Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

14. 4. 2009 12:15

Rozhovor pro Týden: Tak jsme jim to osladili

Týdeník Týden: 10.4.2009 (str.24), autorka: Ivana Svobodová

„Dal jsem tomu všechno, zkazil jsem si životosprávu a můžu si počítat nové šediny ve vlasech,“ říká vicepremiér ALEXANDR VONDRA o českém predsednictví Evropské unii. Jeho mise teď předčasně končí. Po pádu Topolánkovy vlády si muže začít balit…

* Projeví se pád vlády uprostred evropského predsednictví jen pošramoceným obrazem Česka, nebo bude mít horší důsledky?

Byl to krok fatální nezodpovědnosti za obraz naší země v Evropě i ve světě, domácí politikaření totálně převládlo nad jakýmkoli státnickým přemýšlením. Reakce ve všech unijních zemích byla: údiv a nepochopení, co to najednou děláme. Naše předsednictví bylo od začátku zpochybňováno, pak jsme nakonec v únoru a březnu byli schopni ukázat všem, že to dokážeme; a vzápětí jako bychom předstoupili s revolverem před ostatní a přede všemi se v přímém přenosu sami střelili do kolena.

* Co výmena ministru a českého premiéra v cele Evropské rady způsobí?

Větším zemím jsme dali argumenty, že menší a střední země předsednictví dělat nemohou, protože nemají elementární zodpovědnost. Tím jsme šlápli na nohu všem menším a středním zemím. Švédové, Portugalci, Belgičani, Holanďani, ti na to jen nevěřícně hledí.

* Když padala vláda, byl jste ještě v Americe domlouvat poslední detaily evropsko-amerického summitu. Byl jste z toho nervózní?

Pár hodin před hlasováním jsem pro jistotu volal poslanci Schwippelovi a říkal jsem mu: „Hele, jdu do Bílého domu kvůli Obamovi a myslím, že by měli vědět, co se u nás stane. Můžeš mi prozradit, jak budeš hlasovat?“ Odpověděl, že neví. Nečekal jsem, že hlasování o nedůvěře vlády dopadne takhle. Musím říct, že v momentě, kdy vláda padla, jsem se cítil naprosto trapně. Dozvěděl jsem se to esemeskou. To už jsem měl za sebou všechny schůzky a čekala mě poslední, jenom přátelské posezení u kávy s Madeleine Albrightovou.

* Co na to říkala?

Když jsem Madeleine řekl, co se stalo, šla do kolen. Měli samozřejmě strach, jak může v téhle situaci dopadnout Obamova návštěva, tak jsem ji uklidnil, že přes všechny problémy to dopadne dobře. A dopadlo.

* Kdo se vám po pádu vlády ozval z Evropy jako první?

To byly záplavy esemesek od všech kolegů, ministrů, předsedy Evropské komise a dalších: „Proboha, co se to děje, co to je za mess…“ Jak se řekne „mess“ česky… zmatek nebo…

* …bordel?

Ano, něco mezi zmatkem a bordelem. Co to je za bordel, tak to asi mysleli (smích). Ve vztazích v Evropě jde o předvídatelnost, ale my jsme to proti všem zvyklostem a pravidlům hry Evropě skutečně osladili, když jsme udělali, co nikdo nečekal.

* Prezident o predsednictví EU hovorí jako o pouhé administraci. Takže můžete vypadat jako skupina úředníku, kteří umějí někam zaletět, trochu řídit schůze a uspořádat obed. Jak velkou roli hrají osobní, přátelské vztahy a osobnost předsedajících?

Samozřejmě hrají zásadní roli. Premiér Topolánek i všichni ministři se na tu roli rok připravovali, budovali si kontakty na nejvyšších úrovních tak, aby si s cizími politiky mohli volat na mobil… Řada věcí se skutečně domlouvá velmi narychlo a na té nejvyšší úrovni. V lednu udeřila plynová krize a ministři si museli volat s ministry, premiér musel telefonovat s Putinem, Juščenkem, Timošenkovou, Barrosem, Merkelovou, se Sarkozym a řešit to a během minuty se rozhodovat. Pokud bychom se nebyli schopni rychle rozhodnout a třeba i zariskovat, tak okamžitě hrozí, že se do toho nacpe někdo jiný a začne to řešit bez nás. A větší ostudu si v takové situaci není možné ani představit. Takže samozřejmě nejde jen o nějaké propisovačky.

* Muže tedy úřednická vláda predsednictví důstojně dokončit?

Může to dokončit, ale samozřejmě ne plnohodnotně. Je třeba si nalít čistého vína. Představa, že lidé jako Nicolas Sarkozy nebo Angela Merkelová se budou vybavovat s nějakými úředníky, je iluzorní. Těžko teď můžeme uspět s nějakými dohodami. Za oponou krásných slov jde především o hledání souladu mezi dvaceti sedmi různými zájmy, to často připomíná turecký trh, kde se velmi tvrdě bojuje. Partneři musejí mít něco za sebou, být respektovaní – a musejí také být schopni něco nabídnout výměnou. K tomu je vybaven spíš politik, který má vliv na parlament a je ostatními v Evropě respektován.

* Nabídnout něco výmenou? Co to znamená?

Můžu říct jeden příklad. Celé předsednictví bude v červnu končit zasedáním Evropské rady a na tom se budou rozhodovat některé důležité věci, kupříkladu by se měl volit příští předseda Evropské komise. To je vrcholně politické rozhodnutí a takovou debatu je třeba moderovat s prezidenty a premiéry členských států. Role úředníka nemůže být v takové situaci plnohodnotná. Co on může nabídnout? Může za to chtít pro svou zemi něco prosadit? Ve hře budou další funkce a portfolia komisařů, to jsou všechno klíčová politická rozhodnutí.

* Rozlišují v Evrope, proc u nás vláda padla, nebo vypadáme jako někdo, kdo nezvládl hospodárskou krizi?

Nikdo nevidí do kuchyně českého politikaření. Nikdo nemá čas zkoumat, proč Martin Bursík neuměl ze šesti poslanců udržet víc než čtyři, nikdo nemá čas studovat, že se Jiří Paroubek v pondělí probudil a zjistil, že mu klesly preference, a tak se rozhodl vyvolat hlasování o nedůvěře. Když opozice položí vládu v době jejího předsednictví a v dobách ekonomické krize, tak si to spojují s ekonomickou krizí. Svět je dnes vykreslen v mediálních headlinech, a když se o zemi bude několik týdnů psát, že je v ní binec a souvisí to s krizí, ovlivní to rozhodování akcionářů na akciových trzích i kroky investorů.

* ODS se domlouvá se socialisty na vláde proto, aby prezidentu Klausovi vzala naději sestavit kabinet podle jeho euroskeptického gusta. Myslíte, že v pádu vlády videl prezident šanci stanout alespoň na chvíli v Evrope, být vidět?

Nepochybně platí, že Václav Klaus záři reflektorů miluje. A přestože jeho tajemník Láďa Jakl mluví jen o propisovačkách, Václav Klaus ví velmi dobře, že v předsednictví jde i o záři reflektorů, a využije jakoukoli příležitost, aby se té záři nechal vystavit. Nicméně po tom, co jsme provedli, nás už do konce června v Evropě nikdo smrtelně vážně brát nebude. Čili ta záře bude stejně bohužel slabá.

* Pred volbou prezidenta jste v ODS dostávali radu varování, že Klaus na Hrade bude zlobit. Nemrzí vás trochu, že jste ho volil?

Tak… Jednou jsme si prezidenta zvolili, je to termín na pět let, takže ještě čtyři roky budeme mít Václava Klause jako prezidenta. Je to termín druhý, tudíž podle ústavy poslední. Tak to, myslím, musíme přijmout jako realitu.

* Bylo pro vás osobne predsednictví Evropské unii vrcholem kariéry? A mel jste vztek, když vám došlo, že ho nedokončíte?

Já nepřemýšlím o politice jako o kariéře, ale jako o veřejné službě. Musím mít pocit, že to k něčemu dobrému směřuje, že to má nějaký smysl a význam. Pak jsem schopen tomu dát všechno, veškerý svůj čas; rodina i další věci jdou stranou. A to se stalo, já jsem tomu skutečně dal všechno, zkazil jsem si životosprávu a můžu si počítat nové šediny ve vlasech. A když vám pak někdo takhle šoupne dýku do zad, tak první reakce je samozřejmě absolutní naštvanost. Ale co, já jsem zase pozitivně uvažující člověk, takže se na všem snažím najít něco dobrého.

* Co dobrého jste si našel v tomhle destruktivním zmatku?

Našel jsem si dvě dobré věci. Teď se především jako malé dítě těším, že si odpočinu. Jsem unavený. To vypětí posledních měsíců pro mě snese srovnání snad jen s vypětím v listopadu a prosinci 1989, a tak se těším, že na Velikonoce odjedu s rodinou na chalupu, lehnu si do trávy a budu čerpat novou energii.

* A ta druhá pozitivní vec?

Snad se chybami lidé učí – a snad se tedy poučíme i tady. Nevěřím, že by Češi neměli pud sebezáchovy nebo alespoň minimální míru vlastenectví; a že když někdy znovu dostanou příležitost se ukázat, tak že se ztrapní. Třeba v budoucnu budeme poučenější a takovouhle nebo obdobnou ptákovinu už neuděláme.

***

Alexandr Vondra (47) Ministr pro evropské záležitosti v demisi. V 80. letech mluvčí Charty 77, jeden z autoru petice Několik vet. Po roce 1989 byl zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Václava Havla, později náměstkem ministra zahraničí, velvyslancem v USA a ministrem zahraničí v první Topolánkově vláde. Od roku 2006 je senátorem za ODS ve volebním obvodu Litoměřicko a Slánsko. Je ženatý, má tři děti.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter