Tiskový brífink po jednání vlády, 8. března 2010

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítá vás na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám mezi námi ministerského předsedu Jana Fischera a ministra financí Eduarda Janotu. Pane premiére, prosím.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Proč je tu se mnou pan ministr financí. Vystoupí hned po mne. Víte, že já jsme ve svém prohlášení k situaci kolem zdanění zaměstnaneckých benefitů a výpočtů ministerstva financí a následné mediální vlně, která se vzedmula okolo tohoto případu sdělili, že požádám pana ministra financí, aby se tou otázkou zabýval. Což učinil a on vás s výsledky zkoumání seznámí. Jinak na průchod vládními dokumenty jsem tu sám, budu velice stručný, nebylo jich mnoho. Vláda projednala návrh dlouhodobých opatření směřujících k řešení zdlouhavého legislativního procesu v ČR. To je úkol, který pan ministr Zářecký vlastně zdědil. Pan ministr stáhnul ten dokument a vláda už nebude takovýto úkol ukládat, nebude vyžadovat jeho předložení, protože většina těch návrhů směřovala prostě někam na dálku, daleko za mandát této vlády a koneckonců směřovala i k opatřením, která by znamenala a ne úplně malé úpravy ústavních kompetencí a to rozhodně není posláním ani smyslem této vlády a není na to ani čas. Některá opatření byla dokonce velmi kontroverzní. Vláda schválila dvě nařízení z huti ministerstva zemědělství, první se týkal novely nařízení vlády podmínkách provádění agro-enviromentálních opatřeních a druhé o ustanovení některých podmínek pro zvláštní opatření na podporu trhu odvětví mléka a mléčných výrobků. K tomu druhému stojí za zmínku, že to je resonance opatření EU, respektive komise, která uvolnila za celou EU 300 milionů Euro jako dotační titul, který měl pomoci producentům mléka. Na ČR připadalo zhruba 5,8 milionu euro a toto je nařízení vlády, které upravuje to směřování dotací ke konkrétním žadatelům, ministerstvo odhaduje, že žadatelů by mohlo být asi 2500. Vláda přijala zprávu o stavu přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v EU. To jsou většinou takové ty dokumenty kolik máme splněno z evropské implementace, kde co je v ohrožení, kde jsou problémy. Většinou inkasujeme ne příliš lichotivé umístění na tom žebříčku. Je to vždy trochu relativizováno debatou, co už vládou prošlo a je to ve sněmovně, což i teď taková situace je a jsem rád, že se podařilo a nic se nezmění na následující řádné schůzi sněmovny dostat v prioritách právě dokumenty, které mají transpoziční povahu a zmírníme povahu infreedgementu, které v ČR hrozí. Nepochybně vás zaujme bod o zapůjčení zlata pro prezentaci na EXPO 2010. Vy už možná víte, z té vlády se to rychle šíří, já se s tím už nějak vyrovnávám, pokud to nejsou klasifikované informace, to naštěstí zatím ne. Vláda v podstatě zastavila projednávání tohoto materiálu, byl předkladatelem stažen. A vzali jsme na vědomí sdělení pana generálního komisaře, že přemýšlí o jiné a jednodušší cestě i v tom, kolik toho zlata bude potřeba a nebude důvodu, aby se tím vláda dále zabývala. Nebude důvodu, aby ČNB ze svých trezorů uvolňovala pro tyto potřeby nějaké zlato. Ta reprezentace se bude nějak jinak řešit, aniž by v tom vláda či ČNB byla angažována. Potom jsme měli vládní předlohu posadu Bartoše a Bičíka na vydání zákona, kterým se mění zákon o VŠ. To je příběh o vytvoření registru docentů a profesorů, o těch létajících profesorech migrujících mezi školami veřejnými a soukromými a jejich angažmá v obou těch prostorech. Vláda má za to, že je velmi účelné, aby ten návrh byl přijat podporuje ho a doporučuje, aby ho sněmovna projednala v devadesátkovém režimu, v prvním čtení. Vláda se zabývala zprávou o způsobech řešení nevhodné situace v životním prostředí v Moravskoslezském kraji. Tu zprávu vláda přijala a já jí budu posílat sněmovně, neb byla vyžádána. Vznikne pracovní skupina, kterou bude řídit ministr životního prostředí, která se do jara bude tím problémem zabývat podrobněji. Shodli jsme se na tom, že většina navrhovaných opatření se v jednotlivých resortech plní, respektive pan minstr životního prostředí dohlédne na důkladnou koordinaci a potom bude vládě podána zpráva jak se daří ta opatření realizovat. Jsou tam i dlouhodobé úkoly, zákon o ochraně ovzduší a podobně. Ve valné většině v působnosti pana ministra životního prostředí, ty jsou tam také zakomponovány. Já počítám s tím, že v doprovodu tří-čtyř ministrů, kteří mají tu problematiku v působnosti vyrazím do Ostravy a přímo s tamními autoritami a dalšími budeme o té věci jednat. Není důvod abychom tam organizovali mimořádné zasedání výjezdní, to není potřeba. Buďme produktivní, já tam sjedu se svými kolegy a na místě se tím budeme zabývat. To je myslím k dnešní schůzi vlády, pokud budete mít dotazy, jsem jim otevřen. Teď by bylo dobré, kdyby pan kolega Janota vám ještě něco řekl, jak se počítají efekty z toho zákona, který je teď ve sněmovně a budí takovou péči a pozornost.

Eduard Janota, ministr financí: Dámy a pánové, já jsem nebyl tady přítomen minulý týden určitým emotivním vystoupením a reakcím, které se v mnoha případech nezakládali na realitě. V mnohém to bylo způsobeno i určitými vyjádřeními pracovníků mého ministerstva. Rád bych uvedl věci na pravou míru. O tom, že pan ministr Kalousek, předchůdce můj, cíleně změnil legislativu, která platila do konce loňského roku ve vztahu k benefitů, to je známo, on se k tomu přihlásil, udělal to z důvodu transparentnosti, jednotnosti, rovnosti a tedy cíleně. On tato slova potvrdil při jednání sněmovny i v médiích. J ismem převzal jako ministr materiál, který už prošel připomínkovým řízením a který jsme předkládal na jednání vlády někdy v červnu, kde bylo konstatováno, že finanční dopad této operace je v desítkách milionů korun a to platí za předpokladů, které tu budu precizovat. Ty předpoklady detailně vám sdělíme v tiskové zprávě, která bude ještě dnes vydána ministerstvem. Já jsem to záměrně nevydával dřív, protože než bychom my přišli, už byste byli informováni. Toto jsme nechtěl. Chci jenom říci, že na toto téma proběhla schůzka, kterou svolal pan premiér. Bylo to 10. února. Na schůzce byli přítomni pan Doktor, pan Sobotka, čili zástupci největších stran, byl přítomen pan Frankl, Pomajbík a moje maličkost. My jsme spolu s panem premiérem sondovali reakci politiků na záležitost, která se týká onoho bodu, že bychom opět tuto výjimku ustanovili. Já myslím, že můj dojem a myslím, že nebyl ničím ovlivněn, že to berou v úvahu a někdo na přímo souhlasil, někdo říkal, že to je schůdné, nebude ale říkat, kdo byl kdo. To je část věcí. Proč jsem to udělali. Udělali jsme to z několika důvodů. My jsme v důvodové zprávě nezastírali, že vracíme legislativu do roku 2009. my jsme o tom informovali jak v připomínkovém řízení, tak při jednání s odbory, tak i já jsem to zmínil v rámci prvního a druhého čtení. To nebyl žádný úkrok, bylo to transparentní a všichni, pokud poslouchali a četli materiál, tak o tom museli vědět. Toto je jedna věc. Druhá věc, my jsme zjistili až později, že legislativa evropské směrnice není až tak přísná a striktní, jak se očekávalo, tedy připouští otázku zdaňování benefitů v oblasti DPH a to jak podle ceny obvyklé, tak podle ceny skutečné, tedy skutečně realizovatelné. Většinou je nám vámi a experty hubováno, když se snažíme být papežštější než papež, když jdeme dál za hranice toho,co nám Brusel ukládá a proto jsme byli ochotni respektovat tuto situaci a já jsem přistoupil na to, že toto lez zohlednit a to i z důvodů rozpočtových, kdy jsme věděli, že rozpočet je postavem konzervativně, je postaven na růstu ekonomiky 0,3 a podobně. Ten prostor v desítkách milionů korun se v tom jasně viděl. Dalším mezníkem rozhodování byla schůzka tripartity, kde jednoznačně zástupci odborů, ale i zaměstnavatelů si plédovali velmi intenzivně o to, aby ten systém byl změněn, protože komplikuje situaci v krizi, situaci pro zaměstnance, byť se to zaměstnanců vůbec nedotýkalo. Vy jste postřehli a psali o tom že by se jednalo o dopad na firmy. Z pohledu DPH, tady si mnozí pletli dva podklady, které souvisí s benefity a to podklad, který se týkal daně z příjmů právnických osob v případě toho zahrnovat benefity v ceně tržní do základu daně či nikoliv, to je možná určitý teoretický zdroj té informace, že to má dopad 500 milionů korun, ano, v případě té věci u daně z příjmů, tam v důvodové zprávě se hovořilo o dopadu 500 milionů korun, ale to je jiný materiál, to říkám na okraj, protože tento odhad byl panem předsedou Sobotkou vzpomínán jako zdroj informací z ministerstva financí. Ale nechci nikomu šahat do svědomí, zřejmě šlo o tento podklad, protože jiný oficiální materiál ze strany ministerstva financí, který by se týkal DPH nebyl vydán, až na tu zprávu, kterou vydal pan náměstek Fuksa. Tolik jen k těmto věcem. Co bylo oficiální, vše ostatní jsou spekulace. Dopady miliarda 750 milionů korun, ty by platily v situaci o které si já myslím, že nenastane a že není logická a sice v případě, že by firmy nereagovaly, že je výhodnější, aby si zaměstnanci stravovali v těch závodních jídelnách přes stravenky, kde se DPH z tohoto neplatí. De facto nám vyplývá velmi hrubě a obecně, že DPH a benefity jsou záležitostí dvou tří věcí. Režijní jízdenky, jsou to záležitosti ubytování v zařízeních firem a jsou to možné příspěvky na tzv. rekreace, kdy firma nakoupí rekreaci za 20 000 a zaměstnanec platí 15, takový případ v nějakých jednotlivostech může nastat. Čili, ty propočty je podstatné zjistit, kolik lidí režijní jízdenku dostává, pro část pracovníků a to zejména ČD Cargo, Drážní úřad a některé další věci, to je vymezeno v zákoně, ti mají ze zákona nárok na tyto jízdenky. Pro ostatní jako MHD, ČSAD žádná předloha neexistuje, ti zaměstnanci o to žádají zaměstnavatele. První neznámá je počet lidí. Uvažovali jsme dohromady 45 000, to se týká u 20-30 000 ČD. Druhou neznámou je to, jaká je vlastně roční cena obvyklá? Pokud si zkvantifikujeme cenu obvyklou, není to 22 000, jak se někdy mylně uvádí pro ČD, tzv. Gold režijka, to je režijka, kterou si zaměstnanci kupují jako celoročně i pro první třídu a má i jiné výhody a výsady, takže tato není základem tohoto, z této se platí zdanění v plné výši. Takže tato není základem tohoto, z této se platí zdanění v plné výši. Čili, jsou to klasické režijní jízdenky pro zaměstnance, ne pro rodinné příslušníky, ne pro důchodce, ne pro nikoho jiného než zaměstnance, protože tento zákon se vztahuje na vztah zaměstnavatel-zaměstnanec. Ten propočet my ho s přesností na miliony korun uvedeme v té zprávě. Pohybuje se v tom řádově 50 milionů korun za režijní jízdenky a 20 milionů za oblast příspěvků na ubytováni či rekreace. To nejpodstatnější, ta logika je ta, že prostě u stravování dojde k transformaci příspěvků na oběd na stravenky, kde se DPH neplatí a neznamená to dopad do jiných ukazatelů a výši daní těch firem. Sám jsem uvedl možnost ve sněmovně, dopad řádově 200 milionů korun, to pro případ, kdyby někdo nechtěl využít lepší možnosti z pohledu příspěvku na stravování než které jsou ty stravenky. Takže chci říci, že ministerstvo financí nezmění svoji charakteristiku. Chci říci, že pan premiér byl jaksi velmi nekolegiálně mým prvním náměstkem osočen, to je věc, kterou si budu muset dořešit sám v rámci ministerstva a nepovažuji to za korektní a tímto bych se chtěl za ministerstvo a za sebe panu premiérovi omluvit. Ještě mi dovolte poznámku k rozpočtování DPH. DPH je částka rozpočtu řekněme asi 271 miliard, v rámci rozpočtu 189, to jste si koneckonců mohli přečíst. Podstatný pro odhad je otázka vývoje ekonomických indikátorů HDP, zejména pak spotřeba domácností. To ej prostě jiný pohled rozpočtování, my nerozpočtujeme zespoda, ale logicky ze shora podle propočtů těchto ukazatelů. Dopad, pokud někdo chce ve 190 miliardách říci, že 50 milionů je hodně nebo málo, pak musím konstatovat, že to je částka, která je velmi zanedbatelná. Jenom tento postřeh. Co se týče věci, která tu byla diskutována, tak musím říci, že DPH i rozpočet se plní za první pololetí lépe než v minulém roce. Vy jste někteří velmi pasivně, zjednodušeně porovnali deficit rozpočtu letošního roku, tedy -10 miliard, s částkou, která byla vloni a to bylo +5. To je špatný postup, protože vy dobře víte, že já jsme někdy v průběhu února či koncem ledna v loňském roce převedl z rezervních fondů přes 32 miliard do příjmů rozpočtu aniž to mělo vazby na ekonomické ukazatele. To znamená, že pakliže byste očistili ten přebytek loňského roku o jednorázovou neopakovatelnou nahodilou záležitost převodu prostředků, tak by vám vyšlo, že v loňském roce v únoru nebyl přebytek 5, ale ztráta ve výši 28 miliard korun. Takže tolik k tomu. Čísla říkají, že inkaso DPH ke konci února představovalo 30,2 miliardy korun, to je 16 % rozpočtu, což je o 2 % více než v únoru loňského roku. Meziroční růst je o téměř 3 miliardy a je oproti rozpočtované dynamice, která byla do 6,7 vůči roku 2009, byla vyšší o 4,1 %, tedy rozdíl 10,8 a 6,7. Čili, zde se projevuje i metodický vliv zvýšení základní snížené sazby. To nezastírám, ale chci říci, že zatím se zdá, že příjmy daňové se vyvíjejí v intencích rozpočtu, jak byl rozpočet postaven. To už neplatí přesně u pojistného, kde se rýsuje určitý problém. Ten je na jedné straně logický, ale na druhé straně je tam znát určité pnutí, které tu částku celkových příjmů z pojistného jak je nerozpočtováno trochu ohrožují. Tolik tedy velmi stručně k té věci. Já jsem rád, že jsem měl tu možnost nějak vysvětlit a chtěl bych, abyste to takto vnímali. Děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji oběma pánům a teď prosím vaše dotazy.

Aktuálně.cz: Dobrý den, chci se jen vrátit k tomu zlatu a jen si upřesnit jedu věc. Znamená to, že se v tom ČNB nebude vůbec angažovat i kdyby to množství bylo jen zlomkem toho původního návrhu? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Podle těch informací, které máme k dispozici já, vláda, pan ministr financí. Koneckonců i zástupci ČNB. Druhá varianta spočívá v použití, pokud bude uplatněna, to je stádium úvah, tak bude počítat se zlomkovým množstvím než je ta tuna a máme informace, že budou opatřeny jiným způsobem než že bychom je vytahovali z ČNB.

Eduard Janota, ministr financí: Mohu jednu větu: já jsem dostal sms od pana Stehlíka dnes v nočních hodinách, kde jaksi že to druhé řešení nepočítá vůbec s ingerencí centrální banky ani vlády ani veřejných zdrojů a ani jiné garance,. Bude řešeno výlučně na privátní bázi.

ČTK: Já se chci zeptat, jestli tedy máte nějaké podrobnější informace k té cestě privátní? Odkud se vezme? Sdělil vám to pan Stehlík?

Eduard Janota, ministr financí: Nesdělil detaily, ano jsme se na to neptal. Když jsem vyrozuměl z jeho informace, že se to bude řešit privátním způsobem, tak mi připadalo nekorektní být zvídavý, když jsem „nebyl dost vstřícný“ k té variantě, která uvažovala s vládními garancemi. Protože buď ministr zahraničí či financí měli být těmi, kteří by podepsali to, že to zlato se v listopadu letošního roku vrátí v těch stejných cihlách, ve stejné kvalitě a množství do sejfu ČNB.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já jinak předpokládám, že pan generální komisař v rámci standardních kontaktů se mnou mne zpraví o té uvažované variantě. Teď je v Číně, takže po svém návratu. Přijal jsem sdělení, že ta náročná varianta, která by vyžadovala takovouto míru angažmá vlády i ČNB. On jí sám přehodnotil a uvažuje o tom jinak. Jak? To předpokládám, že ten vstup dostanu.

MfD: Já se chci přeci jen zeptat k tomu DPH, pane ministře, jak tedy vaši náměstci, i pan Hejduk, který mluvil o 750 milionech na hospodářském výboru Senátu v pátek a odkazoval se na výpočty vašeho daňového oddělení, jak došel k těm 750 milionům? A pak bych si dovolila druhou otázku, která je ale z trošku jiného soudku. Co říkáte na nápad eurokomisaře Olliho Rehna na založení toho fondu na pomoc evropských zemím v nesnázích, jako je Řecko? Děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Máte asi na mysli ten jeho nápad jakéhosi mezinárodního měnového fondu v evropském měřítku.

Eduard Janota, ministr financí: Tak, k té prví otázce, j jsem jasně konstatoval, že kdyby se firmy chovaly klasickým způsobem v oblasti dotování stravy pro zaměstnance, tak ten dopad by se pohyboval se sta milionech korun, ale ta úvaha ministerstva vycházela s tím, že se prostě firmy budou chovat ekonomicky a nebudou zbytečně odvádět daň a prostě se přeorientují na ten systém stravenek. To jsme říkal a zřejmě si to moji kolegové neuvědomili. Druhá věc já už mám zkušenosti s tím, že se nechci vyjadřovat k záležitosti, která řeší problémy jiných zemí. Mně se to trochu vymstilo, když jsem projevil svůj názor na záležitost vztahu jedné z těchto zemí a možnosti reálnosti snižování deficitu. Já o tom fondu detaily nevím, předpokládám, že o tom bude jednáno na Ecofinu, který bude příští týden v úterý v Bruselu, kde určitě bude projednávána situace okolo Řecka a kde pokud ta záležitost s tím fondem bude nějak žhavá či propracovaná, že bude předmětem jednání. Já do této doby bych se nechtěl vyjadřovat. Ale spíš problém a teď nechci říci to natvrdo, protože vy z toho okamžitě uděláte můj výrok, že jsem zdrženlivý v této věci a to je vše co k tomu řeknu, protože neznám detaily a myslím si, že řešením tahat za někoho kaštany ať je to ten či onen, asi nemůže být zdroj řešení problému.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Pane premiére.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já jsem myslel, že k té otázce benefitů a danění se já dnes vyjadřovat nebudu. Nicméně, přeci jen jsem se dovolil se přihlásit. Především vážení, nikdo nefixloval, ani já ani vláda. Výrok, že někdo fixluje, či že já fixluji, jako člověk, který se léta letoucí je zodpovědný za zveřejňování čísel a pořád stojím, byť uvolněn v čele ČSÚ a představa, že se dopouštím fixlování je pro mne téměř nesnesitelná. To je první poznámka. Já jsem rád, že se to podařilo tímto způsobem vyjasnit. Já jsem nemohl v té době vycházet z ničeho jiného než z oficiálních výstupů ministerstva financí, jak byly uveden y v důvodové zprávě. Ono se teď ukazuje, že se potvrdily a já to vidím jako že to je obraz české státní služby, loajality některých vysokých úředníků k ministrovi, premiérovi, vládě. Ono se to dalo řešit jinak, kdyby to bylo tak strašně poctivé a naléhavé. V této zemi existují mobilní telefony, normální telefony, všichni vědí, kde premiér sedí a má-li to být takto běžné, no tak vezmu telefon a prostě předsedovi vlády zavolám. To se nestalo, 50 minut před tou poslaneckou sněmovnou ministerstvo odeslalo mail mým poradcům, ovšem ne z mailu pana kolegy Fuksy, ale z mailu referentky ministerstva financí, kde poprvé se objevila tato čísla. Jestliže někomu přijde mail tohoto druhu a od tohoto odesílatele, tak ho hned nemusí otevřít, taková povinnost tu prostě není a já osobně jsme tato čísla dostal dvě minuty předtím než jsem vkročil do zasedačky Poslanecké sněmovny. Měl jsme je před sebou, nepodepsané, ale s tím že já jsem měl připravené podklady na základě dosud zveřejněných oficiálních podkladů ministerstva financí. Podle nich jsem se řídil a podle nich jsem postupoval. Stačilo během dne upozornit, že je tu tato změna, došli jsme k jiným výsledkům, ovšem s plnou autoritou zastupujícího prvního náměstka. Jestliže potom byla taková veliká píle posunout ten nález, čeho se dopustil premiér médiím a premiérovi že se tak stalo neříct vůbec nic, bych jsme vedle pana náměstka Fuksy seděl na setkání s exportéry, Egapu a ČEB večer seděl vedle mne a myslím si, že by byl docela dobré říci, pane premiére, zítra až si otevřete Mladou frontu, tak se dozvíte tohle, tohle a tohle, protože jsem s nimi mluvil v takto vážné věci. Já bych toto jako vysoký státní úředník, jako člověk, který strávil celý život ve státní správě, považoval za zcela obvyklé a normální. To jenom k tomu tzv. fixlování. A tady mi šlo hlavně o to posouzení, respektive to co jsme žádal od ministra financí, ať se jeho ministerstvo na ten výpočet podívá. To je celý příběh a to je asi všechno.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, Televize Prima.

Televize Prima: Já bych se vrátil zpět k vládní agendě. Jde mi o ten jednorázový příspěvek z EU pro producenty mléka. Už se ozývají první hlasy, že jednorázový příspěvek nic neřeší, že jsou špatně nastavené dotační ceny. Přesto bych se vás zeptal, zda máte pocit, že zemědělství je na tom skutečně tak špatně, že jednorázová pomoc nic neřeší a pokud máte svůj názor na tu pomoc, požádal bych vás, abyste ho vyjevil. Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Neříkám, že toto opatření, které je jednorázové a řeší systémové neduhy a palčivé problémy českého zemědělství, ale je to jakýsi krok, který znamená určitou úlevu, nikoliv systémové řešení, to je úplně jinde, to je ve společné agrární politice a podobně. Toto byla iniciativa, která prolínala i zasedáním Evropských rad a nakonec jsem došli ke shodě na uvolnění těch prostředků, z nichž na ČR přišlo tolik, kolik přichází. Neříkám, že to je řešení dlouhodobých problémů českého zemědělství, ale 5,8 milionu Euro je více než nula.

Eduard Janota, ministr financí: jestli vás mohu doplnit pane premiére. Cílem toho nařízení je definovat podmínky pro poskytnutí té jednorázové podpory výrobcům mléka v roce 2010. Evropská komise odsouhlasila podporu ve výši 300 milionů Eur pro členské státy. ČR dostane 5,8 milionu Euro a podpora by měla být vyplacena těm producentům, kteří jsou evidováni v systému administrace mléčných kvót a kteří přes složitou finanční situaci v době do 1.11. 2009 do 31.12. 2009 produkovali a uváděli mléko na trh. Takto zvolené podmínky by měly přispět i ke stabilizaci produkce mléka. Podle předběžných odhadů ministerstva by měla být podpora vyplacena asi 2500 producentům, kteří jsou evidováni a termín pro podání žádosti o podporu je stanoven do 15. dubna 2010 a podpora nebude žadateli poskytnuta, bude-li nižší než 100 korun. Bude poskytována na jeden kilogram mléka v období o kterém jsme se zmiňoval a předpokládá se, že podpora bude činit 0,365 korun na jeden kilogram mléka, pracuje se s kilogramy, i pro mne je to překvapení.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, České televize.

ČT: Dobré odpoledne, mám na pana premiéra dvě otázky a pak jednu na pana ministra Janotu. Pane premiére, mám doplňující k té cestě do Ostravy, víte přesně termín, kdy byste měl Ostravu navštívit? Právě z důvodu špatného ovzduší. Druhá otázka, mohl byste se vyjádřit k té informaci, kterou přinesl Respekt, že ministr zahraničí Kohout chce odvolat velvyslankyni při EU Milenu Vicenovou a nahradit jí velvyslankyní v Řecku paní Mottlovou, eventuálně, jestli už vláda podala návrh panu prezidentovi?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Vláda nepodala žádný návrh. Považuji za velmi zvláštní, že se takové věci objevují napřed v médiích než o nich jedná vláda. Já to komentovat nechci, každá takováto informace snižuje profil země v zahraničí, ať už to rozhodování dopadne jakkoliv. Vzhledem k tomu, že paní velvyslankyně Vicenová zastupuje ČR nikoliv na nevýznamném postu, čili všechno toto zpochybňování a podobně je něco co je pro mne velmi těžko představitelné. Ono to vypadá jako příběh o kterém jsem mluvili před pár minutami. Já vyčkám, až se pan vicepremiér Kohout vrátí d republiky, protože je na zahraniční služební cestě, abych s ním o tom mluvil. Vláda o ničem takovém nejednala. Ministr zahraničí žádný takový dokument vládě nepředložil. Teď Ostrava, nemám ještě stanovený pevný termín, nebude to příliš vzdálené od toho okamžiku, ale sladit diáře lidí v kraji a svůj a ministrů. Předpokládám, ž e to bude ministr životního prostředí, dopravy, průmyslu, možná pro místní rozvoj. Tato sestava asi. Viděl bych to do 14 dnů.

ČT: Děkuji, teď otázka na pana ministra Janotu. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo na výplatu dávek v nezaměstnanosti přes 15 miliard, rok předtím 7, je to očekávaný nárůst?

Eduard Janota, ministr financí: Pokud si vezmu plnění, tak vám mohu rovno sdělit, že podpora nezaměstnanosti tak rozpočtováno je 14,3 miliardy korun. Skutečnost je 2,75, to tedy je plnění rozpočtu na 20 %. Je to nad kvótu, ale souvisí t os obdobím, vývoj čerpání prostředků není rovnoměrný, je tam jasný sezónní charakter. To ukazuje na potenciální riziko, ale nějak to nelze hodnotit v dané chvíli je to brzy, říci, že je to extrémně záporný vývoj.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, blížíme se do finále, Televize Nova.

Televize Nova: Já bych měl dotaz na pana premiéra, podíval bych se na odbory, které vyřadili z vyjednávání pana Duška, co na to říkáte, Druhá otázka, odbory říkali, že zašlou vládě jakousi omluvu, vysvětlení těch výroků. Přišla tato omluva? Četl jste to? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já nevím, aby zase něco nebylo v mailu či poště. Teď se věnuji trošku jiným věcem, ale na toto poslední neodpovím, zda něco přišlo či ne. Já se k tomu už nechci vracet, už jsem k tomu vše sdělil, jenom neví, jak se takovéto výroky zcela nevysvětlitelné, neuchopitelné a nepochopitelné dají vysvětlit, ale dobře.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Vyčkáme.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Ano, beru na vědomí, snad jsem ani nic jiného s ohledem na ty výroky nemohl čekat. Nedovedu si to představit.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: A poslední dotaz, ČTK.

ČTK: Pane premiére, já bych vás požádal, zda byste se nechtěl vrátit k té ranní schůzce s panem prezidentem a přiblížit nám o čem se tam jednalo? Zda se hovořilo o té páteční návštěvě generálního tajemníka NATO a jeho požadavku na změnu struktury toho posílení mise a zda se hovořilo také o přesunu více pravomocí na velitelství do Olomouce na úkor Mladé Boleslavi a tak dál?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Samozřejmě, že i součástí nikoliv hlavním bodem, ano, byla to i příležitost seznámit prezidenta republiky s průběhem té návštěvy generálního tajemníka NATO Rasmussena v pátek. Byla to jedna větev. Mluvili jsme i o tom navýšení českého angažmá v Afghánistánu a to bylo na okraj té schůzky, dominantní téma a proto prezident republiky nás vyzval, aby nás oba seznámil se záměrem a úvahami jak měnit organizaci Armády a rekonfigurovat vedení a podobně. Není tajemstvím, že prezident republiky s některými pasážemi toho konceptu měl problém, vymezil se vůči němu, upozornil na svoje stanovisko k té záležitosti, ale shodli jsme se tím, že pan ministr obrany připraví ještě nějaké další podklady pro schůzku, která proběhne ve stejné sestavě a formátu a asi v brzké době pna ministr je připraven ty podklady zpracovat do konce tohoto týdne. Žádné závěry, nic se teď nerozjíždí, je třeba o tom tu debatu vést. Nebylo to o detailech, bylo to něco co nazýváme makro-super strukturou vedoucí a podobně. O personálních věcech řeč nebyla.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, já vám děkuji za vaše dotazy, pánům za jejich informace a přeji krásný den.