Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

6. 5. 2010 7:21

Shrnutí konference ke strategii "Evropa 2020"

Praha, 6. května 2010 – Za účasti několika ministrů, zástupců odborů, podnikatelské a akademické sféry dnes na půdě Poslanecké sněmovny proběhla půldenní konference k tématu přípravy nové ekonomické strategie EU, kterou pořádal Úřad vlády společně s Výborem pro evropské záležitosti PSP ČR. V úvodu ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel, pod jehož záštitou konference probíhala, představil hlavní cíle, se kterými při strategii „Evropa 2020“ česká vláda předběžně pracuje: zaměstnanost ve věkové skupině 20-64 let na úrovni 75 %, investice do výzkumu a vývoje ve výši 2,5 % HDP a 30-35 procentní podíl lidí ve věku 30 – 34 let s absolvovaným terciárním vzděláním.

Smysluplné cíle odkazem vlády

„Snaha definovat smysluplné a realistické cíle spolu s určením  způsobu, jak jich dosáhnout, a to v rámci široké diskuze s těmi, kdo mají co říci, to je odkaz této vlády,“ řekl Juraj Chmiel.

U některých cílů, jak je navrhuje Evropská komise, má ČR pochybnosti o jejich splnitelnosti. Podle Chmiela je u cíle snížení energetické náročnosti ekonomiky nereálné, aby do roku 2020 došlo v České republice ke zvýšení spotřeby elektrické energie o pouhých 4,6 %.

V případě snah o redukci hranice relativní chudoby o 25 % ministr zdůraznil, že Česká republika má tuto hranici nejnižší v Evropě – pouhých 8 %. Úspěchem tedy podle něj bude, když se toto číslo v budoucnosti výrazně nezvýší.

Evropská rada nemusí ještě rozhodnout

Ministr na závěr vyjádřil osobní přesvědčení, že „za situace, kdy na minulé Evropské radě nebyly schváleny tak klíčové věci, jakými jsou dva z pěti hlavních cílů, a to s odvoláním na nutnou hlubší debatu o jejich podobě, není příliš realistické očekávat, že dojde ke schválení finální podoby strategie.“

„Přesto je nutné se časovému harmonogramu předsednictví podřídit a připravit národní cíle, jak k tomu byly členské státy vyzvány,“ dodal.

Předsedkyně Výboru pro Evropskou unii Kateřina Jacques se věnovala roli parlamentu při převádění jednotlivých materiálů strategie do legislativy. Zdůraznila také nutnost dlouhodobého a promyšleného naplňování cílů evropské politiky České republiky. Jacques také jako problém zmínila nedostatečný zájem novinářů o evropská témata, který souvisí s jejich složitostí.

Úspěšné reformy v Německu

Při definování překážek hospodářského růstu je podle Luďka Niedermayera (ředitel oddělení Cnsulting spol. Deloitte) nutné vzít v úvahu, že struktura světové ekonomiky před krizí a po ní není a nebude stejná. Nejslabším hráčem v globálním ekonomickém růstu je v tuto chvíli Evropská unie. Členské státy čeká nutnost reforem a způsob, jakým je provedou, se odrazí v jejich relativní konkurenční schopnosti.

Příklad úspěšné hospodářské politiky podle Niedermayera představuje Německo, které se ale za své schopnosti nedávno neprávem ocitlo pod palbou kritiky ostatních států. Pozici České republiky uvnitř EU zatím krize nezhoršila. Niedermayer zdůraznil též urgentní nutnost řešit problémy vzdělání jako klíčového nástroje ke zvýšení konkurenceschopnosti.

Úřad pro strategie

Kriticky vystoupil Jaroslav Šulc, zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů. V dokumentu „Evropa 2020“ chybí podle něj identifikace hrozeb a důkladná analýza důvodů neúspěchu Lisabonské strategie. Nový dokument se podle J. Šulce zároveň vyznačuje stejnou polovičatostí, jaká byla charakteristická pro plnění Lisabonské strategie. Česká republika potřebuje ucelenou hospodářskou politiku i silný útvar např. na úrovni vicepremiéra pro ekonomiku při Úřadu vlády, který by se podobnými strategiemi zabýval.

Poslanec Martin Doktor (ODS) připomněl, že česká ekonomika je velmi otevřená a zranitelná a musí brát v úvahu i priority velkých států EU. Lepší konkurenceschopnost na globálním trhu by dle něj mohlo zlepšit menší zatížení práce, které by například u zpracovatelského průmyslu nevytlačovalo lidi z trhu práce a zvýšilo jejich uplatnění.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka směrem ke strategii „Evropa 2020“ poznamenal, že podobné dokumenty musí zohledňovat rozdílnou úroveň členských států v jednotlivých oblastech. Základem růstu jsou další investice a inovace, pro které je nutné efektivněji využít český kapitál, peníze z EU i veřejné zakázky. Nevyhnul se ani nedostatku technicky kvalifikovaných lidí, které ohrožuje český průmysl a snižuje jeho konkurenceschopnost.

EU musí kritizovat i chválit

Ředitel vnějších vztahů ve společnosti Škoda Auto Radek Špicar na ministra později navázal. Jako jedno z řešení navrhnul zavedení školného na vysokých školách diverzifikovaného dle oborů, což by nepřímo podpořilo zatraktivnění přírodních věd a systematické zveřejňování informací o možnostech uplatnění absolventů VŠ a jejich platech ministerstvem školství.

Špicar se postavil ke strategii skepticky: smysluplnost strategie je podle něj ohrožena, pokud se Evropská komise bude bát kritizovat a chválit jednotlivé státy („naming and shaming“). Za velký problém pak považuje Špicar neexistenci sankcí za nedodržování dohodnutých cílů. Při stanovování národních programů reforem pro dlouhá období podle něj musejí spolupracovat státní orgány se zástupci podnikatelské sféry a průmyslu.

Podobné semináře jako dnešní konference jsou podle Špicara dobrým fórem pro výměnu názorů a bude jich potřeba i v budoucnu – zvláště po roce 2013, kdy se sníží přívod prostředků ze strukturálních fondů.

Investice do vědy a výzkumu státy neplní

Senátor Alexandr Vondra podpořil stanoviska prezentovaná R. Špicarem. EU podle něj musí více investovat do vědy a výzkumu. Cíl 3 % HDP na tuto oblast, kterou obsahovala již Lisabonská strategie, však splnily pouze dva skandinávské státy.

Podle Vondry zatím není v ČR situace v investicích do vědy a výzkumu kritická, protože sem plynou významné prostředky z evropských fondů. Kritickým může být období po r. 2013, kdy se příliv těchto zdrojů výrazně sníží a ČR začne přecházet do role čistého plátce. Vondra zdůraznil absolutní prioritu fiskálních reforem v nejbližších letech a nastavení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem.

Profesor Vysoké školy ekonomické Rudolf Haňka se zaměřil na téma spolupráce akademického světa s aplikovanou sférou. Je podle něj nutné, aby univerzity uměly reálně ohodnotit spolupráci se soukromými firmami a neměly nepřiměřené finanční požadavky, které řadu firem odrazují. Problémem je též byrokratický postup na všech stupních státní správy.  Velmi přínosné a žádoucí je podle Haňky zvýšení mobility lidí, především vědců, např. formou tzv. sabatického (neplaceného, zpravidla ročního) volna, které je v zahraniční zcela běžným způsobem, jak nabýt nových zkušeností obvykle v jiném státě. Ve Velké Británii bydlí lidé na jednom místě v průměru sedm let – v ČR je to nepochybně mnohem delší období. České vysoké školy zapomínají na 10-15 %  extrémně nadaných, pro které nevytvářejí příležitosti pro odborný růst: právě tito lidé budou ČR podle profesora Haňky jednou chybět.

Konference ke strategii "Evropa 2020" je první ze série odborných seminářů, které Útvar ministra pro evropské záležitosti chystá. Tento útvar má také na starosti přípravu národní pozice ke strategii, a proto komunikuje s představiteli všech politických stran. Na konferenci z tohoto důvodu byli pozváni např. stínový ministr průmyslu za ČSSD Miroslav Urban, který se ale nakonec nemohl zúčastnit.

  • Podrobný program konference naleznete v příloze.

  • Další projevy a příspěvky budou postupně zveřejňovány.

Kontakt:

eu-media@vlada.cz

Tiskové oddělení/Press Section

Tel.:+420 224 002 305

Email: eu-media@vlada.cz

Kabinet ministra pro evropské záležitosti/Executive Office of the Minister for European Affairs

Úřad vlády ČR/Office of the Government of the Czech Republic

Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Prague 1, Czech Republic

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty