Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

24. 9. 2010 13:41

Evropa 2020: Bez fungujícího vnitřního trhu to nepůjde

EurActiv.cz ze dne 24.9. 2010

Makroekonomická stabilita, fiskální konsolidace a dokončení vnitřního trhu EU jsou podle českých odborníků základními předpoklady pro naplnění cílů připravované evropské hospodářské strategie Evropa 2020. Někteří ale pochybují o její nutnosti. O reformách, které by státy měly podstoupit, se vědělo i bez ní, říká například Vladimír Dlouhý, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

„Pokud se Česká republika bude na Evropu 2020 dívat jako na direktivu z Bruselu, nikdy jí nenaplníme,“ prohlásil ve svém vystoupení na Evropském fóru podnikání, konferenci zaměřené na připravovanou evropskou strategii Evropa 2020, Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů ve společnosti Škoda Auto. Česko podle jeho slov musí novou strategii vnímat jinak než její neúspěšnou předchůdkyni – Lisabonskou smlouvu. „Musíme jí chápat jako něco, co budeme dělat sami pro sebe,“ prohlásil Špicar.

V podobném duchu se pro EurActiv nedávno vyjádřil i náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Strategie Evropa 2020 podle něj představuje pro ČR příležitost jak ovlivnit politiku EU a jak zajistit, aby „nebyla v rozporu s tím, co chceme provádět na národní úrovni“ (EurActiv 20.9.2010).

Pětice cílů nové strategie by to, tak jak jsou nastaveny, každopádně měla umožnit. Bude ovšem záležet na tom, jakým obsahem je Evropská unie a především členské státy naplní.

O strategii se stále jedná
S návrhem strategického dokumentu Evropa 2020, který má nahradit neúspěšnou Lisabonskou smlouvu, podle níž se měla EU do roku 2010 stát nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou světa, přišla Evropská komise v březnu letošního roku. Komise novou strategii prezentuje jako nástroj, který pomůže Unii vyvést z hospodářské krize a zvýší její konkurenceschopnost při současném zachování základních sociálních jistot.

Návrh, který v červnu podpořila Evropská rada, obsahuje pět cílů, mezi nimiž je zvýšení výdajů na výzkum a vývoj do roku 2020 na 3 % HDP, zvýšení míry zaměstnanosti na 75 % nebo snížení počtu dětí, které předčasně ukončí školní docházku o 10 %. Nyní státy v Bruselu jednají, jak mají vypadat národní cíle (od celoevropských cílů se mají lišit v závislosti na odlišných startovních podmínkách jednotlivých členských zemí). Po jejich očekávaném schválení na říjnovém summitu EU čeká vlády příprava národních programů reforem, které řeknou, jak chtějí státy cíle strategie naplnit (bližší souvislosti viz LinksDossier)

Vedle zmíněných cílů strategie obsahuje sedm iniciativ v oblastech jako jsou inovace, šetrné využívání zdrojů nebo digitální agenda.

Hlavně dokončit společný trh
Evropa 2020 odráží podle podle ekonoma Petra Zahradníka z EU Office České spořitelny touhu posílit konkurenceschopnost EU po hospodářské krizi a nastartovat „přesvědčivou ekonomickou doktrínu“. Smyslem celé diskuse, která přípravu nové strategie provází, je obnovit fiskální disciplínu, posílit EU jako celek a zlepšit koordinaci hospodářských politik, říká.
Za základní podmínky naplnění cílů strategie považuje Zahradník makroekonomickou stabilitu, rozpočtovou disciplínu členských států a dokončení jednotného vnitřního trhu.

S tím souhlasili i další řečníci. Ekonomický poradce Goldman Sachs a člen NERVu Vladimír Dlouhý v souvislosti s tím dokonce prohlásil, že spíše než na cíle Evropy 2020 by se EU měla soustředit na dokončení společného trhu.

Odlišné priority
Dlouhý patřil mezi řečníky ke kritičtějším. Evropa 2020 podle něj není reakcí na krizi, ale spíše pokračováním své neúspěšné předchůdkyně. Samotnému obsahu strategie pak vyčítá, že odráží spíše vidění starých členských zemí, které jsou v takové fázi hospodářského vývoje, že jim již nejde ani tak o tempo hospodářského růstu jako spíše o jeho kvalitu. To se podle bývalého ministra průmyslu a obchodu odráží například ve volání po zeleném růstu. Nové členské země ale mají jiné priority – chtějí ke staré Evropě konvergovat a k tomu potřebují vyšší tempa růstu, říká.

Dlouhý se také obává, že namísto posílení hospodářské a sociální soudržnosti, o níž dokument usiluje, může dojít naopak k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. Obecně chudší státy na jihu Evropy, které se v důsledku svého hospodaření a hospodářské krize dostaly do vážných problémů s veřejnými financemi, nebudou mít podle ekonoma například tak velký prostor pro zvyšování veřejných výdajů na výzkum a vývoj jako severské země. Severské státy jsou ale na špičce evropského výzkumu již dnes. Nůžky mezi severem a jihem se tak mohou podle Dlouhého dále rozevírat.

Mentálně jiná strategie
Zahradník na nové strategii Evropa 2020 vidí ale řadu pozitiv. Od Lisabonské strategie se podle něj nový dokument „mentálně“ odlišuje. To se projevuje i v tom, že se (v kontextu hospodářské krize) neopírá o trvalý a „nekonečný“ hospodářský růst. Očekává se také, že se Evropa 2020 stane vodítkem pro rozdělování peněz z rozpočtu budoucí politiky soudržnosti po roce 2013.
Novinkou je podle Zahradníka i důraz na propojování výzkumu a vývoje s podnikáním nebo na podporu digitální ekonomiky, od které si EU slibuje nejen zefektivnění ekonomických procesů, ale i zvýšení kvality demokracie (větší zapojení mladých do politického dění prostřednictvím komunikačních technologií).

Nejen vysokoškoláci
Zřetelný myšlenkový posun se podle Zahradníka odráží i v cíli týkajícím se vzdělávání. Zatímco Lisabonská strategie se soustředila výhradně na vysokoškolské a celoživotní vzdělávání, Evropa 2020 již počítá se všemi formami vzdělávání včetně základního a středoškolského.

Toto novum ocenil i Radek Špicar ze Škody Auto, byť neopomněl dodat, že České republice (a českému průmyslu, na kterém je naše ekonomika ze 40 % postavená) chybí především absolventi vysokých škol. Těch má Česká republika díky nedávnému boomu soukromých vysokých škol sice „papírově“ hodně, ale jejich průměrná kvalita výrazně klesla. Navíc chybí absolventi v technických a přírodovědných oborech.

I základní a středoškolské vzdělání ale představuje pro ČR velkou výzvu. Nedávná studie konzultační společnosti McKinsey podle Špicara ukázala, že v České republice klesá úroveň základního a středoškolského vzdělání. „Čeká nás generace, která neumí logicky myslet a argumentovat (…). Je to časovaná bomba!,“ varuje zástupce Škodovky.

Zelený růst je příležitost
Velkou příležitost vidí Špicar také v dalším cíli Evropy 2020, který se týká rozvoje zelených technologií. Na rozdíl od přinejmenším velmi opatrného postoje současné vlády i velké části českého průmyslu, pokládá Špicar důraz na udržitelný hospodářský růst za zdroj konkurenční výhody Evropské unie.

„Snižování CO2 je jednou z mála (zbývajících) komparativních výhod, které máme oproti zbytku světa,“ tvrdí zástupce automobilky. Zelené know-how je podle něj tím, co Evropě rozvíjející se asijské ekonomiky závidí. Pokud Evropa nebude v této oblasti aktivní, může o svou konkurenční výhodu přijít, varuje Špicar a jako příklad uvádí vývoj v oblasti elektromobilů.
Čína si uvědomila, že Evropu nedožene ve spalovacích motorech a začala proto investovat do obnovitelných zdrojů, říká. Dnes je v tomto sektoru EU „pět let za Čínou!“.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter