Tiskové konference

27. 4. 2020 18:36

Tisková konference po jednání vlády, 27. dubna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana vicepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den všem. Já bych dnes zahájil nekovid tématy, protože musíme pracovat i na ostatních aktivitách. Máme dvě velmi důležité, skoro bych řekl klíčové zprávy z oblasti energetiky.

Začnu tou první a to je dlouho diskutovaný zákon o podporovaných zdrojích energie, který se připravoval takřka po dobu jednoho roku, v těch posledních měsících velmi intenzivně, a vyplývá z něho následující. Vláda dneska přijala fakt a to, že v zákoně budeme do budoucna vycházet z tzv. zeleného bonusu, nikoliv z výkupních cen, což fakticky znamená, že stát bude dorovnávat rozdíl mezi tržní cenou a mezi výkupní cenou v oblasti obnovitelných zdrojů. Současně ovšem jsme přijali i návrh o zavedení opatření k zajištění přiměřenosti poskytování podpory, které naplňují závazky České republiky, a to uvedené v rozhodnutích Evropské komise.

Zjednodušeně řečeno chystá se překompenzace obnovitelných zdrojů a tato překompenzace se bude týkat všech zdrojů, jak vodních, tak fotovoltaických, větrných, bioplynu, biomasy, případně geotermálních. Rozhodli jsme nakonec, že ve všech kategoriích obnovitelných zdrojů budeme držet rozpětí mezi tím, co je minimum v rámci doporučení Evropské komise a maximum, tzv. maximální částky, a to s výjimkou fotovoltaiky, kterou naopak dáváme na částku minimální. Fakticky to znamená, že vodní zdroje budou v rámci tzv. vnitřního výnosového procenta na úrovni 7procent, fotovoltaika 6,3 procenta, větrné elektrárny 7 procent, bioplyn 10,6 procenta, biomasa 9,5 procenta, geotermální 7 procent.

Proč jsme se rozhodli takto? Důvod je prostý. Jsme přesvědčeni, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů, který kdy v České republice proběhl. Bude nás stát jenom v rámci fotovoltaiky 500 miliard korun, přičemž v jednu chvíli se tam až zdesetinásobily výkupní ceny, v důsledku čehož dnes platíme ročně celkem 43 miliard korun za obnovitelné zdroje jakožto podporu, a právě fotovoltaika z nich dělá bohužel nejvíce a to je 29,2 miliardy, přičemž fotovoltaika z obnovitelných zdrojů činí pouze 2,6 procenta podílu na celkové výrobě elektřiny, na rozdíl třeba od biomasy, do které dáváme v podpoře 4 miliardy, čili několikanásobně méně než do fotovoltaiky, ale tvoří nám 4,6 procenta v celkovém podílu výroby elektřiny. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli překompenzovat nebo v rámci překompenzací nastavit limit na 6,3 procenta.

Toto nicméně bude procházet Parlamentem a bude o tom nepochybně ještě diskuse. V každém případě je to s ohledem na obnovitelné zdroje pravděpodobně nejdůležitější zpráva v posledních letech.

Další důležitá věc v oblasti energetiky je oblast jaderné elektrárny, a to přípravy bloku číslo 5. Česká republika, jak víte, se rozhodla posilovat jadernou energii, a to z toho důvodu, že bude docházet vlivem dekarbonizace k útlumu uhlí, a jakkoliv bude ten režim trvat ještě mnoho let, tak v každém případě máme naši ambici a cíl stát se soběstačnými.

I z tohoto důvodu jsme rozhodli už před několika měsíci, konkrétně v červnu minulého roku, opětovně zahájit proces projektu dukovanského bloku č. 5, a to 1 200 megawatt, který by měl vyrobit celkově 9 terawatthodin, což bude činit deset procent očekávané roční spotřeby. Vláda dnes přijala návrh dvou smluv mezi vládou ČR, zastoupenou Ministerstvem průmyslu a obchodu, a společností ČEZ, které budou následně připraveny k projednání s Evropskou komisí v rámci tzv. notifikace.

První smlouva je víceméně zastřešující, jedná se o rámcovou smlouvu. Nicméně ta druhá je velmi významná, je to smlouva prováděcí, která jasně definuje územní povolení, povolení k umístění a současně i výběr dodavatele, a to vše do roku 2024, přičemž stát dává možnost společnosti ČEZ odprodat celý projekt za vynaložené náklady státu, a to rovněž do roku 2024.

Nicméně je to pouze první krok. Současně musíme vyřešit celou výstavbu, přičemž jaderná elektrárna o výkonu dvanáct set nestojí řádově 140, 160 miliard korun. Nicméně podstatné je to, že dotované zdroje v Evropské unii pokřivily značně trh, což bude znamenat to, že musíme přijmout z tohoto důvodu zákon o přechodu na nízkouhlíkovou energetiku a ten umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny.

Na základě tohoto zákona stát uzavře se společností ČEZ třetí smlouvu, a to na další etapy, které budou pokrývat kompletní výstavbu nového jaderného bloku a dodávku elektřiny z něj. Cena elektřiny bude stanovena podle ekonomických oprávněných nákladů a přiměřeného zisku bez ohledu na to, jaká bude zrovna cena krátkodobě na burze. ČEZ pak bude mít povinnost tento blok postavit v dohodnutém termínu a rozpočtu, přičemž rizika výstavby ponese ČEZ jako investor.

Současně jsem dostal za úkol společně s paní ministryní financí připravit do 31. 5. i model finanční, to znamená způsob financování. Máme celou řadu variant dnes. V každém případě je pravdou, že budeme silně tlačit na Evropskou unii v tom, aby financování bylo co možná nejlevnější. Jinými slovy, aby bylo akceptováno, že se jedná o zelený zdroj, nebo aspoň nízkoemisní zdroj, což nepochybně ve finále může znamenat a bude znamenat nižší cenu, a máme zde i další alternativy ve smyslu financování. To financování je strašně důležité, s ohledem na cenu financování se nakonec počítá návratnost celé investice, a tím pádem pochopitelně i cena elektrické energie.

Jinými slovy, v tuto chvíli jsem pověřen vládou k tomu, abych zahájil vyjednávání o notifikaci s Evropskou komisí a současně předložil do 30. 6. tu klíčovou smlouvu k nízkouhlíkové energetice, která bude do určité míry definovat pozici, za jakých podmínek bude stát vykupovat elektřinu od společnosti ČEZ. Současně do 30. 6. definitivně uzavřít smlouvy mezi státem a společností ČEZ.

ili z tohoto úhlu pohledu je to naprosto klíčový krok k výstavbě nového jaderného bloku. My tím stále jasně ukazujeme, že naplňujeme jízdní řád, budou dodrženy všechny termíny, které jsme si vytýčili, ať už tedy ten klíčový, který jsem zmínil, rok 2024, což následně povede k tomu, že by se v roce 2029 mělo stavět a v roce 2036 by měl být pátý blok v Dukovanech uveden do provozu. Čili z tohoto záměru neustupujeme, a naopak potvrzujeme, že platí všechny termíny. Za mne je to z oblasti energetiky vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiérka a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem dnes předložila jménem Ministerstva financí znovu na vládu novelu daňového řádu související s projektem Moje daně, neboli on-line Finanční úřad, která, jak víte, minulý týden spadla po roce legislativního procesu pod stůl v Poslanecké sněmovně, když nebylo přehlasováno o tři hlasy senátní veto.

Já jsem zohlednila v celém tom, se svým týmem kolegů na Ministerstvu financí, v celém tom legislativním procesu připomínky, které zaznívaly. Jednali jsme na precizaci této novely s opozicí, se zástupcem Senátu, se zástupci odborných svazů a komor, takže mohu říci, že jsem většinu připomínek zapracovala, a nebylo z jejich strany k této novele zásadních připomínek.

Chci připomenout, že je to zcela zásadní legislativní podklad pro jeden z velmi významných digitálních programů této vlády a to je projekt On-line finanční úřad, to znamená možnost vyplnit si daňové přiznání z pohodlí svého obývacího pokoje nebo kanceláře, a s ním souvisí celá řada institutů, které daňovému řádu novelizujeme.

Velice důležité je, že budeme, tam zavádíme mnohem více možností elektronizace a s tím spojených výhod zjednodušení kontrolních procesů, snižujeme velmi významným způsobem úroky, zde asi o šest procentních, ne asi ale určitě, o šest procentních bodů, nově zavádíme možnost individuálního prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, které dnes není ze zákona možné. Vytváří se zde, zapracovává se v důsledku Ústavního soudu i vlastně jednoznačný odkaz na stanovení formulářů ze zákona, případně na základě zmocnění daného v zákoně ve vyhlášce.

Zohlednila jsem také to, že velice komplikovaným důvodem, proč byla tak velká diskuze kolem této novely, je prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu na DPH o 15 dnů, což jsem vysvětlovala tím, že je spojeno s jakousi možností vrátit zálohu na odpočtu, to znamená vlastně nezadržovat ho v případě pochybností ze strany Finanční správy po dobu dlouhých měsíců, ale vrátit tu část nespornou, o které není pochyb, a protože jsme to chtěli udělat před samotným zahájením vyměřování, tak ta lhůta byla potřeba, aby byla delší.

Takže my jsme se nakonec dohodli po debatách, že tu lhůtu zachováme třicetidenní, ale ta možnost vrátit část odpočtu bude daná až v průběhu případné kontroly. To znamená až po zahájení a prověření. Dám příklad: Plátce uplatní odpočet ve výši 500 000, zahájí se kontrola, správce daní má o něm pochybnost a v průběhu té kontroly se zjistí, že ta sporná je tam jedna faktura za 200 000. Tak zbývajících 300 000 se vrátí ještě před tím, než bude ukončena kontrola. Tím jsme vlastně odstranili ten nejzásadnější problém diskuze, který tato novela měla.

Já jsem navrhla dnes na vládě a vláda takto odhlasovala, abychom se pokusili navrhnout Poslanecké sněmovně a schválit tuto novelu v tzv. devadesátce, to znamená vlastně ve zkráceném řízení v rámci prvního čtení, a uvidíme. Víte, že dva poslanecké kluby to mohou zavetovat, a tím pádem se novela dostane do standardního legislativního procesu. Uvidíme, jestli skutečně tedy dodrží svoje slovo a budou podporovat tento výjimečný projekt digitalizace, protože si myslím, že nám ukázala i tato pandemie, jak velice důležité je digitalizovat a jak je vlastně důležité umět fungovat v on-line světě, což se teď děje třeba i celé vládě, děje se to ve školách. A je velice důležité, aby se to dělo i v oblasti daní. Já jsem ráda, že tato novela podporu vlády jednomyslně získala a že bude směřovat do legislativního procesu.

Když už mám tady slovo, tak si vám dovolím říci výsledky Pětadvacítky. K pátku odpolednímu bylo podáno 420 055 žádostí a vypraveno, to znamená, že už byly odeslány peníze v případě 384 000. žádostí a celkově bylo vyplaceno téměř 9,5 miliardy, konkrétně 9 463 525 500 korun.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak děkuji a hezké odpoledne, hezký večer. Vláda dnes také schválila na můj návrh prodloužení programu Antivirus do konce měsíce května. To znamená, nově nám k tomu přibyl měsíc květen a já bych chtěla a zdůraznit, že to je nezbytný krok. Myslím si, že to není poslední prodloužení, a chci také opravdu ještě jednou říci, že program Antivirus je cílená podpora pracovních míst, cílená podpora zaměstnanců a zaměstnankyň, protože přispíváme firmám na mzdy, tak aby nemusely propouštět.

Mám tady k tomu aktuální čísla k dnešku. V programu Antivirus, v tom režimu A a B máme k dnešnímu datu 42 731 unikátních žádostí o dohodu, z toho k dnešku je 85 procent podepsaných. Pak máme v rámci toho 26 389 žádostí o vyúčtování a proplaceno z nich bylo 17 896 kusů. Co se týká počtu podpořených osob, tak jsme dnešnímu datu na 179 900 pracovních místech, to znamená zaměstnanců, a zazávazkováno máme 3,3 miliardy korun.

V tuto chvíli, abych to řekla zjednodušeně, tak v tuto chvíli nabíhají ty velké firmy, které mají velký počet pracovních míst, kdy žádají o refundaci z programu Antivirus. To znamená, za březen nám ta čísla už krásně nabíhají, ukazuje se, že program Antivirus funguje.

Dnes jsme také jako druhou část nebo druhý bod, který se týkal MPSV, tak jsme a diskutovali, jednali o věcném záměru odkladu odvodu na sociální pojištění. My se domníváme, že to je jednoduchá a administrativně nenáročná pomoc firmám, jak jim vlastně dopřát vzduchu, jak jim nechat hotovost. Proto navrhujeme oddlužení odvodu o tři měsíce.

Dnes jsme diskutovali o tom, že by to počínaje měsícem květnem, to znamená květen, červen, červenec. Všichni, kdo pracují v této oblasti, tak ví, že odvody za květen se musí zaplatit do 20. června nejpozději. Bavíme se, že příští týden bychom chtěli, aby vláda v pondělí schválila to paragrafové znění návrhu zákona, tak bavíme se o povinných odvodech za zaměstnavatele, ty jsou ve výši 24,8 procenta, a za zaměstnance budou firmy dále odvádět.

Co se týká toho úroku, tak my navrhujeme snížení toho standardního úroku z 18 procent, které běžně účtuje Česká správa sociálního zabezpečení při prodlevě, tak na 4 procenta per annum, to znamená jedno procento za to čtvrtletí. A to pojistné by firmy musely po tom odkladu uhradit do 20. září včetně těch úroků.

Pokud zaměstnavatel za ten odklad pojistného zaplatí, to znamená za tu jistinu plus ten úrok, tak je vše v pořádku. Pokud ne, tak nabíhá za tím dvacátým zářím potom zákonem stanovené penále. Díky tomuto opatření, které by fungovalo jako automat, to znamená, že my bychom se to dozvěděli jako stát, že firmy se rozhodly využít této možnosti tím, že by dále odváděly za zaměstnance, a přestaly by odvádět za zaměstnavatele, tak by to fungovalo automat, a díky tomuto opatření, pokud bude schváleno vládou a potom také v Parlamentu a podepsáno panem prezidentem, tak peníze na rozjezd za minimální cenu a opravdu by jim to pomohlo v této velmi složité situaci.

Třetí věc, kterou jsme dnes diskutovali, a bohužel jsme se neposunuli, tak jsou odměny pro sociální pracovníky a pracovnice nebo vůbec pro zaměstnance v sociálních službách. A to je skupina obyvatel, bavíme se tady o desítkách tisíc lidí, kteří vlastně prokázali osobní statečnost a nasazení v té nejhorší fázi koronové krize. Já pevně doufám, že tento týden se ještě posuneme jako vláda a schválíme ten mimořádný dotační titul, tak aby i zaměstnanci sociálních služeb byli za to výjimečné nasazení z posledních týdnu finančně ocenění. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mne. Já jsem dnes přeložil na vládu materiál, který je poměrně zásadní, protože je to další krok ke stabilizaci českého zdravotnictví i z důvodu současné pandemie a krize, které čelíme. Ale je to věc, kterou řešíme i, řekněme, v té době předkovidové společně s Ministerstvem financí, za což mu patří velký dík a samozřejmě celé vládě, která schválila dnes materiál cílící na oddlužení nemocnic, které jsou ve vlastnictví státu a které si za sebou táhnout poměrně dlouho závazky, které nejsou schopny objektivně splatit.

Je to bohužel dluh z minulosti, řady let, kdy se ten problém neřešil i z hlediska úhrad, z hlediska hospodaření těch nemocnic. Všechny ty nemocnice dnes mají i nové vedení ve svém čele. To znamená myslím si, že je správný čas dát těmto nemocnicím šanci, aby se mohly nadechnout, a mohly tak být stabilní a fungovat do budoucna bez větších problémů a této zátěže.

Po debatě, kterou jsme vedli, nakonec ta celková částka oddlužení těchto státních nemocnic je 6,595 miliardy korun. Myslím si, že to je velmi dobrý krok a že těmto nemocnicím, jako je například Nemocnice Na Bulovce, Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Thomayerova nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích, to velmi pomůže a věřím tomu, že skutečně nové vedení těchto nemocnic již nedopustí, aby došlo k takovémuto zadlužení, kterého jsme byli svědky v těch posledních uplynulých letech, a že i tím, jak jsme nastavili nově úhrady, které jsou spravedlivější, kdy skutečně se snažíme maximálně sjednotit úhrady napříč segmentem akutní lůžkové péče, tak by již nemělo docházet k takto masivním problémům.

Samozřejmě ty dluhy byly způsobeny celou řadou faktorů od úhrad přes právě špatné hospodaření, špatné vedení těch nemocnic, nákupy a podobně. Víme, že s řadou těch nemocnic byly spojeny různé kauzy. Můžeme si vzpomenout na Nemocnici Na Bulovce a podobně, která bohužel neměla úplně štěstí na své ředitele.

Takže těch faktorů je celá řada, proč ty nemocnice jsou v takovémto stavu, a jsem rád, že dnes se stát k tomu postavil čelem a že těmto nemocnicím, zejména v dnešní době, pomůže. Když se podíváme, jsou to nemocnice, které čelily největšímu náporu, například právě Bulovka, v období pandemie, a že ty nemocnice budou takto očištěny a budou moci stabilně do budoucna fungovat. Takže děkuji za to vládě, a tento materiál tedy byl schválen.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a náměstek ministra zdravotnictví, pan Roman Prymula

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, já bych stručně k stávajícímu postupu rozvolňování, tak jak byl přijat vládou a jak se v tuto chvíli realizuje. My jsme ve fázi, kde dochází vlastně k poměrně masivní první vlně rozvolnění, která kombinuje, a počítám v to tedy i 27. dubna, kdy nastane tato první fáze nebo vyvrcholí tato první fáze. My tady kombinujeme řadu provozoven, ale i rozvolnění, které se týká v podstatě osobního života. To znamená zvýšení počtu skupin nebo ve skupinách na deset a určitá pravidla, jakým způsobem se lidé mají potkávat.

To je poměrně zásadní krok, kdy my musíme vyhodnotit v té následující etapě, jestli nebude docházet k nějakým problémům, a proto musíme čelit teď snahám, abychom rozvolňovali něco v mezidobí, protože je nepochybné, že potřebujeme tuto dobu, abychom opravdu seriózně zjistili, jaký tento dopad byl.

Já bych tady jenom ukázal, jak si říkáme, že dopad Velikonoc byl nulový, tak on úplně nulový nebyl. A tady vidíme tu vlnku, což jsou Velikonoce. Takže když uděláme sedmidenní vážený průměr, tak tam určitá dopad je, byť se v následujících dnech minimalizoval.

Tím chci říci, že ta epidemie tady je, ten virus tady je a nezmizel. Takže musíme být obezřetní a to rozvolňování tak, jak je přijato, je konsensuální. Pokud ho chceme takto realizovat, tak musíme zachovávat další pravidla, která tady jsou. A podle studií, které v tuto chvíli jsou k dispozici, tak se ukazuje, že asi největší riziko šíření toho viru je pomocí kapénkové nákazy, pomocí poměrně větších kapének. Tak to není ani tak problematika těch jemných aerosolů. A tady se může zdát, že používání roušek v našich podmínkách může mít větší dopad, než jsme si možná mysleli.

Máme určité zkušenosti s přenosem pomocí povrchů. Teď tady pardubická nemocnice společně s hradeckou univerzitou prováděla výzkum, kdy sledovala patogeny na površích, a ukazuje se, že v těch pokoji, kde jsou hospitalizováni pacienti s covidem, tak na řadě povrchů našli tento patogen – na dveřích, ve ventilaci, na postelích. To znamená, to riziko šíření tady skutečně je. Není to nic vymyšleného.

Je tady celá řada dotazů, jaký způsobem se chovat v některých konkrétních podmínkách. Já bych tady jenom zmínil dvě záležitosti, které s tím trochu souvisí. My v tuto chvíli opravdu chceme roušky dále využívat, byť v některých případech dojde postupně k tomu, že v případě různých zdravotních kontraindikací, případně kontraindikací zřetele hodného bude toto rozvolněno. Ale plošně toto opatření bude přetrvávat, protože to je to hlavní, co máme vlastně proti tomu, kdy budeme většinu těch opatření takto rozvolňovat.

Jsou tady dotazy, jestli se lidé mohou nechat vyfotit, když jsme jim povolili desetičlennou svatbu. Myslím, že ten fotograf se opravdu nebude počítat do těch deseti, protože bude více než dva metry od svatebčanů, a může je vyfotit a my určitě upravíme to, aby pro ten vlastní akt focení ti lidé nemuseli být s výjimkou svatebčanů, myslím tím ženicha a nevěsty, v rouškách. To znamená, tady určitě z logiky věci jsme schopni toto akceptovat.

Další věc, která se diskutuje, a jsou tady dotazy, jestli v případě turistiky zdravotnické, nebo já bych to nenazval ani tak zdravotnickou turistikou, ale spíš nutností, že je potřeba udělat nějaký zákrok, buď v zahraničí pro naše občany, nebo pro občany cizích zemí u nás, tak toto je možné, byť to tam explicitně takto vysloveno není, ale z kontextu to jasně vyplývá. Toto možné je.

Já bych se tedy přimlouval opravdu, abychom byli schopni kontrolovat rozvoj situace, který je tady v České republice, abychom ta elementární opatření dodržovali, abychom v podstatě, tak jak teď vidíme veliké rozvolnění, si vzpomněli na to, že vše se nějakým způsobem počítá, a abychom se nedočkali toho, že na konci příštího týdne tady budeme mít nějakou vlnu, kterou budeme muset zase korigovat.

Takže děkuji za pozornost.

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, z toho vašeho vyjádření, pane Prymulo, to tedy znamená, že ty restaurace a jejich rychlejší otevírání, o kterém mluvil, že by se to mohlo projednat, ministr zemědělství, tedy v tuto chvíli není na stole, že by to proběhlo rychleji? A je to názor váš, nebo vlády jako celku? A prosím, kdy chcete uvést ty přesné podmínky, jak se tam lidé budou potom moci chovat, aby se na to mohli nějakým způsobem podnikatelé připravit, co se týká restaurací nebo třeba i hotelů? Další dotaz, měli jste také řešit pomoc pro malé společnosti s ručením omezeným, podle našich informací jste to přerušili. Z jakého důvodu a zda máte v plánu se k tomu ještě vrátit, popřípadě kdy? A prosím poslední dotaz. Zítra má Sněmovna rozhodovat o prodloužení nouzového stavu. Pan premiér pro Českou televizi včera řekl, že zatím podpora není jasná. Kdyžtak mě, prosím, opravte, pokud máte aktuálnější informace, že už je vyjednaná podpora. Řešíte teď s právníky, jak v případě, že by to Sněmovna neschválila, jak se bude postupovat, máte nějakou náhradní variantu? Děkuji. 

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Jestli mohu začít tou první otázkou, to znamená, jaký je názor na požadavek urychlení v podstatě otevírání těch restaurací a podobných zařízeních stravovacích. Tak my jsme o tom skutečně jednali. Myslím si, že ten názor nebyl pouze epidemiologů, ale že byl konsesuální v tom slova smyslu, že chceme opravdu vyhodnotit tu stávající situaci a nechceme předbíhat.

To znamená, my budeme mít ještě tu druhou etapu, která bude začínat 11. května, kde je plánováno, že se otevřou zahrádky, a v té poslední etapě po 14 dnech by to byly potom restaurace jako takové.

To znamená, zatím ten plán je takovýto. Nepochybně na konci příštího toho týdne budeme diskutovat velmi intenzivně, jestli ta situace zůstává takto klidná, a pak je možné ještě něco zrychlit a odvine se to skutečně od té epidemiologické situace. Myslím, že tady nebyly velké rozpory na vládě. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak jestli mohu já. Ano, nás čeká debata o prodloužení nouzového stavu. Já si myslím, že argumenty máme pádné, že jsme je vysvětlovali tady na tiskovce v pátek. O podpoře jednáme, samozřejmě logicky, tohoto návrhu. Já předpokládám, že pokud by se nepodařilo vyjednat podporu do toho 25. května, tuším do 25. května jsme požádali, tak budeme případně jednat o nějakém kompromisním návrhu.

Ale jednáme o tom a budeme se snažit přesvědčit argumenty, zejména tedy pan premiér a pan ministr zdravotnictví, že je to nutné s ohledem na ten výklad, který vlastně ten prvostupňový soud, i když pravomocně s dnešním dnem, rozhodl.

A co se týče s. r. o., ano, my jsme o tom zahájili jednání. Ten materiál z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, ale my jsme na něm spolupracovali, podíleli jsme se na připomínkách jako Ministerstvo financí nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak jsme ho přerušili z toho důvodu, abychom tam vyprecizovali určitě podmínky toho, že nebude tato podpora kombinována třeba s Pětadvacítkou nebo s Antivirem. Abychom tam ten text legislativně upřesnili.

Nicméně je to nastaveno tak, že tuto podporu by čerpala malá s .r. o., buď jednočlenná, nebo i dvojčlenná, protože prostě po připomínkovém řízení i se zástupci svazů a komor vyplynulo, že je celá řada manželských párů, které takto podnikají. Ale bude tam i možnost tříčlenného, protože jednatel, který de facto nemá pozici zaměstnance, tak nemůže, je vyloučen z čerpání Antiviru, takže bude to dopadat až na tři osoby.

V tuto chvíli je shoda principiálně na tom, že ta podpora je nutná, že se musí prostě těm lidem poskytnout, ale ladíme určité legislativně-technické podmínky, abychom vyloučili maximálně možně kombinaci třeba s Pětadvacítkou nebo s Antivirem.

Takže to je celé, je to přerušeno do čtvrtka a ve čtvrtek předpokládám, že to vláda schválí. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli ještě mohu k těm restauracím a k těm pravidlům. Chtěl bych, abychom je tento týden dokončili a publikovali tak, aby se všichni mohli připravit. Aktuálně ta vlna 11. května počítá s otevřením zahrádek, takže na toto bude cílit, abychom zkrátka ta pravidla v tomto týdnu publikovali. Souhlasím s tím, že je dobře pokud se mohou provozovatelé těchto zařízení připravit.

Jinak ještě k tomu nouzovému stavu. Samozřejmě zvažujeme další možnosti v mantinelech zákona o ochraně veřejného zdraví. Jiné mantinely nebo jiný právní předpis v tomto směru nemáme. Ale já bych před tím velmi varoval, protože skutečně, pokud by došlo k tomu, že nebude prodloužen nouzový stav, dojde v zásadě ze dne na den k rozvolnění těch nejrizikovějších provozů.

En bloc ze dne na den, to znamená žádné postupné rozvolňování, abychom byli schopni mít tu situaci pod kontrolou. Zatím se nám to daří a to je potřeba skutečně brát jako obrovský úspěch, že zamezujeme tomu nekontrolovatelnému šíření pandemie. Ale pokud by došlo k tomu, že ty nejrizikovější provozy se otevřou takto en bloc ze dne na den, tak je to obrovské riziko a Sněmovna by pak musela za to i přijmout odpovědnost, pokud by tady došlo k nějakému explozivnímu nárůstu počtu pacientů, který bychom nebyli schopni reálně kontrolovat.

Ten plán, jak je dnes nastaven, je v konzultaci s odborníky, s epidemiology, byť je zrychlený, ale stále máme tam ono období 14 dní mezi těmi vlnami, že jsme schopni zkrátka vyhodnotit dopady. Takto bychom toho schopni nebyli a to riziko, myslím si, je obrovské a doufám, že si ho nikdo z poslanců nechce vzít na svědomí, že tady budeme čelit nějaké masivní druhé vlně, kterou bychom těžko uřídili.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz televize Nova.

Bára Divišová, TV Nova: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat nejprve pana ministra Havlíčka, doptat se na tu odpověď, kterou mi poslal. Vy jste mi napsal, že: Pokud se bude situace dobře vyvíjet, jsme připraveni to posunout. Tak jestli to znamená – jsme připraveni to posunout – že třeba už máte nějaký konkrétní scénář, že v případě, že se bude situace vyvíjet tak a tak, čísla budou taková a taková, tak že to zrychlení třeba proběhne o týden nebo o nějaké dny. A potom jsem se chtěla zeptat ještě paní ministryně Maláčové: Když jste říkala, že doufáte, že program Antivirus se ještě prodlouží, tak jestli například souzníte s názorem odborů a zaměstnavatelů, kteří požadují, aby vlastně se prodloužil, aby fungoval ten program ještě několik měsíců. Jestli je to třeba vůbec reálné.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho jízdního řádu. Vy jste mi dnes se tázala pouze na restaurace. A my v tuto chvíli už vycházíme z toho jízdního řádu, který jsme nastavili, a ten je jasný. My jsme to zkrátili. Zkrátili jsme to proto, že jsme měli dobré výsledky, do značné míry jsme se teď napasovali na to, jakým způsobem se to uvolňuje v Rakousku, v Německu. Je pravda, že tam máme ještě drobné zpoždění, ale to si myslím, že není dnes v neprospěch věci, protože stále rozhoduje zdraví a musíme respektovat prostě názor epidemiologů.

Ale vždycky jsme řekli to, že pokud se situace bude vyvíjet lépe, nebo výrazně lépe, tak jako jsme to udělali v té první fázi, mezi tou etapou číslo jedna a číslo dvě, že můžeme leccos zvážit.

V tuto chvíli já bych se soustředil na otevření 11. 5. To je pro nás nesmírně důležité, protože tam by měla vstupovat do hry obchodní centra a ta obchodní centra, jsme řekli jasně, budou s vykřičníkem ve smyslu toho, že musí bezpodmínečně nejenom tedy být dodrženo to,,že je dobrý a pozitivní trend, ale současně, že budou mít perfektně připravené hygienické podmínky.

Musím říct, že zástupci obchodních center jednají s Ministerstvem zdravotnictví, s hygieniky, velmi intenzivně, připravují skutečně obrovskou sadu opatření, která tam budou, ať už prostě dole na parkovišti, ve výtazích, ve společných prostorách atd., a na to vše dnes směřujeme.

Pokud by restaurace měly přijít v úvahu dříve než toho 25. 5., protože 11. 5. se otevírají zahrádky, musely by být skutečně ještě výrazně vyšší posuny, než které se očekávají. Zatím se s tím takhle nepočítá, ale všechno je vždycky prostě částečně otevřené. Uvidíme prostě v příštím týdnu, jak se to bude vyvíjet, a pochopitelně pokud ta situace bude lepší, tak my budeme první, kteří budou opětovně chtít urychlení.

Ale nesmí to být zbrklé, nesmí to být za každou cenu, protože zatím prostě jsme vzorem pro celou Evropu, jakým způsobem se s tím vypořádáváme, a to je nepochybně dáno důsledností a do značné míry i obezřetností epidemiologů a my prostě věříme.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká dotazu na mě, tak ano, já s tím souhlasím, aby to bylo, aby program Antivirus běžel v délce tři až šest měsíců. Dnes jsme schválili program Antivirus na květen. To znamená březen, duben, květen, ty tři měsíce už máme. A pak podle vývoje situace si myslím, zvláště když se přepneme z programu Antivirus pak do toho klasického kurzarbeitu, kdy budeme podporovat firmy, které se snaží opět rozběhnout své fungování, tak by ten dlouhodobější charakter dával bezesporu smysl a já to podporuji.

Je to věc debaty na vládě. My budeme celý ten balíček diskutovat ve čtvrtek a pak to všechno představíme.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já bych zareagovala taky. Asi čekáte, že zareaguju. Nebyla vůbec řeč o nějakých návrzích tripartity nebo odborů. Byla řeč o tom, že se ve čtvrtek domluvíme nějakým způsobem na pokračování Antiviru, teď tuto chvíli určitě v květnu

Já se domnívám, že my musíme začít, pokud to dovolí epidemiologická situace, to říkám jako zásadní podmínku, podporovat ekonomiku a naopak podporovat to, aby firmy se zapojily do ekonomiky, aby produkovaly, aby vyráběly. To znamená, aby nebyly motivovány spíš nechávat lidi na překážkách v práci.

Takže my o tom určitě budeme debatovat. Žádný takový termín stanoven nebyl a v tuto chvíli nebyl ani diskutován. Takže to bych chtěla připomenout.

A ještě bych reagovala na to, že jsme se neposunuli u odměn pro oblast sociálních služeb. My jsme to nediskutovali dnes hlavně. Proto jsme se posunout logicky nemohli. Shoda na vládě jednoznačně je ta, a to si myslím, že jednomyslná, že my musíme podpořit tyto lidi a musíme jim dát odměny, protože skutečně byli v první linii, a musíme si spíš říct prostě, kam, jakým směrem, protože máme celou řadu sociálních služeb, které jsou třeba v soukromých rukách.

Čili toto všechno musíme prodiskutovat, ty parametry. Je to jenom o těch parametrech a pan premiér dnes rozhodl, protože těch témat máme více k prodiskutování, že svolá v nějaké velice krátké době koalici. Takže bude to jeden z klíčových bodů jednání koaliční rady, děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já ještě doplním. My jsme to diskutovali s tím, že já jsem upozornila na to, že o tom diskutujeme měsíc a že by lidé, kteří pracují v sociálních službách, by neměli skutečně tak dlouho čekat, když už jsme všem, kterým jsme mohli, tak jsme finančně poděkovali za to nasazení během té krize.

A co se týká ještě jednou toho balíčku, tak logicky, tak jak to vypovídá moje předchozí věta, tak budeme diskutovat céčko Antivirus, tak jak už tady zaznělo. Potom to znamená, to je to přepnutí z Antiviru do kurzarbeitu. To znamená, podporujeme ty, kteří běží dál, aby se ekonomika rozběhla. Protože áčko, režim A se týká těch, které jsme zavřeli, nebo těch, co mají zaměstnance v karanténě, a režim B, kteří mají hospodářské vlastně potíže kvůli tomu stavu, kdy byla ekonomika vypnuta.

To znamená, céčko má být skutečně o podpoře těch, kteří jedou dál, a my se je snažíme motivovat. Myslíme si, že to musí být, a takhle jsme to dnes diskutovali, propojeno s těmi případnými odklady na pojistném a pak tam bude i celá řada souvisících věcí za MPO a tak dále.

To znamená, že jsme se dohodli, že to všechno půjde ve čtvrtek v nějakém balíčku, že o tom budeme diskutovat jako celku. Takže takto.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat právě na dotace v sociálních službách. Kolik si myslíte, že by celkově mohlo jít sociálním službám? A mluvila jste o tom rozdělení podle zřizovatelů: Znamená to, že někteří dostanu a někteří ne? A druhou otázku potom úplně odjinud. Blíží se výročí konce druhé světové války. Mluvili jste o tom, jak si to bude vláda připomínat? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak k těm sociálním službám. My máme více než pět tisíc druhů sociálních služeb, a kdybychom měli odměňovat jenom ty, kde je zřizovatel stát, tak by to bylo celkově pět zařízení, které spadají pod MPSV. To znamená, že to by tu situaci neřešilo.

Já si skutečně myslím, že se k tomu musíme ještě vrátit, a já zítra jednotlivé vládní kolegy ještě jednou oslovím a opravdu si myslím, že celá věc hoří, tak aby i pracovníci, zaměstnanci v sociálních službách dostali to finanční ocenění za to mimořádné nasazení, které předvedli, za tu mimořádnou osobní statečnost. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Co se týče té druhé vaší otázky, my jsme to dnes nediskutovali, protože prostě byly některé věci, které nesnesly odkladu. Ale diskutovat to zcela určitě budeme, jakým způsobem si připomeneme výročí konce druhé světové války, protože je to velice důležitý mezník v historii České republiky a my na něho zcela určitě nezapomeneme. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz.

Vítězslav Komenda, TV Prima: Rozhodl kabinet o tom, jestli zemědělci budou moci žádat o dotace o ten měsíc později, do 15. června?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, rozhodl o tom, rozhodl o tom kladně, jednomyslně. Řídila jsem já tu vládu v ten moment a je to vlastně možnost, kterou nám dala Evropská komise, a my jsme ji v plném rozsahu využili asi u šestnácti jednotlivých dotačních titulů. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě dotaz ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Když jste mluvili o koaliční schůzce, ta se tedy uskuteční do čtvrtka? Ne?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Uskuteční se tehdy, až ji svolá pan premiér, a on řekl, že ji svolá v nějaké dohledné době. Takže teď vám neřeknu konkrétní termín a hodinu.

Soňa Remešová, ČTK: Já jsem to pochopila, že koaliční schůze předjedná to, co se má dohadovat ve čtvrtek.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak to řečeno nebylo.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pokud už není další dotaz. Ještě Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se ještě doptala pana vicepremiéra Havlíčka k těm solárům, jestli máte spočítáno, kolik ušetříte tou překompenzací? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Zatím odhadujeme, že by to mohlo být 7 až 10 miliard korun ročně. Jenom opakuji tedy, že 43 miliard korun stojí ta podpora, 29 miliard korun z toho jsou soláry, respektive fotovoltaika, a tímto aktem, když to budeme překompenzovávat na hranici 6.3, tak by to mohlo být řádově sedm až deset, sedm až devět, ale to uvidíme, jakým způsobem vlastně prokáží ty firmy svoje náklady.

V každém případě je to významná částka, přičemž ta částka poté se vlastně bude distribuovat mezi státní rozpočet, a případně i zlevnění elektrické energie. Protože každá domácnost nyní platí 1 200 korun ročně, řekněme, daň za soláry. Ona to není přímo daň, ale samozřejmě navýšená částka za elektrickou energii, která je dána právě tou nezodpovědností v letech 2009, 2010, kdy se to absolutně neuhlídalo a kdy skutečně se tak dlouho připravovala změna zákona, až vlastně přišla doba 2010. Nechalo se to ještě udělat až do konce roku, tím pádem vlastně všichni, kdo instalovali zdroje v roce 2009 a 2010, tak mohli získat tu gigantickou podporu, která samozřejmě pro ně byla zajímavá, nicméně, jak už jsem řekl, státní rozpočet a obyvatele to bude stát 500 miliard korun jenom do roku 2030.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď už dotazy prostřednictvím videokonference.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O první dotaz poprosím Josefa Kopeckého z portálu iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Já jsem se chtěl zeptat na dvě věci. Dnes se otevřely obchody do velikosti 2 500 m2 s tím, že si lidé nemůžou odzkoušet oděvy. Buď si to můžou koupit a pak vrátit, ale bez zkoušení. Chtěl jsem se zeptat, kdy si myslíte, že by bylo reálné si ty oděvy zkoušet, protože nedovedu si představit, že si někdo koupí nějaké oblečení bez toho, aniž by si ho mohl vyzkoušet. U obuvi je to jinak, tam se to může zkoušet s ponožkou a tam si ti lidé mohou reálně koupit ty boty, protože si je vyzkoušeli. U těch šatů to nejde. Druhá věc je, že dnes se otevřely posilovny a fitness, ovšem s tím, že tam nejsou přístupné sprchy a šatny. Chtěl jsem se zeptat asi buď pana ministra zdravotnictví, nebo pana Prymuly, jestli by mohli alespoň částečně odhadnout, kdy budou ty posilovny a fitness fungovat v plném režimu, bez omezení. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o vaše otázky, to znamená oděvy. Vím, že to je velmi diskutované téma, ale my jsme k této restrikci přistoupili skutečně s tím, abychom předešli nějaké kontaminaci daného oblečení. My víme, podle různých studií, že ten virus ulpívá na různých površích, a skutečně v rámci oblečení, pokud někdo je infikovaný a přetahuje si třeba tričko nebo svetr nebo nějaké šaty přes ústa, přes nos, tak zkrátka ten virus tam může ulpět. A pokud pak druhý zákazník za pět minut si vyzkouší to stejné tričko, tak se může nakazit. Takže proto jsme k tomu přistoupili, byť chápu, že to může být do jisté míry omezující.

Určitě to pravidlo nebude platit nějak dlouhodobě, pokud ta situace se nijak nezhorší, a to uvidíme, řekněme, za 14 dní, tak bychom chtěli toto pravidlo uvolnit od té další vlny 11. 5. Takže v tomto směru je to dočasné pravidlo, které nyní máme nastaveno, ale chápeme, že to není dlouhodobě udržitelné tak, aby tyto obchody mohly fungovat. To znamená, to pravidlo by mělo trvat zhruba 14 dní, a pokud nedojde k žádnému zhoršení epidemiologické situace, tak od 11. 5. bychom ho uvolnili.

Pokud jde o posilovny a fitness, tam je to asi trošku složitější, protože tam vnímáme stejně jako u jakýchkoliv jiných venkovních sportovišť, kde jsme udělali stejnou restrikci, že to zázemí je prostě místem, kde se lidé setkávají velmi natěsno v rámci šaten. Jak o tom hovořil i pan náměstek Prymula, jsou tedy různé studie, že ty patogeny zůstávají na různých površích, klikách, různých dveřích a podobně, takže to je zkrátka větší riziko a tady budeme ještě zvažovat podle té situace, jak toto pravidlo případně rozvolnit.

Myslím si ale, že spíš se bavíme o nějakém konci května, pokud se nic zásadního nestane. Ale uvidíme, samozřejmě bude záležet také na epidemiologické situaci, ale tady to riziko vnímáme výrazně vyšší než v případě zkoušení oděvů.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O další dotaz poprosím Renátu Bohuslavovou.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobrý den. Já mám dvě prosby, co se týče otevření těch různých provozoven: Kde jsou prosím bazény a kde jsou kina? To jsou dvě věci, které v té tabulce chybí a dost lidí se na ně ptá. Tak prosím, pane ministře nebo pane náměstku, jestli byste mohli říct, zda se vůbec počítá s jejich otevřením, a pokud, tak v které z těch vln? To je první dotaz. A druhý: Už jsem se dneska pana náměstka přes den ptala, tak znovu to zkusím: Jak to vypadá s hromadnými akcemi na léto? Množí se nám dotazy, jestli vůbec budou povolené, a popřípadě jaký je aspoň ten počet lidí, kteří na té jedné hromadné akci budou moci být. Vím, že jste hovořili o počtu 50 lidí, tak jestli se to nějak mění, vyvíjí, zvětšuje. Děkuju moc.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o bazény a kina, my v té poslední vlně toho 25. května máme kolonku nebo bod další. To znamená, že pod ten bod další spadají další tyto provozy. My tam nemáme úplně všechno vyspecifikováno exaktně, ale tam počítáme i s těmito provozy, stejně jako v případě divadel. Uvidíme. Zase – všechno záleží na epidemiologické situaci.

I v případě těch kin, určitě tam budou nějaká omezení v počtu návštěvníků, v nutnosti například mít určité rozestupy v rámci řad diváků a podobně. Takže to určitě ještě budeme specifikovat, ale tyto provozy zkrátka spadají bezesporu do té poslední vlny.

Jinak pokud jde o hromadné akce, nějaké obrovské festivaly a podobně, tisíce, desetitisíce lidí na jednom místě, tak o tom komunikujeme s Ministerstvem kultury a chceme ve čtvrtek k tomu dát finální stanovisko. Samozřejmě platí to, co jsme říkali, že tyto akce jsou nejvíce rizikové, a je to zkrátka něco, co musíme zohlednit, toto riziko, jestli je budeme schopni povolit, nebo ne.

Pokud jde o nějaké menší akce typu menších divadelních představení skutečně pro desítky lidí, tak tam si to dokážu představit již v té poslední vlně, možná i v létě nějaké venkovní amfiteátry a podobně, kde lidé sedí na jednom místě, není tam žádný dynamický pohyb, není tam setkávání lidí, bližší kontakt. Tak tam si to představit dovedeme. Ale pokud jde o akce, které jsou pro tisíce, desetitisíce lidí, kde zkrátka se nedá ohlídat jejich rozestup, dva metry a podobně, tak tam to bude určitě složitější a my jsme se dohodli dnes s panem ministrem Zaorálkem, že finální stanovisko představíme ve čtvrtek.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Jenom prosím, pane mistře, doplnění: To znamená, že třeba menší koncert pro 200 lidí by v létě mohl být reálný?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Teď vám neřeknu přesný počet lidí. Bavíme se nyní o 50 lidech jakožto úvodní start a uvidíme podle té situace. Dokážu si představit, že nějaké takovéto menší akce reálné být mohou, ale pokud jde o nějaké větší akce, tam to bude složitější.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Možná jenom poznámku k tomu. Tak, jak se budou uvolňovat fotbalové zápasy, které budou bez diváků, kde hovoříme o nějakých 120 130 lidech, tak na tyto akce bude nějakých 150, možná 200 lidí. Takže v těchto relacích, určitě to nebude víc.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme. O další dotaz poprosím Barboru Janákovou z Deníku N.

Bára Janáková, Deník N: Dobrý večer. Já jsem se chtěla zeptat, jestli jako vláda vyjednáváte o podpoře s různými opozičními stranami nebo i s komunisty, případně jestli jste ochotni udělat nějaké ústupky za to, aby oni odhlasovali to prodloužení nouzového stavu. A případně jaké ústupky jste ochotni udělat, jestli třeba prodloužení o týden nebo o 14 dní? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já asi zareaguji. Určitě vyjednáváme, to je normální v politickém životě a politické kompromisy jsou také normální. Uvidíme. Jsou určité věci, které možné jsou, a jsou určité věci, které možné nejsou. Takže tato jednání jsou před námi, probíhají a jsou před námi. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Musím říci, že co asi možné není, je skutečně opustit ten čtrnáctidenní cyklus mezi rozvolňováním jednotlivých provozů, těch nejvíce rizikových provozů. Tady je to skutečně otázka nikoliv politická, ale čistě odborná, abychom byli schopni vyhodnotit objektivně a svědomitě a s plnou odpovědností tu epidemiologickou situaci, tak zkrátka potřebujeme mít dané rozestupy, které jsou dány inkubační dobou daného onemocnění, což víme, že je maximálně 14 dnů. Takže v tomto směru i já budu apelovat na kolegy poslance, aby takto k tomu přistoupili.

To skutečně není otázka politická. Víte, že my jsme ani nikterak neuvažovali o tom, že prodloužíme nouzový stav. Změnila se ta situace rozhodnutím Městského soudu v Praze, které musíme respektovat, a já věřím tomu, že takto bude konsensus, abychom zvládli to rozvolňování bez nějakých větších dopadů. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tam je třeba říci, že to datum je cíleně spárováno právě s ukončením těch hlavních ekonomických restrikcí, a to je toho 25. To znamená, že kdyby to mělo být kratší, tak by logicky toto padlo. Tím pádem vlastně by ten jízdní řád uvolňování byl úplně jiný a to by pochopitelně mohlo opětovně znamenat, že by se ta pandemie mohla šířit zase rychleji a měli bychom tady zase další problém.

Takže to znamená, že my dnes nemůžeme ustupovat z toho data 25. ve smyslu toho uvolňování. A logicky, pakliže to musí být pouze v režimu nouzového zákona, nikoliv zdravotního zákona, no tak potom nám nic jiného v zásadě ani nezbývá.

A kdokoli by to chtěl snížit o týden, o čtrnáct dní, tak si musíme rovnou říct, že by tím pádem se musela ta ekonomická opatření udělat úplně jinak, respektive padlo by to.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme. A o poslední dotaz poprosím Roberta Müllera z Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobrý večer, já bych měl, prosím, dotaz na pana ministra průmyslu Havlíčka. Týká se toho jaderného projektu. Chtěl bych se zeptat, vy jste mluvili o tom, že byste cenu stanovovali tak, aby nebyla tržní, tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem nebo jakým mechanismem by ta cena měla být stanovena. Jestli to bude třeba contract for difference, protože ten jste, vaše vláda, pořád odmítali. A doplňující otázka: Bylo tam řečeno, že ČEZ by měl mít možnost ten projekt kdykoliv odprodat do roku 2024. Tak kdyby se tak stalo, tak co by potom s tím reaktorem stát dělal? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak nejdříve co se týká toho klíčového, to je toho modelu. Není to úplně přesně podle režimu contract for difference, ale je to na bázi tzv. offtake kontraktu Ten se odlišuje tím, že vlastně stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která tady bude provozovatelem toho jaderného bloku, s tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. S tím, že stát bude poté umisťovat elektřinu na trh, a to na burzu. Takže vlastně ten stát na tom může vydělat, může na tom prodělat, záleží na tom, jakým způsobem se nastaví ta výkupní cena, a ta do značné míry bude nastavena nejen s ohledem na tu vlastní cenu té investice, a teď tím myslím tu cenu přímou, bez nákladů finančních, ale do značné míry tak, jakým způsobem se budou pohybovat finanční náklady

A to je vlastně ten klíčový úkol, na kterém v tuto chvíli pracujeme, a to je zminimalizovat vlastně cenu peněz a připravit podmínky takové, které by odpovídaly tomu, jako by si půjčoval na trhu stát. Těch variant je tam více. Během několika týdnů je připravíme.

Ale v každém případě toto dnešní rozhodnutí, které se připravovalo několik měsíců, jsem přesvědčen, že je dobrá zpráva jak pro minoritní akcionáře, kteří mají určitou míru jistoty, tak pro stát, který do určité míry bude mít garantovaného výrobce elektřiny, a to v poměrně velkém množství. Jak už jsem zde říkal, jednalo by se o 9 terawatthodin, což je v podstatě 10 procent očekávané roční spotřeby.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter