Tisková konference po jednání vlády, 25. ledna 2012

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase, místopředsedkyni vlády Karolínu Peake a ministra financí Miroslava Kalouska. O úvodní slovo prosím vás, pane premiére.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda České republiky na svém dnešním zasedání projednala celou řadu bodů. Dovolte mi, abych zmínil tři z nich, které považuji za důležité. V prvé řadě na vládní úrovni zasedl výbor pro Evropskou unii, který schválil mandát pro předsedu vlády na jednání neformálního summitu Evropské rady, který se uskuteční v pondělí 30. ledna v Bruselu. Obsahem tohoto jednání bude především další vyjednávání konkrétního obsahu tzv. fiskálního kompaktu, nebo dohody o fiskální a hospodářské unii. Já chci říci, že zatím tam došlo k celé řadě posunů i po posledním jednání ministrů financí v pondělí a v úterý. Podstatné je, že smlouva se má vztahovat pouze na členské země eurozóny. To znamená nečlenské země eurozóny, které se stanou signatáři této smlouvy povinně, vlastně pro ně bude účinná tato smlouva až s datem přistoupení do eurozóny. Tato smlouva zásadním způsobem mění fungování hospodářské a měnové unie a představuje nasměrování unie k fiskální unii. Jsme přesvědčeni, že celá řada těchto věcí bude muset být zvážena až ve chvíli, až bude známo definitivní znění tohoto návrhu. Tak tomu pořád není v tuto chvíli, je stále zhruba ještě pět tematických okruhů, pět paragrafů, nebo článků této smlouvy, které dojednány nejsou. V pátek proběhne zasedání tzv. šerpů, čili zmocněnců předsedů vlád, kteří budou jednat o této smlouvě, a v pondělí vlastně Evropská rada teprve by měla dojednat definitivní znění tohoto smluvního dokumentu tak, aby posléze vláda České republiky mohla rozhodnout o tom, zda k němu přistoupí či nepřistoupí a jakou ratifikační proceduru zvolí. Dalším velice důležitým bodem, který jsme schválili dnes, je půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu. Podrobnosti k tomu řekne pan ministr financí. My jsme vedli velmi pečlivá jednání v trojúhelníku předseda vlády, guvernér České národní banky a ministr financí. Na základě těchto jednání postupně vykrystalizovalo řešení, na základě kterého vláda dnes schválila žádost České národní bance o uvolnění 1,5 miliardy euro, kterou poskytneme jako půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, respektive Česká národní banka ze svých devizových rezerv. Já chci zdůraznit, že pro nás bylo velmi těžko akceptovatelné to původní číslo 3,5 miliardy euro, protože by to znamenalo, že v podstatě 50 % stávajících devizových rezerv v euro by bylo celkem dohromady exponováno vůči Mezinárodnímu měnovému fondu a to by byl velmi riskantní krok, čili tento krok schválení 3,5 miliardy jsem považoval za velmi těžko akceptovatelný a za velmi těžko průchodný. Nicméně v dialogu s guvernérem České národní banky jsme se dohodli na tomto řešení, které je doprovázeno i státní zárukou za úvěry poskytnuté Mezinárodnímu měnovému fondu, a tedy tento krok byl vládou jednoznačně schválen. To co považuji za důležité je, a co byl i důvod, který jsem prosazoval ve vládě, je vlastně politický signál, který tímto vysíláme a ty signály jsou podle mého názoru dva. Prvním je, že nám záleží na stabilitě eurozóny. Jsme s ní velmi úzce ekonomicky provázáni. Situace v eurozóně nám není a nesmí být lhostejná. Důvod číslo dvě. Pokud se podíváte na seznam členských států Evropské unie, které půjčku poskytují Mezinárodnímu měnovému fondu a které ji neposkytují, tak v podstatě tam s několika výjimkami vede docela jasná dělicí linka mezi těmi státy, které jsou považovány za ekonomicky zdravé a konsolidující veřejné finance na straně jedné, ty nějakou půjčku poskytují, a pak ty státy, které nejsou považovány za ekonomicky zdravé a s velmi diskutabilními výsledky v oblasti konsolidace veřejných financí. Vláda České republiky pod mým vedením považuje za důležité, aby byl vyslán signál, že i účastí na této půjčce my patříme do té první skupiny. Když použiji takového trošku vulgarizovaného přirovnání, které jsem použil i na jednání výkonné rady ODS včera a dnes na jednání vlády – stádo jménem Evropská unie, to 27 členné stádo se rozděluje na dvě skupiny. Na skupinu, ve které jsou zdravé kusy a na skupinu, ve které jsou nemocné kusy. Definičním znakem zdravého kusu je zpravidla to, že se účastní této půjčky, že na to zkrátka nějakým způsobem má a podílí se na tom. Není v žádném konsolidačním programu Mezinárodního měnového fondu nebo jiných institucí. Já považuji za důležité, aby Česká republika byla zařazena mezi zdravou část stáda. To byl tedy důvod, proč vláda podpořila, ale podrobnosti řekne pan ministr financí. Dalším důležitým bodem byla novela ústavního zákona, kterým se mění Ústava ve smyslu zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě. Podrobnosti řekne paní místopředsedkyně Peake. Já bych tady chtěl zdůraznit jenom dvě klíčové věci. První, tato vláda to nedělá kvůli sobě. Datum účinnosti této změny Ústavy je až v dalším volebním období. To není tak, že by se vláda snažila sama sobě ulehčit svůj život a ztížit vyslovení nedůvěry. Dělá to pro jakoukoliv příští vládu. A důvod druhý, přestože teď v současné době, ve volebním období od června 2010 má sice vládní většina dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně, tak si přesto musíme připomenout, že od roku 1996 až do roku 2010, to znamená 14 let vlády v této zemi, vlády, které v podstatě, když to řeknu velmi zjednodušeně, měly v poslanecké sněmovně sto poslanců plus mínus dva poslance do plusu nebo do mínusu. Čili tam je jistá systémová záležitost, která velmi silně nutká opozici k tomu, aby zkoušela věrnost jednoho, dvou, tří, několika koaličních poslanců, a tím pádem tady extenduje možnost neustálých hlasování o nedůvěře, včetně vytváření permanentní vládní krize, politické nestability a podobných kroků. A já jsem přesvědčen, že ten zákon má z tohohle pohledu pozitivní účinky. Ale teď bych poprosil pana ministra financí, aby řekl více podrobností k problému půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu, a potom paní místopředsedkyně Peake k tomu ústavnímu zákonu. Pane ministře.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Děkuji za slovo, pane premiére. Dámy a pánové, jako ministr financí zdravého kusu jsem samozřejmě potěšen, že vláda dnes jednomyslně schválila materiál, který mě byl uložen zpracovat. Chtěl bych, aby bylo jasné, jak je to procedurálně. Procedurálně vláda dnes nemohla, zdůrazňuji, nemohla, schválit půjčku prostřednictvím devizových rezerv České národní banky, tedy devizové rezervy České národní banky patří České národní bance a rozhodnout o nich může pouze bankovní rada. To znamená, vláda dnes rozhodla o poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu Českou republikou ve výši do 1,5 miliardy euro. Jsou teoreticky tři varianty, jak toto rozhodnutí technicky naplnit. Ta nejšetrnější vůči veřejným rozpočtům je spolupráce s Českou národní bankou. Pokud bankovní rada vyhoví naší žádosti a uvolní tedy 1,5 miliardy ze svých devizových rezerv a podepře smlouvou s ministerstvem financí o kompenzaci některých nákladů, které s tím souvisí, je to rozhodnutí primárně zahraničně-politické, není to rozhodnutí ekonomické. Já tedy v nejbližším čase mám mandát požádat bankovní radu na jejím zasedání o tento krok, a abychom podpořili nebo rozptýlili některé oprávněné obavy o rizicích, které tak velká expozice u Mezinárodního měnového fondu může znamenat, tak mám také mandát od vlády nabídnout České národní bance, uzná-li to za vhodné, že bude garantovat tyto prostředky uložené u Mezinárodního měnového fondu pro případ jejich znehodnocení. To znamená, když to řeknu, je to velice teoretická možnost, nicméně nikdo ji nemůže prohlásit za nulovou. Pro situaci, kdyby se Mezinárodní měnový fond stal insolventní a nebyl schopen splácet své závazky, tak vláda nabídne České národní bance garanci státního rozpočtu a to do výše obou dvou půjček. Té, o které již bylo rozhodnuto ještě za doby vlády Mirka Topolánka a guvernéra Tůmy ve výši 1,03 miliardy euro, plus této nové ve výši 1,5 miliardy euro. To znamená, pokud Česká národní banka uzná za vhodné pokrýt si svá rizika státní garancí, mám od vlády a vládních stran mandát toto na bankovní radě nabídnout. V takovém případě by zákonem, protože od roku 2001 státní garanci je nutné vystavovat zákonem, nikoliv pouze usnesením vlády, takový zákon bychom neprodleně předložili parlamentu a tuto garanci České národní bance vystavili. To samozřejmě vše za předpokladu, že bankovní rada bude souhlasit, vláda ji o to může pouze požádat, nemůže ji do toho nijak tlačit, ani nařizovat. To znamená, je tu pochopitelně i alternativa, že bankovní rada se rozhodne, že nebude souhlasit s tím, že uvolní část svých devizových rezerv, pak mi usnesení vlády ukládá do 30-ti dnů předložit vládě jinou alternativu řešení, o které zatím nechci uvažovat, protože samozřejmě ta spolupráce s Českou národní bankou je vůči veřejným rozpočtům nejšetrnější.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Jak již zmínil pan premiér, vláda dnes projednala návrh ústavního zákona na zavedení instrumentu konstruktivního vyslovování nedůvěry vládě. Zkráceně řečeno, tento institut znamená, že pokud se 50 poslanců rozhodne, že je na místě vyslovovat nedůvěru stávající vládě, bude muset zároveň přinést jméno budoucího prezidenta, promiňte, premiéra. V každém případě premiéra. Bude tedy muset přijít s plánem B, nebude to moci být vyslovování nedůvěry jenom tak ze sportu. Považuji tento instrument za posílení politické stability a zdůrazňuji s odkazem na tu účinnost zákona, stability budoucích vlád, nikoliv této vlády, ale také posílení odpovědnosti opozice a opět opozice budoucí, nikoliv té současné. Ze stejného důvodu musím zmínit také to, že jsme dnes projednávání tohoto bodu, tedy souvisejícího bodu změny jednacího řádu poslanecké sněmovny, na měsíc přerušili a to proto, abychom o tomto návrhu ústavního zákona vyjednávali s opozicí, a to jak s opozicí v poslanecké sněmovně, tak i se zástupci senátních klubů, abychom neudělali nějakou procesní chybu, nějak si nenaběhli vzhledem k tomu, že se jedná o ústavní zákon. Potřebujeme ústavní většinu a chceme rozhodně jak s opozicí, tak se Senátem včas o tomto zákoně jednat.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření. Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše otázky.

Česká televize, Petr Vašek: Dobrý den, já bych měl dva dotazy. První je jak na pana premiéra, tak na pana ministra financí. Jestli z toho jednání, na kterém byl i guvernér České národní banky, jestli máte pocit, že Česká národní banka je tomu řešení přístupná. Protože jste říkali, že jste se na tom dohodli. Vím, že nechcete předjímat, nicméně jestli to předpokládáte, že to schválí Česká národní banka. A druhá věc je, pokud bude tedy vláda ty peníze garantovat, jestli se tedy může stát teoreticky, pokud by se dostal Mezinárodní měnový fond do insolvence, že ty peníze poté budeme muset dávat ze státního rozpočtu, pokud je tedy budete garantovat a nějakým způsobem by se stalo, že budou ty peníze nevratné. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že my jsme samozřejmě nejednali s bankovní radou, to ani nejde. Jednali jsme s panem guvernérem. Česká národní banka nemá žádný vřelý vztah, to bylo mnohokrát demonstrováno, vůči této půjčce, nicméně respektují, že je to politické rozhodnutí a politickou odpovědnost nese vláda. Jejich požadavek na garance je poměrně rozumný, očekávatelný, nikoliv překvapivý. Co se týče té teoretické možnosti, o které jste mluvil. Ano, za určitých okolností znehodnocení té půjčky u Mezinárodního měnového fondu by byla uplatněna vládní garance včetně tedy uplatnění této garance vůči schodku státního rozpočtu. Čili v plné výši, to je skutečností. Na druhé straně, já chci znovu zopakovat to, že opravdu dělicí linka, na pár výjimek z hlediska poskytování této půjčky, vede mezi ekonomicky zdravými státy a ekonomicky nemocnými, nebo zeměmi, které mají tedy ekonomické problémy, a já jsem jednoznačně pro, abychom byli spíše ve skupině zemí, jako je Holandsko, Dánsko, Finsko a Švédsko, než ve skupině zemí jako je Portugalsko, Řecko, Maďarsko, Rumunsko a podobně. Volím prostě tu první skupinu.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Tak Česká národní banka je ve dvojaké pozici. Jednak samozřejmě bankovní rada je povinna ze zákona usilovat o co nejlepší pozici instituce, za kterou zodpovídá, což je Česká národní banka, a z tohoto pohledu ryze ekonomického samozřejmě není žádný důvod souhlasit. Česká národní banka, nechť je jasně řečeno, že z tohoto hlediska nikdo nemůže chtít po bankovní radě, aby řekla, že je to dobře, aby to prosazovala. Na druhou stranu Česká národní banka nedělá politiku, tím méně zahraniční politiku. Tu dělá vláda a toto rozhodnutí skutečně je primárně zahraničně-politické. Prostě zahraničně-politická priorita je tady na prvním místě a Česká republika má mnoho dobrých důvodů, z nichž ty hlavní řekl pan premiér, aby skutečně tuto půjčku poskytla. Diskuze s bankovní radou nemůže se odehrávat způsobem: co si myslíte, je dobře to poskytnout nebo ne? Samozřejmě ten názor je třeba si vyslechnout, také nám byl mnohokrát sdělen. Ale tady tu diskuzi je možné vést pouze způsobem: vláda rozhodla jako orgán zodpovědný za zahraniční politiku, že Česká republika půjčí, a protože nejšetrnější je tento způsob, dovolujeme si vás zdvořile požádat, aby to bylo s vaší pomocí a s vaší spoluprací a my za to nabízíme tuto garanci, abyste si mohli být jisti, že se chováte s péčí řádného hospodáře. Já si myslím, že to je argumentace únosná, nicméně jak se bankovní rada rozhodne, nejsem schopen předvídat. Je to sedm suverénních lidí se svojí odpovědností a budu-li odmítnut s touto žádostí, tak nesmím ani mrknout, s kloboukem v ruce opustím Českou národní banku a budu pro vládu připravovat jinou alternativu zajištění těchto prostředků.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych chtěl ještě dodat to, že tady je nesmírně důležité vědět, že samozřejmě tato půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu reálně z hlediska situace v eurozóně nic závažného neřeší. Její celkový objem 200 miliard euro, jakkoliv to vypadá jako veliká částka, tak z tohoto pohledu není příliš zásadní. Uvedu to na konkrétním příkladu. Jenom za první čtvrtletí letošního roku jenom Itálie a Španělsko musí prodat dluhopisy za 248 miliard euro. Jenom dva státy a jenom za první čtvrtletí, vůči tomu půjčka 200 miliard euro Mezinárodnímu měnovému fondu. Čili z toho vidíte, že to má skutečně spíše politicky signální rovinu, než rovinu praktického vyřešení konkrétního problému eurozóny.

TV Nova, Eva Mišíková: Já bych se chtěla zeptat zřejmě pana ministra financí, potažmo pana premiéra na úplně základní otázku. Proč právě 1,5 miliardy eur? Proč ne více, proč ne méně?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ta konstrukce, o které jsme dlouhodobě mluvili, tak je poměrně jednoduchá. My jsme si vzali částky ostatních nečlenských zemí eurozóny a dospěli jsme k názoru, že ta původní částka pro Českou republiku, 3,5 miliardy euro, je na hlavu 2,2 krát větší, než například tu půjčku má poskytnout Polsko. A druhým hlediskem bylo sousední Slovensko, které je v eurozóně, to znamená kombinací těchto dvou. V podstatě řeknu otevřeně, je to politické rozhodnutí, nikoliv nějaké racionální číslo. Byla zvolena matematická formule, která vlastně vedla k částce 1,5 miliardy, to znamená, aby to na hlavu bylo zhruba tolik, co poskytuje Polsko, a aby to nebylo více, než poskytuje eurozónní Slovensko.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Opakovaně jsme říkali oba, včetně zástupců České národní banky, že použít pro země mimo eurozónu stejný klíč jako pro země eurozóny není férové. To není etické, protože zatímco země eurozóny poskytují svojí vlastní měnu, kterou jim tiskne Evropská centrální banka, tak my se skutečně vzdáváme nikoliv svých devizových rezerv, těch se nevzdáváme, budou uloženy jinde, ale vzdáváme se části likvidity svých devizových rezerv a tam prostě jsou ta rizika úplně jiná, než pokud by euro bylo naším platidlem.

ČTK, Jakub Dospiva: Já jsem se chtěl zeptat na ten insolventní zákon a ještě bych se vrátil k mimořádnému pondělnímu summitu. Jestli stále tedy platí ratifikace přes referendum nebo jestli už ústavní většina ve sněmovně, jestli jste se dostali dále v této věci? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ten insolventní zákon paní místopředsedkyně Peake. Já jenom řeknu stručně, že platí rámcová pozice schválená vládou minulý týden a platí mandát předsedy vlády. Čili v tomto se nezměnilo nic.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: K insolventnímu zákonu mohu pouze říci, že se ministerstvo spravedlnosti touto nijak rozsáhlou novelou snaží zabránit šikanózním návrhům na zahájení insolventního řízení, které se využívá často i v konkurenčním boji, například při zadávání veřejných zakázek. Domnívám se, že insolventní zákon je zralý možná na novelu širší, na trošku ohlednutí zpět, jak je využíván, případně zneužíván. Je to krok správným směrem, možná těch kroků by bylo dobré udělat více.

ČTK, Aleš Sosnovský: Na pana ministra financí jsem se chtěl zeptat. Zítra má běžné zasedání bankovní rada. Je možné, že už tam přednesete tu žádost?

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Tak ze zákona ministr financí má přístup na každé zasedání bankovní rady a co se týče programu bankovní rady, o tom zase rozhoduje bankovní rada na návrh guvernéra. Vyloučeno to není, stoprocentně potvrzeno také ne. V každém případě já zítra budu přítomen na bankovní radě. Jenom snad k předchozí otázce. Jak správně řekl pan premiér, že na rámcové pozici, ani na mandátu se nezměnilo nic. Nezměnilo se nic ani na názorech jednotlivých členů vlády na způsob ratifikace.

iDnes, Josef Kopecký: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat na jednu věc, o které jste se bavili už minulý týden a přerušili jste ji. V tom poradním orgánu, v jehož čele jste měla být vy, paní vicepremiérko, pro koordinaci reformy justice, jestli to říkám správně. Zda jste se na tom dohodli, protože minulý týden k tomu měli někteří vaši kolegové ve vládě vážné výhrady. Děkuji.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Měl to být orgán, který měl koordinovat reformu státního zastupitelství a Policie ČR, nikoliv justice. Ano, navrhovala jsem tuto platformu pro téma, které si myslím, že je za prvé aktuální, protože obě reformy mají v čase probíhat paralelně. Zároveň proto, že se v obou těchto orgánech počítá se zavedením specializovaných pracovišť pro vyšetřování a potírání korupce. Dnes jsme se shodli na tom, že tato agenda bude výslovně svěřena Vládnímu výboru pro koordinaci boje s korupcí a takové usnesení bylo i dnes přijato.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych chtěl říci, že to není nějaký neobvyklý postup. Vždy když je nějaké závažnější téma, tak koalice vždy zatím zvolila nalezení nějaké diskusní platformy, na které se zpravidla před-dohodla, na základních parametrech toho řešení. A pak do vlády šly již návrhy, které v podstatě byly před-dohodnuty v těch základních parametrech. Důchodovou reformu, zdravotní reformu, sociální reformu, církevní majetek a podobně. Vždy koalice měla nějakou platformu, kde ještě před jednáním vlády se v podstatě shodla. Tady nešlo o nic jiného, než o nalezení podobné diskusní platformy pro nalezení koaliční shody tak, aby ve vládě již potom nebyl vlastně výsledkem nějaký politický konflikt koaliční.

ČTK, Petr Běhal: Já mám otázku, která se týká bodu sedm a to bylo ovoce do škol, na který mělo ministerstvo zemědělství jiný názor, než ministerstvo financí. Jestli teda byla schválena ta vyhláška. A pak bod devět, zda se na třetí pokus podařilo schválit návrh rozpočtu pozemkového fondu na letošní rok. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já musím říct, že nejenže bylo schváleno ovoce do škol, ale také zelenina a banány. Takhle zní celý název tohoto nařízení. Pro vládu to bylo poněkud šokující samozřejmě, protože řešila dva zásadní problémy. Za prvé je banán ovoce či ne? Protože toto nařízení Evropské unie to opravdu tak definuje. A druhá věc, zda se do výrobků prodávaných dětem, to znamená ovoce, zelenina a banány, z výrobků z těchto surovin počítají i bramborové chipsy. Protože to bychom poté měli poměrně zásadní problém to odhlasovat. Nicméně ten program běží. Vláda odhlasovala jeho pokračování, kde se jedná v podstatě o dofinancování. To znamená zhruba 20 milionový podíl státního rozpočtu a 53 milionů z fondů Evropské unie s tím, že to bereme vyloženě jako 73 milionů z těchto veřejných zdrojů, převážně tedy ze zdrojů Evropské unie, které dáváme do zemědělství a potravinářství.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Poté co jsem byl ujištěn, že mezi výrobky z ovoce nejsou počítány ovocné destiláty, jsem se s tím smířil.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Pečlivě jsem zkoumala celý návrh z proti-korupčního hlediska a nenašla jsem mezi sponzory politických stran žádného majitele sadů nebo zelinářství.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Ano, ministerstvo financí velmi podrobně prošlo s panem ministrem zemědělství rozpočet pozemkového fondu. Oproti tomu, co bylo předloženo na vládu před čtrnácti dny, to bylo jednak formálně upraveno, protože to mělo své formální nedostatky a jednak byly výdaje sníženy celkem o 203 milionů v položkách, o kterých jsme měli pochybnosti. Po tomto snížení byl tento rozpočet schválen.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost. Hezký den.