Má Unie zájem o východní sousedy

Radio Česko ze dne 24.11. 2010

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Blížící se maďarské a pak i polské předsednictví Evropské unii ohlašují, že oživí projekt Východního partnerství. Jde o jeden z nástrojů zahraniční politiky Evropské unie. Od roku 2008 s ním začaly Švédsko a Polsko a inovovalo ho pak české předsednictví. Nejen o tom, jakou odezvu a podporu má momentálně tento projekt, budeme mluvit v dnešním Studio Česko. Pořadem vás provede a dobrý poslech přeje Martina Mašková. No a o tom, že i Česká republika věnuje projektu východního partnerství nadále velkou pozornost svědčí i fakt, že má nedávno jmenovaného velvyslance se zvláštním určením pro Východní partnerství. Je jím někdejší vicepremiér Petr Mareš. Dobré odpoledne.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Hezké odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, prosím, na úvod, na kterých zemích Východního partnerství Česku nejvíc záleží?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
V tuhle chvíli je deklarovanou prioritou České republiky Moldávie, ale zabýváme se myšlenkou přidat k té prioritě ještě některé další velmi intenzivně pracujeme například v Bělorusku.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co může Evropská unie těmto zemím nabídnout, když ne členství? Protože žádný politický slib členství nepadl.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Tohle je nejčastěji kladená otázka ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto možná důležitá.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
... velice důležitá, velmi si na ni stěžuje pan komisař Füle, který na ni už má vymyšlených několik hezkých vět. Můžeme jim nabídnout know how z toho, jak, nebo o tom, jak postupovat směrem do prostoru, ve kterém v tuto chvíli žijí členské země Evropské unie ve smyslu ekonomickém, politickém, sociálním. To znamená budou-li chtít a budou-li to chtít dlouhodobě, pak jim pomůžeme, aby se mohly nejen přihlásit k hodnotám, na kterých je postavená Evropská unie, ale aby také mohly vytvořit struktury, které jim umožní tyto hodnoty doma realizovat.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké ale struktury? Ten první aspekt by svědčil spíš o tom, že vám jde, myslím tím teď Evropskou unii a její diplomaty spíš o jakousi zónu volného obchodu a potom podporu, řekněme, nevládního sektoru.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Není tomu jenom tak, i když je pravda, že ty ekonomické aspekty v tuhle chvíli jsou asi nejviditelnější, je to také proto, že partnerské země o ně mají pochopitelně velký zájem. Ale já bych to viděl tu složku ekonomickou až jako druhou, v pořadí tu prvních bych skutečně viděl v transformační procesy v jednotlivých těch zemích. Je to přeci přirozený zájem Evropské unie vytvořit ve svém sousedí pásmo stability, prosperity a zároveň pásmo, ve kterém bude výhodné vyměňovat si, a teď už jsme u té ekonomiky ale nejen to vyměňovat si zkušenosti, vyměňovat si poznatky z oblasti vědy, výzkumu, vzdělávání a tak dále.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a co perspektiva bezvízového styku? Protože třeba víme, že evropská víza pro Ukrajince nebo Bělorusy se stala významnou překážkou cestování do Evropské unie. Třeba i zástupci běloruské opozice velmi často mluví při návštěvách České republiky o této překážce.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
To je vlastně číslo dvě, někdy číslo jedna na tom, v tom pořadníku priorit ze strany partnerských zemí. Je to priorita zcela pochopitelná, ale naráží na celou řadu problémů v tuhle chvíli. A já myslím, že neprozradím žádné velké tajemství, protože to neplatí jenom pro Českou republiku, ale pro všechny členské země i na jistý rozpor mezi institucemi, které jsou za tuto oblast zodpovědné. Tradičně diplomaté členských zemí jsou spíše otevřenější a nabízejí nejrůznější cesty, jak ten vízový styk usnadnit, případně najít cestu k jeho úplnému zrušení. A na druhé straně pochopitelně orgány zodpovědné ze bezpečnost té dané zemi, za boj proti terorismu, za boj proti pašování drog, které jsou podstatně opatrnější. Takže kdybych to trošku chtěl přehnat, tady se ta diskuse a někdy i souboj vede ve dvou rovinách. Jednak v rovině Evropská unie - partnerské země a jednak uvnitř jednotlivých zemí. Nicméně česká pozice je taková, že sice nepočítáme s tím, že by v nejbližší době a tím mám na mysli několik let možná i více, bylo možné uvažovat o propojení partnerských zemí se schengenským prostorem, ale budeme se snažit postupovat co nejrychleji k usnadnění té, těch vízových povinností a k jejich zrušení.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Usnadnění tedy, vy říkáte na konci u zrušení, i ta možnost jako je ve hře?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Ano, určitě.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak důležitá je při těchto úvahách, řekněme, asertivní ruská politika rozdávání občanství krymským Rusům, Jihoosetincům a podobně, to jest tenhle faktor. Já jsem se ptala proto, že třeba mezi polskými diplomaty zaznívá argument, že Polsko nemůže připustit, aby bylo pro Rusy snazší cestovat do Evropské unie než třeba pro menšiny, které mají Maďaři a Poláci na Ukrajině.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Je tomu tak, ta situace objektivně někdy nastává. Moldavsko je jedním z takových příkladů, protože jeho občané mají možnost získat pasy rumunské a pak cestovat mnohem snadněji. Část moldavských občanů žijících v Podněstří má možnost získat ruské pasy a i na ně cestovat snadněji, nežli oni. To je určitě záležitost, kterou musíme vyřešit velice rychle, protože to je hluboce nespravedlivé vůči těm, kterých se to dotýká. Jinak pochopitelně úloha Ruska v celém tom velikém projektu Východního partnerství je do jisté míry komplikujícím faktorem, ale mnohé v posledních měsících naznačuje, že bychom byli schopni i na tomto poli postoupit dopředu, že ta apriorní podezíravost ruské diplomacie, která byla velmi znát před těmi 2 lety, začíná poněkud ustupovat v hledání cest, jak vlastně zjistit, čím by mohl tento projekt prospět případně i samotnému Rusku.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že jste diplomat a tedy používáte diplomatickou řeč, ale přesto, co konkrétně třeba vás vede k tomuhle, řekněme, optimističtějšímu pohledu na ruský přístup k, řekněme, k zahraniční politice Evropské unie směrem na východ?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Vy jste zmínila politiku našich sousedů polských, jejichž vztahy s Ruskem byly vždycky velice komplikované a kteří byli vždy velmi ostražití ve vztazích ke svému velkému východnímu už ne, vlastně ano, málem prostoru i sousedovi. Jistě jste si povšimli, že v těch vztazích došlo k jistému oteplení, uvolnění. Náznaky toho, že Rusko sice neustoupilo zcela z těch pozic, které jsem před tím popisoval, nicméně nezastává už je s takovou zarputilostí, jsme viděli teď na summitu Severoatlantické aliance. Je to celá řada drobných detailů, které tuto naději vzbuzují. Nicméně nejsou jednoznačným důkazem, že skutečně ten pozitivní vývoj nastane. Nicméně z geopolitického hlediska, pokud se Moskva vzdá snu o vytvoření zón bezprostředního vlivu v téhle té oblasti, pak logicky zájem na stabilitě a prosperitě této oblasti musí mít také stejně, jako ho máme my.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to jsme opět zase třeba u Jižní Osetie.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Ano, to je, to není jenom Jižní Osetie, Východní partnerství je zatíženo některými stále ještě nevyřešenými konflikty. My se snažíme vyhýbat se teď tomu slovu zamrzlý, který působí příliš fatálně, na část z nich, na výraznou část z nich by určitě mohlo mít vliv Rusko a my doufáme, že se nám podaří ruské partnery v takovém pozitivnímu, jaksi pozitivní změně ve vztahu k těmto oblastem časem přivést. A když říkám časem, tak tím nemám na mysli desetiletí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jeden aspekt vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem, ale aspekt důležitý a chce na něj klást důraz hlavně maďarské předsednictví. Dnes jsme se mohli dočíst, že ruský list Vědomosti zjistil od státní společnosti Transněfť, že chce údajně varovat Československo a Maďarsko před případnými dodávkami, výpadky dodávek ropy, přes Bělorusko, protože tvrdí Transněfť Bělorusko dováží venezuelskou ropu a kvůli tomu vlastně se může stát, že ten ropovod Družba nebude mít dostatečnou rezervu, bude-li vyšší poptávka po ropě v zimě. Jak důležitý je ten prvek energetické bezpečnosti v projektu Východního partnerství, kterému se věnujete coby diplomat?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Je považován za klíčový nejen budoucím maďarským předsednictvím, které ho má skutečně jako jednu z priorit toho svého půlroku v čele Evropské unie, ale i české diplomacie, české zahraniční politiky, je to výsledek našeho úsilí, že jednou ze 4 hlavních platforem té multilaterální dimenze Východního partnerství je právě platforma, která se věnuje energetice a energetické bezpečnosti. Ten příklad, který vy uvádíte, je nepříjemný v tom, že ukazuje, že nejen přímé politické zájmy, ale zcela evidentně i zájmy ekonomické, respektive zájmy jednotlivých těch velkých podniků na území Ruska mohou tady hrát roli. To laškování mezi Moskvou a Minskem se táhne už delší dobu. Tohle to je jeho ekonomická dimenze. Jistě ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale co, co, co to znamená, dovolíte-li, pro diplomata, který se věnuje Východnímu partnerství, když čte o takovýchto signálech, o takovýchto informacích? Znamená to, že třeba teď česká diplomacie bude intenzivněji vyjednávat s Bělorusy?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Pro mě to má jednu výhodu, že si oddechnu, že na to nejsem sám, že na to máme jiné specialisty na ministerstvu, máme zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost například, ale je jasné, že v to, tady si musíme říct zcela otevřeně, že to nebude Východní partnerství, kdo tenhle ten problém vyřeší. To, aby naše část Evropy byla zásobována energiemi nejrůznějšího druhu z tak mnoha zdrojů, aby nás výpadek jedné běloruské cesty nemohl vyvést z míry dlouhodobě nebo zásadně, to je, to je ta cesta. Ale jinak pochopitelně naše spolupráce s jednotlivými vládami a tady je tedy i s panem Lukašenkem a jeho vládou směřuje k tomu, aby stabilita toho prostředí země, přes kterou se jdou transporty, byla jednou z těch podmínek pro rozvoj spolupráce i v jiných oblastech. A to je věc, která teď, kterou teď hodně razí především naši spojenci z takzvaných starých členských zemí, nebo na západ od nás, a to je zásada, víc za víc ve Východním partnerství. Přičemž to není myšleno tak, že by to bylo víc za víc vždy pouze v jedné rovině, ale víc decentralizace, víc demokratizace a pak můžete očekávat víc třeba v oblasti ekonomiky. A to platí pochopitelně i v téhle té rovině zajištění transportu pro nás tak důležitých surovin a energií přes území těchto zemí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se říct, že pokud je přinejmenším autoritativní běloruský prezident Alexandr Lukašenko méně ochotný spolupracovat s Ruskem, že o to víc má zájem o ty projekty, které přicházejí z Evropské unie, tedy i v rámci Východního partnerství?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
My víme, že prezident Lukašenko skutečně v posledním půlroce několikrát dal najevo nejen navenek, ale také dovnitř svého aparátu, že ta spolupráce s Evropskou unií by se měl rozvinou rychleji a intenzivněji. V některých momentech to bylo i vidět na vystupování běloruských zástupců. Já bych tady rád zdůraznil, že, především Česká republika, ale i ostatní členské země v Bělorusku používají v té diplomacie i politiky vlastně dvou cest. Jedna vede do toho prezidentského paláce v Minsku a druhá vede k opozičním hnutím, která představují obrovsky nadšenou, motivovanou a v poslední době i čím dál tím lépe jaksi fundovanou lobbistickou skupinu ve prospěch Evropské unie. V Bělorusku je to část, do které my chceme hodně investovat do budoucna, ať už prostřednictvím výměny, stipendií i přímé podpory. A je to podle mého názoru ta skupina, nebo ta, tak síla v Bělorusku, se kterou do budoucna můžeme počítat, ať už se ten konkrétní vývoj bude ubírat jakkoliv.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Studio Česko. Mým hoste je nový český velvyslanec se zvláštním určení pro Východní partnerství Petr Mareš. Teď jsme se zmínil o stipendiích. Vlastně to úzce souvisí i s tou spoluprací na úrovni, řekněme, třeba i neziskových organizací, čili s tou podporou, řekněme, která se týká studentů a dalších. Je třeba pravděpodobné, že by Evropská unie zaváděla vůči těm zemích Východního partnerství nějakou obdobu programu, který se třeba ve Spojených státech jmenuje /nesrozumitelné/ Travel, je to poměrně zažitý model, že je to vlastně zvýhodnění cestování mladých lidí a studentů?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
To jsou přesně úvahy, které, kterým se v téhle chvíli zabýváme. Dokonce je to oblast, na které, na kterou už jsou prostředky tedy z evropských peněz a byli bychom velmi rádi, kdybychom byli schopni, schopni je rozvinout. Je to, my za tím, za tím účelem teď jednáme s našimi partnery, především tady v tom prostoru středoevropském a také jsme v tomhle směru mluvili s našimi, z partnerských zemí na fóru občanské společnosti, které se minulý týden konalo v Berlíně, a to je přesně jeden z těch projektů, které nacházejí na straně našich partnerů velký ohlas.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik je na to peněz, pokud je to už nějak rozhodnuto?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Ty peníze jsou alokovány v různých místech. To je jeden z problémů Evropského partnerství, Východního partnerství, ty sumy se těžko sčítají, ale to v řádu milionů euro.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto víme, na to Východní partnerství se původně počítalo do roku 2013 se 600 miliony eur a pak by to mělo být ještě víc. Myslím 785 milionů eur. To ještě platí tenhle ten příslib, nebo se to měnilo kvůli škrtům?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Ne, ne tenhle příslib platí. On není, není dokonce úplný, protože v něm nejsou zahrnuty i další zdroje, které de facto jsou zdroji Evropské unie. To znamená například Evropská investiční banka, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj,které jsou připraveny pomoci partnerským zemím o řád výše v těch sumách, tam se mluví o miliardách, o 2,5 miliardách euro. To je všechno velice propojené. Já jsem si zcela jistý,k že rozvine-li se dobře spolupráce právě při transformaci ekonomik partnerských zemí, hlavně při transformaci toho prostředí pro podnikání v těch partnerských zemích, pak bude pro nás snazší přinášet i peníze. Bylo by asi chyba neříct, že na straně našich partnerů panovalo a možná ještě v tuhle chvíli panuje určité rozčarování, protože očekávali právě v téhle té oblasti od nás víc. Očekávali masivní investice například do dopravní infrastruktury směřující na západ a podobně. To s téměř úplnou jistotou nebude předmětem Východního partnerství ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
... a už vůbec ne ze strany České republiky ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
... protože se domníváme, že ty nástroje, které k tomu jsou k dispozici, nástroje podnikatelské, investiční banky se s tím vypořádají lépe a že to, co my umíme jako diplomaté, jako státní aparát, protože ve Východním partnerství nehraje jedinou roli a dokonce ani ne hlavní roli, nehrají ministerstva zahraničí, ale účastní se jich i ostatní ministerstva a orgány jednotlivých členských zemí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jenom pro, pro upřesnění, když jste mluvil o té Evropské investiční bance, to jest dodatečných prostředcích nad těmi několika sty miliony eur pro Východní partnerství, to budou půjčky nebo by to byly jako skutečně sumy, které by ta banka poskytla bez nároku na vrácení?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Ne, to by banka jistě neposkytla, to by byly půjčky. Byly by to ovšem půjčky výhodné a byly by to půjčky, které by pomohly přilákat další investice. Ale já jsem si jistý, že jakkoliv všichni pochopitelně si stěžujeme, jak nejčastěji můžeme na to, že nemáme dostatek prostředků na to, abychom mohli Východní partnerství vyšperkovat tak, jak bychom uměli. Já jsem si jistý, že ten problém nebude v penězích. Peněz není pochopitelně dostatek, pochopitelně, že ekonomický vývoj v posledních letech se odráží i v téhle té oblasti, ale to podstatné jsou dobré nápady, to podstatné je komunikace s těmito zeměmi, to podstatné je, abychom věděli za několik let, že ty partnerské země se rozhodují o své budoucnosti na základě podstatně kvalitnějšího souboru informací o tom, co to je Evropská unie, nežli před tím. A to si myslím, že bude ten skutečný úspěch evropského partnerství, nikoliv kilometry postavených dálnic. I když nějaký ten kilometr postavené dálnice by jistě pomohl i tomuto účelu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se ptala na prostředky na to Východní partnerství i proto, že když vlastně zauvažujeme, kolik třeba peněz bylo v těch fondech FARE, když přistupovaly dnešní členské země, včetně České republiky při té velké vlně rozšíření v roce 2004, tak to bylo řádově více. Ono to jenom třeba v případě Polska bylo 600 milionů eur v tom fondu FARE, čili, jako, když to člověk srovná, tak, promiňte 300 milionů eur, takže, když to člověk srovná, tak jako řádově je to menší souvisí to i s tím, že to vlastně není propojeno s oním příslibem členství nějak explicitním, na který jsem se ptala na začátku?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Jakkoliv ve Východním partnerství nefiguruje v žádných tedy dokumentech explicitní příslib členství, pak Evropská unie nezměnila naopak Lisabonskou smlouvou potvrdila fakt, že evropská země, která se hlásí k hodnotám, ke kterým se hlásíme my a je schopná je doma prosazovat a navenek se podílet na jejich prosazování, má právo žádat o členství v Evropské unii. To nikdo nikdy neškrtl a nikdo nikdy neprohlásil, že ta, či ona evropská země se nikdy členem nestane, pokud by v tuhle chvíli podalo přihlášku Švýcarsko nebo Norsko, pak bychom jistě tu diskusi o rozšiřování posunuli do jiné roviny a já pochopitelně nejsem tak přehnaným optimistou, abych čekal, že za několik málo let se z Moldávie či Arménie stane dnešní Švýcarsko či Norsko, ale čím dále budou na této cestě, tím reálnější se i ten současný téměř zamlžený cíl členství v Evropské unii bude stávat. V té době, o které vy jste mluvila, té krásné době, kdy jsme my byli na místě dnešních partnerských zemí, ta situace byla úplně jiná. My jsme jednali s 15, která ještě byla naplněná optimismem z úspěšných rozšíření nedávných, která vlastně stejně jako my netušila, co to je to obrovské rozšíření směrem na východ. Dneska máme tu situaci v Evropě úplně jinou a z hlediska úvah o rozšíření Evropské unie podstatně komplikovanější.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale máme například i evropskou ministryni zahraničí, Catherine Ashtonovou, máme mít společné ambasády. Promítne se něco z toho výrazně do politiky Východního partnerství, nebo to možná další hráč spíše komplikuje život?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Já doufám, že tady se nedopustím nějaké indiskrece, ale obávám se, že to je otázka, na kterou vám v tuhle chvíli vůbec nikdo neodpoví. Ale to není tak velká tragédie. Ta evropská služba vnější akce tedy, ta de facto Evropská diplomacie se v tuhle chvíli formuje, baronka Ashtonová není to tak dávno, co svůj úřad převzala, vymezení rolí mezi ní a komisařem Fülem také patrně není ještě definitivní. Já musím říct, že přesto, že neznáme definitivní a konečné odpovědi na vaši otázku, tak doposud to nefunguje tak špatně, jak to na první pohled může vypadat.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná, možná jsem posluchačům zamlčela jednu z nejdůležitějších otázek, které vlastně souvisí s tím, proč vlastně jsme ten dnešní pořad připravili, nebo proč jsme se sešli. A to jest ten fakt, že vlastně v současnosti maďarské i polské předsednictví má zájem prosazovat ten projekt Východního partnerství, ale k tomu ještě komisař Štefan Füle pro rozšíření je ze stejné skupiny členských zemí visegradu, je to považováno i v České republice, za dobrý motiv k tomu, aby se ten projekt lépe rozběhl.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Určitě. Předpokládáme, že ten následující rok bude pro Východní partnerství rokem rozhodujícím. A pokud by se nám nepodařilo ani za této konstalace, kterou jste popsala, rozeběhnout ten program jako program efektivní, přinášející oběma stranám výhody, o kterých jsme se tady zmiňovali, pak bychom patrně museli stáhnout roletu. Ale já vás ujišťuju, že v Černínu ani u našich partnerů v Budapešti, Varšavě a Bratislavě o tom nikdo nepřemýšlí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příští rok budou také běloruské volby a jak je to klíčové téma důležité téma pro Východní partnerství?

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Je to důležité, je to důležité téma, ono se před námi ten prostor, který pokrývá východní partnerství proměnil v poslední době, to jsou volby na Ukrajině, to je možný vývoj v Moldavsku. Jistě to může ovlivnit, ale já myslím, že my už jsme se naučili pracovat s oběma alternativami. I s tou optimistickou i tou pesimistickou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za návštěvu ve studiu Petru Marešovi. To je nový český velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství. Těšilo mě. Na shledanou.

Petr MAREŠ, velvyslanec se zvláštním určením pro Východní partnerství
--------------------
Také na shledanou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořadem vás provedla, od mikrofonu se loučí Martina Mašková.