Tisková konference po jednání vlády, 25. září 2013

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci k dnešnímu jednání vlády, které mělo opět několik významných bodů. Poprosím pány ministry a pana premiéra, kteří jsou zde zastoupeni, o představení jednotlivých bodů a dávám slovo panu premiéru Jiřímu Rusnokovi.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Krásné dopoledne, dámy a pánové. Vláda měla dnes opět bohatý program. Její jednání zatím neskončilo, bylo přerušeno vzhledem k tomu, že někteří členové vlády, včetně mě, odjíždějí na zahraniční cestu. Ale většina podstatných bodů byla projednána.

Především bych zmínil, že vláda schválila návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2014, včetně příslušné rozpočtové dokumentace, a po krátké debatě byl tento návrh schválen. Předcházela tomu debata v předcházejících týdnech v průběhu září. K rozpočtu jen velmi stručně – deficit 112 miliard. Přesná čísla o příjmech a výdajích vám řekne pan ministr financí. Jak jsem již avizoval, proti původnímu návrhu jsme navýšili příjmy řádově o 16 mld. Celkové výdaje jsou vyšší oproti tomu, co bylo schváleno v rozpočtu 2013, řádově o 30 mld.

Domníváme se tedy, že je to rozpočet prorůstový za daných okolností, které v ČR jsou a které odhadujeme v hospodářském vývoji příštího roku. Celá řada nároků různých kapitol nebyla uspokojena, nicméně za daných možností, které má česká ekonomika a její veřejné finance, to ani není možné. Přesto si myslíme, že celá řada výdajů, které jsou v tomto rozpočtu obsaženy, pomůže a přispěje k postupnému oživení české ekonomiky a bude řešit ty nejnaléhavější potřeby veřejného sektoru. Dále byl schválen návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení.

Jednali jsme o několika návrzích zákonných opatření a schválili jsme čtyři konkrétní opatření. Jedno se týká zákona o všeobecném zdravotním pojištění, toho, aby bylo možno realizovat návrh, který již byl obsažen v rozpočtu, znamená navýšení plateb za státní pojištěnce. Dále jsme schválili dvě zákonná opatření, která reagují na zamítnutí Senátu dvou doprovodných daňových zákonů k novele občanského zákoníku. Jako poslední jsme schválili zákonné opatření, kterým se mění zákon č. 137 o veřejných zakázkách, kde reagujeme na to, co by se stalo, kdyby nedošlo k této změně. Došlo by k dalšímu snížení limitu tzv. malých zakázek z dnešních tří na milion korun. Přitom by museli všichni veřejní zadavatelé mít autorizované osoby, které ovšem neexistují, protože ministerstvo pro místní rozvoj poněkud v minulosti zanedbalo svoji práci. Tyto osoby nepřipravilo v naději, že se stejně bude zákon novelizovat. Takže dnes napravujeme tuto nedůslednost a veliký problém, který by nastal, pokud by ta původní úprava vstoupila v platnost tak, jak měla vstoupit v platnost od roku 2014.

Vláda se opětovně zabývala, a ještě některé body budou následovat, situací v Moravskoslezském kraji, konkrétně schválila materiál z dílny ministerstva průmyslu, ale dopracovávaný ve spolupráci se všemi zainteresovanými resorty, tj. Zprávu o možných způsobech řešení krizové situace. Materiál přináší celou řadu opatření krátkodobé i dlouhodobější povahy, která by měla pomoci kompenzovat a řešit složitou situaci v Moravskoslezském kraji. Některé materiály této povahy ještě budou dále na jednání vlády řešeny.

Vláda se také zabývala problémem řešení výplaty nepojistných dávkových systémů v resortu MPSV, kde jak známo se jedná o docela krizový stav, pokud jde o funkčnost systémů. Předal bych slovo panu ministru financí, jestli nás chce seznámit podrobněji s návrhem rozpočtu.

Jan Fischer, 1. místopředseda vlády a ministr financí: Hezké poledne, já už budu velice stručný. Dnešek završil dvouměsíční úsilí této vlády a jednotlivých ministerstev o sestavení státního rozpočtu. Bylo to dnes čtvrté dějství vládní debaty o rozpočtu, kterému předcházela bilaterální debata na ministerské úrovni, tzn. debata jednotlivých resortních kolegů se mnou.

O základních parametrech už jsme tady mluvili mnohokrát, něco už sdělil pan premiér. Státní rozpočet počítá s příjmy 1099,3 mld. korun, s výdaji 1211,3 mld. korun. Deficit 112 mld. Já ten rozpočet považuji za umění možného. Rozpočet, který odpovídá mandátu této vlády, přednastavení mandatorních výdajů, stavu realizace či ne realizace ekonomických či jiných reforem v této zemi a odpovídá celkové úrovni efektivnosti veřejné a státní správy. Je mírně expanzivní, přestává blokovat ekonomický růst. Naopak se domnívám, že mu jde naproti. Vychází z nového odhadu tempa růstu HDP v příštím roce, které provedlo ministerstvo financí a bude o něm informovat ještě dnes. Tempo růstu odhadujeme nyní na 1,3 %. Od toho byly odvozeny daňové výnosy. Na příjmové straně jsou ještě nějaké další položky, které umožnily zvýšit příjmy. Snižujeme výdaje na dluhovou službu o dvě mld. To je velmi napjaté. Nechci říct, že riskantní, ale je to opravdu na samotné hraně samotného rozhodování. To nám umožnilo od první schůze vlády, kdy jsme začali debatovat, zvýšit výdaje pro jednotlivé kapitoly v celkovém úhrnu 17 mld. korun. I tak polovina původních požadavků mých resortních kolegů nemohla být uspokojena. V rozpočtu navrhujeme zvýšit objem mzdových prostředků ve státní správě o 2 %. Bude na správcích jednotlivých kapitol, jak si s alokací na jednotlivé zaměstnance, nebo skupiny zaměstnanců v rámci své působnosti poradí. Konečná částka platby pro státní pojištěnce, resp. rezerva, která je v rozpočtu na to určená 4,7 mld. korun. Připomínám, že s ohledem na zreálnění cen u částky podpory obnovitelných zdrojů energie nás na výdajích přijde o tři mld. v příštím roce více. Nebude to rozpočtovaných 11,7, ale 14,7 mld. korun. Proti tomu očekáváme příjmy ve výši dvě mld. s ohledem na příjmy ze solární daně, která bude příští rok působit s nižší sazbou.

Myslím si, že nikoho jsme vědomě nezaškrtili, neudusili. Teď je na správcích jednotlivých kapitol, aby si s těmi částkami uměli poradit. Do rozpočtu bude zasahovat sněmovna, je to její výsostné právo. Chtěl bych jenom doplnit, že až budou ustaveny orgány nové sněmovny, vláda předloží návrh státního rozpočtu znovu, aby dokument, který předložíme formálně nyní, nepropadl.

Vláda přerušila jednání o Státním fondu dopravní infrastruktury, ještě v něm nedošlo k adaptaci výdajů konzistentně s návrhem státního rozpočtu. Vláda schválí definitivní verzi SFDI na své příští schůzi.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Poprosím pana ministra Ciencialu, aby nás seznámil s bodem spojeným s Moravskoslezským krajem.

Jiří Cienciala, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, vážení přátelé. Pan premiér řekl v úvodu vše k tomuto materiálu. Mohu vás jen ujistit, že štáb, který jsme dali před dvěma měsíci dohromady v Ostravě, bude pokračovat intenzivně v práci. Chtěl bych také maximálně ocenit postoj pana prezidenta, kde se uskutečnila schůzka zmíněných firem OKD, Mittal a Evraz a diskutovalo se velmi otevřeně co s tím, jak to řešit. Schůzky budou pokračovat dalším kolem na úrovni vlastníků těchto entit a i vláda bude pokračovat v hledání nových a efektivnějších řešení. Oceňuji maximálně přístup všech resortů i vlády jako celku, která si to vzala jako svůj problém bez resortního přístupu, a v podstatě se jednotlivé resorty předbíhaly, jak to zefektivnit a zdokonalit. Věřím, že až pochopí tuto situaci i naše odbory, i velká tripartita, pochopí, že problémy se řeší na místě, tzn. na Ostravsku, a že i celá řada odborových funkcionářů z pražské centrály se těchto jednání zúčastní, nejenom zástupci firem a kraje.

Tento materiál je velmi dobře systémově strukturován do tří částí. Vzpomenu jen dvě zásadní. Jsou to kapitoly s dopadem na státní rozpočet. A pak kapitoly a úkoly, které jsme si přijali, související se systémovými a legislativními změnami, které chceme velmi rychle zrealizovat, i ve vazbě na Evropskou komisi. Bez jejího vyjádření se to nedá zrealizovat.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Mnohokrát děkuji a poprosím vaše dotazy.

Daniel Stach, Česká televize: Zajímalo by mě, jestli už je předjednána podpora, která se týká zákonných opatření. Zmínili jste i to čtvrté, které se týká veřejných zakázek. Zda je tedy zajištěno, že to proběhne bez problémů? Druhý dotaz: jeden z nástrojů k pomoci MS kraji je také jednání s investory. Z jakých oborů by ti investoři mohli být? Nahradili by pouze OKD, nebo by rozšířili portfolio, ve kterém by mohla být pracovní místa?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Pokud jde o Senát, politická podpora předjednána nebyla, nicméně zákonné opatření můžeme jako vláda navrhnout, na to máme právo. Držíme se především toho kritéria, které je dáno Ústavou a zákony, tzn., musí tam být neodkladná naléhavost. Myslíme si, že v případě všech čtyř návrhů je to splněno.

Pokud jde o daňové návrhy, tam je naléhavostí nutnost kompletně spustit nové občanské právo. Bez těch dvou zákonů by de facto nastal právní chaos. Ty zákony s drobnými úpravami kopírují předešlé návrhy, nicméně v tom hlavním daňovém doprovodném zákonu je to meritum věci, které bránilo Senátu v jeho přijetí, tzn., zůstávají daně z dividend, zdanění investičních fondů, jak platilo doposud. Ostatní věci jsou stejně, jako byly v návrhu s drobnými technickými úpravami. Pokud jde o daň z převodu nemovitostí, opět reflektujeme politické vyznění odmítnutí, které spočívalo v tom, že senátoři nebyli ochotni většinově akceptovat jednoznačný převod plátce této daně na nabyvatele. Nový koncept, který navrhujeme, umožňuje zůstat u stávajícího principu, že platí prodávající, ale po dohodě obou stran je možno se také dohodnout, že platí nabyvatel. Tady by to mělo politicky odpovídat tomu, co Senát namítal.

Pokud jde o zdravotnictví, tam si myslím, že naléhavost je dána jednoznačně, a zejména tím, že s velkou pravděpodobností pokud bychom to nechali až na novou sněmovnu, ona nebude moci, byť ve zrychleném legislativním řízení, zvládnout změnu tak, aby byla platná už od ledna, aby už od ledna systém veřejného zdravotního pojištění mohl být posílen o navýšené výdaje. Tam myslím také nebude problém.

Pokud jde o veřejné zakázky, domníváme se, že tato minimalistická novela formou zákonného opatření je opravdu nutná. Pokud by nenastala, de facto by se veřejné zakázky, zejména ty malého rozsahu, ale nejenom, protože je tam problém se skupinou těch autorizovaných osob, není vyřešeno, prakticky by se zastavily úplně veřejné zakázky jak malé, tak velké, tak čerpání evropských fondů. To považujeme za naléhavou věc a mohlo by to působit škody velkého rozsahu, proto jsme se pro tento postup rozhodli.

Jiří Cienciala, ministr průmyslu a obchodu: Intenzivně hledáme, a tak jsme se včera dohodli se zástupci těch podniků, že vláda si bere na svá bedra zodpovědnost najít vhodného strategického investora. Oni udělají restrukturalizaci a všechna opatření ke stabilizaci firem. Nemohu vám bohužel prozradit, které strategické investory mám v portfoliu, protože by to bylo prozrazení obchodního tajemství. Myslím, že každý z těchto potenciálních zájemců by se zlobil. Až to bude jasné a budou podepsány nějaké dokumenty, určitě se s tím naši nástupci pochlubí.

ČTK, Aleš Jasnovský: Na pana ministra Fischera. Dnes vláda měla projednat bod ohledně privatizačních závazků. Můžete rámcově říct, o co jde? Ohledně OKD, můžete konkretizovat návrhy, které vláda projednávala, a jak se staví k návrhu ohledně převodů bytů OKD?

Jan Fischer, 1. místopředseda vlády a ministr financí: Dokumenty projednané v klasifikovaném režimu komentovat nehodlám. S ohledem na závěry dnešní vlády základní výstupy budou sděleny. Ty party napřed musím odtajnit a sdělím je tiskovou zprávou svého resortu.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: K OKD platí to, co bylo řečeno. Vítáme restrukturalizační úsilí vedení firmy, vítáme také iniciativu pana prezidenta a jeho návrhy. Byť se někomu mohou zdát originální, doba je netradiční a vyžaduje netradiční řešení. Odmítám argumentace, které jsem zaznamenal v médiích, že nelze na ty byty sahat, protože privatizační smlouva k něčemu zavazuje. Je zvláštní, že nikomu nevadilo, když pan Bakala si na ty byty půjčil 400 mil. euro. Tam to majetkové zatížení nikomu nevadilo a nikdo nekomentoval, že privatizační smlouva říká, že byty mohou být maximálně vráceny původnímu prodejci, čili státu, resp. prodány nájemníkům. Za druhé, je to součást aktiv skupiny, která je klíčovým akcionářem toho podniku, který je dnes v ohrožení, a proto se domnívám, že je normální o této věci debatovat.

Televize NOVA, Silvie Škábová: Ráno se tady mihl bývalý prezident Václav Klaus, který nekritizoval váš návrh rozpočtu, ale byl se tady nechat ostříhat. Chodí sem pravidelně. Využíváte i vy služeb tohoto kadeřnictví, jak často, jak jste spokojeni?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Využívám služeb místní paní kadeřnice s radostí, protože nemusím nikam chodit a myslím, že je tam velmi kvalitní služba, kterou člověk využije tady v domě. Myslím, že reference, kterou nám dělá pan bývalý prezident, je o to lepší pro služby Úřadu vlády. Chodím tam jednou za měsíc a půl.

Jan Fischer, 1. místopředseda vlády a ministr financí: Tohle je poslední model zdejší provozovny. Já jsem jí vždycky měl rád, už když jsem zde sloužil jako premiér, takže teď v tom pokračuji. Je to dobré.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Zabývali jste se rozhodnutím Nejvyššího soudu, který odmítl obnovit případ amnestovaných manažerů H-systému?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Nikoliv, tuto věc jsme na jednání vlády neměli na programu a vláda bude ještě pokračovat, takže se kolegové v bodu různé mohou dotknout teoreticky i tohoto bodu, ale nepředpokládám to.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, tímto končím dnešní tiskovou konferenci. Děkuji pánům, panu premiérovi a těším se příští týden na shledanou.