Tiskový brífink po jednání koalice a zástupců sociální demokracie k přímé volbě prezidenta, 17. února 2011

Moderátorka: Dámy a pánové, já vám přeji hezké dopoledne, vítám vás na krátkém briefingu po jednání koalice a zástupců sociálních demokratů k přímé volbě prezidenta a rovnou předám slovo panu ministrovi spravedlnosti a předsedovi legislativní rady vlády.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Dobré dopoledne, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně vás informoval o tom, že dnes proběhla první schůzka nad vládním návrhem přímé volby prezidenta, kde byly zastoupeny 4 parlamentní demokratické strany. Debata trvala dvě hodiny a musím říci, že jsme s experty velmi věcně prodiskutovali všechny aspekty, které se dotýkají jak volby, tak postavení prezidenta a že na základě tohoto dnešního jednání jsme zadali našim expertům, jak členům LRV, tak například profesoru Gerlochovi, další analýzy, které mají otázky postavení prezidenta podrobně rozpracovávat. Já musím říci, že to jednání bylo velmi věcné, podařilo se nám jasně stanovit okruhy otázek, na které bude třeba v následujících jednáních nalézt shodu. Dovolte mi jen stručnou rekapitulaci onoho jednání. Diskutovali jsme, jaká je možná podoba přímé volby prezidenta. V zásadě z jednání vykrystalizovaly dvě varianty další diskusi. A to senátní způsob volby a vedle toho chceme ještě diskutovat onen australský model. Proto naši experti podrobně rozpracují návrh kolegyň z VV, onen australský model. Další témata, která byla diskutována, se týkala pravomocí prezidenta. Jednotlivé strany deklarovaly, nakolik chtějí či nechtějí měnit pravomoci prezidenta. Byl silný hlas, který říkal, že bychom spíše neměli měnit pravomoci prezidenta, kolegové ze soc. dem. mají trošku jiný názor, proto se tomuto tématu příště budeme věnovat a nechali jsme si rozpracovat expertní materiály k některým tématům, jako je například jmenování, výběr bankovní rady ČNB, jako je otázka milostí a také bychom měli dodiskutovat otázku jmenování nejvyšších funkcionářů Nejvyššího soudu a NSS. Budeme-li se dále do budoucna bavit o pravomocech prezidenta, pak se to zužuje v tuto chvíli pouze na tyto tři otázky, což neznamená, že ta změna následně nastane. Tato tři témata budeme příště diskutovat. U odpovědnosti mohu konstatovat, že jsme došli k závěru, že prezident by neměl být odvoláván plebiscitem či jinou formou hlasování, nicméně na druhou stranu jsme si vědomi, že současná úprava velezrady není dostačující, a proto jsme připraveni se bavit o úpravách běžných v zemích západní Evropy, jako je odpovědnost prezidenta za porušení Ústavy nebo případná odpovědnost za spáchání závažné trestné činnosti. Obě tato témata budou rozpracována do příštího jednání a příště se tedy k tomuto vrátíme. Chci konstatovat, že já osobně považuji to jednání za velmi plodné, protože jsme si jasně stanovili mantinely k tomu, jaká by případně ona změna Ústavy mohla být, jak by mohla být široká. Počítám s tím, že na příští schůzce již vydiskutujeme konkrétní věci a pro vaši informaci, příští schůzka by se měla konat 2. 3. ve 13:30 a tam já čekám, že dojde opět k dalšímu posunu. Asi poprosím jednotlivé kolegy, aby vyjádřili své stanovisko. Paní předsedkyně, jestli mohu.

Zástupce VV: Dobrý den i za Věci veřejné. VV šly na dnešní jednání s tím, že přímá volba prezidenta je již dohodnuta v koaliční smlouvě, tak tedy za koalici nebyla otázka, zda ano či ne, ale pouze jak. Jsme si vědomi parlamentní matematiky a potřeby 120 hlasů, proto dnešní jednání se sociální demokracií bylo nejen nutné, ale jak říkal pan ministr spravedlnosti, také velmi konstruktivní a plodné. Právě pro tu naši vůli dohodnout se skutečně na způsobu přímé volby prezidenta tak, aby v tomto volebním období byla skutečně přijata. Navrhli jsme onu čtvrtou alternativu způsobu volby, onen australský model, který si myslím, že je určitou kombinací jednokolového způsobu volby, který, jak avizovala ODS, je preferencí ODS, tak i toho dvoukolového způsobu volby. Považujeme jej ze způsobů přímé volby za nejpřímější. Co se týká pravomocí prezidenta, za VV vyslovuji podporu původnímu vládnímu návrhu nezasahovat do pravomocí spíše z důvodu toho, abychom se nezasekli na tomto tématu a mohli posunovat ten proces přípravy přímé volby dál. Chceme ale diskutovat o těch návrzích, které sociální demokracie přinesla. Jedná se o změnu Ústavy a budeme k ní přistupovat nadmíru zodpovědně. Děkuji.

Zástupce TOP 09: Takže po koaličním bloku přijde na řadu opozice. Dobré odpoledne i z mé strany. Dámy a pánové, já jsem přicházel na toto jednání s jistou mírou skepse, zda skutečně chtějí všichni partneři přímou volbu prezidenta a jsem velmi rád, že z toho jednání odcházím přesvědčen, že přímá volba prezidenta republiky je nejen naplněním vládního prohlášení, ale že je tak vnímána i opozicí, a jsem za to rád a velmi za to děkuji. Nebudu příliš doplňovat pana ministra, ale pouze za TOP 09 bych chtěl sdělit, že my si umíme představit jakési kompetenční posílení senátu, tak, aby bylo vyváženo jeho postavení v rámci ústavního pořádku. Z tohoto důvodu jsem rád, že analýzy budou připraveny poměrně rychle. Svědčí to o tom, že všichni partneři k tomu přistupují seriózně a jsem naplněn mírným optimismem, že již v roce 2012 či v roce 2013 bychom měli podstoupit přímou volbu, nikoliv volbu v kuloárech Hradu.

Jeroným Tejc, poslanec ČSSD: Tak jestli mohu za sociální demokracii, my k těmto jednáním přistupujeme velmi odpovědně, jsme si vědomi toho, že sociální demokracie má velkou odpovědnost právě za to, zda bude či nebude přímá volba, protože jsme nejsilnější politickou stranou jak ve sněmovně, tak v Senátu. My jsme ještě před tímto jednáním diskutovali tyto okruhy a témata jak v poslaneckém i senátním klubu, abychom si byli jisti, že to s čím přicházíme na toto jednání má podporu nejen ve sněmovně, ale i v Senátu. A jsem rád, že to dnešní jednání, jak už řekli kolegové, se neslo ve věcném duchu, že jsme diskutovali o problémech nikoliv z pozice ultimat, ale o tom, co je možné měnit, byť každý z nás má trošku jinou představu a zatím jsme k absolutní shodě nedošli, ale já věřím, že se k ní postupně blížíme a jsem rád, že jsme se shodli na tom, jaké baronáty by pro příště měly být připraveny. Pro nás je důležité, aby v Ústavě byly zakotveny všechny podstatné parametry této dohody, jak způsob volby, nikoliv pouze, že se volí přímo, ale i jak se volí. Stejně bychom rádi, aby v Ústavě byla zakotvena možnost odvolání prezidenta a i způsob, jakým je možné napadnout volbu prezidenta, aby to nebylo ponecháno na běžném zákoně, ale aby tato věc byla jasně řešena Ústavou. Pokud se týká omezení imunity, je to pro nás věc velmi důležitá, myslím, že prezident by neměl být vyňat, jak je tomu dnes, z působnosti trestního zákona, měl by mít imunitu obdobnou členům zákonodárného sboru. To je stanovisko soc. dem. a já jsem přesvědčen, že jsme schopni nalézt takový model v té diskusi, který bude přijatelný pro obě strany, jak nás, tak koalici. Pokud se týká odvolatelnosti. My jsme, jeden z našich návrhů, který byl podán už do sněmovny a byl zamítnut, navrhoval možnost zakotvení lidového hlasování o odvolatelnosti prezidenta. Dnes po těch jednáních mohu říci, že tuto možnost jako dohodu vylučuji. V zásadě nejpravděpodobnější varianta, na kterou bychom byli ochotni přistoupit, je varianta určitého impeachmentu, tedy varianty, kdy z Ústavou daných důvodů sněmovna a senát navrhnou, aby bylo rozhodnuto, zda prezident neporušil ústavní pořádek, aby o tom rozhodoval Ústavní soud. Je to věc, která není dohodnuta, je to věc, o které jednáme, ale je to dle mého názoru nejpravděpodobnější varianta z těch, o kterých jsme diskutovali. Po dnešním jednání se dá říci, že varianta lidového hlasování o odvolání prezidenta, která je běžná v Rakousku, pravděpodobně nemá šanci na úspěch, pokud chceme dosáhnout dohody. Pokud se týká oněch kompetencí prezidenta, skutečně, jedná se o dvě zásadní věci. ČNB, kdy dnes prezident členy bankovní rady jmenuje bez dohody s kýmkoliv, vedeme diskusi, jestli nezapojit jiný orgán, stejně je tu otázka, zda prezident by měl nadále udělovat milost ve všech případech bez souhlasu příslušného ministra, tedy spravedlnosti. Je to věc, která má být prodiskutována a bude záležet, jestli nalezneme dohodu. Ale není to věc, na které by stála či padala dohoda o přímé volbě prezidenta z naší strany, tolik za ČSSD.

Moderátorka: Já děkuji, poprosím novináře, jestli jsou nějaké dotazy.

TV Prima: Já jsem se chtěl zeptat, dohodli jste dnes na té schůzce nějaký jízdní řád, jak byste měli pokračovat, abyste došli ke zdárnému konci? Pan ministr naznačil, že další schůzka bude 2. 3., jak to bude potom? Děkuji.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Jednu poznámku, my jsme záměrně nestanovili žádný jízdní řád, protože chceme, aby ty věci byly důkladně prodiskutovány, abychom si za tou případnou zněnou Ústavy stáli a nebyly kolem toho pochyby. Já si myslím, že to bude klíčové, měníme, uvědomte si, základní zákon země. Ten nelze měnit tak, že si řekneme, do 5. května to musí být předložené. Já předpokládám, že během jara by to mělo být odesláno do parlamentu, ale není konkrétní termín.

Zástupce VV: Když dovolíte, pane ministře, nicméně mluvili jsme o možné koordinaci s ministerstvem vnitra vzhledem k přípravě volebního kodexu, který se připravuje a jeho součástí by měla být i volba prezidenta. Na příští schůzku by tedy mohl být přizván někdo z ministerstva vnitra, aby nás informoval o harmonogramu přijímání volebního kodexu.

Stanislav Křeček, poslanec ČSSD: My bychom byli rádi, kdyby ty základní věci týkající se volby prezidenta byly zakotveny v Ústavě. Americká ústava má dokonce den, kdy se volí. Takže aby to nebylo jen ve volebních kodexech, aby to bylo, ty základní věci, aby byly součástí naší Ústavy, aby nepodléhaly obyčejnému zákonu.

TV Prima: Já bych se chtěla zeptat, jak se pan ministr Pospíšil dívá na tu otázku udělování milostí? Jestli si jako ministr spravedlnosti umí představit, že by se na tom spolupodílel?

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Já vám děkuji za důvěru, paní redaktorko, že bude-li tato novela přijata, že já budu ministrem spravedlnosti. To říkám pouze pro odlehčení, ono to téma je velmi složité, my jsme o něm seriozně debatovali. Je otázka, jaké milosti by měl ministr spravedlnosti kontrasignovat, zda pouze tam, kde je již trestní řízení pravomocně ukončeno a je to otázka vykonání trestu, nebo zda samotné zasahování do trestního řízení by mělo být součástí takové kontrasignované pravomoci. Dovedu si představit různé varianty. Pokud bych toto podporoval, říkám, jsem zdrženlivý ke změně pravomocí prezidenta, dovedu si představit, že tam, kde probíhá trestní řízení, by bylo vhodné, aby vedle prezidenta republiky byla dána vůle ještě jiného orgánu, například ministra. Konstatuji však, že se jedná o trošku nestandardní věc, klasická kontrasignovaná pravomoc je vykonávána tak, že pravomoc je rozdělena mezi vládu a prezidenta, pokud by to bylo děleno pouze mezi ministra a prezidenta, je to trošku nestandardní a já bych osobně preferoval, aby to byla kontrasignovaná pravomoc. Tedy ministr spravedlnosti navrhuje vládě, vláda přijímá usnesení a pak rozhoduje prezident. Vidíte, že je to složité téma s množstvím subvariant, a proto já jsem k tomu obecně zdrženlivý.

ČTK: Omluvte mi mou neznalost australského modelu, dá se stručně vysvětlit, co to je?

Zástupce VV: Je to kombinace jednokolového a dvoukolového systému. Má výhody jednokolového systému v tom, že má menší dopad na státní rozpočet, koná se ta volba pouze v jednom kole, ale má zároveň možnost pro voliče ovlivnit i pořadí nejenom toho jeho prvního kandidáta, ale i pořadí dalších umístěných. Jde o to, že volič vhazuje do urny lístek, na němž jsou preferenčně seřazeni jednotliví kandidáti, případně se jim udělují body a dle toho, který z kandidátů získá nejvíce bodů, ten vyhrává. Má to své nesporné výhody, jsou tam ale i nevýhody, o tom všem budeme diskutovat na té příští schůzce.

iDnes: Já jsem se chtěl zeptat, pochopil jsem to správně, že z původních tří vládních variant zbyla v tuto chvíli jedna, k níž byla přidána ta australská varianta? Čili se všichni se ztotožňují s tím, že se místo čtyř variant budou řešit už jen tyto dvě?

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Ano je to tak.

ČT: Nevím, jestli jdu do hloubky, ale neřešili jste také abolice? Je to věc diskutovaná, jestli je zrušit či omezit?

Jeroným Tejc, poslanec ČSSD: Jestli na to mohu reagovat, protože to je věc, se kterou my právě vstupujeme do těch jednání, nám jde o tu abolici. Nezpochybňujeme právo prezidenta republiky rozhodnout v případě, že už je ukončeno trestní řízení a je vysloven trest a zároveň je vyslovena vina, aby do toho prezident zasáhl. Nicméně v těch letech, které tady byly, se objevovaly případy, kdy do toho řízení se zasáhlo ze strany prezidenta republiky právě v průběhu, tedy ještě v době, kdy nebylo jasné, zda ten dotyčný je vinen a případně, jaký by byl ten trest. Samozřejmě, jsou i důvody humanitární, zdravotní, kdy je vhodné přistoupit právě k tomu, aby takto bylo rozhodnuto i v průběhu řízení, nicméně, myslíme si, že to není dobrý signál do veřejnosti s ohledem na povědomí o spravedlnosti a vůbec férovosti procesu a chtěli jsme určitou pojistku právě v tom smyslu, že by k těmto případům, zejména k těmto případům, se vyjadřoval buď ministr spravedlnosti či vláda, skutečně je to spíše na další diskusi. To je ten hlavní smysl té naší snahy změnit kompetence. Nezpochybňujeme ani tak právo prezidenta udělit milost po rozhodnutí soudu.

Zástupce TOP 09: Za TOP 09 je nám návrh ČSSD poměrně blízký a mohu říci, že ta výjimečnost toho institutu vstupovat do otevřeného řízení by měla být podmíněna souhlasem další osoby a je to pravda, jak říkal pan ministr, velmi složitá otázka. To se dotýká i dnešní trestní indemnity prezidenta z trestněprávní odpovědnosti a tam mohu také říci, že za nás jsme blízcí názoru tomu, nechť je ta úprava postavena na úroveň sousedních států, že i trestněprávní odpovědnost prezidenta při zachování jeho imunity by byla novinkou v ústavním řádu ČR. V tomto ohledu my podporujeme návrh, jak by přednesen. Myslím si, že i na tomto bude možné příště najít vysokou míru shody. Nemyslím si, že by ostatní strany proti tomu nějak protestovaly. Na druhou stranu, musím říci, že pokud vstupovat do kompetenčního vymezení a postavení prezidenta v ústavním řádu, tak si myslím, že v zásadě, abychom dospěli k dohodě, těch zásahů by mělo být co nejméně.

MfD: Mohu se zeptat obou stran, co je z vašeho pohledu ten největší sporný bod?

Zástupce TOP 09: Já řeknu jednoznačně, že pro nás největší příkop byl odstraněn tou možností lidového plebiscitu o odvolání prezidenta a já velmi oceňuji seriózní stanovisko skupiny za opozici, protože to byl pro nás skoro nepřekonatelný bod.

Jeroným Tejc, poslanec ČSSD: Já jen, jestli mohu doplnit, my zase oceňujeme to, že není nepřekročitelné z druhé strany bavit se o ústavních pojistkách, tedy zakotvení odvolatelnosti prezidenta za Ústavou daných podmínek, třeba nikoliv na základě politických důvodů, ale skutečně věcných, jako je porušení ústavního pořádku, před nezávislým orgánem, kterým by mohl být právě Ústavní soud. Pro nás to bylo klíčové, to si myslím, že bylo akceptováno zase z druhé strany. Vedeme tu debatu, jestli na tom shoda bude, protože důležité je shodnout se nejen na cestě, ale i na tom, jak to přesně bude vypadat, a to se může ukázat jako určitá komplikace.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Pokud mohu konstatovat, tak si myslím, že dnes hlavním výsledkem té dnešní schůzky bylo právě odstranění všech příkopů a já žádné hluboké příkopy nevidím.

Stanislav Křeček, poslanec ČSSD: Já bych ovšem rád upozornil na to, že byť jsme politikové, stále ještě jednáme na expertní úrovni, otázka je, jak rozhodnou politické orgány jednotlivých stran, to je něco jiného a zde tu kompetenci vedení politických stran po dnešním jednání vyloučit.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Jednu poznámku, jestli dovolíte. Já vím, že je mediálně atraktivní, abychom vykopali nějaké příkopy, ale podle mého názoru tu dnes nejsou. Opravdu korektně říkám, první schůzka splnila svůj účel, vymezila se pole okruhů, které chceme řešit či novelizovat, ale přesně jak bylo řečeno, na té milosti se to ukázalo, na té debatě tady v sále, teď budeme případně se bavit o konkrétních paragrafech a úpravách a tam může být ďábel zakopán v detailu. Nechci předjímat výsledky, ale v tuto chvíli nevidím žádný konkrétní příkop, který bych chtěl označovat.

TV Prima: Já se omlouvám, ještě bych se chtěl zeptat dam z VV, ta varianta, kterou jste přinesly, je příspěvek do diskuse anebo je to varianta, za kterou si stojíte? Děkuji.

Zástupce VV: My jsme tento příspěvek přinesly vůbec ne jako ultimátní, ale jako alternativu pro případ nedohody mezi jednokolovou a dvoukolovou volbou. Přinesly jsme ho proto, že se chceme domluvit, a dosáhnout dohody nejen v rámci koalice, ale i s opozicí, a proto jsme tento námět přinesly, nikoliv jako náš námět, za kterým si stojíme jako jediným možným.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Já to jen doplním jednou poznámkou, pro nás jako ODS je to zajímavé doplnění debaty, proto chceme, aby byla podrobně rozpracována, a chceme se o ní dále bavit.