Umělá inteligence v EU a ČR
26. 2. 2019 11:27
Umělá inteligence v EU a ČR
Obsah stránky
- Úvod k umělé inteligence v EU a ČR
- Národní strategie pro umělou inteligenci
(květen 2019) - Sdělení Evropské komise "Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka"
(duben 2019) - Koordinovaný plán pro umělou inteligenci
(prosinec 2018) - Sdělení Evropské komise "Umělá inteligence pro Evropu"
(duben 2018) - Deklarace k umělé inteligenci
(duben 2018) - Poziční dokument států V4
(duben 2018)
Úvod k umělé inteligence v EU a ČR
Celoevropská diskuze na téma AI byla zahájena v dubnu 2018 na konferenci Digitální den 2018, kde se skupina členských států EU zavázala spolupracovat na digitálním rozvoji EU a podepsala „Deklaraci k umělé inteligenci“. Koncem dubna pak vydala Evropská komise sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“, ve kterém navrhla směr, jímž by se debata o celoevropské podpoře AI měla ubírat. Ve sdělení navrhla Evropská komise také vytvoření koordinovaného akčního plánu k umělé inteligenci, na jehož tvorbě se podílely členské státy EU a jeho finální podoba byla zveřejněna v prosinci 2018.
Česká republika si je vědoma příležitostí a výzev, které AI přináší, a proto se aktivně zapojuje do debat na evropské úrovni a taktéž iniciuje vlastní aktivity. Ještě před vydáním sdělení Evropské komise k umělé inteligenci Česká republika společně s dalšími státy V4 zaslala Evropské komisi poziční dokument obsahující priority a preference vývoje AI v Evropě.
V druhé polovině roku 2018 vypracoval Úřad vlády ČR ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR podrobnou Analýzu potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR. Analýza se zaměřuje na tři klíčové oblasti AI – technologie a výzkum, socioekonomické dopady a právní a etický rámec. Analýza byla zveřejněna v prosinci 2018 a její závěry poslouží jako podklad pro další kroky na národní úrovni.
Národní strategie pro umělou inteligenci
V květnu 2019 byla vládou ČR schválena Národní strategie pro umělou inteligenci (NAIS), která je strategickým dokumentem pro oblast umělé v ČR. NAIS byla vypracována na základě výzvy Evropské komise v Koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence z prosince 2018. Strategie tak navazuje na iniciativy Komise a má ambici plně využít potenciál probíhající digitální transformace. Za vytvoření a naplňování strategie je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu, které koordinovalo vznik NAIS ve spolupráci s dalšími rezorty a předními odborníky na oblast umělé inteligence v ČR. Důležitým cílem národní strategie je podpora excelentního výzkumu a vývoje v ČR především skrze vybudování evropského centra excelence pro umělou inteligenci, testovacího centra a center pro digitální inovace. ČR se zároveň chce stát do svého předsednictví v EU v roce 2022 modelovou zemí v oblasti automatizace. Národní strategie se zabývá sedmi klíčovými tématy pro oblast umělé inteligence, mezi nimiž je kromě již zmiňované podpory výzkumu a vývoje, také jeho financování, využití AI v průmyslu a službách, propojení s lidskými kapacitami, vzdělávacím systémem a trhem práce, právními a etickými aspekty a oblastí mezinárodní spolupráce. V každé oblasti jsou pak vytyčeny dílčí cíle včetně dlouhodobého přesahu až do roku 2035 a nástroje pro naplňování těchto cílů.
Sdělení Evropské komise "Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka"
Evropská komise v dubnu 2019 vydala pokyny pro etické využívání umělé inteligence s názvem „Ethics Guidelines for Trustworthy AI“, které vypracovala Expertní skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, a které byly vydány společně se Sdělením. Základním stavebním dokumentem obou dokumentů pro etické využívání umělé inteligence je důvěra v tuto technologii. Komise představuje sedm požadavkůpro důvěryhodnou umělou inteligenci: lidský faktor a dohled; technická spolehlivost a bezpečnost; ochrana soukromí a správu dat; transparentnost; diverzita, nediskriminace a spravedlnost; dobré sociální a environmentální podmínky a jako poslední požadavek odpovědnost. V pokynech je zároveň vedle těchto požadavků uveden i kontrolní seznam pro určení míry splnění těchto požadavků. Jako navazující krok na vydání pokynů a Sdělení bude následovat pilotní fáze, ve které budou zainteresované skupiny vyzvány k testování kontrolního seznamu a podání zpětné vazby. Na základě této zpětné vazby poté Expertní skupina seznam zreviduje a aktualizuje. Komise bude zároveň usilovat o globální uplatnění těchto pokynů.
Koordinovaný plán k umělé inteligenci
V prosinci 2018 zveřejnila Evropská komise sdělení „Koordinovaný plán k umělé inteligenci“ (dále jen Koordinovaný plán). Komise tímto navázala na své předchozí aktivity, v nichž stanovila, aby do konce roku 2018 ve spolupráci s členskými státy vypracovala konkrétní plán pro společný přístup k rozvoji AI v EU. Koordinovaný plán je výsledkem tohoto závazku, a jeho záměrem je maximalizovat investice na evropské a národní úrovni, posílit spolupráci mezi členskými státy v oblasti AI a určit hlavní směr rozvoje AI v EU. Koordinovaný plán je doprovázen Sdělením ke Koordinovanému plánu pro umělou inteligenci , které podrobně popisuje další kroky EU v oblasti umělé inteligence.
Plán navrhuje konkrétní opatření, která povedou k pokroku a rozvoji stěžejních oblastí AI. Zaměřuje se na investice, podporu vědy a výzkumu a testování AI aplikací, talent a digitální dovednosti, etickou a regulatorní stránku nebo na využití AI ve veřejném sektoru. Zmiňovaným krokem je vybudování sítě center excelence pro odborný výzkum a vývoj nových technologií nebo sítě center pro digitální inovace, které mají primárně zprostředkovávat nové technologie malým a středním podnikům.
Sdělení Evropské komise „Umělá inteligence pro Evropu“
V dubnu 2018 zveřejnila Evropská komise sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“, ve kterém navrhuje vytvoření komplexního a integrovaného přístupu Evropy k umělé inteligenci (Artificial Intelligence - AI).
EU by dle Sdělení měla reagovat na aktuální vývoj AI a měla by vytvořit celoevropskou iniciativu zaměřenou na tři pilíře:
- zvýšení technologických a průmyslových kapacit a zavádění umělé inteligence v rámci celého hospodářství,
- zaměření se na socio-ekonomické otázky vyvstávající v souvislosti s AI,
- zajištění etického a právního rámce pro technologii AI.
U zvýšení technologických a průmyslových kapacit a zavádění umělé inteligence v rámci celého hospodářství navrhuje Komise navýšení financování vývoje a zavádění AI, posílení výzkumných infrastruktur a zjednodušení přístupu k datům. Financování by mělo být pokryto jak z evropských zdrojů (program Horizon 2020/Horizon Europe, program Digitální Evropa, Venture EU, a), tak ze zdrojů národních a soukromých. Výzkumné infrastruktury v EU by měly být výrazně posíleny vytvořením tzv. Center pro digitální inovace pro AI.
Socio-ekonomické otázky, které vyvstávají v souvislosti s AI se týkají převážně povahy trhu práce, zvyšování produktivity práce a systému vzdělávání. AI bude přetvářet způsob, jakým se lidé vzdělávají a následně uplatňují na trhu práce. EU v této oblasti plánuje provádět detailní analýzy, publikovat expertní zprávy o dopadech AI na trh práce, vydávat doporučení a podporovat projekty zaměřené na osvojování specifických digitálních dovedností a podporu celoživotního vzdělávání.
Třetí pilíř sdělení se zabývá právními a etickými otázkami souvisejícími s AI. Evropská komise se zavázala k vytvoření etických standardů a pokynů k využívání umělé inteligence. V této souvislosti vznikla Expertní skupina na vysoké úrovni, jež sdružujíce odborníky na AI a která vytváří pokyny k etice využívání AI. V rámci sdělení EK iniciovala také vznik tzv. Evropské aliance pro umělou inteligenci, široké diskuzní platformy pro různé zájmové skupiny.
Na základě tohoto sdělení zveřejnila v prosinci 2018 Evropská komise koordinovaný akčního plán EU v oblasti umělé inteligence.
Deklarace k umělé inteligenci
Na výzvu v oblasti umělé inteligence zareagovala většina členských států EU, která v rámci Digitálního dne v dubnu 2018 podepsala společnou Deklaraci k umělé inteligenci. Podepsání této Deklarace bylo prvním krokem ke společné spolupráci v oblasti umělé inteligence v rámci EU. Celkem 25 států, včetně České republiky, se shodlo na spolupráci při rozvoji evropské technologické a průmyslové kapacity, řešení socioekonomických aspektů přicházejících s touto novou technologií a zajištění adekvátního právního a etického rámce pro technologii umělé inteligence.
Signatáři deklarace se zavázali, že budou společně budovat komplexní a integrovaný přístup tak, aby byla navýšena evropská konkurenceschopnost a excelence výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence. V dokumentu byl kladen důraz také na to, aby člověk zůstal středem vývoje a zavádění této technologie. Podpořeny by dle dokumentu měly být sítě výzkumných center, center pro digitální inovace a měly by být vytvořeny synergie mezi již existujícími programy v rámci EU na výzkum a vývoj. Byla také podpořena myšlenka Evropské aliance pro AI jako fóra pro širokou škálu zájmových skupin, které by mohly v rámci této platformy společně diskutovat. Státy zároveň vyzvaly ke sdílení příkladů dobré praxe ve veřejné oblasti.
Poziční dokument států V4
Umělá inteligence je jednou ze současných výzev s velkým dopadem do budoucna, na kterou je třeba reagovat. Proto Česká republika společně s dalšími zeměmi V4 podepsala Poziční dokument k umělé inteligenci v rámci Digitálního dne, který se konal dne 10. dubna 2018. V dokumentu země V4 reagují na rostoucí zájem o oblast umělé inteligence a význam této disruptivní technologie jak pro ekonomiku, tak v oblasti socioekonomické, právní a etické. V dokumentu si státy V4 zároveň stanovují priority v této oblasti.
V rámci těchto priorit vyzývají státy V4 k tomu, aby se v souvislosti s digitalizací jako prioritou EU po roce 2020, zaměřilo soustředění na umělou inteligenci. Umělá inteligence by nemohla existovat bez dat, na kterých je trénována, a proto se text věnuje také otevírání dat tak, aby byly umožněny inovace a urychlen výzkum a vývoj umělé inteligence. Zároveň je v textu zmíněna důležitost vzdělávání a výzkumu, kybernetické bezpečnosti a důvěry v nové systémy, regulatorní stránce a také financování.