Tiskové konference
4. 9. 2013 14:26
Tisková konference po jednání vlády, 4. září 2013
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vítejte po skončení jednání vlády. Vítám pana premiéra, také pana ministra financí a předsedu vlády poprosím, aby si vzal úvodní slovo.
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes absolvovala poměrně dlouhé jednání, což bylo způsobeno primárně tím, že jsme začali rozpočtovou debatu. Ta je vždy velmi bohatá. Takže to byl hlavní a klíčový bod. K němu se ještě určitě oba dva vyjádříme. Já jen přeletím některé další body. Bylo to nařízení vlády o vývozu zbraní a podmínkách vývozu a dovozu některých výrobků. To byla technická záležitost z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Debatovali jsme bod Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím. Ten byl přerušen, ministři ještě prověří jednotlivé návrhy. Samotný materiál neschvaluje konkrétní částky, schvaluje pouze rámce dotační politiky pro neziskové organizace v jednotlivých resortech, na které bude možno vyhlásit na základě tohoto usnesení vlády jednotlivé dotační programy a potom je naplňovat v souladu se schválenými možnostmi jednotlivých kapitol. Dále tam už byly jen zcela technické body typu převod účelové podpory pro velké výzkumné infrastruktury z jednoho roku na další rok a nějaké rozpočtové opatření v rámci ministerstva vnitra a jeden prodej nemovitostí resortu ministerstva dopravy.
Já bych se s dovolením vrátil k zahájení té rozpočtové debaty. Byl to první pokus o debatu o rozpočtu, další pokusy budou následovat, předpokládám s týdenní frekvencí do konce září, kdy bychom měli definitivně ten návrh schválit. Debata je velmi složitá, protože jednotlivé kapitoly se cítí být ve svých požadavcích značně neuspokojeny. Někdy jsou ty pocity velmi oprávněné z hlediska pohledu jednoho jednotlivého resortu a toho, co se v tom resortu dlouhodobě odehrává. Je faktem, že žijeme v zemi, ve které, je to až neuvěřitelné, ale HDP letošního roku bude na úrovni, nebo mírně pod úrovní roku 2008. Za takové situace pěti let stagnace ekonomiky, a tudíž i příjmů veřejných rozpočtů, kde dokonce dochází spíše k poklesu těch příjmů v některých položkách v těch posledních pěti letech, tak je jasné, že je velmi těžké uspokojovat, byť pomalu, ale přece jen rostoucí nároky jednotlivých kapitol, které vyplývají z povahy věci. Ať už z toho, že je nějaká inflace v té ekonomice, že se nějakým způsobem v některých oblastech přeci jenom zvyšují náklady na energie, provozní náklady všeho druhu. V některých oblastech to mohou být i personální náklady, protože se tam třeba z nějakých důvodů, třeba u evropských programů, muselo posílit personální vybavení, nebo došlo k nárůstu průměrných mezd a tím se změnila struktura. Takže debata je objektivně složitá. Zatím se držíme, a budeme se držet toho, že naším cílem je rozhodně dále nepodvazovat ekonomický růst v této zemi. Chceme, aby ten rozpočet byl přinejmenším mírně prorůstový. Víme, že za daných podmínek nemůžeme udělat nějaký supr prorůstový rozpočet, protože by to musel být rozpočet, který si troufne na obrovské zvýšení deficitu. To si nemůžeme dovolit. Jednak na to nemáme politický mandát a jednak také máme nějaké závazky vůči Evropské komisi a Evropské unii, kde jsme v našem dlouhodobém konvergenčním programu, ale i v jiných deklaracích jasně deklarovali, že udržíme rozpočet v rámci maastrichtských kritérií, tzn., deficit pod tři procenta HDP, abychom mohli být vyňati z té procedury nadměrného schodku, která nás zatím tíží a mohla by mít nepříjemné důsledky např. pro další programové období čerpání evropských fondů. Je naše ambice, aby rozpočet tyto parametry zachoval. Současně jsme stále v situaci dnes ještě platných makroekonomických prognóz, které nejsou příliš optimistické ani vůči příštímu roku, nicméně existuje tady už čerstvá sada určitých indikátorů, které naznačují, že by to mohlo postupně být s ekonomikou lepší. Takže se v tom dalším kole podíváme na odhad příjmů tak, jak byl udělán, podíváme se na odhad některých výdajů, které jsou v tuto chvíli v rozpočtu naplánovány, zda skutečně tam není žádná zbytečná vata. A budeme se snažit, pokud se nám podaří, v rámci těchto navýšených zdrojů pokrýt ty nejnaléhavější potřeby. Mezi ně patří i otázka navýšení plateb za státní pojištěnce do všeobecného zdravotního pojištění.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Děkuji za slovo. Potvrdil bych to, že je to první, nikoli poslední schůze vlády, která se rozpočtem zabývá. Neznám vládu, která by zvládla rozpočet schválit na jedno kolo. Máme čas, nejsme v tenzi, budeme postupovat každý týden. Ministři přicházejí se svými požadavky, které dnes před zahájením schůze vlády v úhrnu činily 35 mld. korun. V celém rozsahu je vláda nebude moci uspokojit. Jsme v rozpočtu determinováni výší mandatorních výdajů, skutečností, v jakém stavu se nachází státní správa, a to za tu krátkou chvíli nepřenastavíme procesy, nepřehodnotíme agendy, nepřepřáhneme, pokud jde o výdaje, a jistě jsou mnohdy zbytečné, na právní služby, výdaje nenasytným dodavatelům informačních a komunikačních technologií ad. To je běh na dlouhou trať, ale tahle země v něm za těch 25 let neuběhla příliš daleko, ani příliš rychle. To jsou prostě reality, které determinují prostor, ve kterém se v sestavování rozpočtu můžeme pohybovat. Kdybychom tyto věci měli a měli dotažené reformy zdravotnictví, univerzitního světa, vědy a výzkumu, tak samozřejmě ten rozpočet by mohl být třeba úspornější, racionálnější. Tomu tak samozřejmě není, jsme konfrontováni s touto realitou a s ekonomickým vývojem, jak o něm tady mluvil pan premiér.
Nechceme podvazovat ekonomický růst. Ta vůle je vyjádřená i v tom, že z původního schodku 105 mld. přecházíme na 110 mld. na základě debaty ve vládě a s ohledem na poslední indikace vývoje ekonomiky a v její prognóze jsme připraveni se vrátit k příjmové stránce státního rozpočtu. Příjmy by podle mého soudu mohly vypadat, ale neřeknu vám teď o kolik. Ty výpočty budeme na ministerstvu provádět, mohly by vést k navýšení příjmů, nebo příjmové stránky státního rozpočtu. Ta prognostická nejistota je nesmírně silná. Když si vezmeme poslední predikce ministerstva financí 0,8, predikce ČNB 2,1, prostě v době úvratí cyklu se ekonomické prognózy nedělají tak pohodlně, jako když je ten vývoj stabilní, roste, nebo stabilně klesá. Na základě i té vládní rozpravy bychom rádi přinesli na stůl přesvědčivá čísla o odhadu příjmů státního rozpočtu.
Já jsem připraven podpořit takové návrhy, o kterých už tady byla řeč – Zelená úsporám, které mají prorůstovou povahu. Budeme debatovat v některých programech, které ale skutečně vedou ke zvýšení konkurenceschopnosti pro vědu a výzkum. Je tady návrh na navýšení prostředků pro technologické agentury, který považuji za naprosto legitimní, protože bez něho bychom nemohli odstartovat i některé dlouhodobé programy v oblasti aplikovaného výzkumu. Na druhé straně, k některým návrhům z oblasti vědy a výzkumu, které vláda inkasuje, máme zatím zdrženlivý postoj. Jsem připraven dále jednat o dopravní infrastruktuře. Posílení prostředků, které by vedly, a to má pákový efekt, na realizaci některých projektů v rámci Operačního programu Doprava, protože jemu se na rozdíl od jiných daří dobře, je v dobré kondici. V tom budeme schopni pokračovat. Jinak jen k té bublině, která vznikla v některých médiích na prahu tohoto týdne, že jsme podtrhli resort ministerstva dopravy o 11 mld., není to tak, dokonce jsme tento resort, dopravní infrastrukturu, podpořili nárůstem. To vyplývá z povahy Fondu dopravní infrastruktury, z toho, že 2,6 mld. určené pro regionální dopravu by bylo deponováno na příští rok ve všeobecné pokladní správě. Nikoli zatím v kapitole ministerstva dopravy, byť o tom přesunu tam jednáme. Tak jen aby nevznikaly zbytečné informační šumy, že vláda, nebo já osobně jsem deklaroval podporu rozvoji infrastruktury jako prorůstovému faktoru ekonomiky a nakonec jsem ho udusil o 11 mld. Opak je pravdou.
Budeme dál jednat, se zástupci resortů vyfiltrujeme to, co považujeme za opravdu zásadní priority. Přihlédneme k tomu, jak ministerstvo financí přinese nová data o příjmech a podle toho se vláda bude rozhodovat o konečné podobě rozpočtu, kterou by měla schválit v závěru září. Jsme připraveni rozpočet projednat se sociálními partnery na tripartitě 20. září a potom rozpočet definitivně uzavřít a schválit. Takže já jsem s tou debatou spokojen, byť byla velmi ostrá, náročná, tak jako bývá počátkem září vlastně vždycky. Takže jsem nebyl ničím zaskočen, překvapen. Ta debata má vždy ostrý průběh, ale já jsem hluboce přesvědčen, že se dobereme k dobrému konci a máme na toto ještě relativně dost času.
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi, panu ministru financí. Dámy a pánové, teď přichází čas pro vaše dotazy.
TV Nova, Silvie Škábová: Chtěla bych se zeptat, jak to bude teď formálně dál, pokud schválíte návrh státního rozpočtu, pošlete ho do sněmovny, kde bude čekat na nové osazenstvo, nebo počkáte na osazenstvo, které vzejde z předčasných voleb? A až vzejde nová vláda, neobáváte se toho, že třeba to bude dělat úplně jinak nebo že nehrozí, že by mohlo dojít k nějakým zásadním změnám?
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ta situace je procedurálně trochu nestandardní, jelikož nemáme v tuto chvíli funkční sněmovnu. Ale zákony se nezměnily, ukládají nám jasné povinnosti. Ústava říká: Vláda předkládá poslanecké sněmovně a podrobnější postup máme upraven v jednacím řádu poslanecké sněmovny a v rozpočtových pravidlech a podle těch máme zaslat předsedovi poslanecké sněmovny. Pošleme do 30. září do poslanecké sněmovny, byť víme, že ta instituce aktivně v tuto chvíli nefunguje, ale my svojí zákonnou povinnost naplníme a předpokládám, že stejný návrh pošleme také po té, co poslanecká sněmovna obnoví svoji činnost, tzn. po volbách, nové poslanecké sněmovně. Potom bude na ní, a je to její suverénní rozhodnutí, jak s tímto návrhem naší vlády naloží, jestli se jím bude zabývat, nebo jestli počká na to, až nová vláda, která nás vystřídá, si ten návrh nějakým způsobem upraví, osvojí, to je skutečně dneska těžké předvídat. My musíme splnit to, co je nám uloženo příslušnými zákony.
Jestli se bojíme – kdybychom se báli, tak bychom v této vládě nebyli, takže se nebojíme. Nebojím se ani já, bude plným právem nové vlády si ten rozpočet upravit k obrazu svému. Já jen předesílám to, co už říkal pan místopředseda, ministr financí, že český rozpočet je de facto z 80 % určen platnými zákony, které určují různé povinné, čili tzv. mandatorní výdaje. Usnesení vlády, ať už různých minulých vlád, předchozích, totéž dělají v jiných oblastech, takže ono zase tolik prostoru pro tu novou vládu a nějaké zásadní změny tam nebude. Jistě nějaké kosmetické akcenty jejich programového zaměření se tam objevit mohou. To je asi očekávatelné.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Jestli mohu k tomuto doplnit, ono samozřejmě bude záležet na tom, jak rychle bude trvat sestavení nové vlády. Toto já si netroufnu prognózovat. Ale skutečně může dojít k situaci, že ještě ten rozpočet svůj bude prezentovat tato vláda nové poslanecké sněmovně a je pak na ní, aby si ten návrh zmodifikovala. Že jsou modifikace možné, vám já vyprávět nemusím, jako živý svědek „Janotova balíčku“ a jeho dalšího osudu, tak víme, že prostě sněmovna je suverén.
ČTK, Tomáš Tománek: Pane premiére, vy jste na úvod zmínil, že jste probírali také rozpočtové opatření na ministerstvu vnitra. Chci se zeptat, jestli se jednalo o to zhruba 20 milionové navýšení pro platy příslušníků protikorupční policie, a jestli jste to schválili?
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ano. Moje odpověď je ano.
Němcová: O kolik se tedy zvýší platy policistů, kteří vyšetřují korupci?
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Dobrá otázka. To vám neřeknu, protože pokud jsem pochopil ten návrh, šlo o jisté technické opatření v rámci stávajícího rozpočtu, kdy už nějakým předchozím usnesením vlády bylo rozhodnuto o tomto přesunu ve prospěch této části rozpočtu ministerstva vnitra a jestli to bude znamenat nějaké navýšení platů policistů této jednotky, to vám opravdu neřeknu. To z toho já neumím vyčíst a řekl bych, že to je jejich věc, jak s penězi, které mají řádně rozpočtově přiděleny, a měli i předtím, oni hospodaří. Toto byl technický přesun, to není žádné navýšení platů speciálních jednotek např. zaměřených na stíhání korupčních trestných činů.
ČTK, Myslivcová: V jaké fázi byla přerušena debata k odvodům za státní pojištěnce? Řekli jste ty tři varianty navýšení a budete si dělat nějaké dopočty? Vy sám se, pane premiére, kloníte prý k té nejnižší variantě a pan ministr předložil naopak nejvyšší variantu. Tak jak to teď vypadá?
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ta debata byla přerušena, protože je to věc, která má dvě klíčové souvislosti. Jedna je legislativní, tzn. jakým způsobem, jakou cestou legislativní lze toho cíle nejlépe a nejbezpečněji dosáhnout, protože formou vládního nařízení v tuto chvíli to v podstatě legálně nelze zajistit. To je první věc. A druhá věc je potom ten objem. My jsme nakloněni tomu navýšení za státní pojištěnce. Jen připomínám, že nebylo navyšováno asi posledních 7 let. V mezidobí bylo také zvýšeno DPH, které dopadá na zdravotnický sektor, a jeho prostřednictvím bylo vyvedeno z tohoto resortu řádově 10 mld. korun do státního rozpočtu. V tomto ohledu je to jenom jistá kompenzace již nastalé situace, která ten resort, který je již tak na tom dost složitě se svým financováním, dost poškodila. Takže my jsme věcně pro. Kolik budeme schopni navrhnout, záleží na celkové rozpočtové debatě, protože to musíme zakalkulovat do výdajů státního rozpočtu na příští rok. A také po dohodě s legislativci se rozhodneme o tom, která ta legislativní cesta je nejbezpečnější, nejméně riziková pro dosažení toho výsledku. Takže proto to bylo přerušeno.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Jestli k tomu mohu doplnit, protože to není žádné tajemství, zatím ten rozpočet na příští rok počítá, to už je v něm zakomponováno, to není toho času v nadpožadavcích, abychom si rozuměli, počítá se tam s třemi miliardami, ten původní návrh byl 5,7. My jsme samozřejmě připraveni o tom dále jednat a budeme to konfrontovat s dalšími požadavky, prioritami, možnostmi rozpočtu, jestli zkrátka ještě půjdeme výš, níž určitě ne, není pro to důvod, jestli půjdeme výš, anebo to ustálíme na této částce. Jestli chcete můj názor, tak já jsme tady schopen připustit, že by to mohlo být o něco více.
Reuters, Čechová: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat k letošnímu rozpočtu. Pokladní plnění se zatím vyvíjí docela dobře, tak jestli očekáváte, že by deficit letos mohl být pod těmi plánovanými sto miliardami? Druhá otázka k tomu – váš předchůdce někdy v červenci oznámil, že by se výpůjční potřeba pro letošní rok mohla zvýšit na polovinu, a to díky změně systému likvidity, ale zdá se, že si stát půjčuje stále stejným tempem a na třetí kvartál se plánuje asi 40 miliard. Není to tak, jak říkal pan Kalousek, nebo jaký je pro letošek plán po zbytek roku s tou výpůjční potřebou?
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Děkuji za tu otázku. Pan ministr mě popřípadě doplní, protože já asi nebudu znát všechny detaily. Mě to taky překvapilo. Já jsem se schválně dnes ptal kolegů z ministerstva financí, jak je to s plněním kapitoly státní dluh z hlediska výdajů. Oni mě ubezpečili, že očekávaný výdaj řádově kolem 68 miliard za celý rok bude z velké části vyčerpán, možná tam bude nějaká úspora, řekněme do osmi miliard, čili vyčerpá se řádově těch 60 miliard, což skutečně neodpovídá tomu, co jsem já také slyšel před časem v médiích, když pan exministr poměrně s velkou pompou uváděl do života projekt státní pokladny a hovořil o tom, že výpůjční potřeba bude poloviční. Možná myslel nějaký jiný parametr té výpůjční potřeby, anebo to srovnával s nějakou jinou očekávanou základnou, než uvažujete vy a já taky laicky. Nevypadá to na to, že bychom ušetřili velké peníze na dluhové službě v letošním roce. Nějaká úspora tam bude, to je pochopitelné, ale právě třeba v kontextu příštího roku nás to zajímalo a byli jsme ubezpečeni kolegy z ministerstva financí, že je to naplánováno, rozpočtováno realisticky. Ten objem v současném návrhu rozpočtu, který je podobný, tuším dokonce prakticky stejný s tím letošním. Nevím, kde jsou ty úspory.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Já tedy samozřejmě také ne. Pokud jde o ten příští rok, my jsme to podrobili poměrně silné debatě, já nebudu zastírat, že nikoliv, jestli tam nejsou nějaké prostory, z kterých je možné čerpat. Ministerstvo financí je názoru, že stanovení výše splácení dluhu realisticky odpovídá připravovanému deficitu. Dokonce tím, že byl zvýšen o pět miliard ze 105 na 110, tak je to opravdu, jak my tady říkáme, na krev, je to opravdu těsné. Je tam jenom samozřejmě malinká rezerva, s tím, že samozřejmě musíme počítat s případným zvýšením úroku, který si dovedeme představit až o jeden procentní bod. Ale chtěl bych potvrdit, že tahle složka je odhadována velmi deterministicky a dokonce si troufnu říct velmi těsně.
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ještě k tomu odhadu letošního roku – je třeba si uvědomit, že to pokladní plnění je trochu opticky, řekl bych, nadlepšováno tím, že v letošním roce dochází k poměrně masivnímu přílivu peněz z Evropské unie při čerpání evropských fondů, protože se tam sešla řada projektů, které třeba začaly v minulých letech a přes různé potíže se konečně začaly čerpat a přicházet peníze. Pokud vím, zlepšení v této položce je něco přes 30 miliard, takže de facto to zlepšení celkového pokladního plnění oproti loňskému roku, které je podobně vysoké, nějakých 30 miliard, vlastně jde na vrub zlepšeného čerpání evropských fondů nebo spíš jeho fáze, kdy je to ta fáze závěrečná, která logicky, do jisté míry objektivně, je vždycky nejsilnější. Takže ono to pokladní plnění nijak slavné v tomto kontextu není. Není divu, ekonomika klesá nebo stagnuje, takže to také není překvapivé a očekávám, že bude splněn deficit, respektive bude ten výsledek o něco lepší. O kolik lepší, to si vůbec netroufám říct, protože, jak říkám, to plnění evropských fondů je velmi variabilní z měsíce na měsíc čili odhadovat teď ten konečný výsledek by bylo z mé strany poněkud střílení od boku.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Z mé taky.
ČTK, Aleš Sosnovský: Ještě jednou na vás, pane ministře. Jak jste říkal, že budete ještě jednou počítat příjmy, do kdy by mělo být jasno, jestli peněz bude víc nebo ne? To je jedna věc. A přichází v úvahu také s ohledem na vyšší nároky rezortů eventualita ještě nějakého pohybu schodku navrhovaného rozpočtu?
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: To se netýká schodku, to se týká příjmů. Pro mě je magické číslo podíl deficitu na HDP tři procenta. Za tím si budu zkrátka a dobře stát. Co je mezi tím, je hratelné – druhá poznámka. Třetí poznámka – to je ten váš první dotaz, uděláme všechno pro to, abychom to měli k dispozici samozřejmě za týden, protože my potřebujeme vědět, v jakém koridoru se pohybujeme a čím máme ty požadavky rezortních kolegů potěžkat. Co si tedy vlastně můžeme dovolit. Nemá cenu táhnout to někam dál. To by pak byla slepá debata a mrtvý chod v té diskuzi.
Česká televize, Filip Horký: Dobrý den, já mám dvě otázky. Chtěl bych se zeptat vzhledem k tomu plánovanému rozpočtu, jak výraznou zátěží a problémem bude část týkající se důchodů. Myslíte si, že si Česko a rozpočet může dovolit do těch následujících let ještě výraznější zvětšení těch plateb než nějakých 65 korun, o které by se to mělo zvednout do roku 2014? Druhá otázka – Fotbalová asociace zveřejnila, že by se chtěla ucházet o pořádání mistrovství světa v roce 2020. Měl by tady vyrůst velký stadion, počítá se s určitou participací také státního rozpočtu, může si to v těchto podmínkách vůbec Česko dovolit?
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: K tomu druhému – já jsem rád, že jsem byl edukován na tiskovce nebo na briefingu po schůzi vlády o smělých plánech české fotbalové asociace. Nejsem připraven komentovat. Když člověk sedí na vládě a jedná o rozpočtu, tak přijde o takové zajímavé informace, děkuji pěkně.
První záležitost – ta je praktičtější, to je zvýšení důchodů. My jsme samozřejmě vázáni valorizačním schématem, které ještě pro rok 2014 platí. To znamená, že valorizujeme důchody, počítá se tam jedna třetina růstu mezd a jedna třetina růstu cen čili to není to plné valorizační schéma, jak jsme ještě donedávna byli zvyklí. To nám ještě potom jeden rok vydrží, tím se budeme řídit. Co bude potom, je na politickém rozhodnutí další vlády.
Reuters, Čechová: Já se omlouvám. Já bych měla ještě doplňující otázku k té výpůjční potřebě. On pan Kalousek nemyslel ušetření na dluhové službě, ale na likvidity managementu, na cash pooling se to říká anglicky. To byl ten důvod, proč viděl takové snížení. Bude mít tohle nějaký vliv nebo si máme myslet, že platí, že pro letošek je výpůjční potřeba na těch původně stanovených 110-140 miliardách korun? Děkuji.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Já bych tady nechtěl rozsáhle komentovat to, co měl pan exministr na mysli. Já mám pocit, že míříme společně k tomu, že obsluha nebo ta administrace díky projektu státní pokladny by se takhle mohla dramaticky zlepšit. Ale já mu nevidím do hlavy a nechci mu ani nic podsouvat, ani nic hodnotit, ani nic kritizovat v tomto případě. Jinak celková výše úhrady nebo splátky toho dluhu rozpočtovaná na letošní rok je někde okolo 67, asi na 68 je to plánováno na rok 2014. Tam není žádná dramatická změna. Proto říkám, na příští rok je to natěsno zkrátka proto, že, přestože jsme deficit zvýšili o 5 miliard, tak s tím dluhem nehýbeme a ještě tam samozřejmě musíme počítat s tím, že se nám může zvednout úroková sazba. Ne v nějaké dramatické výši, ale může.
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Žádný dotaz už nevidím, takže vám poděkuji za vaši pozornost a také za trpělivost, protože vláda byla dlouhá. Děkuji panu premiérovi a panu ministru financí. Přeji hezké odpoledne.
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Děkujeme, na shledanou.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Hezký den. Na shledanou.
