Tisková konference po jednání vlády, 5. dubna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý podvečer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já zmíním z dnešního jednání vlády dvě věci. První se týká evropských institucí a zastoupení českých občanů v evropských institucích. To je úloha, kterou jsme si dali do programového prohlášení, a děláme konkrétní kroky, právě protože Česko v té oblasti dlouhodobě zaostávalo a předchozí vlády se moc nestaraly o to, abychom měli dostatečné zastoupení našich lidí v evropských institucích. Výsledkem toho je, že to zastoupení je nižší a hůře se nám potom pracuje s evropskou legislativou už v té fázi, kdy vzniká v jednotlivých orgánech.

My teď máme dost unikátní příležitost využít lidi se zkušenostmi z evropského předsednictví, kteří mají schopnost, mají předpoklady, mají kompetenci pro práci v Evropské komisi, dalších orgánech a zároveň nám potom mohou poskytovat potřebné informace a přenášet své zkušenosti směrem k vám.

Proto jsme schválili v rámci projednávání Strategie podpory českých občanů v institucích Evropské unie a ta strategie se zabývá zaprvé vysíláním zaměstnanců české státní správy do pozice národních expertů a stážistů, za druhé přípravou zájemců o práci v institucích Evropské unie, aby mohli úspěšně složit ty potřebné testy, a zatřetí posílení spolupráce s českými občany, který již v institucích Evropské unie pracují, prohlubování kontaktu s nimi a jejich prosazování na ta důležitá místa.

Daří se nám naplňovat strategii. Daří se nám zvyšovat početně zastoupení občanů v Evropské komisi a dalších orgánech, ale nejsme zastoupeni tak, jak bychom si představovali. Vláda proto schválila také finanční podporu, která je důležitá. Schválila prodloužení financování stáží zaměstnanců české správy v institucích Evropské unie a tu částku navyšujeme od příštího roku na 80 milionů korun ročně. A samozřejmě kromě toho se budeme já i moji kolegové z vlády snažit neformálně pracovat na tom, aby se nám to zastoupení našich občanů v evropských institucích i kvalitativně zvýšilo.

To druhé téma, které tady krátce zmíním, je Národní sportovní agentura. Jak víte, tak tam se objevovala řada problémů a nespokojenosti v rámci sportovního prostředí, ale i samospráv. Už v tom prvním roce naší vlády se nám podařilo Národní sportovní agenturu stabilizovat a přijali jsme také novelu zákona, zákon o podpoře sportu, což byl jeden z důležitých úkolů pro naši vládu. A právě na základě té nově přijaté novely zákona o podpoře sportu jsme dnes jmenovali nové vedení Národní sportovní agentury. Předsedou zůstává Ondřej Šebek, kterého jsme jmenovali už podle té staré úpravy v minulém roce a kterému se už podařila řada velmi důležitých kroků směrem ke stabilizaci sportovního prostředí a lepší činnosti Národní sportovní agentury.

Například díky spolupráci Národní sportovní agentury a jejího předsedy Ondřeje Šebka a spolupráci s vládou, se sportovními kluby se podařilo zvládnout to období vysokých cen energií a jsem rád, že sportovní svazy mají v panu Šebkovi spolehlivého partnera a do značné míry i oporu, a proto jsme neměli vůbec žádné pochybnosti o tom, že má pokračovat ve vedení Národní sportovní agentury.

Nově podle té novely zákona o podpoře sportu je obsazena pozice místopředsedy Národní sportovní agentury. Místopředsedou bude pan Roman Brandýs a členem rady Národní sportovní agentury pan František Horák. O těchto nominacích dnes vláda rozhodla.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já vám děkuji, pane premiére, a poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, vláda dnes také projednávala novelu zákoníku práce. Je to největší novela zákoníku práce za několik posledních let. Přináší některé docela důležité změny jak pro zaměstnavatele, tak i zaměstnance. My jsme tuto novelu připravovali několik posledních měsíců, vypořádávali jsme poctivě ty připomínky, které přišly, přišlo jich víc než 500 zásadních připomínek. Nakonec jsme našli i dohodu se sociálními partnery, tedy jak se zaměstnavateli, tak i s odbory.

Reagujeme na několik podstatných věcí. Jednak je tam například promítnuta oblast digitalizace tak, aby zaměstnavatel se zaměstnancem, ale i obráceně spolu mohli komunikovat elektronicky, protože se ukázalo, že vlastně toto dosavadní právní úprava vlastně nezná. V době covidu to způsobovalo spoustu praktických problémů. Takže na to reagujeme, aby tato komunikace tady byla možná.

Dále se také věnujeme oblasti, která byla v posledních taky měsících hodně diskutovaná, a to jsou oblasti podmínek práce z domova, kde definujeme základní parametry pro takovouto spolupráci a formu práce tak, aby tam byly zajištěné i otázky případné úhrady těch nákladů, které zaměstnanec má tím, že pracuje z domova.

Zavádíme tam i ten zjednodušený systém určité základní paušální úhrady, která zase zjednodušuje ten život. Pokud se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, že mu bude hradit ty náklady, které ten zaměstnanec má díky tomu, že pracuje z domova, tak může využít buďto instrumentu, který zákon znal doposud, tedy řekněme vykazování těch jednotlivých položek těch nákladů, anebo může využít právě ten zjednodušený paušál, který v zásadě zjednodušuje celou tu administraci.

Je to zase krok k zjednodušování vůbec těchto záležitostí tak, aby to bylo i jednodušší potom při vykazování kontrole, při kontrolách daňové správy a podobně. Ale samozřejmě je tam i ta třetí varianta: Může být ta práce z domova, pokud zase zaměstnavatel se zaměstnancem se dohodnou, tak je možné také přistoupit k tomu, že tam není žádná úhrada těchto nákladů. Takže jsou tady všechny tři varianty takto v zákoníku práce jasně popsány.

Zároveň tato novela reaguje ještě na oblast některých, řekněme, zlepšených informačních povinností zaměstnavatele vůči zaměstnanci při uzavírání pracovního poměru. A také je tady řešena i otázka předvídatelných pracovních podmínek pro lidi, kteří pracují na dohody. To znamená, zahrnujeme tam i ty části, které se týkají transpozic dvou evropských směrnic. I toto je v té novele zákoníku práce vetknuto.

Zmíním se ještě o druhé záležitosti a to je materiál, který jsme také připravovali několik posledních měsíců po dohodě především se zaměstnavateli, kteří před koncem roku přišli s tím, že by rádi měli jako určitou záložní variantu připraveno nařízení vlády v rámci tzv. kurzarbeitu v podmínkách, kdy by došlo k výpadkům dodávek plynu.

My tu situaci nepředpokládáme, ukázala nám i zima i poslední měsíce i kroky vlády za poslední rok, že jsme udělali opravdu řadu opatření pro to, aby k takovéto situaci nedošlo. Máme tady stabilní dodávky energií včetně i plynu. Ale je to tady jako návrh, který nyní půjdeme notifikovat k Evropské komisi a budeme ho tady mít připraven, kdyby náhodu někdy taková nepředvídatelná situace nastala, tak aby především ti zaměstnavatelé, kteří působí v těch energeticky náročných oborech a jsou závislí na plynu, aby měli jistotu, že kdyby se to náhodou stalo, tak dokážeme pomoci díky tomuto nařízení jim podržet zaměstnance v takovéto výjimečné situaci.

Takže i tady toto byl krok, který tady byl, řekněme, dokončen a byl poptáván ze strany jak zaměstnavatelů, tak tedy i odborů v rámci našeho dialogu se sociálními partnery. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Krásný podvečer, dámy a pánové. Dnes jsme na vládě schválili změnu nařízení, které odebírá covid-19 ze seznamu nemocí, jejichž vědomé šíření je trestným činem. Ten covid se tam takto ocitl. Díky tomu můžeme zrušit i plošnou a povinnou izolaci u covidu-19, což také obratem uděláme a vyhláška je již hotová.

Co to prakticky znamená? Znamená to konec plošných izolací pro pacienty, kterým vyjde pozitivní test v případě covidu-19. Nyní se vracíme do normálního stavu, kdy míru individuálního rizika u pacientů s tímto opravdu závažným, stále závažným virovým onemocněním posoudí buď praktický lékař, nebo praktický lékař ve spolupráci s krajskou hygienou, respektive odborníky krajské hygieny. Krajská hygiena to může udělat také. Ti mohou nařídit individuální izolaci tak, jak je to běžné u jakéhokoliv jiného infekčního onemocnění, anebo doporučit jiná karanténní opatření, zase jak jsme na to zvyklí u infekčních onemocnění. Tedy zdůrazňuji, že stejný postup jako u každé jiné infekční nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví bude i u covidu-19.

Tato změna vstoupí v platnost zveřejněním ve Sbírce zákonů, což očekávám v týdnu po velikonočních svátcích, tedy nejpozději do poloviny dubna. Stejně jako během celého období, co jsem ministrem zdravotnictví, tak i toto rozhodnutí dělám na základě diskuze s odborníky, vyhodnocení poznatků a zkušeností s tímto onemocněním a na základě debaty s evropskými institucemi.

Onemocnění covid-19 se tedy dostává do režimu nesmírně závažného infekčního, ale standardního onemocnění. Jen doufám, že izolace je a bude stále, a to i pro onemocnění covid-19, tím nástrojem, který bude využíván pouze v případech pro zajištění nezbytné ochrany veřejného zdraví, tedy tak jak je to u jiných infekčních onemocnění, končí plošné izolace.

Narážím na situaci, konkrétní příklady, kdy u osob třeba, které pracují s imunitně oslabenými jedinci či chronicky nemocnými pacienty a nebude možné stanovit jiná protiepidemická opatření, je standardně, pokud ta osoba má infekční onemocnění, doporučována karanténa nebo tedy izolace. Ale toto rozhodnutí bude dělat, znovu to opakuji, praktický lékař ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí.

Rád bych závěrem zdůraznil jednu věc: Tato změna přístupu neznamená konec covidu-19, a jak jsem již dvakrát řekl, zmíním to na závěr naposledy, covid-19 je smrtelné virové onemocnění, kdy víme, jak ho diagnostikovat, máme účinné léky plně hrazené ze zdravotního pojištění, máme jich dostatek. Máme očkovací látku, která slouží jako ochrana proti závažnému průběhu onemocnění, a očkování stále doporučuji všem těm, co mají komorbidity a jsou rizikoví.

Stejným způsobem teď postupuje většina zemí Evropské unie, řekl bych, že všechny, a toto je i doporučení odborných orgánů Evropské unie. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Ondřej Topinka, Česká televize: Dobrý den. Já bych poprosil možná právě vicepremiéra Válka rovnou ještě k tomu covidu. Od kdy mohou lidé čekat konec těch izolací? Vy jste zmiňoval dnes termín polovinu dubna, zároveň jste teď říkal, že vyhláška je již hotová. Je šance, že se to stihne do Velikonoc, těsně po Velikonocích, nebo skutečně polovina měsíce? A jenom ještě prakticky, pokud někomu naběhne ta doposud platná izolace třeba den před tím zrušením, jak to pak prakticky pokračuje? Momentem zrušení izolace ten člověk je volný, nebo musí těch sedm dní dojet, lidově řečeno? Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Oddělme izolaci, respektive karanténu, která je na doporučení lékaře, a pak ta doba zaleží podle stavu pacienta atd. Tady to nařízení bude platit tehdy, kdy ta vyhláška vyjde ve Sbírce zákonů. Předpokládáme, že se tomu stane v prvním týdnu po Velikonocích, Velikonoce nejsou pracovní dny, a proto dávám tu rezervu do půlky dubna. Samozřejmě tak jako bylo u těch přechozích opatření, pokud nastane nějaké opatření, nějaká změna, vždycky se všechno mění od data platnosti té změny.

Ondřej Topinka, Česká televize: Ještě jednu věc vás poprosím: Jestli jsem se dočetl dobře, tak v tom seznamu nakažlivých nemocí, jejichž vědomé šíření je trestné, zůstane mimo jiné i SARS. Ten covid-19 je ale vlastně SARS-CoV-2. Nejsou to podobné případy? Nemělo by se to vyškrtnout společně?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ne, určitě to nejsou podobné případy, protože proti SARS nemáme očkovací látku, proti SARS. A to období, kdy SARS řádil, bylo velmi krátké. Nemáme účinné látky a u SARS, také nemáme definovanou tu dobu povinné izolace. Proto ten seznam nově – to naši předchůdci nedělali – jsme se dohodli s panem ministrem Blažkem, budeme pravidelně konzultovat s odborníky, s hygienami, a proto máme Národní institut pro zvládání pandemie, ale dnes infekčních chorob, epidemií, kdy ten se k tomu samozřejmě musí v budoucnu k tomuto materiálu také vyjadřovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz Česká televize.

Ondřej Topinka, Česká televize: Poslední. Poprosil bych ještě pana vicepremiéra Jurečku, jak jste říkal, že jde o největší novelu zákoníku práce za poslední roky, 500 připomínek. Je tam shoda nejen s odbory, ale také s opozicí? Je tam nějakým způsobem dlouhodobá stabilita této změny, nebo hrozí, že případná budoucí jiná vláda by tohle mohla chtít demontovat? A jenom poddotaz. Vy jste říkal, to zoficiálnění těch home office, té práce z domova. Nemůže to spíš ohrozit tento benefit, když dosud nebylo pevně dáno, jaké jsou, nebo nejsou náhrady? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Tak musím říct, že zákoník práce nebyl nikdy tou legislativní normou, která by byla standardně před tím, než to přijde do Parlamentu, projednávána s opozicí. Tady samozřejmě opozice má ten prostor v rámci legislativního procesu na půdě Sněmovny či Senátu se k tomuto vyjádřit, dát nějaké pozměňovací návrhy.

Takže tady opravdu jsme toto poctivě projednávali se zástupci zaměstnavatelů a se zástupci odborů. S nimi vznikla gentlemanská dohoda, že takovýto kompromis respektujeme a nebudeme, pokud nevznikne nová dohoda, mít ambici se vzájemně překvapovat nějakými dalšími výrazně měnícími návrhy. Ten kompromis, který byl dohodnut tady v této současné platné normě, kterou dnes projednala vláda a posílá ji dál do Parlamentu.

Pokud jde o otázku té formy práce na dálku, tak naopak jsme si byli vědomi toho, že nechceme přijít s něčím, co to zkomplikuje a co z něčeho, co dnes v naprosté většině případů je vnímáno jako pozitivní benefit pro to, jak třeba lépe skloubit rodinu a práci, jak třeba i umožnit lidem z větších vzdáleností, třeba i z těch strukturálně postižených regionů, pracovat pro zaměstnavatele třeba v krajských městech, aby toto bylo možné skloubit. Takže jsme si uvědomili, že toto nechceme nabourat a nějakým způsobem ohrozit to, co se také vytvořilo z nějaké míry nouze v době covidu.

Proto jsme zůstali vlastně na tom principu, že je to stále dobrovolné, není to vymahatelné. A samozřejmě zaměstnanec v některých případech o to může požádat, v těch vyjmenovaných, ohrožených, a zaměstnavatel mu musí případně i písemně odpovědět, pokud se rozhodne mu nevyhovět. A to jsou jasně specifikovaného úzké případy třeba rodičů starajících se o malé děti nebo o někoho, nějakou osobu, o kterou pečují v domácnosti.

Ale platí stále to, co jsme dnes ještě na vládě velmi podrobně diskutovali, že stále bude zachováno to, že když se takto zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, tak v rámci té dohody může být jasně řečeno: Nebude tam žádná forma, kterou by finančně ten zaměstnavatel tomu zaměstnanci musel hradit nějaké náklady. Nebo tam bude ta forma, kterou jsme tady vetknuli, to je ta zjednodušená forma toho zavedeného paušálu, který bude sloužit k tomu, aby se prostě naprosto jednoduše, transparentně řeklo: Tato výše tohoto paušálu bude použita na úhradu těchto nákladů, které tomu člověkovi vzniknou v jeho domácnosti.

Anebo pak je tam ta třetí možnost, která už platí dnes. To znamená, mohou to vypořádávat na základě opravdu dodaných podkladů, nějaké míry vyúčtování energií a podobně. Ale pak to i ten zaměstnavatel musí být připraven obhájit takto uznatelné nákladové položky třeba před finanční kontrolou. Proto ten paušál, který toto má pomoci zjednodušit a ztransparentnit. Ale opravdu necháváme víc těch možností, ať si vzájemně v té dohodě ti zaměstnanci s těmi zaměstnavateli najdou, které to řešení nejvíce vyhovuje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Rozhlas, potom iDNES.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se ještě chtěla zeptat pana vicepremiéra Jurečky, jestli teda vláda tu novelu zákoníku práce schválila v té podobě, ve které byla předložena, nebo jestli jste se shodli na nějakých změnách, které se v ní udělají? A potom ještě Deník N uvedl, že jste se v koalici shodli na náhradě mimořádné valorizace penzí dočasnou dávkou. Tak jestli to tak opravdu je, jestli jste o tom třeba jednali i s opozicí a jestli to bude součástí té reformy důchodů, kterou chystáte? 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Pokud jde o ten dotaz na zákoník práce, my jsme dnes na vládě i na základě připomínek, které vzešly z Legislativní rady vlády, udělali určité drobné úpravy a zároveň jsme se dohodli na tom, co z těch připomínek z RLV my jako resort na základě usnesení vlády přijímáme a které naopak říkáme, že nepřijímáme. Takže k drobným a říkám drobným úpravám a zpřesněním v tom textu ještě po dnešním jednání vlády došlo.

Pokud jde o tu druhou otázku, tak my na půdě vládní koalice jsme si prodiskutovali představu, jakým způsobem chceme upravit podmínky pro předčasné odchody do důchodu včetně úpravy valorizací řádných i mimořádných. Já teď jsem jasně deklaroval to, že jsem tyto podmínky začal diskutovat s opozičními partnery, ale i se sociálními partnery, a čekám také ještě i na jejich vyjádření.

Takže já dnes nebudu říkat, že máme tady nějakou finální verzi, na které se nebude měnit ani čárka. Protože s těmito partnery jednáme, tak logicky čekáme ještě, jestli přijdou nějaké třeba návrhy na nějakou parametrickou úpravu, kterou bychom ještě řekli: Ano, tu má smysl zakomponovat. Ale samozřejmě my za vládní koalici tu představu, jak by to mělo vypadat, tak tu samozřejmě máme.

Jana Karasová, Český rozhlas: Mohl byste ještě specifikovat, ve kterých těch oblastech té novely se teda ty změny budou dít? Jestli se bude týkat spíše o ty dohodáře nebo třeba o home office nebo ty jiné parametry, které přináší?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já musím říci, že tady se striktně bavíme o podmínkách pro předčasné odchody do důchodu a bavíme se o podmínkách řádných a mimořádných valorizací. O ničem jiném se v tento okamžik nebavíme. To představím v okamžiku, kdy uzavřu to kolečko jednání se všemi těmito partnery, které jsem jmenoval.

To, kam směřuje váš dotaz, už se týká celého komplexu důchodové reformy, a to jsem řekl, že zveřejníme a řekneme v příštích týdnech, znovu poté, co uzavřeme i ta jednání s našimi opozičními ale i sociálními partnery. Takto mi to přijde fér. Jako já si nemyslím, že je na místě, abych já tady vytrhoval věci z kontextu a říkal, že to bude tak, či onak. Proto ta jednání vedu. Proto, aby byl prostor ještě případně, aby tito partneři byli schopni říct: Toto jsou nějak naše priority, takto některé parametry vidíme. Proto tu diskuzi vedeme.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já to chápu. Já jsem myslela tu novelu zákoníku práce, ve kterých oblastech by k těm změnám mohlo ještě dojít?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já nepředpokládám, že bychom u této novely zákoníku práce měli dělat ještě nějaké výrazné změny. My samozřejmě počítáme s tím, že do konce funkčního období určitě bude minimálně ještě jedna novela zákoníku práce. Ale u této potřebujeme, aby šel legislativní proces dál, protože to také velmi podrobně sleduje Evropská komise, protože tady plníme transpozici dvou směrnic a jsme tady v prodlení, v případě jedné směrnice jsme v prodlení, které jde za několika předchozími vládami.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím pana Kopeckého.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já bych asi navázal na kolegyni. Pane ministře Jurečko, budou mít lidé pracující na dohodu také nárok na dovolenou? Aspoň se o tom hovořilo, že taková věc by se mohla dostat do zákoníku práce. A chci se zeptat, protože pokud to tam bude, jestli vůbec by to nezkomplikovalo vlastně uzavírání těch dohod. Jestli by třeba zaměstnavatelé nebo ti lidé, kteří by takovou dohodu nabízeli těm lidem, jestli by měli vůbec ochotu to uzavírat v případě, že by měli ti lidé nárok na dovolenou? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: V naprosté většině případů, tak jak jsou dohody v České republice aplikovány, tak by tato situace nenastávala. Ve výjimečných případech, tam kde by ta dohoda byla v realizaci 28 dnů po sobě jdoucí bez přerušení, tak v tom návrhu na základě i té transpozice je potom možnost buďto realizovat tu dovolenou, nebo finanční vyrovnání za tu dovolenou, ale ještě o tomto parametru vedeme jednání s Evropskou komisí, zda opravdu ta podmínka musí být takto přesně striktně aplikována. Ale říkám, naprostá většina lidí, kteří dneska pracují v České republice na dohody, nenaplňuje tady tuto podmínku, kterou jsem takto konkretizoval.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Ano, pane ministře, vy o tom vedete debatu s Evropskou komisí, nicméně v tom návrhu, který jste dnes schválili a který posíláte do Parlamentu, to je, nebo není? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Jak jsem odpovídal: Ano, je to tam pro ty případy, kdy je to 28 dnů po sobě jdoucích bez přerušení, pak by ten nárok následoval.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, potom ČTK.

Karolína Pavlínová, TV Nova: Dobrý večer, já mám dva dotazy. První je, zda vláda, respektive Ministerstvo spravedlnosti pracuje na nějakém exekučním rejstříku, do kterého by viděly všechny resorty? Protože se tady začínají množit případy, že lidé si koupí auto, zaplatí za něj a potom zjistí, že to auto je vlastně exekučně zabaveno. Už jsem mluvila s panem Kupkou, ten říkal, že by takový rejstřík uvítal, ale že teda ještě ze strany Ministerstva spravedlnosti žádnou aktivitu nevidí. Druhý dotaz je na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, zda vláda reflektuje ty závěry té zprávy, tedy že by mělo ubýt pracovníků, státních? A zda ještě budete nějakým způsobem přehodnocovat dotace v rámci resortů? Protože podle těch závěrů NKÚ jsou zbytnělé a je jich hodně a ty peníze v ekonomice se přerozdělují. Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: K té první otázce. Tady probíhají jednání na pracovní úrovni mezi Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem dopravy. Ten požadavek je logický, aby se nějakým způsobem ta exekuce na vozidlo zobrazovala. Není to tak úplně jednoduché, je tam spousta technických překážek, protože ten stav exekučního řízení se velmi rychle mění často a není úplně jednoduché toto nastavit. Ale ty práce a ta koordinace mezi ministerstvy v této věci určitě probíhají.

Pokud se týká té druhé otázky, no ta je velice důležitá a vlastně zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu je podporou těch kroků, o které se snaží naše vláda. Protože Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislá objektivní instituce vlastně tady identifikuje problémy českého státu a veřejné a státní správy, o kterých my dlouhodobě mluvíme. My ty kroky děláme a musíme je udělat. Já jenom připomenu, že naše vláda už během prvního roku snížila počet úředníků ve státní správě o zhruba 900 a vrátili jsme ten počet úředníků na úroveň před nástupem Babišovy vlády. Čili děláme tu jakousi snahu nebo realizujeme tu snahu o zeštíhlení a zefektivnění našich úřadů a našeho státu.

Aby to mohlo jít dál, tak je ale potřeba udělat některé nezbytné kroky, jako je snižování počtu agend, což znamená legislativní úpravy, a jako je taky digitalizace státní správy, která opět nám pomůže ušetřit počet úředníků a hlavně zracionalizovat tu činnost státu. Takže toto je nepochybně důležitá věc a budeme na tom dál pracovat.

Pokud jde o dotace, ano, my se zabýváme a budeme se zabývat rozsahem a efektivitou dotací, které stát poskytuje. Pracujeme na tom, chceme provést a provádíme jakýsi audit těch dotací a i tady chceme tu činnost státu zefektivnit a podívat se na to, jestli stát opravdu vynakládá finanční prostředky efektivně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Já musím omluvit pana vicepremiéra Válka, který měl další jednání, a poprosím ČTK o poslední dotaz.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na Akční plán politiky v oblasti závislostí. Na čem jste se domluvili a jednali jste o zpřístupnění trhu s konopím například? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Ten Akční plán politiky v oblasti závislostí pro roky 2023 až 2025 byl vládou dnes schválen. Jde tam o to, abychom naplnili cíle, které jsou obsaženy v Národní strategii prevence snižování škod spojených se závislostním chováním v letech 2019 až 2027, a reagujeme také nebo naplňujeme také naše programové prohlášení vlády, které se vlastně historicky poprvé zabývá problematikou závislostí.

Tou ambicí akčního plánu je revize modelu regulace trhu s návykovými látkami a hazardními hrami podle míry jejich škodlivosti. Chceme tady předcházet rizikům spojeným se zcela nekontrolovaným legálním či naopak nelegálním trhem a omezit dostupnost návykových látek osobám mladším 18 let.

Ten akční plán také počítá s přípravou návrhu přísně regulovaného trhu s konopím v prostředí České republiky. Ale jak by to mělo vypadat a jak to bude vypadat, k čemu dospějeme, na tom nyní pracuje expertní skupina. Ten akční plán je podle mého názoru nebo vychází z principu vyvážené politiky v oblasti závislostí a odpovídá i mezinárodním standardům a mezinárodním zkušenostem.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.