Tisková konference po jednání vlády, 6. listopadu 2013

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. Zdravím zde pana premiéra Jiřího Rusnoka a pro doplnění bodů, které byly projednávány, zde vítám pana Vlastimila Picka ministra obrany, Tomáše Jana Podivínského, ministra životního prostředí a Františka Koníčka, ministra práce a sociálních věcí. A nyní poprosím pana premiéra o slovo.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes měla své pravidelné zasedání, projednali jsme řádově asi 18 bodů s rozpravou, některé body byly bez rozpravy a k informaci. V rámci těch projednaných bodů s rozpravou bych zmínil 3 zákony z dílny ministerstva obrany. Jsou to v podstatě zákony, které už schválila minulá vláda s tím, že vzhledem k rozpuštění sněmovny nebyly posléze dokončeny v legislativním procesu. Proto jsme se rozhodli je znovu schválit a poslat do Poslanecké sněmovny s žádostí o jejich projednání. Jedná se o zákon o ozbrojených silách, jeho novelu o zákonu o vojácích z povolání a o válečných veteránech, blíže případně pan ministr obrany. Projednali jsme také návrh zákona o volbách do Evropského parlamentu, to je v podstatě transpoziční norma, která implementuje do českého práva některé změny v evropské legislativě, podobně zákon, kterým se mění zákon o evropské občanské iniciativě. Možná zajímavější pro nás i pro vás byl návrh zákona číslo 4897 o veřejném zdravotním pojištění, je to v podstatě zákon, který reaguje na nález Ústavního soudu v oblasti zdravotnických poplatků a navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna i Senát na toto reagovali. Náš návrh je takový: jak jsme avizovali, ten stávající poplatek 100 Kč za pobyt v nemocnici, který se de facto rozhodnutím Ústavního soudu ruší, nahradit tedy sumou 60 Kč za den pro všechny hospitalizované nad 18 let, to znamená pro děti a mládež ten poplatek se na ně vztahovat nebude. Byl tam také harmonizační zákon o civilním letectví, respektive jeho novela, a některé s tím související úpravy. Pan ministr financí nás informoval o implementaci směrnice Rady Evropské unie z roku 2011 číslo 85, to je v podstatě věc, která navazuje na takzvanou fiskální unii a na určité rozpočtové procedury, které jsou po členských zemích požadovány. U nás to mělo být zabezpečeno tím neschváleným návrhem o finanční ústavě a doprovodnými zákony, ale protože sněmovna se rozhodla to neprojednat, respektive odmítla ten ústavní zákon, tam nebyla souvislost časová, tak hrozí České republice, že tuto část evropské legislativy nebude mít včas implementovánu, ale je to věc velmi politická a necháme to na příští vládu. Není to záležitost zdaleka jenom technická. Vrátili jsme se k materiálu ministerstva práce a sociálních věcí, který se týká nákupu administrativního objektu pro Úřad práce České republiky, je to budova po bývalém sídle nakladatelství Economia na Praze 7. Po zevrubné debatě, a to už debatě, která začala na minulém jednání, jsme dospěli k názoru, že je třeba tento krok učinit a byl jednomyslně schválen. Ty důvody jsou, myslím, několikeré. Já s dovolením zmíním ty, podle mě, klíčové. Jistě v rámci dotazů jsme připraveni já i ministr odpovědět na jednotlivé detaily. První důvod, který nás a mě zejména přesvědčil, je tady unikátní možnost vyřešit tento poměrně dlouhodobý problém dislokace Úřadu práce a nejenom toho centra, ale i poboček pro Prahu – východ, Prahu – západ, vzdělávacího centra, celé té soustavy, stejně tak call centra a dalších věcí, do jedné budovy a zaplatit to z 80 % z evropských peněz. Jsme v situaci, že v rámci konkrétně programu IOP, to je integrovaný operační program, který je ve správě ministerstva pro místní rozvoj, máme stále možnost čerpat poměrně velké sumy, které bohužel nebyly v minulých letech čerpány a tento nákup je přesně jedna z těch alokací, která takto může být učiněna, my jsme si to ověřovali i v kontaktu s evropskými institucemi. V podstatě kdyby to vláda neschválila tento týden, tak se to už nedá zahrnout do tohoto letošního časového rámce a de facto by ty peníze propadly. To byl velmi významný důvod, proč jsme se pro to rozhodli. Vedle toho, že samozřejmě tady existuje objektivní potřeba racionálně a úsporně ty úřady někam v jedné budově umístit, díky tomu dojde k uvolnění několika budov, kde platíme komerční nájem. Některé budovy, které naopak jsou v majetku státu a spravuje je ministerstvo práce, budou sloužit k tomu, aby se tam sestěhovaly právě ty úřady jiné, které jsou součástí ministerstva, které opět sedí například v komerčně pronajatých budovách. Takže jsme po těchto úvahách, ale i dalších úvahách – pokud jde o cenu, ten objekt prošel asi 5 znaleckými posudky, které byly dělány nejenom za naší vlády, ty dodatečně si pan ministr nechal udělat, ale dělaly se už za předchozí vlády. Dělaly se pro potřeby městské části Praha 7, která také o tu budovu měla zájem, a všechny ty posudky v podstatě jsou v nějakém koridoru plus minus 300 milionů Kč. Takže to byl také další důvod, že tam nemáme pochybnost o tom, že ta cena je férová. K dalším věcem velmi stručně. Vrátili jsme se také k přerušenému bodu schválení dokumentace k programu Nová zelená úsporám, který po vyřešení rozporu mezi ministerstvem pro místní rozvoj a MŽPB byl rovněž schválen, uspokojivě vyřešen a díky tomu mohl být schválen. Opět pan ministr vám může posloužit detaily, současné výzvy běží, program funguje, tady jsou vlastně dokumentace pro další etapy toho programu tak, jak předpokládáme, že by měl i nadále běžet. Navýšili jsme rozpočet kapitoly ministerstva obrany o 100 milionů Kč, to byla součást rozpočtových dohod tak, aby ještě v letošním roce ta kapitola mohla využít tyto zdroje na větší rozsah generálních oprav příslušné letecké techniky, které se to týká. No a já myslím, že to je z těch hlavních věcí klíčové. Schválili jsme pomoc, okamžitou pomoc zemím, zasaženým masivním přílivem syrských uprchlíků, jedná se v zásadě o Turecko a Bulharsko. Celkový rozsah té pomoci v několika formách je 50 milionů Kč a je z prostředků kapitoly ministerstva vnitra. Takže ode mne asi tolik úvodem.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Já děkuji panu premiérovi za uvedení bodů, o kterých dnes jednala vláda, nyní vás poprosím o dotazy s tím, že samozřejmě jsou zde k dispozici pánové odborní ministři. Prosím.

Televize Prima, Martina Spěváčková: Dobrý den, já bych měla otázku asi na vás, pane premiére, protože tady není pan ministr zdravotnictví, jestli můžete říct, jaká bude účinnost toho zákona, nebo novely zákona o těch poplatcích, jestli platí tedy ten březen a jestli budete žádat Poslaneckou sněmovnu o zrychlené řízení a jestli jste si třeba už vyjednávali s politiky nějakou podporu toho zákona, jestli už víte, jak se k tomu postaví, jak vidíte ty šance na to, že uspěje ve sněmovně? Ještě k tomu doplňující otázka – jistou dobu nebudou pacienti platit žádné poplatky v nemocnicích, tak jestli máte i vyčísleno, o kolik ty nemocnice přijdou? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak právě to je ten důvod, proč jsme to přijali dnes, důvod té časové naléhavosti, a požádali jsme v rámci toho usnesení sněmovnu, aby to projednala ve zrychleném režimu, to znamená již takzvaně v prvním čtení. Pokud totiž se to neschválí včas, tak skutečně hrozí, že nemocniční zařízení, veškerá lůžková zařízení, týká se to i léčeben a lázní, přijdou o tento zdroj příjmů. My jsme tu věc nepředjednávali s politickými stranami, já myslím, že politické strany teď mají jiné starosti a také ta věc je velmi jednoduchá, mnohokrát diskutovaná veřejně. My jsme také proto zvolili formu zákonného opatření, protože bohužel, musím konstatovat, že v této věci z těch veřejně známých zdrojů není úplný politický konsenzus. Jsou strany, které říkají, že se to má úplně zrušit, bohužel neříkají, jak se tedy mají nahradit ty peníze, které mají tím pádem chybět v těch nemocnicích. Jsou strany, které říkají, že se to má omezit nějakým počtem dnů, tam ovšem bohužel neříkají k tomu už to „b“, to znamená zavedení systému, který by hlídal ten počet dnů, to by muselo být hlídáno napříč celým systémem, ne jenom v jednom zařízení, by bylo velmi administrativně náročné a velmi pravděpodobně by to skončilo tím, že ten výnos pro ty nemocnice by se limitně blížil nule v čistém vyjádření. Pak je asi lepší to úplně zrušit skutečně. Čili ten konsenzus tady není, a proto my jsme rozhodli tak, jak jsme rozhodli. My se domníváme, že toto je optimální řešení té situace a žádáme naléhavě Poslaneckou sněmovnu, aby se tím urgentně zabývala. Nic víc podle mě my dělat nemůžeme, na tom není co hluboce vysvětlovat. Politické posouzení je samozřejmě na jednotlivých poslaneckých frakcích. Takže o kolik by přišly – z hlavy vám to neřeknu, ale řádově veškeré poplatky, které se platí, to jsou i ty v ambulancích, za recept, to je něco přes 5 miliard Kč ročně. Tento poplatek za pobyt v nemocnici za rok celkově obnáší něco kolem 1,8 miliardy, kolem 2 miliard, to znamená, že když si to vydělíte 12 a musíte odečíst tedy těch 40 %, protože teď je 100, navrhujeme 60, čili dostanete se na jedna celá něco, a když si to vydělíte 12, tak zjistíte, kolik každý měsíc bude v těch zařízeních z tohoto titulu chybět. Účinnost je, nevím teď z hlavy přesně, já myslím, že účinnost je leden. První leden, protože pokud by se sněmovna tím zabývala včas, tak si myslím, že by to ještě stihnutelné bylo, ale teď nevím, jestli je tam Senát, je tam prezident, teď jste mě zaskočila. Účinnost je co nejdřív. Já bych řekl, že účinnost je po vyhlášení ve sbírce zákonů, předpokládám, že tak to bylo uvažováno. Ale to se dá vždycky upravit, to je už detail. Jde o to, aby to bylo co nejdřív. Náš zájem je a já myslím, že zájem zejména zdravotnických zařízení, a tudíž i pacientů by měl být, aby to bylo co nejrychleji.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Já děkuji, prosím další dotaz.

Česká televize, Daniel Stach: Pane ministře obrany, mě by zajímalo, co si slibujete od toho nového systému odměňování vojáků z povolání, měl by zjednodušit ten systém jako takový, jestli si od něj slibujete i určitou úsporu nákladů, která se týká plateb za vojáky, pokud se týká jejich platů samotných? Pane premiére, mě by zajímalo, jaké vy vidíte další kroky vlády do budoucna v těch následujících týdnech, kdy se bude samozřejmě vyjednávat o nové vládě, a také by mě zajímal váš výrok pro Hospodářské noviny, kde jste řekl, že budete chtít schvalovat, pokud by někteří ministři chtěli dělat významné personální změny na svých úřadech. Zajímalo by mě, jestli tento výrok platí, a zdali už se někteří ministři na vás s nějakou žádostí obrátili? Oběma děkuji.

Vlastimil Picek, ministr obrany ČR: Tak jestli se mohu ujmout slova, tak zákon o vojácích z povolání č. 221, jak už tady vzpomenul předseda vlády, již byl schválen minulou vládou a byl ve sněmovně, bohužel už se na jednání pléna sněmovny nedostal. Já si od toho slibuji především zkvalitnění odměňování pro vojáky z povolání a to tak, že bude jednoznačně stanoveno, jakou má mít voják hodnost ve vztahu k funkci, a podle toho bude placen. V současné době se plat vojáka z povolání skládá zhruba ze 14 – 15 položek, toto chceme podstatně zjednodušit. A co se týká té výše, tak my nepožadujeme navýšení rozpočtu kapitoly ministerstva obrany, vyjdeme s tím, co máme, a mohu říct, že ty vyšší hodnosti, ty si pohorší, nižší hodnosti, kterých je víc, to je zhruba 75 % poddůstojníků, rotmistrů a praporčíků, ty si buď zůstanou na svém, nebo si mírně polepší.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Pokud jde o můj výrok ohledně personálních změn tak ten platí. Já bych řekl, ten platí trvale. Vždycky, samozřejmě bavíme se o úrovních, které jsou, řekl bych jaksi hodny zřetele na úrovni ministra a premiéra. My jsme se vždycky s pány kolegy informovali o těchto změnách a to platí i nadále, takže na tom není potřeba nic měnit. Je to naše jakési nepsané pravidlo, že je dobře, abych o tom předem věděl a aby mi to bylo vysvětleno, aby to bylo jaksi zdůvodněno, takže v tomto směru, jestli chcete tomu říkat souhlas, ano. A v tuto chvíli od toho předmětného rozhovoru, nebo minulých dnů v tom povolebním čase, myslím, že žádný takový případ nenastal. Kroky vlády, podívejte, já myslím, že se nic na roli naší udržovací vlády nemění, prostě my zabezpečujeme chod veřejné správy této země, budeme to dělat i nadále, jsme rozhodnuti i v případě těch naléhavých věcí posílat zákony, změny zákonů do Poslanecké sněmovny, protože ten život prostě nepočká na to, až se dohodnou v jedné politické straně a posléze mezi více politickými stranami na tom, jak tady zajistit tyto záležitosti. Této povinnosti nás nikdo nezbaví a to budeme dělat i nadále.

Televize Nova, Silvie Škábová: Dobrý den, já navážu na kolegu s tím, že jste říkal, pane premiére, že život nepočká, nicméně zkuste si, prosím všichni přítomní páni, tipnout, kolik dní, týdnů či měsíců podle vás ještě zůstanete v této vládě? Děkuji a zkuste být prosím konkrétní.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Paní redaktorko, já jsem velmi špatný prognostik v oblasti politických záležitostí, už jsem se mnohokrát zmýlil, takže opravdu si netroufám tipovat, určitě to budou týdny.

Vlastimil Picek, ministr obrany ČR: Jsem stejného názoru.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: No, já myslím týdny a možná to vydá i na nějaký měsíc.

ČTK: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat ještě k programu vlády pana premiéra, jak dopadl ten bod ohledně financování škod po povodních a pak jednu věc mimo jednání vlády – ještě v souvislosti s těmi odposlechy politiků v Evropě Spojenými státy, jestli máte nějaké nové informace o sledování českých občanů a politiků, popřípadě jestli se přijímala nějaká speciální opatření, aby vás nemohli odposlouchávat a podobně? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Pokud jde o ten bod, který se týká nápravy škod a financování po povodních, ten byl schválen, byl to přerušený materiál, který se bohužel chvíli zdržel, zejména určitou nekomunikací a nekvalitní prací na úrovni ministerstva školství. Byl schválen v tom původním navrženém znění, takže tak, jak byl předložen, byl schválen. Pokud se týká odposlechů, já žádné speciální a nové informace nemám, já jsem veřejně několikrát konstatoval že, podívejte, ta věc se trochu nafukuje mediálně, prostě existují příslušné služby, které se zabývají tím, že monitorují telefonní provoz v mnoha zemích světa, ale i navzájem. Primárním úkolem těchto akcí by měla být samozřejmě ochrana proti nebezpečím, rizikům, která dnešní svět přináší, a myslím, že mnohokrát v minulosti, tak jsem to slyšel i z úst kolegů na schůzce na summitu v Bruselu a od našich služeb, se díky těmto aktivitám podařilo předejít mnoha tragickým událostem a okolnostem, takže to není věc černobílá. Samozřejmě pro zachování důvěry v euroatlantických vztazích je nezbytné, aby ta důvěra byla podložena tím, že víme o sobě, co kdo dělá, proč to dělá, jak to dělá. To bylo také součást té výzvy, která byla přijata na závěr a doplněna k závěru minulé Rady EU v Bruselu. My za sebe žádné speciální poznatky o tomto problému z hlediska českých politiků nemáme, já alespoň žádnými takovými zprávami nedisponuji a v tomto ohledu myslím, že můžeme být klidní. Také je to součást toho, že přece jenom nepřeceňujme svoji váhu v globálních otázkách tohoto světa. Možná až tak zajímaví pro agentury tohoto typu nejsme.

ČTK, Martin Weisser: Dobrý den, já bych se zeptal ještě k té budově na pražské Letné a konkrétně k té ceně, protože současný majitel tu budovu kupoval asi za 140 milionů Kč a Praha 7, když přemýšlela, že by ji koupila, tak začala vyjednávat asi na 275 milionech Kč, jestli byste se k tomu mohli vyjádřit? A potom pana ministra Koníčka na to, jak pokračuje vyjednávání s Českou spořitelnou ohledně ukončení Skaret? Děkuji.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: Tak pokud jde o cenu minulých transakcí, tak je potřeba si uvědomit, že to byla záležitost jednání mezi minulým prodávajícím a kupujícím. Já vím, že tam byla celá řada právních sporů, původně to zahrnovalo 2 budovy včetně Ovenecké a nakonec, aby se vyhnuli nějakým sporům, tak dosáhli té dohody nikoliv soudní cestou, ale dohodou revidovanou, která podle mých informací skutečně činila ne za komplex budov a mobiliář, ale pouze za tu budovu 140 milionů. Nicméně já nedokážu hodnotit, jestli ta cena je férová nebo není, protože ony jednaly soukromoprávní subjekty a jestli je to úplné vyrovnání nebo není, to mě nepřísluší nad tím spekulovat. Pro nás, co je zásadní, jsou dvě věci. Zaprvé, zda ta budova, v jakém stavebně technickém stavu je a z hlediska jejich kapacit vyhovuje – nevyhovuje a pak, z hlediska tržní ceny, která je dokumentována, jak bylo řečeno, 5 znaleckými posudky. A to se pohybuje kolem 300 milionů. To, o čem vyjednávala Praha 7, abych uvedl na správnou míru, je prosím pěkně 275, o které jednali, ale musíte si uvědomit, že z hlediska fiskálního se jednalo o speciální operaci, která není tak běžná v obchodu s nemovitostmi, a to je vlastně převzetí firmy, tj. nákup akcií. Pochopitelně tímto krokem za 275 milionů se dostává Praha 7 do výrazně horších pozic než můj úřad, protože z těch 299 milionů, pokud to na tom zůstane, bude odváděno jenom na dani z příjmu, to je rozdíl mezi nabývací a cenou prodejní, řádově 40 milionů, a to platí tedy i o dani z převodu nemovitosti. Takže z pohledu státu, pokud si odečtete řádově 40 – 45 milionů, tak se dostáváme někde na 255 milionů, to je co stát za to zaplatí, a 245 milionů, jak jsem řekl, jinak by propadly, jde skutečně z IOTu, z evropských fondů. Tedy pouhým srovnáním dvou úplně jiných technik jaksi zcizení té nemovitosti se nedá usuzovat vůbec na to, zda ta cena Prahy 7 je korektní, já mám vážné pochybnosti jak o tom způsobu nabytí, tak o té ceně, ta je fakticky vyšší. Pokud jde o Skarty, tak je naplánováno na příští týden mé setkání s generálním ředitelem, nicméně v poslední korespondenci je to tedy tak, že se soustřeďujeme na organizačně technické řešení, to je to, abychom nezatížili klienty, aby všechno proběhlo tak, že klienti v tom systému nebudou mít nějaký diskomfort. Otázka případných kompenzací tak, jak to avizuje Česká spořitelna, v detailu není zatím předmětem jednání, já ji zatím považuji za předčasnou, protože pokud někdo nějaké kompenzace chce, musí je umět vyčíslit v souladu se smlouvou, tam jsou jasně stanovené podmínky, za kterých může eventuelně uplatňovat nějakou kompenzaci. To musí být opřeno o nezávislé ekonomické posouzení ekonomického znalce, zda o takové výši může být řeč, a potom je to i princip jakýchsi zavinění, kde by MPSV muselo svojí aktivitou a zaviněním způsobit takzvanou podstatnou změnu podmínek, což ministerstvo samo neučinilo, protože ten zákon o zrušení byl přijat jakožto senátní novela zákona. Takže těch právních a jiných problémů k diskuzi je tam celá řada a já původně jsem říkal – ano, budeme se bavit korektně, nicméně korektně znamená, že musí být prokázány nesporné náklady v souladu se smlouvou a musí být schopni po právní stránce směřovat na MPSV jako smluvní stranu. A o tom všem ještě není zdaleka po právní stránce jasno.

Český rozhlas, Jana Čermáková: Dobrý den, já bych měla 2 dotazy asi taky na vás, pane premiére, zdali a s jakým výsledkem jste se dnes bavili o přípravě sanace sesuvu půdy na dálnici D8, zdali by měla firma, která by to měla sanovat, vzejít z výběrového řízení nebo to bude nějaká zakázka zadaná napřímo, jestli k tomu byste mohl nějaké podrobnosti? A druhá věc, jestli by bylo možné říci pár podrobností k Nové zelené úsporám, a to bych ale poprosila kromě pana ministra pane premiére také vás, jestli byste k Nové zelené úsporám mohl říci, co si od projektu slibujete? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Pokud jde o tu záležitost toho nešťastného sesuvu v tělese dálnice D8, já si nejsem jist, jestli ten materiál už tentokrát na vládě bude nebo na nějaké příští, to se přiznám. Rozhodně nebyl v bodech s rozpravou, teď se dívám do těch bodů bez rozpravy, a ani tam ho já osobně nevidím. Takže já myslím, že teprve přijde na jednání vlády. Ta situace je tam nesporně velmi vážná. A – jo, byl, už tady vidím, že je v dodatku. V dodatku je informace pro vládu o nadlimitní veřejné zakázce – sesuv kilometr 56,3 a 56,5 na dálnici D8. Je tady jednací řízení bez uveřejnění a zajištění geotechnického průzkumu a projektové dokumentace. Takže bylo to zadáno tedy tímto rozhodnutím ministerstva dopravy, vláda je o tom informována, a když tak ministr životního prostředí o tom ví více než já. Víte, tam máme obrovský zájem na tom, aby se to vyřešilo v rámci možností co nejdříve, protože to je fatální problém naší dopravní soustavy. A upozorňuji na to, že my jsme tady ani jeden z nás nebyli v době, kdy se o trase té dálnice rozhodovalo, kdy snad existovaly nějaké posudky geologické, které upozorňovaly na rizika tohoto trasování atd. My řešíme následek nějakých událostí. Pokud jde o Nová zelená úsporám, to je program, který já považuji za mimořádně užitečný. Mnohokrát jsme o tom už mluvili, je to program, který se zaprvé osvědčil už v minulosti, tedy nejdeme do žádné neprobádané krajiny. Zadruhé, program, který má ověřené multiplikační, čili pozitivní synergie na hospodářství, zaměstnanost, je třeba si uvědomit, že se to odehrává většinou jaksi poměrně pracovně náročnými postupy ta stavební výroba, která je gró těch zakázek, které se realizují v tom programu, čili dělají to lokální firmy, malé, střední, dělá se to převážně z domácích zdrojů, stavební materiál atd., případně okna atd., a má to ten úžasný efekt, že to vede k rychlé návratnosti těch investorů a tím bych řekl že státu, protože nakonec bych řekl, že ty náklady neseme do značné míry společně, které se týkají zatížení životního prostředí energetickými náklady, emisemi atd. Takže já ten program velice podporuji, jsem rád, že jsme dneska dokázali schválit tu ještě potřebnou dokumentaci pro další roky, kde slaďujeme působení programu Jessica v rámci těch programů, které patří pod ministerstvo pro místní rozvoj, to jsou ty stavební záležitosti, týkající se panelových domů a dalších věcí, a k působení Nové zelené úsporám ale více pan ministr.

Tomáš Jan Podivínský, ministr životního prostředí ČR: Děkuji, já na doplnění mohu uvést, že schválení dokumentace je pozitivní zpráva pro naše spoluobčany, že na našem ministerstvu jsou v současnosti alokované prostředky ve výši 1,5 miliardy Kč, které máme na účtu u nás a do konce roku předpokládáme, že z prodeje emisních povolenek budeme mít kolem 2 miliard, dáme od 1. ledna příštího roku k dispozici na zateplení rodinných domů. Tento objem znamená, že zhruba 15 000 rodinných domů v České republice bude moci být komplexně zatepleno v souladu s podmínkami programu a jak pan premiér hovořil o tom, že to je program s největším multiplikačním efektem, tak přinese také velmi vysokou zaměstnanost. Ty 2 miliardy by mohly přinést až 6 000 pracovních míst, a to buď nových pracovních míst, nebo udržet ta pracovní místa, která by ve stavebnictví jinak zanikla. Pozitivní zprávou je také, že v souladu s podmínkami programu, kdo zateplí takto rodinný dům, může ušetřit až 80 % nákladů za topení ročně, což jsou desítky tisíc korun podle velikosti toho rodinného domu. Nemluvím samozřejmě o zlepšení stavební kultury a životní kultury obyvatel měst a domů a také o vzhledu měst a obcí, kde nemovitosti stojí. Určitě je třeba také říct, že jsme se dohodli s ministerstvem pro místní rozvoj, že bytové domy, ať panelové nebo nepanelové, a objekty veřejné služby nebudou do roku 2015 podporované z Nové zelené úsporám a po roce 2015 o eventuálním zapojení těchto segmentů do Nové zelené úsporám rozhodne vláda. V tomto smyslu uzavřeme ještě s panem ministrem Luklem příští pondělí memorandum mezi oběma ministerstvy, čili to je velmi pozitivní zpráva určitě pro naše spoluobčany, kteří již mohou nyní zhotovovat projekty na zateplení svých rodinných domů, dělat energetické audity těch objektů tak, aby od ledna, února, jakmile začne potom stavební sezona, mohli stavební projekty realizovat, poněvadž finančních prostředků máme na účtech dostatek a myslím, že to je pozitivní zpráva z celé vlády.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji za vaše dotazy, děkuji vám za čas a přeji všem hezké odpoledne.