Umělá inteligence v EU a ČR

Umělá inteligence (Artificial Intelligence – AI) je v současnosti jedno z nejaktuálnějších témat probíraných v souvislosti s jednotným digitálním trhem EU. Již teď je AI součástí našich každodenních životů a předpokládá se, že její důležitost v následujících letech ještě více vzroste. Z ekonomického hlediska nabízí mnoho příležitostí pro růst evropské ekonomiky a umožňuje hospodářský růst i v rámci jednotlivých členských států. Zároveň však obsahuje mnoho výzev, které se týkají komplexních oblastí, jako je trh práce, systém vzdělávání či struktura průmyslového odvětví. Právě proto iniciovala EU na jaře roku 2018 diskuzi na téma umělé inteligence, jejímž cílem bylo vytvořit koordinovaný a komplexní přístup všech členů EU k bezpečnému a efektivnímu rozvoji AI, beroucí v potaz rozdílnou hospodářskou strukturu členských států.

Obsah stránky

• Úvod k umělé inteligence v EU a ČR
   
• Koordinovaný plán pro umělou inteligenci
  (prosinec 2018)
• Sdělení Evropské komise "Umělá inteligence pro Evropu"
  (duben 2018)
• Deklarace k umělé inteligenci
  (duben 2018)
• Poziční dokument států V4
  ​(duben 2018)

---

 

Úvod k umělé inteligence v EU a ČR

Celoevropská diskuze na téma AI byla zahájena v dubnu 2018 na konferenci Digitální den 2018, kde se skupina členských států EU zavázala spolupracovat na digitálním rozvoji EU a podepsala „Deklaraci k umělé inteligenci“. Koncem dubna pak vydala Evropská komise sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“, ve kterém navrhla směr, jímž by se debata o celoevropské podpoře AI měla ubírat. Ve sdělení navrhla Evropská komise také vytvoření koordinovaného akčního plánu k umělé inteligenci, na jehož tvorbě se podílely členské státy EU a jeho finální podoba byla zveřejněna v prosinci 2018. 

Česká republika si je vědoma příležitostí a výzev, které AI přináší, a proto se aktivně zapojuje do debat na evropské úrovni a taktéž iniciuje vlastní aktivity. Ještě před vydáním sdělení Evropské komise k umělé inteligenci Česká republika společně s dalšími státy V4 zaslala Evropské komisi poziční dokument obsahující priority a preference vývoje AI v Evropě.

V druhé polovině roku 2018 vypracoval Úřad vlády ČR ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR podrobnou Analýzu potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR. Analýza se zaměřuje na tři klíčové oblasti AI – technologie a výzkum, socioekonomické dopady a právní a etický rámec. Analýza byla zveřejněna v prosinci 2018 a její závěry poslouží jako podklad pro další kroky na národní úrovni.

Koordinovaný plán k umělé inteligenci

V prosinci 2018 zveřejnila Evropská komise sdělení „Koordinovaný plán k umělé inteligenci“ (dále jen Koordinovaný plán). Komise tímto navázala na své předchozí aktivity, v nichž stanovila, aby do konce roku 2018 ve spolupráci s členskými státy vypracovala konkrétní plán pro společný přístup k rozvoji AI v EU. Koordinovaný plán je výsledkem tohoto závazku, a jeho záměrem je maximalizovat investice na evropské a národní úrovni, posílit spolupráci mezi členskými státy v oblasti AI a určit hlavní směr rozvoje AI v EU. Koordinovaný plán je doprovázen Sdělením ke Koordinovanému plánu pro umělou inteligenci , které podrobně popisuje další kroky EU v oblasti umělé inteligence.

Plán navrhuje konkrétní opatření, která povedou k pokroku a rozvoji stěžejních oblastí AI. Zaměřuje se na investice, podporu vědy a výzkumu a testování AI aplikací, talent a digitální dovednosti, etickou a regulatorní stránku nebo na využití AI ve veřejném sektoru. Zmiňovaným krokem je vybudování sítě center excelence pro odborný výzkum a vývoj nových technologií nebo sítě center pro digitální inovace, které mají primárně zprostředkovávat nové technologie malým a středním podnikům.

Sdělení Evropské komise „Umělá inteligence pro Evropu“

V dubnu 2018 zveřejnila Evropská komise sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“, ve kterém navrhuje vytvoření komplexního a integrovaného přístupu Evropy k umělé inteligenci (Artificial Intelligence - AI).

EU by dle Sdělení měla reagovat na aktuální vývoj AI a měla by vytvořit celoevropskou iniciativu zaměřenou na tři pilíře:

• zvýšení technologických a průmyslových kapacit a zavádění umělé inteligence v rámci celého hospodářství,
• zaměření se na socio-ekonomické otázky vyvstávající v souvislosti s AI,
• zajištění etického a právního rámce pro technologii AI.

U zvýšení technologických a průmyslových kapacit a zavádění umělé inteligence v rámci celého hospodářství navrhuje Komise navýšení financování vývoje a zavádění AI, posílení výzkumných infrastruktur a zjednodušení přístupu k datům. Financování by mělo být pokryto jak z evropských zdrojů (program Horizon 2020/Horizon Europe, program Digitální Evropa, Venture EU, a), tak ze zdrojů národních a soukromých. Výzkumné infrastruktury v EU by měly být výrazně posíleny vytvořením tzv. Center pro digitální inovace pro AI.

Socio-ekonomické otázky, které vyvstávají v souvislosti s AI se týkají převážně povahy trhu práce, zvyšování produktivity práce a systému vzdělávání. AI bude přetvářet způsob, jakým se lidé vzdělávají a následně uplatňují na trhu práce. EU v této oblasti plánuje provádět detailní analýzy, publikovat expertní zprávy o dopadech AI na trh práce, vydávat doporučení a podporovat projekty zaměřené na osvojování specifických digitálních dovedností a podporu celoživotního vzdělávání.

Třetí pilíř sdělení se zabývá právními a etickými otázkami souvisejícími s AI. Evropská komise se zavázala k vytvoření etických standardů a pokynů k využívání umělé inteligence. V této souvislosti vznikla Expertní skupina na vysoké úrovni, jež sdružujíce odborníky na AI a která vytváří pokyny k etice využívání AI. V rámci sdělení EK iniciovala také vznik tzv. Evropské aliance pro umělou inteligenci, široké diskuzní platformy pro různé zájmové skupiny.

Na základě tohoto sdělení zveřejnila v prosinci 2018 Evropská komise koordinovaný akčního plán EU v oblasti umělé inteligence.

Deklarace k umělé inteligenci

Na výzvu v oblasti umělé inteligence zareagovala většina členských států EU, která v rámci Digitálního dne v dubnu 2018 podepsala společnou Deklaraci k umělé inteligenci. Podepsání této Deklarace bylo prvním krokem ke společné spolupráci v oblasti umělé inteligence v rámci EU. Celkem 25 států, včetně České republiky, se shodlo na spolupráci při rozvoji evropské technologické a průmyslové kapacity, řešení socioekonomických aspektů přicházejících s touto novou technologií a zajištění adekvátního právního a etického rámce pro technologii umělé inteligence.

Signatáři deklarace se zavázali, že budou společně budovat komplexní a integrovaný přístup tak, aby byla navýšena evropská konkurenceschopnost a excelence výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence. V dokumentu byl kladen důraz také na to, aby člověk zůstal středem vývoje a zavádění této technologie. Podpořeny by dle dokumentu měly být sítě výzkumných center, center pro digitální inovace a měly by být vytvořeny synergie mezi již existujícími programy v rámci EU na výzkum a vývoj. Byla také podpořena myšlenka Evropské aliance pro AI jako fóra pro širokou škálu zájmových skupin, které by mohly v rámci této platformy společně diskutovat. Státy zároveň vyzvaly ke sdílení příkladů dobré praxe ve veřejné oblasti.

Poziční dokument států V4

Umělá inteligence je jednou ze současných výzev s velkým dopadem do budoucna, na kterou je třeba reagovat. Proto  Česká republika společně s dalšími zeměmi V4 podepsala Poziční dokument k umělé inteligenci v rámci Digitálního dne, který se konal dne 10. dubna 2018. V dokumentu země V4 reagují na rostoucí zájem o oblast umělé inteligence a význam této disruptivní technologie jak pro ekonomiku, tak v oblasti socioekonomické, právní a etické. V dokumentu si státy V4 zároveň stanovují priority v této oblasti.

V rámci těchto priorit vyzývají státy V4 k tomu, aby se v souvislosti s digitalizací jako prioritou EU po roce 2020, zaměřilo soustředění na umělou inteligenci. Umělá inteligence by nemohla existovat bez dat, na kterých je trénována, a proto se text věnuje také otevírání dat tak, aby byly umožněny inovace a urychlen výzkum a vývoj umělé inteligence. Zároveň je v textu zmíněna důležitost vzdělávání a výzkumu, kybernetické bezpečnosti a důvěry v nové systémy, regulatorní stránce a také financování.