici, jakmile se to zprovozní, tak si můžete tento certifikát stáhnout a slíbili nám kolegové, že od 1. června to přinejmenším v tom systému Óčko bude k dispozici ke stažení.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: A ještě mám druhý dotaz. Vy jste slíbil, že dnes zveřejníte alespoň část dokumentů, které jste poskytl panu premiérovi Babišovi, týkajících se vašich příjmů a majetku. Chci se zeptat, zveřejnil jste to nebo zveřejníte je? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Já myslím, že jsem neříkal, tak jak je mým dobrým zvykem, žádné datum k zveřejnění ani obsah těch jednotlivých dokumentů. Zatím jsou u pana premiéra, takže zatím to ponechme v této fázi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další, pan Ťopek, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, měl bych také dva dotazy. Nejprve na vás, pane ministře zdravotnictví. Už ten dotaz tady trochu zazněl, ale úplně jsem nepochopil přesně tu odpověď. Týká se to toho, že vláda avizovala, že se bude zabývat také případnými změnami v testech po dobu léta, po dobu letních prázdnin, protože přeci jenom možnosti u lidí, kteří cestují mimo své bydliště, nejsou takové, jako když mají možnost testování ve svém zaměstnání. Takže plánujete nějaké zásadní změny v létě v systému testování a v tom, co budete požadovat po lidech, aby měli u sebe při prokazování?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak v létě určitě dojde k významným změnám, protože už se nebude testovat ani ve školách ani v podnicích, a plánujeme, ale zatím tedy to nemáme v rámci mimořádného opatření. Zatím tedy připravujeme nebo jsme připravili ten provoz testování v červnu, ale i v červenci budou určitě k dispozici testy, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění tak, aby se především daly využívat pro cestování, ale samozřejmě pro všechny ostatní účely.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, děkuji, a druhý dotaz na pana vicepremiéra Havlíčka, možná i na paní vicepremiérku Schillerovou. Týká se to plánovaného zpřístupnění vnitřních prostor hospod, restaurací od 14. června. Chci se zeptat, zda s tímto datem končí veškerá pomoc státu pro tyto podnikatele?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Platí to, co jsme řekli. To znamená, do doby, dokud budou provozovny uzavřené, tak bude fungovat v tuto chvíli podpora na bázi kompenzace mezd a na bázi programu Covid – Nepokryté náklady, který vlastně zahrnuje drtivou většinu firem, které by potřebovaly tuto podporu. A definitivně o tom ještě budeme jednat v pátek. Tam ještě upřesníme všechno tak, aby ještě před tím prvním všichni definitivně věděli, jaká ta forma podpory bude, kde budou moci žádat, ale v zásadě se nebude dít z úhlu pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu nic nového. Pouze dopřesníme ta data s ohledem, jak bude dlouho uzavřeno. Ale platí, když je uzavřeno, má podporu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych možná ještě doplnila, jestli mohu, pane redaktore. Nepočítám už s prodloužením kompenzačního bonusu na měsíc červen, a to z toho důvodu, že víc provozoven je otevřeno, než je zavřeno. Proto budeme cílit podporu na ty, kteří jsou uzavřeni, z hlediska, tak jak řekl pan vicepremiér Havlíček, programy MPO, převážně tedy Covid – Nepokryté náklady a programy Antivirus. O tom budeme jednat v pátek, nejpozději v pondělí a bude se to týkat skutečně těch zavřených provozů. Takže s kompenzačním bonusem, mám hodně dotazů, na měsíc červen už nepočítám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý večer, doufám, že se slyšíme. Já jenom abych vás správně pochopila: Vy tedy průběh testování, hrazených testů zveřejníte během léta. Mě by zajímalo, protože rodiče už teď mají obavy, jak to bude, jestli děti, které nebudou testovány v rámci výuky, budou moci se zúčastnit nejrůznějších akcí a jestli nebudou muset hradit testy. Tak jestli počítáte s nějakým omezením, nebo naopak s navyšováním počtu testů během prázdnin? To je první dotaz, děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak k tomuto dotazu: Určitě, když pojedou třeba na tábor, tak tam budou k dispozici buď PCR testy, nebo antigenní, a určitě je to režim, který bude nějakým způsobem hrazen ze zdravotního pojištění. Uvažujeme pouze o frekvenci.

Barbora Janáková, Deník N: A co kdyby třeba chtěli jít do kina nebo na nějakou kulturní akci, tak to s tím taky počítáte?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tam samozřejmě záleží na tom, jak ty testy využijete. Určitě se dají použít pro jakékoliv účely.

Barbora Janáková, Deník N: Dobře, druhá otázka se týká certifikátů o očkování ze zahraničí. Lidé, kteří se nechávají očkovat v zahraničí, protože je to občas i rychlejší, plánujete, že by bylo možné se pak prokázat v Česku, že by to očkování ze zahraničí platilo i v Česku? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tam samozřejmě záleží na tom, jestli se jedná o očkování v zemích, se kterými už je domluvená smlouva, nebo spíš tedy vyměněny diplomatické nóty, což konkrétně teď je tedy mezi těmi šesti zeměmi, ale ten počet se bude určitě rozšiřovat. Dál se bude uznávat v rámci covidového pasu od zřejmě průběhu června nebo nejdéle od 1. července i očkování v zemích Evropské unie plus ještě možná dalších zemí typu Švýcarsko, ale to je zatím v jednání.

A pokud se bude jednat o země mimo Evropskou unii, tam se pokusíme, zvlášť v těch zemích, kde není nějaký zásadní problém, tak opět udělat bilaterální dohody, ale to je spíš otázka na Ministerstvo zahraničí.

Barbora Janáková, Deník N: A tedy poslední otázka: Už jste se rozhodli, zda se v Česku bude vyrábět česká vakcína proti koronaviru, případně jestli už víte, kdo v tom týmu bude? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak Ministerstvo zdravotnictví má ten úkol zpracovat do konce června. My stále prozkoumáváme zatím situaci, a to nejen situaci z hlediska výroby, ale také z hlediska třeba přípravy toho konkrétního viru a certifikace. Takže určitě ještě tam bude potřeba několik dalších kroků. Určitě to neznamená, že by ve druhém pololetí letošního roku byla tato vakcína k dispozici k běžnému použití.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A ještě pan Müller, Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobré odpoledne. Já bych se chtěl, mám dva dotazy na pana Havlíčka, prosím. Týká se to té Uhelné komise. Jednak vy jste mluvil o tom, že to konečné datum není důležité, tak jestli nakonec přeci jenom není, protože jaké datum stanovíte, tak takový bude harmonogram, jak k němu dospět. Protože jestli řeknete 38 nebo 33 nebo jiný rok, to určitě má vliv na ten průběh, na ty scénáře, které má komise připravit. A druhá otázka prosím je k dolu Turów. Jestli jste to měli možnost sledovat, tak dnes pan polský premiér Morawiecky řekl, že Polsko chce ještě vyjednávat o uzavření  dolu Turów, které má nařízeno Evropským soudním dvorem. Tak jestli jste připraveni jednat nebo jestli pro vás je ta otázka už uzavřena. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: To konečné datum důležité je, ale výrazně méně než to, co se odehrává do doby toho data. Protože jestliže řekneme, kdy bude to tzv. definitivní odstavení, to znamená třeba posledních pět procent uhelných zdrojů, to v dané chvíli už nějakým zásadním způsobem neškodí.

Kdybych to řekl opačně: Co by bylo platné, kdybychom si řekli rok 2033, v tuhle chvíli bychom si všichni zatleskali a ukázali bychom, že do roku 31 by to de facto zůstalo stejné a ten fatální útlum, záměrně to přeháním, by byl v těch dvou posledních letech.

Naopak důležitější je, jak to jde v těch jednotlivých letech. Já znovu říkám, že ten zásadní skok se musí odehrát, nehledě na to, jak rozhodne ve finále Uhelná komise, v těch letech dvacátých, čili do roku 2030 z důvodu toho, že pravděpodobně může cena emisních povolenek růst, a pokud poroste, tak to ty firmy samozřejmě udělají.

Uhelná komise má za úkol připravit různé varianty a různé scénáře s ohledem na to, co vše může nastat, a pochopitelně vláda s těmi závěry Uhelné komise by měla počítat a také s nimi počítá. Čili my jsme dnes nezvrátili rozhodnutí Uhelné komise, ale musíme reflektovat ten stav. To znamená, proto to Uhelná komise musí ještě znovu dopočítávat i na ty scénáře kratší. Ale znova, není o tom roku 33. Je to o tom, že se musí připravit do roku 30 ten razantní útlum, který může skutečně nastat a je pravděpodobný.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Tak k dolu Turów, děkuji za tu otázku na závěr. Já bych chtěl především říct, že ta žaloba u Evropského soudního dvora byla krajní možností. My jsme pět let vyjednávali s Polskem, já jsem dokonce za tu dobu, co jsem ministrem životního prostředí, tak jsem možná vystřídal tři ministry životního prostředí na polské straně a to téma bylo několikrát řešeno i na premiérské úrovni.

Ale my jsme bohužel od Polska nikdy nedostali žádné jasné písemné záruky, jakým způsobem bude kompenzovat zásadní negativní efekty, které to má pro české občany. A těch občanů jsou desítky tisíc, kteří jsou tím ovlivněni. A já tady chci říct, že mě velmi mrzí ta debata, kterou slyším i na polské straně, že Polsko reaguje tak, že mu někdo chce uškodit nebo ukřivdit. Z české strany určitě ne, ale my jsme tady prostě od toho jako vláda, abychom hájili zájmy českých občanů, a využijeme všech možností.

A k té vaší konkrétní otázce: Ano, dokonce v těchto minutách se už jedná. Jedná můj náměstek se zástupcem Ministerstva zahraničních věcí, s hejtmanem Libereckého kraje a jedná s našimi polskými protějšky – s náměstkem ministra životního prostředí Polska, s dalšími polskými kolegy.

Dnes už by z toho měl být nějaký závěr a my v podstatě chceme, aby pro jednání premiérů, protože je zřejmé, že premiéři se potkají dnes nebo zítra samozřejmě asi na Evropské radě nebo určitě budou na Evropské radě spolu, přepokládám, že se na to asi pan premiér polský zeptá, takže my jsme dnes představili nebo představujeme v těchto chvílích polské straně naše představy nebo naše návrhy, jak bychom my chtěli, aby polská strana se zachovala nebo co by nám měla nabídnout.

My jsme připraveni k jednání a říkali jsme to několik let. Bohužel se muselo stát až toto rozhodnutí. Já jsem rád, že nám Evropský soudní dvůr dal zapravdu a znovu říkám, nemuselo k tomu dojít, kdyby Polsko vzalo vážně naše požadavky a vzalo vážně to, že jsme dlouhodobě říkali, že pokud na polské straně ten důl dává práci a také samozřejmě zisk té společnosti, tak ale na české straně to škodí tisícům lidem. A my hájíme zájmy našich občanů. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pokud je to vše z dotazů i z odpovědí, děkujeme a hezký večer.