Tiskový brífink po jednání premiéra s předsedy parlamentních stran k parametrům finanční ústavy, 2. května 2013

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý podvečer, vítejte na brífinku po jednání předsedy vlády Petra Nečase se zástupci parlamentních stran k tzv. finanční ústavě. Pane premiére, prosím.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Dnešní jednání šéfů stran zastoupených v poslanecké sněmovně se týkalo pokusu naleznout kompromis, který potřebujeme především u ústavního zákona, který se týká finanční ústavy, protože potřebujeme ústavní většinu v obou komorách, tzn., ten kompromis musí být širší, to je první důvod. Druhý důvod, proč musí být kompromis širší, protože se jedná o záležitost dlouhodobou, záležitost dlouhodobého vývoje veřejných financí.

My jsme dnes jednali, když bych měl shrnout výsledky toho jednání do jedné věty, tak jsme se dohodli, že se budeme dál dohadovat. To znamená, není zatím nalezený výsledný kompromis, budou poslány připomínky, zpracovány pozměňovací návrhy, o kterých se bude posléze jednat na stranických grémiích. Dále bude jednáno o tom, zda je možné vázat podobu ústavního zákona a prováděcího zákona s nějakými dalšími právními akty, kde já mohu říct za ODS, že je to pro nás neschůdná cesta, nicméně jak o tom obsahu ústavního zákona, tak prováděcího zákona jsme připraveni dále jednat.

Teď bych dal postupně slovo svým kolegům, šéfům stran nebo zastupujícím šéfům stran.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD: My jsme dnes uplatnili své výhrady, ať už k textu ústavního zákona nebo prováděcího zákona. To, o co se jedná sociální demokracii, je, aby došlo k takové úpravě připravované legislativy, která by umožnila vládě do budoucna pružněji reagovat v případě rozsáhlého hospodářského poklesu. Domníváme se, že by v zákoně měla existovat výjimka, která by při vyšším hospodářském poklesu umožnila vládě rozpočtově reagovat. Za druhé domníváme se, že by zákon neměl omezovat výdaje na financování zdravotní péče a výdaje na financování důchodů, respektive jeho ustanovení by neměla znemožnit financování zákonem garantované zdravotní péče a také výplatu přiznaných starobních důchodů.

To, co pokládáme za velmi důležitou součást jednání o podobě těchto návrhů zákonů, je dohoda politických stran na tom, že už do voleb nebudou předkládány návrhy, které by významným způsobem snižovaly příjmy veřejných rozpočtů. Jestliže se dluhová brzda schvaluje až na konci volebního období, bude v zásadě zavazovat vlády, které nastoupí až po příštích volbách do Poslanecké sněmovny a my bychom těmto vládám neměli ztěžovat jejich rozpočtovou politiku tím, že bychom teď ještě do voleb schvalovali významné daňové změny. Mám konkrétně na mysli vládní návrh, který byl předložen relativně nedávno, aby se urychlilo zrušení daně z dividend, které bylo nejprve předpokládáno pro rok 2015 a nově by mělo být uplatněno v roce 2014. Sociální demokracie tedy vyžaduje, aby součástí celé dohody bylo také jakési moratorium na snižování příjmu státu až do voleb do Poslanecké sněmovny, zejména se nám tedy jedná o tuto daň z dividend.

My pošleme své připomínky v krátkém čase ministerstvu financí a současně jsem také informoval ostatní politické strany, že toto je tak závažné rozhodnutí, které bude muset učinit na straně sociální demokracie předsednictvo sociálnědemokratické strany. Předpokládám, že výsledný návrh, který vzejde ze strany ministerstva financí, bude předložen předsednictvu ČSSD v průběhu měsíce května a to potom přijme stanovisko, které bude důležité i pro hlasování našeho poslaneckého klubu.

Miroslav Kalousek, ministr financí, 1. místopředseda TOP 09: Děkuji, já jsem byl na tomto jednání i teď v takové dvojjediné roli – jak předkladatele ministerstva financí, tak statutárního zástupce TOP 09 a za obě dvě tyto pozice mohu říci, že je pro nás přijatelné akceptovat požadavky sociální demokracie, které vznášela jak k tomuto ústavnímu zákonu, tak k jeho prováděcímu zákonu. Ať už je to ono posunutí pásem o pět bodů nahoru oproti návrhu, ať už jsou to připomínky vznášené k penzím nebo zdravotnímu pojištění, kde v návrhu ministerstvo financí navrhuje limitovat výdaje jako takové v určitých případech, zatímco sociální demokracie navrhuje změnit to na to, že bilance musí být vyrovnané. To znamená, představují si jiný instrument dosažení vyrovnání bilancí sociálního a zdravotního pojištění, než je limitace výdajů.

Ano, to je samozřejmě instrument, který je legitimní, byť já bych s ním nikdy nesouhlasil, a proto je možné na to přistoupit. Prostě určité politické reprezentace to vždy budou řešit limitací či snižováním výdajů, určité politické reprezentace se budou snažit to řešit zvyšováním odvodové zátěže. Hledáme-li ústavní kompromis, hledáme-li dohodu pro koalici i opozici, je to přijatelný kompromis, je možné s tím souhlasit tak, jako s celou řadu jiných věcných připomínek jak k ústavnímu zákonu, tak jeho prováděcí normě, která je předkládána do vlády.

S čím souhlasit opravdu nemohu ani jako ministr financí, ani jako zástupce TOP 09, aby tyto návrhy, pro které hledáme ústavní většinu, byly spojovány s daňovou legislativou, která byla předložena v rámci rekodifikace občanského zákoníku. Tam skutečně tu vazbu lze hledat jen velmi dobrodružným způsobem a my trváme na tom, že se bavíme pouze o tomto ústavním zákonu a zákonu prováděcím, nikoliv o jiných právních normách.

Vojtěch Filip, předseda KSČM: Dobrý den. Já jsem zopakoval návrhy KSČM, tzn., že považujeme zřízení Národní rozpočtové rady za zřízení nadbytečné instituce, která spíše dělá větší alibismus ústavních institucí, zejména vlády, ale i například Poslanecké sněmovny a Nejvyššího kontrolního úřadu, považujeme to za nadbytečné.

Pokud jde o záležitosti, které se týkají veřejného zdravotního pojištění, jsme toho názoru, že toto je kategorie, která je zajištěna už ústavním zákonem a nemá smysl jiným ústavním zákonem to zmenšovat, a pokud jde o vázanost na jiné zákony, nedovedeme si představit, že by tato vláda měla možnost zadlužit příští vlády způsobem, kdyby oni nemohli vůbec jednat. Čili považujeme to vázání na jiné daňové zákony za legitimní, a to včetně toho, že jsme navrhli odložení občanského zákona, tedy i zákonů s tím souvisejících.

Vít Bárta, předseda VV: Věci veřejné nepodporují ústavní rozpočtový alibismus legitimizující další zadlužování státu a naopak dokonce, jak jsem se dnes dozvěděl, při akceptaci pravicových stran dokonce zákaz snižovat daně. Zákaz snižovat daně v tzv. druhém pásmu je podle Věcí veřejných naopak velmi prokrizový fenomén, nikoliv protikrizový fenomén. Jinými slovy řečeno jde opravdu o alibismus, který neznamená nic jiného než legitimizace a argumentář pro další zvyšování daní místo toho, aby se přestaly daně zvyšovat, naopak se pokud možno snižovaly. Stejně jako aby se více snižovaly především výdaje státního rozpočtu.

Karolína Peake, předsedkyně LIDEM: Teď to skoro vypadá, že nějaká dohoda už byla uzavřena, žádná dohoda ještě uzavřena nebyla. Strana LIDEM podporuje přijetí finanční ústavy, což jsme koneckonců vyjádřili už naším hlasováním na vládě. Považujeme to za velmi dobré preventivní opatření pro případné nezodpovědné vlády ať už jakékoliv politické strany a i v evropském kontextu za velmi důležitý krok. Když jsem přicházela na vládu, tak se mě jedno z médií ptalo, jestli se nejedná o opatření proti budoucí vládě, já myslím, že to není opatření proti žádné vládě. Je to opatření pro Českou republiku a rozhodně nemělo být překážkou žádné odpovědné politické straně nebo budoucí vládě.

My samozřejmě akceptujeme a respektujeme, že je potřeba při nalezení té konečné dohody najít dostatek hlasů pro přijetí ústavního zákona, tzn. je potřeba učinit některé změny a kompromisy. My nejvíce skřípeme zuby právě při požadavku sociální demokracie na zákaz snižování daní ať již v tomto volebním období nebo ve volebních obdobích dalších při dosažení toho druhého pásma. Nicméně ještě není uzavřena žádná konečná dohoda, ale určitě k ní směřujeme.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a teď prosím o vaše dotazy.

Česká televize, Štěpánka Martanová: Já bych se chtěla zeptat, jestli jste si dali i nějaký časový harmonogram, kdy budou nějaké připomínky, kdy byste se případně znovu mohli sejít a kdy by mohlo být jasno. Původně se mluvilo o tom, že by ta finanční ústava platila už od letošního roku, jestli třeba se jí podaří schválit snad během toho letošního? Děkuju.

Petr Nečas, předseda vlády a předseda ODS: Ten časový termín je dán v podstatě v horizontu dní, tzn., aby ty například náměty, které má sociální demokracie a o kterých jsme připraveni jednat … tady chci zopakovat, že nebylo dosaženo žádné dohody, čili ani žádného souhlasu. Dohoda je tehdy, až je dohodnuto úplně všechno. Dokud není dohodnuto úplně všechno, tak není dohodnuto nic. A chceme, aby byl připraven paragrafový návrh pro jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a posléze aby o něm mohla jednat i vedení jednotlivých politických stran, případně poslanecké kluby.

Česká tisková kancelář, Jakub Dospiva: Jestli to chápu správně, tak v principu ten posun parametrů jaksi vládním stranám vádí méně než ty návrhy, jak jsme slyšeli teď od sociální demokracie na to spojení s dalšími změnami, je to nový požadavek nebo již jste ho řekli někdy dříve?

Petr Nečas, předseda vlády a předseda ODS: Já musím říci, že obecně platí, že byť neradi, tak v zájmu politického kompromisu jsme připraveni na ten posun těch jednotlivých tří pásem směrem nahoru, to je věc, o které jsme připraveni diskutovat. Můžu říct, že za ODS my nejsme připraveni a je pro nás nepřijatelné spojovat přijetí těchto dvou zákonů s jakoukoliv jinou právní normou, ať již mezinárodní smlouvou nebo jiným zákonem. To je pro nás nepřekročitelná limita a tam nejsme připraveni ani jednat.

Miroslav Kalousek, ministr financí, 1. místopředseda TOP 09: Samozřejmě návrh na posun těch parametrů o pět procent jsem slyšel již před drahnou dobou, už nejméně dva měsíce, a byl jsem na to připraven i TOP 09 byla připravena na to přistoupit, hledáme-li ústavní většinu, tak nic jiného nezbývá. Ten návrh na spojení s jinou daňovou legislativou jsem dnes slyšel poprvé a určitě pro nás není přijatelný ve vztahu k těm návrhům, které už byly do Poslanecké sněmovny poslány v rámci rekodifikace občanského zákoníku.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD: Naše pozice je taková, že nevidíme důvod pro nějaký dramatický spěch z hlediska projednávání příslušného návrhu zákona, protože chci upozornit na to, že vládní koalice nedisponuje ani v jedné komoře pokud vím ústavní většinou a ona tedy sama rozhodne o tom, kdy se zákon bude projednávat na půdě Poslanecké sněmovny, ale současně to rozhodne také o úspěchu či neúspěchu příslušného hlasování. Jestliže ten zákon má platit od příštího roku, máme květen, já se domnívám, že tady není důvod pro nějaký dramatický spěch při jeho projednávání. Pokud jde o ten postoj sociální demokracie, který se týká ostatních daňových změn, byla to vláda, která předložila návrh na to, aby se ty ostatní daňové změny zčásti předsunuly z roku 2015 na rok 2014. My jsme původně předpokládali, že budou platit od roku 2015, předpokládali jsme, že do toho ještě promluví občané nejpozději v květnu příštího roku ve volbách do Poslanecké sněmovny a nová vláda bude mít možnost do těch daňových změn zasáhnout. Jestliže ty daňové změny, zejména pokud jde o zrušení daně z dividend, jsou posunuty do dřívější doby, tzn., měly by už platit od příštího roku ještě před volbami do Poslanecké sněmovny, tak to je z pohledu sociální demokracie změna situace, která byla vyvolána vládou a my na ni musíme reagovat, zejména v kontextu zákona, který řeší rozpočtovou odpovědnost, protože i snižování daní musí být rozpočtově odpovědné a my ten návrh, který vláda nyní tlačí Poslaneckou sněmovnou, za rozpočtově odpovědný nepokládáme. My tady ten silný kontext cítíme jako sociální demokraté a v tomto duchu chceme dále jednat.

Miroslav Kalousek, ministr financí, 1. místopředseda TOP 09: Ještě mi dovolte jednu větu. Při veškerém respektu k argumentaci pana předsedy Sobotky věřím, že si veřejnost dokáže udělat názor na to, zda jsou na stole požadavky a hledá se dohoda nebo se hledají stále nové a nové požadavky, abychom vytvořili zástupný důvod, proč to nechceme. Já znovu opakuji, všechny návrhy tak, jak dnes byly předloženy k ústavnímu návrhu zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak k prováděcímu zákonu, je TOP 09 ochotna akceptovat. Ten úplně nový požadavek, který jsme dnes slyšeli, že to má vazbu na nějaké jiné zákony, ten akceptovat nemůžeme. Ono by se to totiž stejně nezastavilo v takovém případě. Pak by bylo potřeba to ještě vázat třeba na zákoník práce nebo na něco dalšího, a to bychom se dozvěděli až za čtrnáct dní.

Petr Nečas, předseda vlády a předseda ODS: Já jsem tady jednoznačně zdůraznil, že pro ODS spojování s jakoukoliv jinou normou těchto dvou zákonů je nepřekročitelný limit a nejsme připraveni o tom jednat.

Vojtěch Filip, předseda KSČM: Pane premiére, stejně tak si veřejnost dokáže představit to, že může tato vláda zadlužit příští vlády způsobem, který jim neumožní vládnout, takže ten obrázek veřejnosti raději necháme na ní.

Petr Nečas, předseda vlády a předseda ODS: To byla taková pěkná tečka za tím naším představením, řečeno slovy Járy Cimrmana. Hezký večer, dámy a pánové.