Tisková konference po jednání vlády, 31. října 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové, začíná tisková konference po jednání vlády. Vítám 1. místopředsedu vlády a ministra zahraniční Karla Schwarzenberga, ministra zdravotnictví Leoše Hegera a ministra zemědělství Petra Bendla. Poprosím 1. vicepremiéra o úvodní vyjádření.

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: Dámy a pánové, popravdě řečeno zde nemluvím jako ministr zahraničí, ale pan premiér je toho času ještě na Hradě, tudíž jsem jako místopředseda vlády dotáhl jednání vlády do konce, a tudíž bych rád tady podal krátkou zprávu. Dnes bylo poměrně krátké zasedání vlády, jak jste zjistili. Byl návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaném Českou republikou, ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit a přepočítáni částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Je to jenom harmonizování toho předpisu. To bylo schváleno. Dále bylo odmítnuto, vláda zaujala negativní stanovisko k návrhu pana poslance Michala Babáka, který by chtěl udržet stávající stav, co se týče daní. Což by ovšem znemožnilo rozpočet pro příští rok. Vypuštěn byl návrh na pozastavení činnosti a rozpuštění některých politických stran a také byla ještě k dopracování vypuštěna ještě informace k finančnímu krytí výdajů souvisejících s použitím informačního systému datových schránek. Zásady státní lesnické politiky byly přerušeny k dopracování a aktualizace národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů též vyřazeno. Rozhodnutí o privatizaci zbytkového majetku státu dle § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. Bylo schváleno. Zatímco bezúplatný převod nepotřebného majetku státu, k němuž má právo hospodařit DIAMO, státní podnik, Stráž pod Ralskem bylo vyřazeno. Na vědomí byla informace o finanční situaci a stavu hospodaření veřejných zdravotních pojišťoven, k tomu bych poprosil pana ministra Hegera o zprávu. Též návrh na jmenování dvou členů výzkumné rady Technologické agentury byl přerušen až do návratu pana premiéra. Pan ministr zemědělství by ještě podal zprávu o vyhodnocení plnění harmonogramu zásadních kroků k ukončení činnosti Pozemkového fondu České republiky formou transformace. Já bych teď poprosil pana ministra Hegera.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Děkuji. Dámy a pánové. Dnešní bod informace ministra zdravotnictví o hospodaření zdravotního pojištění v letošním roce vzala vláda na vědomí, včetně opatření, které ministerstvo chystá pro následující roky. To hospodaření v roce 2012 se vyvíjí celkem plynule tak, jak byl nastolen trend od roku 2010. V roce 2010 a v roce předchozím byl výrazný deficit okolo 6-7 mld. Ten deficit se začíná zlepšovat a v letošním roce účetně bude systém veřejného zdravotního pojištění prakticky na nule. S tím že tam odhadujeme záporný výsledek asi 50 mil., ale zřetelně diferencovaný, kdy asi mínus 0,8 mld. se bude vztahovat ke Všeobecné zdravotní pojišťovně, zatímco zaměstnanecké zdravotní pojišťovny budou v plusu asi ¾ mld. korun. Je férové říci, že je to jednorázový výsledek, který nebudí úplný optimismus vzhledem k tomu, že v letošním roce bylo provedeno mimořádné přerozdělení zůstatku na fondech zdravotních pojišťoven, takže ten systém byl vlastně dotován pěti mld. a bez této dotace by záporné saldo bylo zhruba stejné jako v minulém roce, ale stále ještě menší, než tomu bylo v roce 2010. To záporné saldo takto očištěno uměle o tu dotaci je potřeba vnímat z toho pohledu, že systém nejenom dostal mimořádnou dotaci, ale také mimořádnou zátěž a to ve výši asi 4,5 mld. DPH, plus převodem nákladů na očkovací látky ze státního rozpočtu na rozpočet pojišťoven a de facto těchto 4,5 mld. bylo úspěšně vnitřním zvyšováním efektivity vykompenzováno. A k tomu ještě bylo vykompenzováno zvýšení platů, které v letošním roce bude stát systém asi 4,5 mld., protože se týkalo nejenom lékařů, kterým byly zvýšeny platy o 6,5 % v přímo řízených nemocnicích a v menší části krajských nemocnic, ale byly zvyšovány i platy sester. Takže v tomto ohledu se ta situace ve zdravotně pojistném systému spíše lepší a ten systém se stává efektivnější. Nicméně ty zátěže DPH, platy a tím očkováním budou přenášeny i do příštích let. Takže pokud ten systém nemá požadovat dotace ze státního rozpočtu ani v budoucnosti, musí dále hledat vnitřní zdroje. A my jsme navrhli to hledání v několika dalších oblastech.

Předně, a to pokládám za zcela nejpodstatnější, co navrhujeme z hlediska strategického, je diferencovat zdravotní pojistné mezi jednotlivými pojišťovnami. V koaličním prohlášení vlády bylo zavedení nominálního pojištění. Tak vytváříme jakýsi první krok ke vzniku toho nominálního pojištění, které jsme modifikovali z holandského systému, kde každý si připlácí nějakou fixní částku. Tak my bychom tu částku velmi diferencovali tak, aby ten systém zůstal i nadále solidární a bylo by to proponováno tak, že zdravotní pojišťovny, které budou v deficitu, budou moct vybrat několik desetin procent od zaměstnanců navíc. A naopak zdravotní pojišťovny, které by tvořily přebytky, by mohly zdravotní pojištění mírně snížit. Počítáme s maximem asi do 0,5 % výběru, které by přineslo pro systém, pokud by ten systém byl aplikován na všechny pojišťovny, tak asi 5 mld. Počítáme, že by takto byla sanována hlavně VZP a tam by ten systém mohl přinést asi 3 mld. korun. Je to poměrně revoluční v našem dvacetiletém vývoji zdravotního pojistného a my si od zavedení tohoto kroku slibujeme to, co jsme chtěli udělat v transformaci našeho zdravotnictví a to je zvýšit konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami. A bylo by to vázáno spolu s usnadněním přechodu po tom vyhlášení každé pojišťovny, zda bude vybírat více. Pacienti by se přelévali k těm efektivnějším pojišťovnám. A ten systém by to ozdravilo a zároveň by to vedlo k aktivizaci zdravotních pojišťoven, aby se staraly o ten svůj systém, a zejména zlepšily svou smluvní politiku. Dále bychom chtěli, aby zdravotní pojišťovny zveřejňovaly všechny smlouvy, včetně úhradových dodatků tak, aby historky, které se vykládají o tom, kdo s kým, kde uzavře smlouvu a za jakých podmínek, aby přestaly.

Chtěli bychom také zrealizovat to, co už máme připraveno, zákon o univerzitních nemocnicích, který by měl současné fakultní nemocnice odstátnit a uvést je do větší zodpovědnosti sama za sebe tak, aby morální hazard, který vedl často k zadlužování těch fakultních nemocnic, byl zcela vyloučen. To co by mělo dopad rychlý, jsou opatření, která jsou exekutivního charakteru a týkají se úhradové vyhlášky. My počítáme, že úhradová vyhláška bude napsána restriktivně, anebo nejvýše na 100 % výběru příštího roku. Takže nelze bohužel očekávat žádný nárůst úhrad, anebo jenom velmi omezený. Nebude plánováno žádné extra navyšování za účelem zvyšování platů zdravotnického personálu. Mně to velmi mrzí, že nemůžeme tak jako v předchozích dvou letech dále razantně zvyšovat platy, ale ten systém je opravdu v určitém deficitu pro příští rok a vzhledem ke zvyšování platů zdravotníků, ke kterému došlo, je potřeba brát ohled i na okolí. Zejména proto, že v celé řadě dalších sfér, které se týkají veřejných výdajů, ty platy spíše klesají.

Poslední věc, kterou zmíním, je zpoplatnění zubních výplní. To není exekutivní opatření, na to je potřeba změnit zákon. To zpoplatnění by mohlo přinést asi 1,5 mld. do systému a byly by z něj vyloučeny rizikové skupiny obyvatel, zejména děti a mladiství a lidé přes 65 let. A samozřejmě v tom aktivním věku, kterého by se to týkalo, by byli vyloučeni i lidé s chorobami, které zvyšují kazivost zubů a lidé, kteří jsou v hmotné nouzi. My si slibujeme od tohoto opatření, že by plošně došlo ke zvýšení péče o chrup a zvýšení stomatologického zdraví v celé populaci tak, jako k tomu došlo v jiných zemích. Ten návrh Ministerstvo zdravotnictví předkládalo již v roce 2010. Tehdy přes koalici neprošel, dnes ho vzala vláda na vědomí. Tak to je všechno ze sféry zdravotního systému.

Petr Bendl, ministr zemědělství: Hezký dobrý den, dámy a pánové. Já bych si vás dovolil informovat o bodu, který dnes projednala vláda, který se týkal aktuálního vyhodnocení plnění harmonogramu zásadních kroků k ukončení činnosti Pozemkového fondu ČR formou transformace. Když se zavádí a zakládá nový úřad, většinou je to proces poměrně jednoduchý. Když se má nějaký úřad zrušit, vždy se najde milion důvodů, proč by měl být zrušen někdy později, nejlépe nikdy. O zrušení, nebo řeknu transformaci pozemkového fondu a pozemkového úřadu se mluvilo dlouhá léta. Projednávalo to několik vlád, nikdy k tomu nikdo pořádně neměl moc odvahu. Já když jsem nastoupil do funkce ministra zemědělství, protože jsem věděl, že ty práce příliš nepokračují, nechci příliš detailně říkat důvody, proč řada lidí nechtěla takovéto slučování. Ryby si nikdy nebudou chtít vypustit rybník. Vždycky budou říkat, že je milion důvodů proto, proč by rybník měl existovat. Nicméně pozemkový fond neustále zmenšuje portfolio množství majetku, které má v rámci restitucí, snižuje se důvod jeho existence. Je třeba k takovému kroku přikročit. My jsme zpracovali harmonogram. Já jsem jmenoval transformační team, jeho vedením byla pověřena koordinátorka paní Ing. Veronika Nedvědová. Byl zpracován zákon o státním pozemkovém úřadě, prošel jednáním Poslanecké sněmovny a v tuto chvíli jej projednal Senát ČR a vrátil jej s některými doplňovacími paragrafy na jednání Poslanecké sněmovny. Dnes obdržela vláda detailní informaci o tom, co vše je nutné udělat proto, aby k 1. 1. příštího roku mohl vzniknout jeden státní pozemkový úřad s tím, že jsou zde detailně analyzovány problémy spojené s transformací pozemkového fondu. Vyvstala potřeba navýšení finančních prostředků na to, aby k té transformaci mohlo dojít. Pokusím se vysvětlit princip, proč vlastně něco takového vzniklo. Nám končí dvě instituce a je třeba od 1. ledna zajistit nově vzniknuvší instituci, která bude muset plnit všechny povinnosti těchto dvou beze zbytku a co možná nejrychleji. Já se snažím to vysvětlovat tak, že když jsem kdysi rušil dvě nemocnice a věděl jsem, že jedna má sto lůžek a druhá zjednodušeně řečeno také sto lůžek a optimálních je sto dvacet, tak já těch dvacet budu muset někde zaplatit, abych těch sto jinde musel ušetřit. Toto je podobné. My prostě musíme zaplatit transformační náklady, které se jmenují hledání společných, sjednocování informačních systémů prostřednictvím softwarového řešení a řada dalších věcí, které tyto dvě významné instituce potřebují k tomu, aby mohly být transformovány a sloučeny. Ta částka činí zhruba 60 mil. korun. My předpokládáme, že sloučením těchto dvou, nebo transformací pozemkového fondu a pozemkového úřadu do budoucna budeme šetřit částku minimálně sto mil. korun ročně. Ta ekonomická situace, ale i věcná situace nás k tomu tlačí, stát musí zeštíhlovat a nemůže živit dále organizace či instituce, které postupně ztrácí svůj důvod existence.

Michal Schuster, mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření a nyní je prostor pro vaše dotazy.

ČTK, Jakub Dospiva: Já jsem se chtěl zeptat za prvé, proč ani dnes nebyl projednán ten návrh Nejvyššímu správnímu soudu, to už je po třetí nebo po čtvrté, co jste to odložili. A zda jste se zabývali – v dodatcích v programu vlády se objevil návrh na jmenování předsedy Vrchního soudu v Praze, tak zda jste už tento bod projednali a s jakým výsledkem? Děkuji.

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: Proč pan premiér vyřadil návrh vlády Nejvyššímu správnímu soudu nevím, neboť to je úkol pana premiéra a bohužel tedy nevím.

Petr Bendl, ministr zemědělství: Já k tomu mohu říci, že pan premiér byl na Hradě s demisí ministra práce a sociálních věcí. Nebyl účasten vlády z toho titulu, že byl na jednání s panem prezidentem a evidentně chtěl být u toho.

ČTK, Petr Majer: Já bych měl dotaz na pana ministra Bendla, nebo lépe řečeno dva dotazy. První k těm zásadám státní zemědělské politiky, co bylo tím důvodem, proč to vláda vrátila k dopracování, co tam chybělo?

Petr Bendl, ministr zemědělství: Domluvili jsme se na tom, že připravíme ještě dodatek, který by více specifikoval a řešil budoucnost lesů v majetku státu obecně. Tzn. nejenom Lesů ČR a přístup resortu Ministerstva zemědělství, ale také vojenských lesů a přístup Ministerstva obrany či přístup k lesům obecně ve vztahu k Ministerstvu životního prostředí a slíbili jsme, že tento materiál bude nově koordinovat Ministerstvo zemědělství s ostatními resorty a zhruba do měsíce ho o názor jednotlivých resortů doplníme.

ČTK, Petr Majer: Ještě ten druhý dotaz ohledně toho Pozemkového fondu ČR. Tam se mluvilo o té potřebě navýšení o 60 mil. korun. Jestli jste o to dneska už zažádali vládu, nebo to plánujete v brzké době, a jestli se nebojíte, že dojde k tomu, že Sněmovna podpoří ten návrh Senátu a co by to vlastně způsobilo?

Petr Bendl, ministr zemědělství: Já vím, že prostě existuje spousta zpochybňování toho procesu. Tam podle mne není cesta zpátky, protože nás to jinak bude stát opravdu spoustu peněz. To co navrhuje Senát, je odložit ten problém, nikoliv ho zastavit. A já říkám, že odložení nás bude stát cca těch sto mil. korun tak jako tak. K těm transformačním nákladům bude muset stejně dojít. K tomu s tou potíží, že nám končí k nějakému datu, k 31. 12. 2012 dvě instituce, tak to bude k 31. 12. 2013 a od 1. ledna 2014, že tam je v podstatě totéž, akorát v čase o inflaci dražší zjednodušeně řečeno. Já doufám, že se Poslanecká sněmovna nepřikloní k tomu návrhu Senátu. Mně přišly irelevantní ty jejich debaty např. typu, ministr zemědělství by měl mít jistotu, že dostane finanční prostředky z Pozemkového fondu ČR. Vláda to deklarovala svým usnesením i ústy ministra financí, který zde se mnou stál a říkal, že si neumí představit, že bychom toto nenaplnili. Proto existuje usnesení vlády a dále také platí, že je to pouze část těch peněz, které v resortu potřebujeme. A odložení jenom bude stát více peněz, úředníci možná někteří zatleskají v Senátu, ale daňový poplatník si myslím, že ne.

Česká televize, Jana Čermáková: Dobrý den, já bych měla dva dotazy. Jednak venku před Úřadem vlády právě v těchto chvílích demonstrují odboráři z Czech Coalu. Kvůli hornímu zákonu a prolomení těžebních limitů. Jaký je názor vlády na tuto problematiku a na tuto demonstraci jako takovou?

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: Jak známo, v programovém prohlášení vlády je, že limity neprolomíme. A tím je dáno stanovisko této vlády.

Česká televize, Jana Čermáková: A ten druhý dotaz na vás taky pravděpodobně, pane předsedo. Řešila se dneska na vládě situace, která nastala včera v Poslanecké sněmovně, ono odložení hlasování o balíčku až po kongresu ODS, a případně zdali jako předseda TOP 09 budete chtít po ODS nějaké garance, že se to příští týden skutečně projedná a že třeba bude celá ODS hlasovat pro? Děkuji.

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: Myslím, že není pochyby o tom, že příští týden se projedná. Mezitím proběhne kongres ODS. Tak se objasní mocenské vztahy a volby a pak by snad bylo možné přistoupit k naléhavým rozpočtovým otázkám. Myslím, že nepotřebujeme garance. To doufám, že mezi koaličními partnery nebudeme chtít písemný podpis. Buď si důvěřujeme, nebo ne. Když si nedůvěřujeme, tak to celé by nemělo smysl.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Já bych měla také dva dotazy. První je, zda vás, pane vicepremiére, pan premiér informoval o tom, kdy podá návrh na jmenování vaší kandidátky na novou ministryni práce a sociálních věcí, jestli už to víte?

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: Já nevím, kdy tento návrh podá panu prezidentovi. To je na premiérovi. Doufám, že to učiní co nejdříve, aby tady nebylo bezvládí na ministerstvu. Je nutné, aby se to uskutečnilo co nejdříve, ale je to samozřejmě věc pana premiéra.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: A pak se jenom vrátím k té demonstraci. Jestli někdo z vlády šel mezi demonstrující, aby si s nimi promluvil, třeba pan ministr Kuba, jestli nevíte? Děkuji.

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: Já bych řekl, když, tak by tady měl promluvit pan ministr průmyslu a obchodu nebo pan premiér. Oba nejsou přítomni. Kdyby ministr zahraničí s nimi promluvil, tak by právem řekli: bez toho do toho nemáš co kecat, tak proč.

Televize Barrandov, Lucie Nekvasilová: Dobrý den. Já mám otázku na pana ministra Hegera. Týká se to tzv. kontaktních sester. Nedávno se objevila informace, že jeden fond požaduje, aby se sestry specificky vzdělávaly pro kontakt s rodinami pacientů. Jedna taková kontaktní sestra už funguje v pražském Motole. Tak se vás, pane ministře, chci zeptat, co si o tom myslíte. Jestli je to dobrá věc a jestli by se měly sestry takto vzdělávat a mělo by jich být v nemocnicích víc než jenom jedna? Děkuji.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Pokud jde o záměry vlády tak musím říct, že v tomto jsme žádnou aktivitu nevyvíjeli. Soustřeďovali jsme se spíše na problematiku dlouhodobě nemocných, kde se počítalo v původním věcném návrhu zákona, že budou vznikat komunitní sestry, které by umožňovaly lepší koordinaci mezi sociálním a zdravotním systémem. Tam vidíme jako hlavní zátěž, nebo potřebu řešit problémy, které tam jsou. Pokud jde o kontakty nemocnic se svými pacienty, tak tam v současné legislativě vůbec nic nebrání a tam, kde to ta nemocnice pokládá za rozumné, tak může takovou aktivitu vyvíjet. Já osobně se domnívám, že pokud by někdo měl takovou aktivitu kreativně rozvíjet dále, tak by to spíše měli být praktičtí lékaři, kteří by měli být v našem systému kontaktní zdravotní pracovníci první linie a o ten svůj terén, který je relativně dobře definovaný, se starat. Jinak ale v různých nemocnicích se zaváděly systémy domácí péče. Některé nemocnice přímo měly své agentury, některým se to osvědčilo, některé spolupracují s těmi domácími agenturami, které jsou samostatné.

Televize Nova, Zuzana Smiešková: Dobrý den. Já se zeptám ještě jednou na tu demonstraci trochu jinak. Vypadá to, že tedy soukromá firma vyslala své zaměstnance, aby demonstrovali, aby lobovali.

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: To je docela dobře možné, poněvadž budu-li mít zdarma autobusovou dopravu do Prahy, mám po demonstraci ještě několik hodin možnost procházet se po Praze, tak bych na tu demonstraci také kývl. Ale podívejte se, v demokracii je vše možné. Demonstrace nátlakové skupiny, příště tady budou občané Horního Jiřetína, ti zase budou demonstrovat, abychom zachovali těžební limity. Každý může demonstrovat za to, co chce. Já mu to přeju a je to dobré. Je to taková malá oběť demokracie, že každý může za své cíle, pokud budou legitimní, demonstrovat.

ČTK, Jakub Dospiva: Vy jste mi neodpověděli na otázku týkající se tedy jmenování šéfa Vrchního soudu v Praze, zda už se to projednalo a kdo jím bude? A pak na pana ministra zdravotnictví, zda jste dostal zelenou ke všem 14 bodům, a kolik peněz v tom součtu by to vlastně bylo, všechna ta opatření? Děkuji.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Vláda vzala na vědomí jako celek. V těch 14 bodech samozřejmě nejsou všechny body, které jsou už rozpracovány. K těm nejvíce diskutovaným v současné době např. patří redukce nemocniční sítě. Žádné negativní připomínky k těm našim bodům jsme nedostali. Já jsem tady vyjmenoval asi třetinu z nich. Ty další jsou body, které se týkají lékové politiky a jsou to takové víceméně technikálie. Jenom k tomu řeknu komentář, že léky se u nás od roku 2006 udržují poměrně ve slušném stavu, pokud jde o nárůst cen. My patříme k evropským zemím s nejlevnějšími cenami léků. V letošním pololetí došlo ke skokovému zvýšení asi o 6 %, které je zapříčiněno nárůstem DPH, a zčásti předpokládáme, že i předzásobením léků. Takže ten plynulý vývoj zatím, který jsme dělali a který dále připravujeme, považujeme za dostatečný. Samozřejmě my bychom byli rádi, aby ta opatření v příštím roce dovedla ten deficit, který de iure je nula, de facto znamená zatížení systému do budoucnosti o 4,5 mld., tak aby ta opatření vedla dále ke snížení deficitu zdravotního systému. Ten deficit není zatím nějak hrozivý, a pokud by ještě v té stávající velikosti per sistoval do příštího roku, tak by ještě k žádné katastrofě nedošlo. Já jen upozorňuji, že je tedy asi 2,5 %. Deficit státního rozpočtu je mnohem větší, ale samozřejmě je tu riziko, že by docházelo ke zhoršování platební schopnosti pojišťoven, zejména VZP. Takže cílem je ten deficit tak během jednoho, dvou let vynulovat, ale ta jednotlivá opatření přesně ocenit nedokážeme a ona ta opatření jsou velmi závislá na chování zdravotnického personálu, který je největším mechanismem v alokaci peněz a v jejich racionální spotřebě. Takže ty odhady úplně přesné možné nejsou.

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: Co se týče jmenování vrchního soudce, my jsme schválili panu premiérovi, že může pan prezident jmenovat pana Bartoše. To bylo schváleno.

Televize Prima: Dobrý den. Já jsem se chtěl jen zeptat, byť vím, že Spojené státy jsou úplně jiná dimenze, ať už finanční atd. Umí si ve spoustě věcí pomoct sami. Nicméně zabývala se česká vláda nějakým způsobem, jestli třeba nabídnout nějakou pomoc nebo nějakou alespoň diplomatickou cestou… Přeci je tam i spousta našich občanů. Jestli jste uvažovali o tom, že bychom nabídli ať už diplomatickou pomoc, nebo nějaké záchranáře?

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády ČR: To jsme dnes neřešili. Očekávám zprávy od našeho velvyslanectví, co se děje, co je potřeba, a potom o tom rozhodneme. Ale toho času jsme ještě žádnou zprávu nedostali, tudíž jsme o tom také nedebatovali. Poněvadž to co je ve veřejných médiích víme, ale co se týká našich občanů, žádné negativní zprávy jsem doposud nedostal a pokud je od Spojených států očekávána pomoc, tak doufám, že by se velvyslanectví ve Washingtonu ozvalo.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkujeme, dámy a pánové. Čas tiskové konference se naplnil. Děkujeme vám za vaši účast a hezké odpoledne.