Post ministra pro EU se otřásá v základech

Koaliční jednání mezi ODS, TOP 09 a Věcmi veřejnými zřejmě vyústí v reorganizaci ministerstev, která velmi pravděpodobně povede ke zrušení postu ministra pro evropské záležitosti. Podle současného ministra Juraje Chmiela tím může Česko oslabit svou vyjednávací pozici v Bruselu.

Úspory – to je klíčový pojem rozhovorů o nové vládě. U voličů však nemají šanci projít, pokud se na nich nebude výrazně podílet také státní správa. Do médií tak uniklo několik návrhů na sloučení ministerstev: například zemědělství a životního prostředí nebo vnitra s obranou. Jedno by mělo být dokonce zrušeno úplně: „Ministerstvo pro evropské záležitosti“.

Tak o něm aspoň psala česká média – například Lidové noviny nebo Česká televize. Ve skutečnosti žádné takové neexistuje: Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel šéfuje pouze malému útvaru na Úřadu vlády: tři odbory, dohromady okolo 40 lidí. Jen pro srovnání, na výplatní pásce ministerstva práce je asi 18 tisíc lidí, na financích okolo 26 tisíc (přímo na každém z těchto ministerstvech působí zhruba 700 až 800 lidí).

Podle prohlášení předsedy Věcí veřejných Radka Johna je zrušení „Ministerstva pro evropské záležitosti“ hotovou věcí – prý se na něm shodla „zahraniční komise“ vyjednávacích týmů všech tří stran budoucí koalice. Že bude post ministra pro evropské záležitosti skutečně zrušen, je velmi pravděpodobné, i když to ještě nepotvrdila ani TOP 09 ani ODS.

Podle asistenta Alexandra Vondry z ODS (Vondra působil jako ministr pro evropské záležitosti do poloviny českého předsednictví), Jana Havránka „jednání probíhají a pan senátor se do jejich skončení nebude k této otázce vyjadřovat“. „Jasněji snad bude ve čtvrtek nebo v pátek,“ řekl Havránek EurActivu. Vondra ovšem ve straně patří spíše k „proevropskému“ křídlu; většina pozorovatelů se shoduje, že vyjednavači ODS nebudou mít nakonec s návrhem Věcí veřejných problém.

Jasné „ano“ konci ministra pro evropské záležitosti říká i TOP 09. „V programu jsme měli jako prioritu šetření, a proto jsme tomuto kroku velmi nakloněni,“ řekl EurActivu mluvčí strany Jan Jakob.

Ministr do počtu?

Samotný ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel se ovšem proti rušení svého odboru při úřadu vlády ohradil. Po institucionální reformě, kterou přinesla Lisabonská smlouva, je totiž potřeba ještě více, tvrdí. Lisabon totiž odděluje projednávání všeobecných záležitostí v rámci Rady EU od zahraničních věcí, připomíná Chmiel.

„Nově zřízená Rada pro obecné záležitosti (GAC), jíž se účastní i ministři pro evropské záležitosti, tak řeší důležité otázky unijního charakteru a rovněž připravuje jednání Evropské rady, na níž se rozhodují zásadní politické a ekonomické otázky Unie,“ argumentuje Chmiel.

Pokud by se už nová koaliční vláda rozhodla pro rušení postu ministra, rozhodně by neměla rušit i jeho útvar, myslí si Chmiel. „V případě, že zanikne post ministra pro evropské záležitosti, se mi osobně jako optimální jeví zachování koordinačního útvaru při Úřadu vlády a jeho podřízení premiérovi,“ říká ministr.

Podle analytičky Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Věry Říháčkové mají ovšem kritici Útvaru ministra pro evropské záležitosti pravdu. „Byl důležitý v době předsednictví, po něm se mu ovšem nepodařilo dát nový obsah,“ uvedla Říháčková pro EurActiv. „Rozhodně není nutné, aby měl tento útvar i po skončení předsednictví svého ministra ve vládě,“ dodává. Podle analytičky se dá uvažovat jak o tom, že evropská agenda zůstane pod Úřadem vlády, tak o jejím přesunutí na Ministerstvo zahraničí.

Mezi hlavní úkoly Útvaru ministra pro evropské záležitosti patří zejména koordinování evropské politiky jednotlivých českých ministerstev a příprava českých pozic na jednání v Evropské unii. Zajišťuje také komunikaci s veřejností a informování o evropských záležitostech prostřednictvím