Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 27. února 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem na dnešek svolal mimořádné jednání vlády České republiky, a to na základě mého včerejšího telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym, který mě požádal o konkrétní pomoc v podobě dodání konkrétních zbraní, které jeho země potřebuje. Jak jsme během včerejšího večera zjistili, jsme schopni požadovaný materiál dodat, proto jsem svolal toto mimořádné jednání vlády a vláda návrh na dodání tohoto materiálu schválila.

Já z bezpečnostních důvodů nemohu specifikovat, o jaký typ zbraní a vojenského materiálu se jedná. Mohu pouze konstatovat, že ten celkový objem finančních prostředků, za který to pořizujeme, je 400 milionů korun a mohu také snad jenom říct, že to je jiný typ zbraní, než jaké jsme schvalovali minule. Tedy nejedná se o lehké zbraně, ale jedná se o věci, které může Ukrajina, ukrajinský národ použít ke své obraně a které potřebuje právě teď. A my jsme také schopni tento materiál, tento vojenský materiál dopravit na Ukrajinu v řádu hodin a příslušné kroky pro to se už činí.

Ukrajině chceme a musíme pomáhat. Jsou to naši přátelé. My máme historické zkušenosti, víme a dovedeme si představit, i když válku si těžko někdo z nás dovede představit, ale dovedeme si představit, jaké to je čelit ruské agresi, bojovat za svobodu svého národa. Oni jsou teď v ohrožení života. Není čas jenom na slovní podporu, ale musíme dělat konkrétní kroky a dodávat jim právě to, co oni potřebují ve svém boji, a to česká vláda dělá.

Děkuji také i z tohoto místa veřejnosti, občanům, za obrovskou podporu, kterou vyjadřujete krokům vlády, jednání České republiky na všech úrovních. Za podporu Ukrajině, jejím lidem a za všechny aktivity, které lidé spontánně projevují a snaží se prostě pomoci našim ukrajinským přátelům v těžké situaci.

Říkám to tady ale záměrně i proto, že bych současně chtěl všechny, kteří se chtějí zapojit, tak požádat, aby to dělali ve shodě a po dohodě a prostřednictvím humanitárních organizací. Aby to dělali v koordinaci s orgány státu, které pomáhají. Aby to dělali tak, aby ta pomoc skutečně byla účinná, dostala se co nejrychleji k těm, kteří ji potřebují, a nevznikal třeba někde chaos nebo nějaký zmatek, což by určitě nikomu nepomohlo.

Dnes na vládě dostali jednotliví členové vlády také úkol zřídit a informovat o těch koordinačních místech, kam se lidé mohou obracet, kam mohou dodávat svoji pomoc a kde jim také poradí, jaké kroky je možné dělat a jak co nejúčinněji a nejefektivněji ukrajinským přátelům pomoci.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já bych doplnila pana premiéra. Můžu si dovolit jako ministryně obrany to říct: Květinami ve vlasech a mírovou holubicí teď bohužel banditu Putina nezastavíme. Zastavíme ho pouze a jenom těmi zbraněmi a zastavíme ho tím, že budeme jednotní, že budeme jednotní nejenom v podpoře Ukrajiny, ale že budeme jednotní i v otázkách sankcí, otázkách represí na Ruskou federaci. Protože i my pamětníci studené války víme, že jestli něco fungovalo, tak fungovalo zadržování toho agresora, té země, aby se nemusel zadržovat na tom místě, jak se už teď musí zadržovat, protože na té Ukrajině fyzicky ruští vojáci jsou a vraždí nevinné civilisty.

Jsem velmi ráda za to, že vláda přistupuje k těm tiskům, které předkládám, takto rychle. Když jsem vlastně v pátek v noci volala pana premiéra, že máme nějaké další možnosti, ihned vlastně jsme se dohodli na sobotním jednání vlády, které schválilo tu včerejší pomoc. Včerejší pomoc je na místě. Dávala jsem informaci, že vlak číslo jedna se dostal tam, kam měl, takže v řádech minut, hodin budou moci ukrajinští vojáci, lidé z Ukrajiny mít k dispozici to, co jsme jim tam poslali.

Budeme posílat další věci. Opět bych vás chtěla poprosit o jistou míru shovívavosti. Není to o tom, že bychom nechtěli být transparentní, ale jedná se o vojenský materiál. Pohybujeme se v prostředí, kde pořád agenti GRU i v České republice se pohybovat mohou. Zažili jsme si to nedávno, zažili jsme si to ve Vrběticích. Takže to skutečně není o tom, že bychom vám nechtěli říkat přesné informace, data, průjezdy, ale prostě nemůžeme si to dovolit, protože nechceme nikoho ohrozit.

Dovolte mi, abych při této příležitosti velice poděkovala kolegům na rezortu Ministerstva obrany, a to jak vojákům, tak civilním zaměstnancům, kteří prakticky třetí noc pracovali na plnění úkolů vlády České republiky, aby mohly být vojenská munice, vojenský materiál distribuovány na Ukrajinu. Chtěla bych poděkovat Martinu Kupkovi a Ministerstvu dopravy a ČD Cargo, které zajistilo prakticky všechny ty transporty, které tam proběhly nebo budou probíhat. Díky moc, bez nich bychom to také nezvládli.

Jsme připraveni poskytnout další pomoc. V tuto chvíli se vytváří i seznamy lidí, kteří jsou ochotni z armády, z aktivních záloh darovat krev. V tuto chvíli podle informací pana ministra Válka zatím té krve máme dost, řeší se transport té krve, aby i ta krev samozřejmě měla, ta krev má nějakou expiraci, takže i to je zapotřebí všechno domýšlet. Každopádně na tom pracujeme.

Pracujeme i na další humanitární pomoci. Dáváme dohromady zdravotní vojenský materiál, který také už budeme koncentrovat v rámci Ministerstva obrany u nás, abychom byli schopni ho dopravit na Ukrajinu co nejdříve. A to jak ten náš vojenský, tak dnes mě i informoval o nějakých darech pan hejtman Kuba, který toto zprostředkovává za Asociaci krajů, a Ministerstvo obrany bude tím rezortem, který bude tuto pomoc dostávat na Ukrajinu,

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím také ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásné nedělní odpoledne, dámy a pánové. Dostáváme v poslední době celou řadu otázek. Samozřejmě velmi často se týkají toho, jak je Česká republika připravena na případnou energetickou krizi, pokud by došlo k omezení nebo zastavení dodávek strategických surovin.

Já bych chtěl všechny občany ubezpečit, že v České republice je v současné době dostatek zásob ropy, plynu i paliva do jaderných elektráren. My tu situaci neustále sledujeme, vyhodnocujeme a jsme velmi dobře připraveni i na to, pokud by došlo k omezení dodávek, nebo dokonce i k jejich úplnému zastavení ze strany Ruské federace. Průběžný vývoj pravidelně konzultujeme se šéfy státních energetických firem, ale i těch soukromých, i s předsedou Správy státních hmotných rezerv. Jsme s nimi v pravidelném kontaktu.

Zásoby ropy a ropných produktů v České republice překračují evropsku i národní úrovní stanovenou hranici 90 dnů průměrných dovozů předchozího roku. V současnosti máme zásob na více než tři měsíce. Zastavení dodávek ropy na několik dlouhých měsíců Česko zvládlo již v roce 2019, kdy vlastně od dubna do června stál kompletně ropovod Družba, a ta naše vybavenost a naskladnění je vyšší, než bylo v té době.

Zásobníky plynu na území České republiky mají jednu z vůbec nejvyšších kapacit v přepočtu na obyvatele v rámci Evropy. Ta naše kapacita je zhruba kolem čtyř miliard kubických metrů a v současné době je v zásobnících na území České republiky uskladněno přibližně 800 milionů kubíků plynu, což by při současných denních odběrech stačilo na více než jeden měsíc, ale vzhledem k tomu, že dochází, a ta předpověď počasí je velmi příznivá, k postupnému zvyšování průměrných denních teplot a snižování spotřeby, tak vycházíme z toho, že by ta zásoba plynu vydržela i delší dobu.

Naše tuzemská plynárenská soustava je velmi dobře propojena s evropskou, a to jak na východě se Slovenskem, tak na západě s Německou spolkovou republikou, a máme tedy velmi dobré předpoklady čelit krátkodobým, ale i nějakým střednědobým výpadkům.

Já zítra odlétám na mimořádnou schůzi ministrů pro energetiku do Bruselu a jedním z hlavních témat, které budeme řešit, je energetická bezpečnost v současné době a samozřejmě i do budoucna. My musíme na to nějak reagovat. My máme plány, jak na tu situaci reagovat. Budeme to zítra velmi podrobně diskutovat a samozřejmě chceme se připravit už i na příští zimu.

A já chci zdůraznit, že právě energetická soběstačnost a bezpečnost bude jedním z hlavních témat našeho českého předsednictví v té druhé polovině roku. A my vycházíme, že i role České republiky v této diskuzi v rámci Evropské unie bude klíčová.

Dále bych chtěl vyjádřit to, že mám velmi dobrý pocit z toho, že máme předběžnou dohodu, jak na úrovni Evropské unie, tak se Spojenými státy a s Mezinárodní energetickou agenturou, že v případě, že by došlo k jakýmkoliv problémům na trhu, tak jak Evropská unie, tak Spojené státy ze svých hmotných rezerv, tedy členské státy, Spojené státy i Evropská energetická agentura jsou připraveny uvolnit desítky milionů barelů ropy, pokud to bude potřeba. Takže to je asi z mé strany pro tuto chvíli všechno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Prostor pro dotazy, Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobrý den. Ta dodávka zbraní, to vzájemné komunikování s Ukrajinou, to vychází z nějakého seznamu, který předkládá Ukrajina. Tak byl v tomto případě ten seznam vypořádán ze sta procent, nebo bylo něco, v čem jsme zkrátka Ukrajině nemohli vyhovět? A ještě, prosím, druhý dotaz: Česko také uzavřelo smlouvu s Ukrajinou o zdravotnické pomoci, že případní zranění vojáci, že o ně může být pečováno v českých vojenských nemocnicích. Tak je něco takového už v procesu? Blíží se nějací zranění vojáci? Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Ohledně té vaší druhé otázky: Ano, před měsícem se uzavírala tato smlouva, Máme špičkové zdravotnické zařízení, máme špičkovou vlastně léčebnou péči právě různých válečných vojenských zranění, takže naši lékaři jsou připraveni. Zatím nemám informaci, že by tato nabídka byla využita, ale je to možné. Uvidím se s mými kolegy dnes za pár minut, takže se na to můžu přeptat, jestli oni neobdrželi nějaké požadavky. Určitě by mi to řekli.

Co se týče té první otázky, ono to není pouze, ten seznam se nedává pouze České republice. Ten seznam od pana velvyslance dostávají všichni členové NATO, Evropské unie, země, které v tuto chvíli jednoznačně stojí na straně Ukrajiny. Zároveň jak tady bylo řečeno, ten důležitý telefonát, stěžejní telefonát i ohledně aktuálních požadavků měl včera pan premiér s panem prezidentem Ukrajiny Zelenskym, takže i on vznesl aktuálně nejpotřebnější požadavek a tomu jsme vlastně vyhověli tím dnešním rozhodnutím vlády.

Já dnes mám v 16 hodin tady na rezortu Ministerstva obrany velkou schůzku se zástupci všech velkých zbrojařských firem v České republice, se zástupci všech státních podniků, které jsou v rezortu Ministerstva obrany. Chci od nich vědět, jaké máme jako Česká republika možnosti, jaké máme možnosti, co jim ještě můžeme poslat na Ukrajinu i co můžeme eventuálně nakoupit jako rezort Ministerstva obrany, abychom my měli dostatek zásob, dostatek prostředků na to, abychom my urychlili modernizaci.

Protože jestli nám něco tento konflikt na východě od nás ukázal, tak je to to, že musíme být připraveni. Nacházíme se sice v 21. století, ale nikoho by nenapadlo, že bandita Putin rozpoutá válku těchto rozměrů, že vlastně budeme stát jako Evropané proti sobě. On, který měl vždy plná ústa řečí o tom, jaký tady je nějaký islámský terorismus a jiné věci, tak dnes posílá na Ukrajinu ty největší hrdlořezy, zabijáky. Hanba mu!

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz, Nova.

Linda Nguyenová, TV Nova: Dobrý den, já má s dovolením dva dotazy. Nejdříve bych se zeptala pana premiéra, a sice na ten telefonát s ukrajinským prezidentem. Abychom si mohli představit jenom, jak takový telefonát v této chvíli vypadá. On asi, předpokládám tedy, kontaktoval vás. Jestli jste se bavili, nebo jste se stihli pobavit ještě o něčem jiném, než byla ta žádost o pomoc. A pak druhá otázka, ta by byla na paní ministryni. Jestli se kvůli těmto mimořádným pomocem Ukrajině musí navýšit i váš rozpočet Ministerstva obrany. Jestli už jste to nějak řešila s panem ministrem financí Stanjurou.

Petr Fiala, předseda vlády: Já se vyjádřím k tomu telefonátu. My jsme s panem prezidentem Zelenskym měli dva telefonáty a opravdu nelze si to představit tak, že to jsou standardní telefonáty mezi dvěma státníky, kde se vyjadřují zdvořilostní věty a vzájemné ujišťování o přátelství a podpoře. Na to vůbec není čas. Pan prezident Ukrajiny, jak sám několikrát řekl, je osobně terčem ruských útoků. On stojí v čele svého národa, který bojuje, brání se, armády, která bojuje s ruskými agresory, a podle toho taky vypadá jeho čas a podle toho se také musí chovat.

Pan prezident samozřejmě si je plně vědom podpory, kterou se mu z České republiky dostává, ale to jádro toho telefonátu bylo úplně jiné. On mě poprosil o konkrétní pomoc, o konkrétní zbraňové systémy, které teď Ukrajina potřebuje. A zeptal se mě, za jak dlouho si můžeme znovu zavolat, abych mu řekl, jestli můžeme, nebo nemůžeme tu pomoc poskytnout. A během poměrně krátké chvíle jsem se svými kolegy dokázal zjistit, že tu pomoc poskytnout můžeme a v tom druhém telefonním rozhovoru jsem mu tu pomoc slíbil a začali jsme jednat tak, aby to dnes mohla schválit vláda, aby se to odehrálo v řádu hodin.

Možná k těm dotazům. Ona paní ministryně to přesně odpověděla. Existuje seznam věcí, které Ukrajina potřebuje. Ten seznam mají všechny členské státy Severoatlantické aliance a podle svých možností se snaží ty věci opatřit nebo dodat. Ale taky jde o čas. A tady je výhoda České republiky, a proto taky pan prezident se obrátil v té konkrétní věci na nás, tak jak se obrací na jiné státy. My jsme to schopni dodat v řádu hodin, a to je to podstatné.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jestli můžu já k tomu rozpočtu. Ano, moji lidé intenzivně sedí nad rozpočtem rezortu Ministerstva obrany, diskutují o něm i s panem Stanjurou, účastní se vlád, takže ví, jaké vlastně věci se schvalují, a my v tuto chvíli dáváme seznam, dohromady seznam všech velkých strategických projektů, které máme třeba někde pod rámcovými smlouvami.

Nechci rozhodně navyšovat rozpočet bez toho, aniž bych věděla, že ho utratím. To platí, stejně jako jsem to říkala před tím měsícem, kdy jsme ho schvalovali na vládě nebo projednávali na vládě, protože to by bylo nefér vůči mým kolegům, kdybych já si tam teď nechala přisypat další finanční prostředky, miliardy, a nebyla jsem schopna je utratit.

Ono i ten rezort má nějakou kapacitu. My skutečně těch zakázek máme kolem dvou tisíc ročně, dvou tisíc akvizičních projektů. Na to musíte mít lidi. Já ty lidi seženu, dělám všechno pro to, abychom ty lidi dobře zaplatili a abychom ten akviziční proces rozjeli. Ale jestli teď budu žádat o tři miliardy, o pět miliard nebo o deset navíc, to vám v tuto chvíli neumím říct. Bylo by nefér to tady říkat, když před tím nad tím musím sedět s mými kolegy, a i vlastně dnes odpoledne s těmi zástupci těch zbrojařských firem a našich státních podniků.

Protože můj cíl je to, aby, když už budeme vynakládat více finančních prostředků do zbraní, do zbrojení, když to řeknu takhle zjednodušeně, tak aby z toho měl profit český průmysl. Aby prostě ty finanční prostředky částečně zůstaly doma, aby lidé, kteří v těch firmách pracují, tak aby byli zaplaceni za svoji práci, aby to pomohlo i v nezaměstnanosti a aby skutečně se to ekonomicky projevilo hlavně v České republice, tam, kde to samozřejmě jde.

Nemůžeme zase dělat všechny zbraňové systémy, všechny věci, které, nemáme tak vyspělou tuto, vlastně, toto odvětví průmyslu. Bohužel, měli jsme ho do druhé světové války. Ale teď se snažíme dělat všichni, co je v našich silách, a myslím si, že je to snad v té praxi i vidět.

Petr Fiala, předseda vlády: A ještě, nemohu si odpustit jednu obecnější poznámku k těm penězům. Tady opravdu nedaleko od nás probíhá válka. Ukrajinská hranice od české hranice je nepochybně blíž, než je z Prahy do Ostravy. A my prostě musíme přestat přemýšlet v těch standardních postupech. Musíme si být vědomu této situace, musíme dělat všechno pro to, pro bezpečnost naší země, bezpečnost Evropy.

Jsme připraveni dávat finanční prostředky, když je to potřeba, uvolňovat je tak, jak jsme to udělali dnes, 400 milionů korun, prostě proto, abychom pomohli těm, kteří bojují. Bojují za svou nezávislost, za svou svobodu, o své životy, ale taky bojují za nás. A podle toho česká vláda k tomu bude přistupovat.

A já to říkám nerad, ale říkám veřejnosti, musím to říct, musí to říkat naše vláda, chceme-li říkat pravdu: V Evropě vypukl válečný konflikt a to bude něco znamenat, to bude něco stát. Všichni se budeme muset v některých věcech omezit, budeme to muset dělat a budeme to dělat pro svou bezpečnost a pro svou budoucnost. Tak to je.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Prima CNN, potom ČTK.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych měl s dovolením také dva dotazy. První dotaz na paní ministryni obrany: Chápu, že z taktických důvodů nemůžete přesně říci, o jaké druhy zbraní nebo techniky se jedná, ale přesto se musím zeptat, co si pod tím tedy máme představit? Zda se jedná jenom o zbraně, nebo i třeba nějakou kolovou techniku. A další věc ještě, jestli se tedy jedná o vyřazenou techniku nebo jste něco museli nakoupit? A druhý dotaz na pana ministra Síkelu: Vy jste tady mluvil o té energetické soběstačnosti, tak jestli to i znamená třeba přechod k nějakým alternativním druhům paliva, než je plyn? Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Velmi se vám omlouvám, ale myslím, že se snad posloucháme. Když vás tady prosím o to, abyste nechtěli detaily, protože neohrozíme celou tuhle záležitost tím, že tady budeme říkat detaily a že si prostě někde v TASSu přečteme, co kam posíláme, tak to platí. Prostě nejsou to lehké zbraně, ty jsme jim tam poslali včera.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já se přiznám, že úplně nerozumím té otázce. My mluvíme z krátkodobého hlediska nebo střednědobého nebo dlouhodobého. Vy jste se mě ptal, jestli existuje i nějaká jiná alternativa než plyn. Ptáte se, v jakém časovém horizontu?

Jan Socha, CNN Prima News: No, vy jste říkal, že ty zásoby jsou tady na zhruba tři měsíce. Tak co by bylo potom teda, jestli už tohle to je třeba v nějakém řešení?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak, pokud… Samozřejmě Rusko není jediná země, která vyváží zemní plyn. My jsme si potvrdili už na přelomu loňského a tohoto roku, že pokud nastane krize, tak jsme schopni zajistit dodávky většího množství zkapalněného plynu ze zámoří, a samozřejmě jsou tady i jiné státy, které jsou schopny ten plyn dodat.

Nebudeme si nalhávat, že ta závislost Evropy a některých, dokonce i velkých států, což vysvětluje možná jejich zpočátku váhavé chování, na ruském zemním plynu je enormní. Já v tuhle chvíli můžu říct jenom to, že zatím k přerušení žádných dodávek nedošlo, protože si musíme uvědomit i to, že ten plyn, pokud ho Rusové nevyvezou do Evropy, tak ho v zásadě nemají kam vyvézt.

A my samozřejmě máme připravené alternativy, i když samozřejmě už se pak jedná i o určité omezující scénáře podle nějakých prostě krizových parametrů, jak se vypořádat i se zastavením, s úplným zastavením dodávek. Já nevím, jestli vám tahle odpověď stačí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych měl asi navazující dotaz. Chci se zeptat, jestli vláda chystá nějakou pomoc firmám, které budou poškozeny sankcemi vůči Rusku?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Víte, já bych ty věci řešil tak, jak přicházejí. My v tuto chvíli řešíme pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují, a to je Ukrajina, to jsou ukrajinští lidé. Protože tím pomáháme i sobě. Tím vytváříme do budoucna podmínky pro normální fungování této země v jakémsi demokratickém režimu a v jakémsi ekonomickém režimu v rámci Evropské unie a z hlediska vojenského tedy v rámci Severoatlantické aliance.

My jsme si vědomi, že ta opatření, ta sankční opatření budou mít dopad i na české firmy. Budou mít dopad nejen na české firmy, ale budou mít dopad na firmy napříč Evropou a samozřejmě i na firmy ze zámoří. My otázku pomoci těmto subjektům jednak budeme koordinovat a diskutovat na úrovni Evropské unie a samozřejmě, že se tou otázkou budeme zabývat i tady lokálně. Ale přiznám se vám, že z hlediska naléhavosti a z hlediska agendy, kterou máme na stole, a vy vidíte, že my vlastně zasedáme téměř nepřetržitě ve dne v noci online, abychom pak ta jednotlivá, ty jednotlivé návrhy mohli schválit podle Ústavy a podle toho, jak se to požaduje, tak v tuhle chvíli jsme se ještě nedostali k tomu, abychom si vytipovali ty jednotlivé firmy a řešili to, jak jim konkrétně budeme pomáhat.

Soňa Remešová, ČTK: Já bych se ještě chtěla zeptat, včera se mluvilo o pomoci dodávkami nafty. To nejsou zbraně, na to se můžu zeptat, jestli to dneska vláda schvalovala, nebo včera?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Je to opět v režimu. Já jsem se k tomu nějakým způsobem vyjádřil na twitteru a až to bude v takové situaci, že k tomu budu chtít dodat nějaký další detail, tak vám ho rád sdělím. Jedná se o dodávky pohonných hmot, to znamená arktické nafty a benzinu pro Ukrajinu.

Petr Fiala, předseda vlády: Já opravdu prosím o pochopení. My dodáváme a pomáháme straně, která je ve válce s druhou zemí, která má svoje agenty, má schopnosti získávat zpravodajské informace. Prostě nemůžeme vám v tuto chvíli dát informace, na které se ptáte, aniž bychom ohrozili úspěšnost těch dodávek a lidí, kteří to tam dodávají, a všechno. To by bylo absolutně neodpovědné.

Prosím o pochopení. Není to normální situace. Všechno se veřejnost dozví, co jsme dodali, jak jsme to udělali, všecko bude jasné, ale až poté, co to proběhne, protože do té doby by to bylo extrémně riskantní.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, pane premiére, na dvě věci. První věc je vyřazení nebo odstřižení Ruska od SWIFT. Vy jste se snažil nějakým způsobem přesvědčit Německo, aby nevetovalo odstřižení Ruska. Je reálné, že k tomu skutečně dojde, a kdy to země Evropské unie dojednají a kdy Rusko bude ze SWIFT vyloučeno? A druhá věc, v jednom ze svých videí na sociálních sítích Volodymyr Zelenskyj, když vám zavolal na jednání špiček Evropské unie, tak řekl, že vám dá jednu jednoduchou otázku: Jestli bude někdy Ukrajina přijata do NATO. A pan Zelenskyj to popisoval tak, že zavládlo dlouhé mlčení. Jestliže NATO a Evropská unie neudělaly nic proti Rusku ve chvíli, kdy anektovalo v rozporu s mezinárodním právem Krym, tak taková možná trochu filozofičtější otázka, zda vlastně těmi dodávkami zbraní si vlastně teď evropští politici nebo světoví politici nežehlí svoje vlastní svědomí, že v tom Ukrajinu nechali sami? A chci se zeptat, jestli existuje nějaká možnost, nebo není nějaká možnost, aby míra vojenské angažovanosti buď NATO, anebo některých zemí v NATO, které mají podobnou zkušenost jako Rusko, byla větší než doposud? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuju, to je série velmi vážných otázek. Pokusím se stručně alespoň na některé z nich odpovědět, určitě se k nim ještě v příštích dnech budeme vracet.

Odstřižení od SWIFT, to byl právě výsledek včerejších jednání a já musím říct, že je hrozně dobře, že se nakonec dosáhlo shody i v této věci. A i já jsem byl v kontaktu s polským premiérem Morawieckim, protože jsem věděl, i kvůli jiným věcem – ladili jsme třeba to zavření vzdušného prostoru pro ruská letadla atd., ale i protože jsem věděl, že má domluvenou schůzku v Berlíně, a požádal jsem ho, aby i mým jménem apeloval na německého kancléře Scholze, aby skutečně se k tomu Německo připojilo.

Jsem rád, že se to povedlo. Myslím, že to bude účinný nástroj, a myslím, že by k tomu zapojení, já nevím, jak je to technicky možné, ale k tomu schválení by mohlo dojít skutečně během několika dnů či hodin. Ty sankční seznamy nakonec schvaluje Rada Evropské unie ve formátu ministrů zahraničních věcí, takže si myslím, že tím, že se k tomu politicky už přihlásili všichni klíčoví hráči, tak by to mohlo být velmi brzy.

Pokud jde o ten projev pana prezidenta Zelenského, přímý vstup na jednání Evropské rady, ten byl nesmírně silný a emotivní a možná to mlčení bylo způsobeno i tím, že řada lídrů prostě tím projevem byla zasažena. Tak to prostě je a je to potřeba říct. A Severoatlantická aliance, a to je taky potřeba připomenout, v těch vyjednáváních s Ruskem při snaze o diplomatické řešení vždycky odmítla opustit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance pro další státy. Nedovolit někomu, aby se rozhodl svobodně, jaké organizace chce být členem, to je princip, ze kterého nejde ustoupit.

A to, na co jste se ptal v souvislosti s Krymem. Ano, já jsem vždycky kritizoval slabou reakci Západu na anexi Krymu a zdůrazňoval jsem, že pro imperiální státy a diktátory typu Putina je prostě slabá reakce vždycky pobídkou k dalším krokům.

To, co je ale důležité: Ano, k minulosti se vracejme a uvědomme si ty chyby, které západ udělal, ale to, co je tady podstatné, je, že teď se úplně mění přístup. Teď země, které nechtěly pomáhat Ukrajině třeba dodávkou zbraní, změnily přístup. Země, které nechtěly přijmout ty nejtvrdší sankce, změnily přístup. Zazněly, a to je důležité pro Českou republiku, na včerejším nebo předvčerejším summitu Severoatlantické aliance, kterého jsem se s panem prezidentem Zemanem zúčastnil, zazněla úplně jasná slova: Ani centimetr území NATO nebude ohrožen. Budeme ho bránit. Budeme ho bránit všichni všemi prostředky.

Západní státy, které dlouho třeba váhaly, evropské země, které říkaly: Nepotřebujeme dávat tak velké peníze na obranu, naše vláda se zavázala, že do roku 2025 budou dvě procenta HDP na obranu. Země, které nad tím váhaly, teď říkají: Ne, budeme zvyšovat prostředky na obranu.