Tiskové konference

8. 6. 2016 13:47

Tisková konference po jednání vlády 8. června 2016

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády ČR, vítám zde ministra zahraničních věcí pana Lubomíra Zaorálka.

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí: Dobrý den.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také ministra zemědělství pana Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, ministr zemědělství: Dobré odpoledne.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: A ministra životního prostředí pana Richarda Brabce.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Dobrý den.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: O úvodní slovo požádám ministra zahraničních věcí pana Zaorálka.

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí: Ano, tak ještě jednou dobré odpoledne. Já bych vás informoval o možná třech zákonech, nebo návrzích, které vláda přijala. To první je rozhodnutí vlády, že zrušili jsme, navrhujeme zrušit zákon č. 99, je to zákon z roku 2000 a týkal se dodávek do jaderné elektrárny Búšehr v Íránu. Takže roku 2000 byl tento zákon Českou republikou a Sněmovnou přijat. My jsme dnes rozhodli navrhnout zrušení toho zákona Sněmovně. Ten důvod je ten, že mezitím se situace zásadně změnila. Byl přijat akční plán mezi EU a Íránem, na základě kterého by měly země odstraňovat překážky, které dnes vedou v obchodu, a naopak rozšíření vztahu s Íránem. Víte, že byly zvednuty sankce na začátku roku příslušnou Radou ministrů EU a tady toto rozhodnutí vlastně je doporučením, nebo je, aby se odstranila překážka, která brání podnikatelům dodávat dodávky dokonce v oblasti, která dnes je také víceméně podpořena, to je otázka mírového využití jaderné energie, a ČR by neměla mít zákon, kterým vlastně jde proti těmto posledním krokům EU a ostatních členských států. Takže právě proto, abychom tedy tuto překážku odklidili, tak jsme se rozhodli tento zákon zrušit a věřím, že to Parlament potvrdí.

Druhý bod, o kterém bych vás rád informoval, je, že my jsme, vláda se rozhodla potvrdit na základě vyhodnocení programu stipendií pro 18 syrských studentů, který jsme rozběhli vlastně zhruba před rokem, je to program, který nese název Nové elity pro Sýrii. My jsme tady přijali tedy studenty, během toho roku proběhlo vyhodnocení toho, jak byli vybráni a jak to vypadá s jejich studiem, to hodnocení je velmi příznivé. Máme zprávu, že studenti opravdu mají velký zájem studovat, učí se českému jazyku a mají výborné výsledky. Na základě toho jsme dnes doporučili vládě, a ta s tím souhlasila, aby program pokračoval. Oni zhruba někdy do prosince dokončí jazykový kurz a budou moci se zabývat tím, na které obory se tady přihlásí, a já doufám, že těchto 18 studentů, když takto u nás nakonec zdárně dokončí studia, se budou moct vrátit do Sýrie. Věřím, že do té doby už Sýrie, ve které bude probíhat spíše modernizace nebo náprava toho stavu, který tam v současné době je, a snaha zvednout Sýrii z těch trosek, ve kterých se dnes nachází, takže je to vlastně ta součást té politiky, o které říkáme, že se snažíme pomoci těm zdrojovým zemím migrace tam, kde vlastně k těm neštěstím dochází, která vyhánějí migranty ven.

Takže tento program byl vládou potvrzen a bude pokračovat, a na to vlastně navazuje ještě jeden bod, který jsme projednali, který má velmi podobný smysl. To je peněžní dar České republiky vládě Afghánské islámské republiky. Ten program, jedná se o 40 milionů, 20 je určeno pro rozvojové projekty v zemi, 20 pro trénování afghánské armády a tady je ten smysl podobný. Afghánistán je shodou okolností druhá země, která dodává druhý největší počet utečenců v těch proudech, které se valí na EU, a i tady je snaha vlastně těmi programy taky vytvářet podmínky pro to, aby lidé z Afghánistánu neodcházeli, a zároveň máme zájem, aby se z Afghánistánem jednalo také o tom, že když my tam poskytujeme prostředky, aby nám Afghánistán pomohl také s těmi kroky, které nám pomohou řešit problémy utečenců, tzn. readmisní dohody a snaha se zabývat tím problémem, jak zastavit ten příliv utečenců společně. My jsme samozřejmě jeden z menších přispěvatelů. Ten celkový počet a ty celkové sumy jsou daleko větší, ale vím, a je to zájem, který premiér opakovaně vyjadřoval, abychom se snažili, pokud tam dáváme prostředky do Afghánistánu, zároveň získat přísliby a pomoc od Afghánistánu pro řešení otázky migrantů. Takže oba programy Sýrie i Afghánistán vlastně se týkají těch zemí, které dnes jsou úplně nejvážnější a největšími dodavateli, tedy bohužel v uvozovkách, migrantů a utečenců a my se snažíme právě tady řešit ty problémy přímo u kořene. Tyto dva body jsou příkladem tohoto přístupu a snaha vytvářet podmínky pro to, aby lidé z těchto zemí neodcházeli, abychom my jim pomáhali tam zůstat a neměli je jako součástí migrační vlny. Takže tolik k mým bodům, děkuju.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já děkuji, o další téma požádám ministra zemědělství pana Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, ministr zemědělství: Dobré odpoledne ještě i ode mne. Z těch témat a bodů, které mělo Ministerstvo zemědělství dnes na projednávání na programu vlády, bych chtěl vyzdvihnout tři zásadní. Tím prvním bodem, hned na úvod jednání vlády, byla kritická situace sektoru živočišné výroby a škody způsobené mrazem v českém zemědělství. Musím říci, že ta situace je opravdu vážná. Za vlastně skoro dva roky došlo k několika klíčovým politickým rozhodnutím. Tím prvním rozhodnutím byly sankce EU vůči Rusku a na to odvetné opatření i Ruské federace, kdy Ruská federace zakázala dovoz mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU. Toto rozhodnutí mělo dopad na unijní trh, kdy došlo k přetlaku zboží a začal pokles cen tady těchto komodit a půl roku nato přišlo další politické rozhodnutí, které padlo už v roce 2009, a sice ukončení režimu mléčných kvót. Tento režim vlastně pro celou EU i pro jednotlivé státy korigoval výrobu v jednotlivých členských státech a, řekněme, dělal určitou rovnováhu, řízenou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Kombinace těchto dvou faktorů znamenala opravdu zásadní dopady a celý sektor výroby a zpracování mléka v EU. Dneska ten pokles ceny je u prvovýrobců o více než 25 %. Dneska český zemědělec v současnosti prodává litr mléka do mlékárny někde okolo 6 korun, až 6,50. Vyrábí prakticky na každém litru ztrátu okolo dvou litrů, okolo dvou korun, tzn. když máme nějaký střední podnik, který produkuje 10 000 litrů mléka denně, počítejte se mnou, 20 000 korun ztráta, to jsou obrovské částky za ten rok. Je potřeba si uvědomit, že ten sektor mléka v letošním roce očekává ztrátu někde mezi 7–9 miliardami korun. Ta situace je opravdu dramatická nejenom v ČR, ale také v EU, kdy ty poklesy cen jsou prakticky totožné jako v ČR a je tady opravdu ohroženo nejenom desetitisíce pracovních míst především na venkově a potom ve zpracovatelském průmyslu, ale také obecně přístup k přírodě, tzn. přísun organické hmoty. To jsou věci, které nelze ekonomicky dopočítat, ale mají také dopady na životní prostředí, mají dopady na kvalitu půdy, na zadržení vody v krajině atd.

Potom je tady kritická situace v sektoru vepřového masa, kde ty ceny také zaznamenaly obrovský propad. Dneska také zemědělci prodávají zhruba s dvoukorunovou ztrátou každý kilogram vepřového masa a je tady potřeba tu situaci pomoci zemědělcům překonat, najít nová odbytiště pro ty trhy, tzn. já jsem navrhoval dnes na vládě, řekněme, sérii opatření na národní úrovni, kdy už jsme de facto vyčerpali možnosti národních dotačních programů. Také navrhuji, abychom začali jednat o tom, abychom uvažovali alespoň na přechodnou dobu o snížení odvodové zátěže u zemědělských prvovýrobců, kteří právě vyrábějí živočišnou výrobu v těchto sektorech, o kterých jsem tady hovořil. Dále chceme to téma, řekněme, akcentovat na úrovni evropské, tzn. dnes jednání premiérů visegrádské čtyřky, kde o tomto tématu bude také hovořeno, a chceme a na tom také pracujeme, aby na konci června toto téma bylo na jednání Evropské rady. S panem premiérem si v těchto věcech, nebo na tom děláme společnou přípravu a zároveň také sháníme podporu. Zatím to vypadá velice slibně u ostatních členských států proto, aby i Rada vyslovila vůči Evropské komisi požadavek, aby opravdu Evropská komise se tímto tématem vážně zabývala, aby tady byl znovu záchranný balíček, který byl v loňském roce, aby tady bylo zvýšení intervenčních cen, aby se začalo mluvit o tom, jakým způsobem budeme alespoň dočasně regulovat tu nadvýrobu a jakým způsobem budeme hledat nové odbytiště. Takže tolik asi stručně k této problematice. Byly tam taky představitelé zemědělských nevládních organizací, kteří také sami za sebe říkali, jak tu problematiku dnes oni vidí.

Druhým tématem za náš resort byl nový dotační titul, který dnes vláda schválila, kterým hodláme podporovat 30 vybraných center odborné přípravy, tzn. 30 středních odborných škol v agrárním sektoru, nejenom zemědělské školy, ale taky lesnické, potravinářské, rybářské, vinařské, zahradnické, veterinární atd., budou mít v tomto dotačním titulu možnost čerpat finanční prostředky právě na posílení kvality praktické výuky, tzn. na nákup pomůcek, jako jsou např. traktory, vybavení dílen, laboratoří apod., a tyto peníze budou vyplaceny ještě v letošním roce, protože vnímáme tu situaci v tom středním odborném školství jako ne úplně uspokojivou a chceme přitáhnou nové lidi do toho našeho agrárního sektoru a chceme také, aby ta výuka proběhla v kvalitních podmínkách na kvalitním zařízení.

A tím třetím důležitým bodem bylo, že dneska vláda schválila rozhodnutí přidat, respektive podat žalobu na rozhodnutí Evropské komise, kdy Evropská komise za kontrolované období 2010–2013 konstatovala, že ČR neplnila všechny podmínky společné zemědělské politiky. My s tímto rozhodnutím jako resort nesouhlasíme. My tvrdíme, že v některých bodech je to rozhodnutí Evropské komise příliš tvrdé a jsme přesvědčeni o tom, že Evropský soudní dvůr, ke kterému ta žaloba míří na toto rozhodnutí, by nám mohl alespoň v některých bodech dáti zapravdu a tedy tu sankci celkovou pro ČR snížit. Takže o tom dnes vláda rozhodla, vnímám to jako pozitivní krok.

A pozitivní, ještě bych řekl jeden bod, okomentuji stručně, a to je sice otázka odměňování zastupitelů, kdy vláda dneska schválila změnu principu odměňování zastupitelů tak, aby tady byly nastaveny jasné transparentní mantinely v případě odměňování, v případě minimální a maximální výše mezd obecních zastupitelů a taky např. otázka odchodného, protože třeba dnes starostové odcházeli např. jenom s platem tříměsíčním, my jsme tam se rozhodli, podle délky funkčního období např. ještě rozšířit tu možnost pro starosty ještě o jeden měsíc, protože starostové, kteří jsou dlouhodobě ve funkci, a pokud skončí po třech, čtyřech volebních obdobích, tak se dost často už nemají ani kam vracet, protože mnohdy ty firmy, které v 90. letech byly, ze kterých odcházeli do komunální sféry, už neexistují, a potom je ta situace pro ně nejednoduchá. Takže dnes vláda si myslím, že dala jasný, vstřícný signál vůči komunálním politikům, že chce mít pro ně férová pravidla a spravedlivější odměňování. Tolik za mne, děkuji.

Alena Kovářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím teď o slovo ministra životního prostředí pana Richarda Brabce.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Děkuji za slovo, dobrý den ještě jednou. Dámy a pánové, já jsem v rámci, řekněme, evropského okénka nebo evropské problematiky informoval vládu o postupu řešení záležitosti kolem dopravních projektů, těch klíčových dopravních projektů, které mají hodnocení dopadů na životní prostředí podle toho starého zákona, mnohdy tedy až 20 let staré. Zároveň jsem předložil návrh řešení ve dvou variantách. Máme připravenou i novelu zákona 100/2001 Sb., tedy zákona o vlivu záměru na životní prostředí, tedy zákona EIA. Informoval jsem o posledních jednáních s Evropskou komisí. V zásadě se dá říct, že jediným důvodem, proč ten návrh zatím nebyl schválen ještě dnes vládou, byl ten, že Evropská komise si vymínila termín do konce tohoto týdne na definitivní posouzení našeho návrhu. Takže já doufám, že je velmi pravděpodobné, že příští týden vláda tento návrh změny zákona, nebo novely zákona projedná a pevně věřím, že i schválí. Ten hlavní důvod, který dneska Evropská komise řeší, je to, že v těch 11 klíčových dopravních stavbách, o kterých se bavíme, je jedna stavba, která je pro Evropskou komisi velmi komplikovaná k akceptaci, a to je silniční okruh kolem Prahy. To je ta stavba 511 na D1, úsek Běchovice. Tady je velmi pravděpodobné, že tato záležitost, tato stavba není akceptovatelnou pro Evropskou komisi. Těch důvodů je několik. Jeden z těch důvodů je, že např. tato stavba ještě nemá územní rozhodnutí, je to také stavba velmi komplikovaná z pohledu různých schvalovacích, řekněme, mechanismů, a i samozřejmě vstupu různých spolků do toho projednávání. Vláda po debatě k tomuto bodu doporučila, aby tento projekt nebyl v tom navrhovaném seznamu těch 11 staveb. Takže dneska je těch staveb 10, ale bude ještě projednávána možnost doplnění toho seznamu o jednu železniční stavbu.

Dalším materiálem, který vláda dnes schválila, je návrh nařízení vlády, kterým se vlastně doplňuje národní seznam evropsky významných lokalit o lokalitu Porta Bohemika. To je materiál, který navazuje na usnesení vlády z 2. května letošního roku, kde mi vláda uložila, abych toto doplnění předložil. Takže tímto jsem to dnes učinil a tímto budeme tedy Evropské komisi vlastně navrhovat doplnění tohoto seznamu. Je třeba říci, že se tam doplňuje jedna z těch dvou požadovaných lokalit a my zároveň vlastně čekáme na stanovisko Evropské komise k tomuto rozhodnutí. A posledním materiálem, který jsem dnes předložil a který byl schválen, byl návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů a sdílení přínosů z nich, což je materiál, který si troufám říct, že je vlastně čistá adaptace legislativ EU do českého právního řádu. Děkuju vám.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády 8. června 2016

Související zprávy